Zdar,
Dokončuju jeden stroj, tak to sem hodím pro případnou inspiraci. Sice není přímo můj, ale kamaráda co ho zachranil před skartací a za cenu železa (cca 3 tuny) ho přivezl někde od Budějc. Jedná se o řezačku skla postavenou koncem 80-90 let, která byla řízena nejakým jednočipem a parametry řezání se zadavaly pomocí specialní klavesnice a jednořádkového displeje. Operační pamět 4kb. Prostě hroznej opruz. Takže ještě než někdo vyzkoušel, jestli původní elektronika vůbec chodí, padlo rozhodnutí to celý vyházet a nahradit. No a protože jsem vyhrál při pivu a mariaši v konkurzu kdo by mu to předělal na něco smysluplného, tak tady o tom ted píšu.
Rozhodl jsem se, že to poběží jak jinak než na linuxcnc a mesa kartach.
Takhle nejak ta obluda vypada a to ještě na fotce chybí druha polovina stroje, kde je ještě přípravný stůl, ale tam není nic zajímavého.
Je to jednoučelový stroj na řezaní pravouhlých řezu do skla
Najaký základní parametry:
pohony obou os má na starosti 5 fázový krokový motor Berger Lahler. Drivery STEP/DIR sem sehnal zde na foru. jsou to pěkný mackové.
delší osa (záměrně se vyhybám pojmenování X nebo Y, aby se nestrhla diskuze která je která)- kuličkový šroub. Rozlišení kroku cca 0,02mm
kratší osa - zubatej řemen - rozlišení 0.2mm
Zajímavost na tomhle stroji je otočny stůl, to znamená, že se řežě pomoci diamantového kolečka pouze v jednom směru pomocí osy poháněné řemenem.
Rychlost řezání cca 1m/s, ale většinou to jezdí pomalejc.
Když je potřeba rezat kolmo na první řezy, odjede se portálem mimo pracovní prostor, otočí se celý čtvercový stůl o velikosti 1600x1600mm a pokračuje se v řezání.
Tohle je původní silnoproudá část, které víceméně zůstala zachována. Je to docela pěkně a chytře udělaný. Například, nelze otočit stolem, pokud je portal nad stolem, kdyz není stažený pomocny stůl, když je kudla dole a podobný ochraný věci.
Pracovní stůl je dírkovaný a pomocí nášlapné lišty lze přepínat sání/výfuk. takže manipulace a ustavení i třímetrové desky není problém, plave na vzduchovém polštáři. Po ustavení stačí šlapnout a tabule se pricucne a drží.
Otáčení stolu má na starosti třífázový motor s převodovkou,
O zvedání stolu co je mezi otočnym stolem a přípravným stolem se stará vzduchový píst a rovněž tak o zvedání nože z a do řezu.
Přitlak řezacího kolečka se nastavuje ručně pomocí nastavovacího šroubu s pružinou kolečkem se s tupnicí v závislostí na typu a tlouštce skla.
Tolik asi k železu.
K elektrice toho asi moc nenapíšu, protože jsem se jí víceméně vyhnul. Na to byl použit jinej dobrovolník, kterej tomu rozumí.
V podstatě jsem mu sepsal požadavky co chci ovládat a co kde chci mít za stavy z čidel a o víc sem se nestaral. paráda.
Všechno mi připravil a já jenom namapoval piny v mesa kartě.
Když jsem u té mesy..... je použita osvědčená kombinace 5i25 + 7i76. vstupně výstupních pinů je na rozdávání. počítač je umístěn přímo v puvodní rozvaděčové skříni i s monitorem.
A ted k softu, ke kterýmu mám asi nejvíc co říct.
Hledal jsem co by se dalo použít jako generátor drah, ale nic rozumnýho jednoduchyho jsem nenašel. Takže jsem se rozhodnul, že to bude generovat dráhy samo na základě vstupních informací.
Udělal sem si další záložky do gscreenu, kde se zadá vše potřebné a ono si to vygeneruje dráhy samo.
Program si sám dopočítává některé parametry jako počet řad/sloupců na základě velikosti desky, šířky pásu, přejezdu, okrajů atd.
Když mu nesedí kontrolní výpočty označí pole červeně a čeká na opravu.
Informuje obsluhu o velikosti zbytku tabule, když se neřeže celá deska. Soft ještě řeší, jestli se náhodou neřeže tabule vetší než pracovní otočný stůl.
To znamená, že když je tabule třeba 3m dlouhá, tak to nejdřív udělá poslední dělící řez, zapauzuje program, čeka na odlomení zbytku tabule a pak teprve rozřeže požadovanou část.
Jedná se o serii rovnoběžných řezů ve dvou osách, takže nic složitého, ale ušetří to spoustu času na rozdíl od původního systému, nebo požití nejakeho komerčního "CAmu".
Umí to často používané sady parametrů ukládat do souboru pomocí tří čudlíku save a load, případně to lze uložit do samostatného souboru a ten následně načíst.
Druhá záložka slouží pro ustavení dílu a nastavení nuly obou os. Na řezací hlavici je mikroskopová kamera (ta duralová kostka s dírou) , pomocí niž lze všechno ustavit.
Když se řeže tabule metr a půl na metr a půl a okraje jsou nastavený na 3mm, tak stačí zarovnat hranu skla plus mínus s hranou stolu a je to, ale občas se na tom řežou například napařené zaměřovací destičky do optických přístrojů, nebo měřící rastry 10x10mm a tam je to vzhledem k velikosti potřeba ustavit velmi přesně.
takže lze pomocí čudlíků najet přesně na rysku a vynulovat osu, pak se otočí stůl a to samé se provede v druhém směru. K ustvení rovnoběžnosti je tam funkce, kdy kamera jezdí v jedne ose sem a tam v požadované délce a ručně lze srovnat tabulku.
Trochu sem zápasil s otáčení souřadného systému v programu pomoci g10 l2 p0 rx v návaznosti na offsety nuly obrobku, protože jsem nikde nenašel podobný systém otáčení stolu, ale povedlo se. Linuxcnc prostě umí skoro všechno.
Soft pro kameru jsem si radši napsal sám, protože původní cam-view už v současné verzi nefunguje.
Je to sice víceméně jednoúčelový stroj, ale práci kterou dřív dělal jeden člověk pomocí přípravků celé dopoledne zvládne za 20 minut i s přípravou a o přesnosti nařezaných dílů ani nemluvím.
No a to je celé.
Martin
Bystronic - řezačka na sklo
paráda
Obvykle se dějí věci obvyklé. Méně často se dějí věci neobvyklé a zcela vyjímečně se dějí věci vyjímečné...
Masturn 40 CNC, Hermle UWF1200H CNC a pár klasik
http://www.radialengine.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.autopejsek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Masturn 40 CNC, Hermle UWF1200H CNC a pár klasik
http://www.radialengine.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.autopejsek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Navrhoval sem klukům, že jim k tomu dopíšu tangencialní řízenou hlavu, ale nechtěli. Jednak je každá osa jinak konstrukčně řešená a má jinou přesnost a za druhý na tom řežou opravdu jenom ty čtverečky/obdelníčky popřípadě pásy jako polotovary pro další zpracování. Napařování, leptání atd.robokop píše:zajimave reseni s tim otocnym stolem
nebylo by lepsi prekopat to na otocnou hlavu?
jinak peknej projekt
Ani sem neměřil jak moc ta osa s řemenem šmajdá. takhle je potřeba řešit jenom přesnost v jedné ose. když kolečko o nejakou tu desetinku přeřizne, nic se neděje, stejne se to následně olamuje. Nadruhou stranu je potřeba přesně najít střed otáčení a složitěji řešit softwerové otáčení souřadného systému a návázat na střed otáčení offsety.
Asi byl ten otočnej stůl pro konstruktéry z minuleho století jednodušší řešení. Hlavně z hlediska programování. Ten původní systém samozřejmě žádný nastavení nuly neměl. Nula byla v rohu a hotovo. Dneska už by to asi nikdo takhle nedělal. Je to na muj vkus hrozně mechanicky složity. Jsou tam obrovský ložiska, takže se ten stul ani nehne a vyjiždějí takovy klíny, který to cely centrujou pootočený o 90 stupňů. Motor co otáčí stolem jak z cirgulárky a převodovka jak z tanku.
Do toho kompresor na vzduch, vývěva na přisávání skla, hromada pístů, čidlo na každou blbost.
Prostě poctivá kovařina.
M
U nás máme jeho nástupce a ten už má otočnou hlavu a dokáže vyřezat na co si kdo vzpomene i s originálním systémem. Jenže konkrétně ta hlava je složitá jak močovod a pořád se to sere Ale zas už těm strojum je taky 25 let
To bylo originál s těma šroubama + lineáry? Zajímavý totiž je, že jeho nástupce jezdí jen po obyč kolejnicích kde je vůle vymezená excentrickou rolnou a jezdí s tim obrovský DC serva po obyčejnym hřebenu.
To bylo originál s těma šroubama + lineáry? Zajímavý totiž je, že jeho nástupce jezdí jen po obyč kolejnicích kde je vůle vymezená excentrickou rolnou a jezdí s tim obrovský DC serva po obyčejnym hřebenu.
Takhle to je original. To vis, tenkrat se tolik nesetrilo na poradny masine. Lineary jsou drahy, tak je nahradili kolejnici. Kulickovy sroub stejne tak. Jenom cena elektroniky jde dolu rychlosti nevidanou.Budulínek píše:U nás máme jeho nástupce a ten už má otočnou hlavu a dokáže vyřezat na co si kdo vzpomene i s originálním systémem. Jenže konkrétně ta hlava je složitá jak močovod a pořád se to sere Ale zas už těm strojum je taky 25 let
To bylo originál s těma šroubama + lineáry? Zajímavý totiž je, že jeho nástupce jezdí jen po obyč kolejnicích kde je vůle vymezená excentrickou rolnou a jezdí s tim obrovský DC serva po obyčejnym hřebenu.
Predpokladam, ze nastupce uz stul neotaci. Proc taky s tangelcialni hlavou.
Mas nejaky video, abych videl jak se to hejbe?
M
Video nemám, pokud se k tomu někdy dostanu tak natočím. Ale našel jsem naprosto stejný stroj na jůtůbe: https://www.youtube.com/watch?v=pxA5AMvjbSQ" onclick="window.open(this.href);return false;
Nicméně je to celkem rychlý stroj, řeže rychlostí cca 1m/s. Otočný stůl nemá a možná je to na větší formáty, řežou se na tom tabule 3,2m široké. Zarážející je, že ikdyž je to oproti tvému zpracování ořezané, stále se rozdíl řezu jednotlivých tabulek vejde do 3 stovek, asi jak tam není žádný odpor jako při obrábění, tak to není nutné řešit. V těch hřebenech to má zemědělskou vůli tak 0,2-0,8mm
Nicméně je to celkem rychlý stroj, řeže rychlostí cca 1m/s. Otočný stůl nemá a možná je to na větší formáty, řežou se na tom tabule 3,2m široké. Zarážející je, že ikdyž je to oproti tvému zpracování ořezané, stále se rozdíl řezu jednotlivých tabulek vejde do 3 stovek, asi jak tam není žádný odpor jako při obrábění, tak to není nutné řešit. V těch hřebenech to má zemědělskou vůli tak 0,2-0,8mm
Tak to už je pořádná obluda. Tohle "moje" je proti tomu prcek a přitom to ma 3 tuny.Budulínek píše:Video nemám, pokud se k tomu někdy dostanu tak natočím. Ale našel jsem naprosto stejný stroj na jůtůbe: https://www.youtube.com/watch?v=pxA5AMvjbSQ" onclick="window.open(this.href);return false;
Nicméně je to celkem rychlý stroj, řeže rychlostí cca 1m/s. Otočný stůl nemá a možná je to na větší formáty, řežou se na tom tabule 3,2m široké. Zarážející je, že ikdyž je to oproti tvému zpracování ořezané, stále se rozdíl řezu jednotlivých tabulek vejde do 3 stovek, asi jak tam není žádný odpor jako při obrábění, tak to není nutné řešit. V těch hřebenech to má zemědělskou vůli tak 0,2-0,8mm
M