Ještě s tím Eaglem trochu potrénuj.
Zdá se mi to nebo skutečně máš výstupní konektor zkratovaný?
Je fajn, že se ti to skoro povedlo dát na jednostranku. I když se to dalo asi ještě zmenšit.
Ale pár základních chyb:
- spoje nesmí být vedené až na úplném okraji desky (vlevo nahoře)
- výstupy drah od SMD součástek by měly být všechny jedním směrem (nejlépe ven), jinak při pájení přetavením kapilární síly součástky nesrovnají, ale naopak je různě natočí
- trochu pečlivosti (např. přetažený vstup do LED2 zleva) a estetického sítění (všude ostré rohy, přičemž spoje pod 45 stupni by vypadaly lépe a zabraly by i míň místa)
Sháním brigádu ve tvorbe výkresů
Pravidla fóra
Toto forum vyzaduje schvaleni prispevku moderatorem.
Toto forum vyzaduje schvaleni prispevku moderatorem.
kritika je holt kritika...ano výstupní konektor je na jedné strane spojeny piny schválně..
to že se spoje nedavaj až k okraji vím,ale me to nevadilo u této aplikace..
jestli použít 90 nebo 45° je většinou na úvaze,už sem se setkal i s tím že zadavatel nechtěl šikmé spoje vůbec..
to že se spoje nedavaj až k okraji vím,ale me to nevadilo u této aplikace..
jestli použít 90 nebo 45° je většinou na úvaze,už sem se setkal i s tím že zadavatel nechtěl šikmé spoje vůbec..
-
robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22384
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
pro inspiraci k tve budouci tvorbe http://smishek.com/" onclick="window.open(this.href);return false;
nutno podotknout ze tohle fakt neni v eagle
nutno podotknout ze tohle fakt neni v eagle
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Jen nepodstatná poznámka: v Eagle by se to dalo navrhnout úplně stejně.robokop píše:pro inspiraci k tve budouci tvorbe http://smishek.com/" onclick="window.open(this.href);return false;
nutno podotknout ze tohle fakt neni v eagle
Eagle zas není takový střep. Stejně tak by se to dalo navrhnout ve free KiCadu (v němž je navržena veškerá elektronika pro CERN, tj. pro největší vědecký experiment v historii).
Problém Eagle je v přechodu pod nového majitele - Autodesk, který ho sice trochu vylepšil, ale bohužel výrazně změnil pravidla hry (samozřejmě k horšímu).
Ty sikme spoje se pouzivaji mj. z duvodu lepsich ESR vlastnosti. Na hranach to pry vic vyzaruje. Osobne jsem to ale nemeril, psali to v nejakem povidani o navrzich DPS. Co ma ale mnohem vetsi vyznam z tohohle hlediska je rozlit med na GND vsude kde to jen pujde, idealne kolem okraju cele desky.
Jinak co se tyka navrhu DPS letmo jsem prolit knihovnicku a tady mas par pojednani ve kterych si muzes pocist.
https://www.ulozto.cz/!iGY2vrRbb5HN/pl-rar" onclick="window.open(this.href);return false;
Uz netusim kde jsem k tomu prisel, pokud by si nekdo myslel ze je tam nejaky problem s autorskymi pravy, zase to smaznu.
Jinak co se tyka navrhu DPS letmo jsem prolit knihovnicku a tady mas par pojednani ve kterych si muzes pocist.
https://www.ulozto.cz/!iGY2vrRbb5HN/pl-rar" onclick="window.open(this.href);return false;
Uz netusim kde jsem k tomu prisel, pokud by si nekdo myslel ze je tam nejaky problem s autorskymi pravy, zase to smaznu.
-
robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22384
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
mex:
ja jen vychazim z toho co mi rekl ten kluk co ty tistaky opravdu delal
a z vlastniho nakupoval ty navrhovy systemy a ze to jsou statisice navic oproti eagle
a bavili jsme se o tom a rikal ze by to v eagle neslo (predpokladam ne teda za cenu nejakyho otrockyho obchazeni ruznych limitu - na nektere jsem sam narazil ale ja tistaky moc neumim)
tj. neposuzuju z vlastni hlavy jen predavam informaci od profika ktery se tim opravdu zivi a dela to myslim dobre vzhledem k tomu co dela za projekty ale to zde asi nemuzu uvadet
pokud vim tak treba eagle a kicad neumi optimalizovat pro velmi vysoke kmitocty na to treba jsou jine softy
a v aplikacich v urychlovacich prave tyhle potreby jsou
nebo vubec navrhovat elektroniku tak aby snesla vysoke davky radiace a pritom merit nejaky nicotny naboje na hranici rozlysitelnosti atd...
ono u tech tistaky na velkoseriovou vyrobu se resi i ruzne detaily ohledne distribuce tepla pri ohrivani v peci (tj. tvary cest, padu, prokovu)
tj. optimalizace designu medi na tistaku tak aby bylo co nejmin zmetku z pajeni
a ve chvili kdy delas 10 000 serii + tohle optimalizovat musis a eagle ti v tom nepomuze protoze mu ty funkce proste chybi, knihovny jsou znacne omezene atd...
to jsou nejake ze stripku ktere jsem pochytil pri nasich rozhovorech z Petrem
ja jen vychazim z toho co mi rekl ten kluk co ty tistaky opravdu delal
a z vlastniho nakupoval ty navrhovy systemy a ze to jsou statisice navic oproti eagle
a bavili jsme se o tom a rikal ze by to v eagle neslo (predpokladam ne teda za cenu nejakyho otrockyho obchazeni ruznych limitu - na nektere jsem sam narazil ale ja tistaky moc neumim)
tj. neposuzuju z vlastni hlavy jen predavam informaci od profika ktery se tim opravdu zivi a dela to myslim dobre vzhledem k tomu co dela za projekty ale to zde asi nemuzu uvadet
pokud vim tak treba eagle a kicad neumi optimalizovat pro velmi vysoke kmitocty na to treba jsou jine softy
a v aplikacich v urychlovacich prave tyhle potreby jsou
nebo vubec navrhovat elektroniku tak aby snesla vysoke davky radiace a pritom merit nejaky nicotny naboje na hranici rozlysitelnosti atd...
ono u tech tistaky na velkoseriovou vyrobu se resi i ruzne detaily ohledne distribuce tepla pri ohrivani v peci (tj. tvary cest, padu, prokovu)
tj. optimalizace designu medi na tistaku tak aby bylo co nejmin zmetku z pajeni
a ve chvili kdy delas 10 000 serii + tohle optimalizovat musis a eagle ti v tom nepomuze protoze mu ty funkce proste chybi, knihovny jsou znacne omezene atd...
to jsou nejake ze stripku ktere jsem pochytil pri nasich rozhovorech z Petrem
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Nojo, tak to proto v CERNu pořád nechytili ten Higgsův boson, neboli božskou částici. 
Nyní vážně. Lepší nástroj je o větším pohodlí, ne že by to v jiném nástroji nešlo.
Když budu chtít natáhnout mikropáskové vedení o definované impedanci z bodu A do bodu B, tak mi to nějaký nóbl CAD může naroutovat sám (když ho mám). Když ho nemám, tak o tom musím něco vědět a musím si to spočítat sám. Pak to můžu namalovat třeba tužkou na papír.
Nakonec nejlepší optimalizaci stejně vždycky dokáže udělat člověk (který o tom něco ví).
Zrovna ty optimalizace pro následnou výrobu se ladí i pro konrétní výrobní postupy a linky, a tohle know-how mají technologové, ne nějaký univerzální SW.
Ve strojařině je to nakonec taky tak, jak v konstrukci, tak pak v provozu. Jsou lidi, co si bez příslušného wizarda ani nezajdou na záchod. Nebo jsou pak praktici, kteří wizarda nepotřebují, protože problematiku znají a už ze zkušenosti ví, že daný materiál, daný stroj a osmičku čtyřbřitovku to bude chtít takovou strategii obrábění, takové otáčky a úběry. Nebo při návrhu že to bude chtít udělat tak a tak, a případný pevnostní výpočet jim může udělat buď drahý CAD sám, nebo použiju externí SW, nebo problematiku znám a spočítám si to sám.
On ten Eagle není špatně vymyšlený. Umí až 99-vrstvý tišťák obrovských rozměrů s nanometrovou rozlišovačkou.
A má šikovně udělaný systém modulů pro aplikační rozšíření. Je to dobře zdokumentované, píše se to celkem snadno v takovém zjednodušeném céčku, a má to k dipozici všechny informace z návrhu i knihoven. Proto třeba taky existují všelijaké nadstavby, které třeba z návrhu tišťáku rovnou vygenerujou G-kód pro vrtání nebo frézování. Nebo různé výpočty, optimalizace atd.
Někdy před měsícem jsem se potkal s jednou výtahářskou firmou, která dělá v Eagle návrhy rozvaděčů i celých sestav. Mají to fakt šikovně udělané, všechny používané komponenty si dali do knihoven, takže poskládat nějaký konkrétní systém je pak opravdu hodně rychlé a efektivní. A rovnu jim to (právě pomocí těch rozšiřovacích modulů) vygeneruje kusovníky a všelijaké sestavy. Malujou v tom třeba i pneumatické rozvody atd.
Nyní vážně. Lepší nástroj je o větším pohodlí, ne že by to v jiném nástroji nešlo.
Když budu chtít natáhnout mikropáskové vedení o definované impedanci z bodu A do bodu B, tak mi to nějaký nóbl CAD může naroutovat sám (když ho mám). Když ho nemám, tak o tom musím něco vědět a musím si to spočítat sám. Pak to můžu namalovat třeba tužkou na papír.
Nakonec nejlepší optimalizaci stejně vždycky dokáže udělat člověk (který o tom něco ví).
Zrovna ty optimalizace pro následnou výrobu se ladí i pro konrétní výrobní postupy a linky, a tohle know-how mají technologové, ne nějaký univerzální SW.
Ve strojařině je to nakonec taky tak, jak v konstrukci, tak pak v provozu. Jsou lidi, co si bez příslušného wizarda ani nezajdou na záchod. Nebo jsou pak praktici, kteří wizarda nepotřebují, protože problematiku znají a už ze zkušenosti ví, že daný materiál, daný stroj a osmičku čtyřbřitovku to bude chtít takovou strategii obrábění, takové otáčky a úběry. Nebo při návrhu že to bude chtít udělat tak a tak, a případný pevnostní výpočet jim může udělat buď drahý CAD sám, nebo použiju externí SW, nebo problematiku znám a spočítám si to sám.
On ten Eagle není špatně vymyšlený. Umí až 99-vrstvý tišťák obrovských rozměrů s nanometrovou rozlišovačkou.
A má šikovně udělaný systém modulů pro aplikační rozšíření. Je to dobře zdokumentované, píše se to celkem snadno v takovém zjednodušeném céčku, a má to k dipozici všechny informace z návrhu i knihoven. Proto třeba taky existují všelijaké nadstavby, které třeba z návrhu tišťáku rovnou vygenerujou G-kód pro vrtání nebo frézování. Nebo různé výpočty, optimalizace atd.
Někdy před měsícem jsem se potkal s jednou výtahářskou firmou, která dělá v Eagle návrhy rozvaděčů i celých sestav. Mají to fakt šikovně udělané, všechny používané komponenty si dali do knihoven, takže poskládat nějaký konkrétní systém je pak opravdu hodně rychlé a efektivní. A rovnu jim to (právě pomocí těch rozšiřovacích modulů) vygeneruje kusovníky a všelijaké sestavy. Malujou v tom třeba i pneumatické rozvody atd.
-
robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22384
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
tak nepopiram ze se to da nejak obejit a udelat spis se na to divam tak ze dnes uz bys asi skodovku neukecal aby se vratila ke kreslicim prknum logarum a priloznikum
a i kdyby tak bys mel zase neco na urovni 120 a ne novyho superb
a i kdyby tak bys mel zase neco na urovni 120 a ne novyho superb
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Znamy mi pred casem posilal na ukazku nejake navrhy z CERNu a bylo to delane v nekterem z tech "drahych" CADu. Ted to nemuzu najit, takze presne nevim ve kterem. Ono to neni jen o umeni spocitat, ale napriklad Eagle jeste donedavna neumel pracovat treba s delkou cest. Nebyl sice problem ty meandry nakreslit rucne, ale pokud je na desce 10 FPGA a kazde poudro ma klidne 800 I/O u kterych je nutne zachovat signalovou integritu, je rucni kontrola delky signalovych cest hodne velky opruz.