Je prosím nějaká šance použít LinuxCNC na rotary transfer machine (rundtaktmaschine německy, nevím jak česky) ?
Prostě takový ten kolotoč, kde obrobek objíždí více 1-3osých pracovišť, kde každé udělá svůj díl práce.
Jistě by zvládl řídit kterékoli z těch jednotlivých pracovišť, ale dá se nějak zařídit, aby uměl řídit více nezávislých CNC pracovišť najednou?
Jestli s tím má někdo zkušenosti (s jakýmkoli řidicím systémem): jak to prosím pracuje? Funguje to jako opravdu nezávislá pracoviště, nebo to musí být synchronní (a pracuje to tedy jako mnohoosý stroj) nebo to dokonce jede tak, že teprve po ukončení jedné operace spustí další?
Předem díky za případné info.
Rotary transfer machine a LinuxCNC
Díky za odpověď.
Já jsem to viděl bohužel v nefunkčním stavu. Ale celé to bylo řízení předpotopním systémem na bázi historického PC (vše ještě s ISA sloty).
Myslíš, že se nějak takto dá provozovat LinuxCNC? Buď přepínat mašiny na jednom LinuxCNC nebo provozovat víc instancí LinuxCNC na jenom PC s jediným GUI?
Já jsem to viděl bohužel v nefunkčním stavu. Ale celé to bylo řízení předpotopním systémem na bázi historického PC (vše ještě s ISA sloty).
Myslíš, že se nějak takto dá provozovat LinuxCNC? Buď přepínat mašiny na jednom LinuxCNC nebo provozovat víc instancí LinuxCNC na jenom PC s jediným GUI?
Už v druhé polovině 80tých let řídil PC AT286/20Mhz s 384 kB RAM + další nutný HW dva nezávislé stroje na výrobu vaček. Na každém stroji bylo možno frézovat, nebo brousit jiný typ vačky. A taky se na tom hrály Formule 1. Barevná EGA, jó, to byly časy... Před tím řídil jeden stroj PDP-11.
Díky za odpověď a za tip.
Nasadit víc nezávislých LinuxCNC mě taky napadlo, Bral jsem to jako ústupovou variantu, která by byla sice složitá (např. by se muselo nějak řešit zobrazování pro všechny ty řídicí systémy), ale v konečném důsledku to prostě musí pracovat. Zvažoval jsem normální MiniITX mainboardy, Tvé řešení s PidiCNC by mohlo vyjít prostorově líp.
Taky mě napadlo udělat z toho jeden mnohoosý stroj. Pokud to má dvě 3-osá stanoviště a tři 1-osá stanoviště, tak z toho prostě udělat jeden 10-osý stroj (2x3+3x1+1). Ta 10. osa by bylo otáčení toho kolotoče. Tohle by to asi nakonec taky nějak fungovat mohlo. Jen nevím, jestli by se dalo nějak přesvědčit ovládání, aby na žádost umělo zobrazovat třeba jednu trojici z těch os jako běžný 3-osý systém. Tedy jestli bych se mohl zobrazováním jakoby napojit na jednotlivá stanoviště jako by to byla samostaná CNC, nebo jestli bych musel psát nebo upravovat některý ze zobrazovacích modulů (Axis, Gmoccapy atd.).
Nasadit víc nezávislých LinuxCNC mě taky napadlo, Bral jsem to jako ústupovou variantu, která by byla sice složitá (např. by se muselo nějak řešit zobrazování pro všechny ty řídicí systémy), ale v konečném důsledku to prostě musí pracovat. Zvažoval jsem normální MiniITX mainboardy, Tvé řešení s PidiCNC by mohlo vyjít prostorově líp.
Taky mě napadlo udělat z toho jeden mnohoosý stroj. Pokud to má dvě 3-osá stanoviště a tři 1-osá stanoviště, tak z toho prostě udělat jeden 10-osý stroj (2x3+3x1+1). Ta 10. osa by bylo otáčení toho kolotoče. Tohle by to asi nakonec taky nějak fungovat mohlo. Jen nevím, jestli by se dalo nějak přesvědčit ovládání, aby na žádost umělo zobrazovat třeba jednu trojici z těch os jako běžný 3-osý systém. Tedy jestli bych se mohl zobrazováním jakoby napojit na jednotlivá stanoviště jako by to byla samostaná CNC, nebo jestli bych musel psát nebo upravovat některý ze zobrazovacích modulů (Axis, Gmoccapy atd.).
Asi to tak nějak bude.
Prý se k tomu přistupuje jako k několika nezávislým mašinám, které mají společné jen to, že dostanou od centrálního kolotoče signál "obrobek přistaven" a naopak vrací signál "obrobek hotov".
A celé to řídilo prý skutečně jedno historické PC s ISA sloty, tedy odhadem tak 200 MHz Pentium.
Prý se k tomu přistupuje jako k několika nezávislým mašinám, které mají společné jen to, že dostanou od centrálního kolotoče signál "obrobek přistaven" a naopak vrací signál "obrobek hotov".
A celé to řídilo prý skutečně jedno historické PC s ISA sloty, tedy odhadem tak 200 MHz Pentium.
nebylo by spolehlivejsi naprogramovat nejaky PLC a k nemu udelat jednoduchou grafiku na panel? tedy pristupovat k tomu jako k rizeni vyrobni linky, namisto cnc
"do řiti se řítíme, ani o tom nevíme.."
Jsem nad tím přemýšlel - protože také budu řešit víceosý soustruh.
Jsou dvě možnosti - buď interpolátor na více os a pak nějaký CAM s postprocesorem co to nahustí do jednotlivých bloků (řádků),
a nebo prostě dvě instance LinuxCNC a tam vyřešit synchronizaci dvou kanálů (v CAM je toto pak jako dvoukanálovej stroj a ten se dá programovat snadno).
Druhá varianta je podle mě jednodušší a také správná pokud nepotřebujete osy z těchto dvou kanálů vzájemně interpolovat.
Možná to jde na jenom PC se dvěma monitory? Nebo na velkém monitoru vedle sebe?
Jsou dvě možnosti - buď interpolátor na více os a pak nějaký CAM s postprocesorem co to nahustí do jednotlivých bloků (řádků),
a nebo prostě dvě instance LinuxCNC a tam vyřešit synchronizaci dvou kanálů (v CAM je toto pak jako dvoukanálovej stroj a ten se dá programovat snadno).
Druhá varianta je podle mě jednodušší a také správná pokud nepotřebujete osy z těchto dvou kanálů vzájemně interpolovat.
Možná to jde na jenom PC se dvěma monitory? Nebo na velkém monitoru vedle sebe?
nejlepší kamarádi: HSC Schaublin, chat GPT 3.5
-
robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22390
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
b) je spravne protoze jinak by jsi nemohl delat nejake veci jako treba soucasne zavitovani v obou kanalech
vetsinou ty masiny maji par funkci jako nastav semafor
cekej dokud neni nastaven semafor
synchronizovane prevzeti obrobku
tj. protivreteno se reguluje na stejne otacky a stejny uhel natoceni podle encoderu primarniho vretene
melo by jit udelat v HALu a zapinat nejakum Mkem
a nejake vychytavky jako pouziti oboustrannych vrtani kde nastrojova hlava zanoruje vrtak do materialu primarniho vretene a na vrtak trcici na druhou stranu najizdi protivreteno pohybem ktery kompenzuje pohyb te nastrojove hlavy
ten pohyb Z2 odvozeny od pohybu Z1 uz nebude uplne trivialni
vetsinou ty masiny maji par funkci jako nastav semafor
cekej dokud neni nastaven semafor
synchronizovane prevzeti obrobku
tj. protivreteno se reguluje na stejne otacky a stejny uhel natoceni podle encoderu primarniho vretene
melo by jit udelat v HALu a zapinat nejakum Mkem
a nejake vychytavky jako pouziti oboustrannych vrtani kde nastrojova hlava zanoruje vrtak do materialu primarniho vretene a na vrtak trcici na druhou stranu najizdi protivreteno pohybem ktery kompenzuje pohyb te nastrojove hlavy
ten pohyb Z2 odvozeny od pohybu Z1 uz nebude uplne trivialni
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)