Tos FN 22+prislusenstvi
Jednak je tedy problém, že má frézka problémy s většími nástroji. Samozřejmě je mi jasné, že je to malá nástrojařská frézka, ale novější stroje až takové limitace nemají (samozřejmě nemam z vlastní zkušenosti - z nástrojařských frézek mam jen FN22). Frézy do 20mm není problém třeba tříska 3mm, to jde dobře, ale třeba už s frézou 40mm při čelním frézování a třísce 1mm (menší odebíraný objem než s tou 20mm a 3mm tříska) je dost slyšet jak klapou zuby v rychlostní skříni. Nicméně když se frézuje válcovou částí frézy nesousledně (sousledně rozhodně nedoporučuji zkoušen, jestli to tedy není tříska třeba jen 0,1mm) tak je to v pohodě, to pracuje celá šroubovice a nevznikají rázy. Nicméně jak říkám - je to malá nástrojařská frézka, takže samozřejmě s nějakými většími úběry materiálu se moc nepočítá.
Co je ale horší, že se na ní nedají používat plátkové frézy, protože to dělá neskutečný bordel. Já to tedy nezkoušel, jen to mam z reportu někoho jiného. Člověk co jsem od něj kupoval náhradní díly včetně svislé hlavy a horizontálních vřeten to vyřešil tak, že si sehnal z nějaké jiné malé frézky hlavu s ISO40 a připojil k ní motor ovládaný frekvenčním měničem podobně, jako jsou řešené rychloběžné hlavy. Točí mu to celkem slušně a může používat i tvrdokovové frézy.
Další věc je nešikovný systém výměny příslušenství. Svislá hlava, obrážecí hlava a rychloběžná hlava mají každá jiný trám. Tj. když chceš nasadit třeba rychloběžnou hlavu, nestačí sundat jen vlastní svislou hlavu, ale musíš sundat i trám co hlavu drží. Bohužel je to udělané tak blbě, že i když chceš frézovat horizontálně jen letmo bez použití horizontálního ramene a opěrného ložiska (třeba frézovat něco do boku obrobku, nebo tam něco vrtat) musíš sundat nejen svislou hlavu, ale i trám, protože příruba zakrývá z části ústí horizontálního vřetene.
Problematické i je, že FN22 má jen jeden motor, tj. není tam zvlášť motor pro vřeteno a zvlášť pro posuvy. Z toho plyne, že jakmile běží horizontální vřeteno, běží i posuvová skříň se všemi rozvody a zbytečně se vše opotřebovává. Kvůli tomu je tam pak před převodovkou aparát, který zajišťuje, aby se posuvová skříň otáčela pořád stejným směrem bez ohledu, jakým směrem se otáčí motor. Problém s aparátem je, že moc nefunguje. Takže když přepneš směr otáčení vřetene, musíš většinou s tím aparátem ručně zamanipulovat aby ti šel strojní posuv správně nebo aby vůbec šel.
Určité problémy jsou i s pákou co se používá k řazení podélného a svislého strojního posuvu. Když si člověk nedá pozor, jak s tou pákou při řazení podélného posuvu hýbe tak se někdy na okamžik sepne svislý strojní posuv a to je samozřejmě průšvih. Nicméně je to dost závislé na seřízení odpruženého kolíky co brání náhodnému zařazení strojního posuvu a pak po zařazení drží páku na místě. Já jsem to měl moc volné a pak nebyl problém při řazení nebo vyřazení podélného posuvu tam na krátko zapojit svislý. Teď už to funguje v celku spolehlivě, a když dávám pozor, jak s pákou hýbu tak se mi nestane, že bych hnul zdvihem. Samozřejmě může zde hrát roli i celkové opotřebení dané stářím stroje, nicméně tento problém mi reportoval i někdo jiný. Zjistil jsem, že nejlepší je s pákou manipulovat jako u řadicí páky v autě - při vyřezování do ní jen strčit dlaní, při zařazování tlačit dlaní ve směru kam má jít, tj. nesvírat páku do pěsti jako by to člověk intuitivně s jinou strojní ovládací pákou dělal.
Jak tohle funguje u ostatních nástrojařských frézek, co mají stejnou křížovou páku samozřejmě nevím.
Tohle jsou spíš důležitější věci, než že je tam "ošklivé" Mk4. FN20, FN32, 675P, 676P to mají většinou řešené lépe. Nicméně je to jak jsem psal výše - ještě tak seženeš ruskou nástrojařskou frézku (a těch je málo), ale jinak moc na výběr nic jiného než FN22 nemáš.
Znovu musím zmínit, že s jinou nástrojařskou frézkou zkušenosti nemam. Musel by se k tomu vyjádřit majitel nějakého jiného stroje.
Co je ale horší, že se na ní nedají používat plátkové frézy, protože to dělá neskutečný bordel. Já to tedy nezkoušel, jen to mam z reportu někoho jiného. Člověk co jsem od něj kupoval náhradní díly včetně svislé hlavy a horizontálních vřeten to vyřešil tak, že si sehnal z nějaké jiné malé frézky hlavu s ISO40 a připojil k ní motor ovládaný frekvenčním měničem podobně, jako jsou řešené rychloběžné hlavy. Točí mu to celkem slušně a může používat i tvrdokovové frézy.
Další věc je nešikovný systém výměny příslušenství. Svislá hlava, obrážecí hlava a rychloběžná hlava mají každá jiný trám. Tj. když chceš nasadit třeba rychloběžnou hlavu, nestačí sundat jen vlastní svislou hlavu, ale musíš sundat i trám co hlavu drží. Bohužel je to udělané tak blbě, že i když chceš frézovat horizontálně jen letmo bez použití horizontálního ramene a opěrného ložiska (třeba frézovat něco do boku obrobku, nebo tam něco vrtat) musíš sundat nejen svislou hlavu, ale i trám, protože příruba zakrývá z části ústí horizontálního vřetene.
Problematické i je, že FN22 má jen jeden motor, tj. není tam zvlášť motor pro vřeteno a zvlášť pro posuvy. Z toho plyne, že jakmile běží horizontální vřeteno, běží i posuvová skříň se všemi rozvody a zbytečně se vše opotřebovává. Kvůli tomu je tam pak před převodovkou aparát, který zajišťuje, aby se posuvová skříň otáčela pořád stejným směrem bez ohledu, jakým směrem se otáčí motor. Problém s aparátem je, že moc nefunguje. Takže když přepneš směr otáčení vřetene, musíš většinou s tím aparátem ručně zamanipulovat aby ti šel strojní posuv správně nebo aby vůbec šel.
Určité problémy jsou i s pákou co se používá k řazení podélného a svislého strojního posuvu. Když si člověk nedá pozor, jak s tou pákou při řazení podélného posuvu hýbe tak se někdy na okamžik sepne svislý strojní posuv a to je samozřejmě průšvih. Nicméně je to dost závislé na seřízení odpruženého kolíky co brání náhodnému zařazení strojního posuvu a pak po zařazení drží páku na místě. Já jsem to měl moc volné a pak nebyl problém při řazení nebo vyřazení podélného posuvu tam na krátko zapojit svislý. Teď už to funguje v celku spolehlivě, a když dávám pozor, jak s pákou hýbu tak se mi nestane, že bych hnul zdvihem. Samozřejmě může zde hrát roli i celkové opotřebení dané stářím stroje, nicméně tento problém mi reportoval i někdo jiný. Zjistil jsem, že nejlepší je s pákou manipulovat jako u řadicí páky v autě - při vyřezování do ní jen strčit dlaní, při zařazování tlačit dlaní ve směru kam má jít, tj. nesvírat páku do pěsti jako by to člověk intuitivně s jinou strojní ovládací pákou dělal.
Jak tohle funguje u ostatních nástrojařských frézek, co mají stejnou křížovou páku samozřejmě nevím.
Tohle jsou spíš důležitější věci, než že je tam "ošklivé" Mk4. FN20, FN32, 675P, 676P to mají většinou řešené lépe. Nicméně je to jak jsem psal výše - ještě tak seženeš ruskou nástrojařskou frézku (a těch je málo), ale jinak moc na výběr nic jiného než FN22 nemáš.
Znovu musím zmínit, že s jinou nástrojařskou frézkou zkušenosti nemam. Musel by se k tomu vyjádřit majitel nějakého jiného stroje.
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Ing. Aleš Honsa
Pekne napsane. Nez jsem si koupil svoji prvni frezku (vrak frezky) byla FN22 moje touha. Dnes mi prijdou rusandy technicky vyspelejsi 675, 676. Cenova relace s FN22 bohuzel srovnatelna. Kdo ma limit mikro mista v garazi asi nema na vyber, jinak je dobre si uvedomit, za jednu FN22tku v peknem stavu jsou 2, mozna 3 kusy stare poctive FA3 a jine podobne dospelacke.
Ona totiž FN22 není původní konstrukce TOS. Je to podobně jako šeping HM45 co dělal ještě Volman, horizontální vyvrtávačky H63 co dělal ještě Plauert a brusek Kameníček (BN101, BN102, hrotové jako 1U, 2U, 2P, atd.) ještě konstrukce původní továrny před znárodněním a spojením do TOS (mam dojem taky Volman, ale nejsem si 100%) a tím pádem to bude ještě předválečná konstrukce. Ruské frézky jsou daleko novější konstrukce a mam dojem jestli to není kopie nějaké Deckelu.
Nicméně problém je, že kdo potřebuje nástrojařskou frézku kvůli přesnosti tak mu nic moc jiného nezbude. Nemluvě kdo potřebuje stroj sehnat v reálném čase a nemůže čekat několik let.
Já když jsem sháněl frézku tak jsem uvažoval FN22, FN20, 675P, FP1. Šlo hlavně o hmotnost kvůli stěhování do sklepa, protože FN25 nebo 676P už jsou o poznání těžší. Nakonec jsem vzal FN22, protože kdybych čekal třeba na 675P, tak bych čekal snad 2 nebo 3 roky a za tu dobu jsme už na FN22 vyrobil plno věcí, co jsem potřeboval hned.
Nicméně problém je, že kdo potřebuje nástrojařskou frézku kvůli přesnosti tak mu nic moc jiného nezbude. Nemluvě kdo potřebuje stroj sehnat v reálném čase a nemůže čekat několik let.
Já když jsem sháněl frézku tak jsem uvažoval FN22, FN20, 675P, FP1. Šlo hlavně o hmotnost kvůli stěhování do sklepa, protože FN25 nebo 676P už jsou o poznání těžší. Nakonec jsem vzal FN22, protože kdybych čekal třeba na 675P, tak bych čekal snad 2 nebo 3 roky a za tu dobu jsme už na FN22 vyrobil plno věcí, co jsem potřeboval hned.
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Ing. Aleš Honsa
Ono je otazkou zda po 50-60 letech provozu neni presnejsi ten velky stroj. Co prezilo fabriky obcas dorazi sileni kutilove. Uplne mi vypadl mazel FN25, mezi lidmi je jich pomerne dost. Kdyz padne slovo "kdybys to chtel prodat..." saha majitel okamzite po necem tezkem kovovem cim me chce bacit a dodava: pokud nekdy nebudu mit penize, tak prodam manzelku na organy nebo dceru k tyci do nemecka, ale tohle neprodam NIKDY. A vubec se tomu nedivim.
Nojo,souhlas,taky ji mám a spokojenost..elbarto píše:Ono je otazkou zda po 50-60 letech provozu neni presnejsi ten velky stroj. Co prezilo fabriky obcas dorazi sileni kutilove. Uplne mi vypadl mazel FN25, mezi lidmi je jich pomerne dost. Kdyz padne slovo "kdybys to chtel prodat..." saha majitel okamzite po necem tezkem kovovem cim me chce bacit a dodava: pokud nekdy nebudu mit penize, tak prodam manzelku na organy nebo dceru k tyci do nemecka, ale tohle neprodam NIKDY. A vubec se tomu nedivim.
Původní návrh frézky FN22 je už po válce (kdy přesně,to bych musel najít),vymyslela to Zbrojovka Strakonice,taky se tam normálně vyráběly,pak to vylepšili a předělali-to je 22A a to předali do Žebráku.Tím začala éra efenek.aleshonsa píše:Ona totiž FN22 není původní konstrukce TOS. Je to podobně jako šeping HM45 co dělal ještě Volman, horizontální vyvrtávačky H63 co dělal ještě Plauert a brusek Kameníček (BN101, BN102, hrotové jako 1U, 2U, 2P, atd.) ještě konstrukce původní továrny před znárodněním a spojením do TOS (mam dojem taky Volman, ale nejsem si 100%) a tím pádem to bude ještě předválečná konstrukce. Ruské frézky jsou daleko novější konstrukce a mam dojem jestli to není kopie nějaké Deckelu.
Nicméně problém je, že kdo potřebuje nástrojařskou frézku kvůli přesnosti tak mu nic moc jiného nezbude. Nemluvě kdo potřebuje stroj sehnat v reálném čase a nemůže čekat několik let.
Já když jsem sháněl frézku tak jsem uvažoval FN22, FN20, 675P, FP1. Šlo hlavně o hmotnost kvůli stěhování do sklepa, protože FN25 nebo 676P už jsou o poznání těžší. Nakonec jsem vzal FN22, protože kdybych čekal třeba na 675P, tak bych čekal snad 2 nebo 3 roky a za tu dobu jsme už na FN22 vyrobil plno věcí, co jsem potřeboval hned.
Ještě jsem si vzpomněl na jednu problematickou věc, o které je dobré vědět. Formálně sice FN22 zvládne až 2 000 n/min, nicméně v reálu to zvládne jen na nějakou krátkou dobu. Rychlostní skříň na tyto otáčky moc stavěná není. Problém je údajně, že díky nevhodné konstrukci může při vysokých otáčkách docházet k přehřívání převodovky. Potíž je s řadicími vidlicemi.
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Ing. Aleš Honsa
A co tohle https://stroje.bazos.cz/inzerat/7123922 ... o-675P.php" onclick="window.open(this.href);return false; ?
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Ing. Aleš Honsa
To se chci ještě zeptat, kdo máte 675P (nebo možná 676P to má stejné, nevím), ohledně konstrukce podélného vedení stolu na suportu. Je to dělané podobně jako u frézek FNGJ? Už jsem si toho všiml na několika fotkách, a když jsem hledal detaily tak jsem našel toto http://tutmet.ru/wp-content/uploads/201 ... port-6.jpg" onclick="window.open(this.href);return false; Mám tím na mysli, jestli je délka podélného vedení na suportu rovna délce svislého stolu + rozsahu podélného pohybu stolu, tj. že svislý stůl vždy v jakékoliv poloze sedí celou plochou svého vedení na suportu?
To by byla dle mého dost dobrá konstrukční výhoda z hlediska tuhosti. U FN22 je to naopak - podélné vedení na suportu je poměrně úzké, vlastně je to rozdíl délky svislého stolu a rozsahu podélného posuvu. Myslím, že to tak mají všechna FNk od TOS.
Nikdy dříve jsem si toho u 675P nevšiml, až teď nějak.
To by byla dle mého dost dobrá konstrukční výhoda z hlediska tuhosti. U FN22 je to naopak - podélné vedení na suportu je poměrně úzké, vlastně je to rozdíl délky svislého stolu a rozsahu podélného posuvu. Myslím, že to tak mají všechna FNk od TOS.
Nikdy dříve jsem si toho u 675P nevšiml, až teď nějak.
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Ing. Aleš Honsa
https://stroje.bazos.cz/inzerat/7123922 ... o-675P.php" onclick="window.open(this.href);return false;
jj koukal jsem ,. ale asi bych neprosel dvermi ....takze max FN 22,deckel,a klony...jinak ta FN 22 byla za 35000 kc komplet..
jj koukal jsem ,. ale asi bych neprosel dvermi ....takze max FN 22,deckel,a klony...jinak ta FN 22 byla za 35000 kc komplet..
No počkat, jestli projdeš s FN22 tak tam dostaneš i 675P. Asi by stačilo sundat kliky, odpojit domek podélného šroubu a vytočit ho. Pak stáhnout dolů svislý stůl (předtím samozřejmě sundat pevný). To by mohlo stačit, aby frézka prošla. V nejhorším sundat ze sloupu i celý suport a pak už to musí projít 100% (ta podstava bude mít odhadem tak 600 nebo 700 mm a všechno co zbude je sloup co už je užší).
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Ing. Aleš Honsa