Vřeteno ATAS s ER 16
Prolítnul jsem to jenom zběžně, moc nestíhám. Podle mě to první zapojeni AI.AV jsi měl dobře.
Jestli není spíš problém v tom, že když to změníš na PAD, tak se ti nastaví spouštění tlačítkem na panelu, ale v režimu AI.AV je asi defaultně start/stop ovládaný externími spínači na svorkách B5, B6.
Jestli není spíš problém v tom, že když to změníš na PAD, tak se ti nastaví spouštění tlačítkem na panelu, ale v režimu AI.AV je asi defaultně start/stop ovládaný externími spínači na svorkách B5, B6.
Abych byl upřímnej, tak jsem tomu věnoval asi týden a pak to propadlo do temného propadliště dějin. (zatím) Trochu popíšu postup. První finta byla omotat plášť měděnou trubkou 10x9mm, kterou jsem zmáčknul tak, aby výška oválu byla jen 3mm a celé to pak zvenku namotal na vřeteno. Paradoxně tohle fungovalo ze všeho nejlíp, ale Atas byl hrozný "bago". Ostatní slabé trubičky měly šílený odpor a za nic to nestálo. Protože mám na práci ještě 500W Atase, tak jsem to řekněme trochu odsunul. V mezičase jsem ale vymyslel toto: 750W Atas oproti 500W generuje šílený množství tepla. Byl jsem i ve Freconu, kde mi technik potvrdil, že to tak je, ale že to není chyba třeba ve vinutí, prostě to konstruktér trochu zvoral a pracovní teplota je ke 100 stupňům. Protože nenám stroje, které by dokázaly udělat hranatou díru do nového těla, udělám to tělo z cca 5ti kusů, které v přípravku slepím. Výhoda bude v tom, že to nebude zvenku kruh, ale elipsa a ještě bude mít sfrézovanou jednu stranu do rovna a tím se přšroubuje k Z ose a vevnitř budou rovnou kanálky na chlazení. Ve výsledku by vysazení nástroje od Zka mělo být o cca 10mm menší, ale šířka vřetene se zvětší o cca 20mm. Spodní příruba s ložiskem zůstane a horní bude nová s možností přidání ax. ložiska, jehož předpětí by se nastavilo při ohřátém vřetenu a hlavně tam budou výhody pro chlazení. Paradoxně celková výška by měla být nižší. Měnit ložiska jsem zavrhnul, protože aby to axiální fungovalo, muselo by být připevněné jak k rotoru, tak k přírubě a to je mimo mé technické možnosti.Mex píše:Jak to prosím dopadlo?lubbez píše:Má rozebraného Atase a chystám se na "vodní chlazení", tady by problém být neměl. Krom toho uvažuju o výměně ložisek.
Zrealizoval jsi to vodní chlazení? A pokud ano, tak jakým způsobem?
A na ta ložiska došlo?
Díky za info.
Zatím je to idea, která prošla takovým vnitřním mozkovým auditem. Uvažuji i o tom, že by spodní díl neměl spojovací drážku , ale propojil se hliníkovou trubičkou 10x1. To se uvidí při realizaci. Důležité je, že půjdou použít obě příruby s menšími úpravami. Lepit díly na sebe bych chtěl buď přes vodoodolné těsnění a stáhnout svorníky, nebo na "prasáka" lepidlem na opravy ledniček, které udrží přetlak 5-6 atm při teplotě +60 až -20 stupňů. Celé bych si to nechal předřezat 2024 duralu tl. 20-25mm vodou. Teď se učím Arduino 
a chci udělat pohon otočného stolu a tak na tohle přijde řada tak počítám koncem března. První fáze bude otestovat funkčnost.
a chci udělat pohon otočného stolu a tak na tohle přijde řada tak počítám koncem března. První fáze bude otestovat funkčnost.
A ten vstup blokování/reset máš ošetřený?pslany píše:tak druhe zapojeni to same - nejede, externi spinace mam zapojene, jeste s nimi zkusim ruzne kombinace poradi pri zapnuti, pak uz me nic nenapada. diky moc za pomoc.
Co to píše na displeji?
mam tam vypinac podle schematu, na displeji to pise rd (ready), zatim jsem s tim nehnul, pres panel vse okMex píše:A ten vstup blokování/reset máš ošetřený?pslany píše:tak druhe zapojeni to same - nejede, externi spinace mam zapojene, jeste s nimi zkusim ruzne kombinace poradi pri zapnuti, pak uz me nic nenapada. diky moc za pomoc.
Co to píše na displeji?
Až u toho budeš, tak blejskni foťákem zapojení svorkovnice a případně k tomu přidej ještě na jaké hodnoty máš nastavené parametry v menu.
Měl jsem kdysi 2 Emersony v ruce (o číslo starší model a o číslo novější, ten konkrétní tvůj zrovna ne), a u obou to všechno šlapalo na první šťuch.
Bylo to vcelku logické a přímočaré (pokud si to správně pamatuju, už je to nějaký pátek).
Bude to nějaká blbost.
Měl jsem kdysi 2 Emersony v ruce (o číslo starší model a o číslo novější, ten konkrétní tvůj zrovna ne), a u obou to všechno šlapalo na první šťuch.
Bylo to vcelku logické a přímočaré (pokud si to správně pamatuju, už je to nějaký pátek).
Bude to nějaká blbost.
- zapojene vypinace blokovani/reset a vpřed B2, B4, B5Mex píše:Až u toho budeš, tak blejskni foťákem zapojení svorkovnice a případně k tomu přidej ještě na jaké hodnoty máš nastavené parametry v menu.
Měl jsem kdysi 2 Emersony v ruce (o číslo starší model a o číslo novější, ten konkrétní tvůj zrovna ne), a u obou to všechno šlapalo na první šťuch.
Bylo to vcelku logické a přímočaré (pokud si to správně pamatuju, už je to nějaký pátek).
Bude to nějaká blbost.
- zapojeny potak 10k/n na T1,T3,T4
- zkousel jsem i propojku na poruchove rele T5, T6 - zadna zmena
nastaveni
- min Hz 70
- max Hz 4000
- rampa 3
- rampa 4
- AI.AV (kdyz dam PAD tak s touto konfiguraci to z klavesnice hned jede)
- proud 4A
- otacky 0 (vic nez 9999)
- napeti 230V
- ucinik 0,8
- vstup T4(A2) nastaven na napetovy VOLT
- Přílohy
-
Podle mě to máš zapojené dobře. V seznamu parametrů je asi překlep s max. frekvencí, ale to není problém.
Evidentně ti nejede vstup Run, protože když ho sepneš, tak i kdyby byla nastavena frekvence 0Hz, tak by to mělo na displeji napsat "Fr" místo "rd".
Předpokládám, že potenciometr máš někde v půlce, takže je bezpečně nad 70Hz, když už jsi nastavil takový spodní limit (nevím proč, ale to je tvoje věc).
Takže bych se podíval těmito směry:
- Není problém se spínači? Opravdu spínají? Zkontroluj voltmetrem, jestli se na příslušném vstupu opravdu objeví +24V, případně to zkus propojit kusem drátu přímo na svorkovnici (ne ho tam zašroubovat, je třeba ho jen přiložit až při zapnutém měniči). Pokud máš zapojen i vstup Enable, tak jeho přepnutím se ti musí místo "rd" zobrazit "iH" (jako inhibit).
- Pokud jsou spínače OK, tak bych zkusil udělat tovární reset, jestli nemáš něco z historických důvodů někde blbě nastaveno. Pak nastav jen jmenovitou frekvenci na 400 Hz (parametr 39, tohle je důležité) a maximální třeba taky na 400 Hz (parametr 02, ale tohle pro první pokus není důležité). Pokud máš evropský model měniče, tak by ovládání defaultně mělo být z tlačítek, takže nic dalšího pro zkoušku není třeba nastavovat.
A musí to jet.
Evidentně ti nejede vstup Run, protože když ho sepneš, tak i kdyby byla nastavena frekvence 0Hz, tak by to mělo na displeji napsat "Fr" místo "rd".
Předpokládám, že potenciometr máš někde v půlce, takže je bezpečně nad 70Hz, když už jsi nastavil takový spodní limit (nevím proč, ale to je tvoje věc).
Takže bych se podíval těmito směry:
- Není problém se spínači? Opravdu spínají? Zkontroluj voltmetrem, jestli se na příslušném vstupu opravdu objeví +24V, případně to zkus propojit kusem drátu přímo na svorkovnici (ne ho tam zašroubovat, je třeba ho jen přiložit až při zapnutém měniči). Pokud máš zapojen i vstup Enable, tak jeho přepnutím se ti musí místo "rd" zobrazit "iH" (jako inhibit).
- Pokud jsou spínače OK, tak bych zkusil udělat tovární reset, jestli nemáš něco z historických důvodů někde blbě nastaveno. Pak nastav jen jmenovitou frekvenci na 400 Hz (parametr 39, tohle je důležité) a maximální třeba taky na 400 Hz (parametr 02, ale tohle pro první pokus není důležité). Pokud máš evropský model měniče, tak by ovládání defaultně mělo být z tlačítek, takže nic dalšího pro zkoušku není třeba nastavovat.
A musí to jet.
Děkuji Lubbezovi a Packovi za informace.
Packovo řešení je krásné, ale to nedám. Nemám na to stroje a hlavně lidi. Ale až budu velkej, tak bych taky chtěl umět dělat takové pěkné věci.
To Lubbezovo řešení s novým krytem mě napřed zaskočilo, ale s odstupem času si říkám, že to nezní špatně. Jen by to vyžadovalo děsného hliníku, který pak skončí skoro celý ve šponách.
Já jsem zvažoval jít cestou trubiček, ohnutých do U a zasunutých mezi plechy a původní kulatý kryt. Možná by se do jedné díry vešly i 2 vedle sebe, pak by to nebylo do U, ale do W. Konce bych protáhl provrtaným zadním čelem motoru a propojil plastovými hadičkami.
Zatím zůstalo jen úvah ze dvou důvodů: vřeteno miluju a jsem posera, tak se bojím, že když ho rozhodím, tak ho nedám dohromady stejně dobře jako teď. A teď jede fakt skvěle, skoro jako proslulé sovětské hodinky Raketa. No a druhý důvod je, že jsem zatím nesehnal tenké a měkké měděné trubky. Chlaďaři mi je rádi prodají, ale 100m špulku. A já potřebuju tak metr.
Otázkou ale je, jestli je to chlazení těla motoru vlastně třeba. Mám model 500W, a zdá se mi, že se v provozu moc nehřeje. Navíc je to asynchron, takže se tam nemá co odmagnetovat, tudíž to zase na teplotu není tak háklivé. Vinutí to vydrží. Horní ložisko je samozřejmě axiálně volné, takže ani teplotní dilatace by neměly dělat problémy.
To už mi skoro připadá důležitější se postarat o spodní ložisko, aby se moc nahřálo. Tak jestli by nestálo zato buď kolem něho namotat vlnovec a chladit ho vodou, nebo na něho nasadit chladicí růžici a chladit vzduchem. Dělat ji z plného matroše by zase znamenalo dát skoro všechno do špon, tak by se možná dal vzít pásek hliníkového plechu a naohýbat to do tvaru hvězdicového chladiče. Nebo z plného, ale pak to udělat po segmentech.
Packovo řešení je krásné, ale to nedám. Nemám na to stroje a hlavně lidi. Ale až budu velkej, tak bych taky chtěl umět dělat takové pěkné věci.
To Lubbezovo řešení s novým krytem mě napřed zaskočilo, ale s odstupem času si říkám, že to nezní špatně. Jen by to vyžadovalo děsného hliníku, který pak skončí skoro celý ve šponách.
Já jsem zvažoval jít cestou trubiček, ohnutých do U a zasunutých mezi plechy a původní kulatý kryt. Možná by se do jedné díry vešly i 2 vedle sebe, pak by to nebylo do U, ale do W. Konce bych protáhl provrtaným zadním čelem motoru a propojil plastovými hadičkami.
Zatím zůstalo jen úvah ze dvou důvodů: vřeteno miluju a jsem posera, tak se bojím, že když ho rozhodím, tak ho nedám dohromady stejně dobře jako teď. A teď jede fakt skvěle, skoro jako proslulé sovětské hodinky Raketa. No a druhý důvod je, že jsem zatím nesehnal tenké a měkké měděné trubky. Chlaďaři mi je rádi prodají, ale 100m špulku. A já potřebuju tak metr.
Otázkou ale je, jestli je to chlazení těla motoru vlastně třeba. Mám model 500W, a zdá se mi, že se v provozu moc nehřeje. Navíc je to asynchron, takže se tam nemá co odmagnetovat, tudíž to zase na teplotu není tak háklivé. Vinutí to vydrží. Horní ložisko je samozřejmě axiálně volné, takže ani teplotní dilatace by neměly dělat problémy.
To už mi skoro připadá důležitější se postarat o spodní ložisko, aby se moc nahřálo. Tak jestli by nestálo zato buď kolem něho namotat vlnovec a chladit ho vodou, nebo na něho nasadit chladicí růžici a chladit vzduchem. Dělat ji z plného matroše by zase znamenalo dát skoro všechno do špon, tak by se možná dal vzít pásek hliníkového plechu a naohýbat to do tvaru hvězdicového chladiče. Nebo z plného, ale pak to udělat po segmentech.