Jak to bylo za císařpána ?

karelsklo
Příspěvky: 1512
Registrován: 19. 4. 2013, 8:35

21. 2. 2014, 7:39

Zdarec,rád bych se optal jakpak to bylo za starých dávných časů když vznikal G-kod a jestli s ním soupeřil jiný systém příkazů a taky jestli i dnes byť okrajově existuje jiný systém jak úkolovat cnc řízení-tedy i jiný způsob cnc řízení?

O historii G-kodu vím jen to co je na wiki ale od jeho vzniku do dejme tomu plošného prosazení určitě vzniky i alternativní systémy...

Máte o tom někdo něco?Vzpomínku,link na článek,práci...Nejlépe česky-slovensky
lubos
Sponzor fora
Příspěvky: 5088
Registrován: 2. 5. 2007, 3:47
Bydliště: Praha

21. 2. 2014, 7:47

není to úplně to co hledáš ale navede tě to
bohužel česky to není
http://en.wikipedia.org/wiki/History_of ... al_control" onclick="window.open(this.href);return false;
XpertMill, Gravos, Ninos, Galaad
IQ156
-1500Kč, -520Kč, -1čokoláda, - 28000Kč
www.freeair.cz www.rotexelectric.eu www.retrofitcnc.cz
Uživatelský avatar
PAKO.ll
Příspěvky: 1448
Registrován: 10. 2. 2012, 3:24
Bydliště: ŠKVOREC
Kontaktovat uživatele:

21. 2. 2014, 7:52

za císaře pána...
Přílohy
děr.jpg
https://www.facebook.com/pages/Volman-% ... =bookmarks" onclick="window.open(this.href);return false;
Volman MN80, Volman M6 ,Volman NOF a další litinové smetí...
karelsklo
Příspěvky: 1512
Registrován: 19. 4. 2013, 8:35

21. 2. 2014, 8:42

Díkes ápropos ty serva jsem poslal dál a pán je moc pěkně rozběhl.

Štítek děrný jsme používali doma na psaní vzkazů-máti dělala na výpočetce čkd Blansko-a vidíš ho potvoru,kdepak je mu konec asi si užívá těžce vydělaných lováčů někde v karibiku.A pak věř někomu něco o věrnosti...

Nicméně čtečka musela něco říct mašině a to bylo digitálně systémem 01 ale asi ne v G-kodu?
Uživatelský avatar
filla
Příspěvky: 3536
Registrován: 1. 12. 2013, 12:55
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

21. 2. 2014, 8:43

ja si jeste vzpominam, jak jsem sve prvni G kody procvakaval do derne pasky
"do řiti se řítíme, ani o tom nevíme.."
karelsklo
Příspěvky: 1512
Registrován: 19. 4. 2013, 8:35

21. 2. 2014, 8:53

Ty šibale!!!

Tak na to seženu kleštičky na štípání lístků-stejně jsem je vždycky chtěl ( napadá mě pepa z depa,mohl něco nasyslit ) a nechám Tě nacvakat prográmek na pětiosku.
Josef
Sponzor fora
Příspěvky: 5699
Registrován: 19. 11. 2006, 9:25
Bydliště: Valašsko

21. 2. 2014, 9:04

A před děrnou páskou byl ještě kinofilm, ale to ještě nebylo o G kódu. Tam byl narážkový systém. Na těch děrných páskách byly dvě normy ISO a EIA, nebo tak nějak. Zkrátka rozdíl byl v tom, že jeden byl paritní. Jako správní profesionální deformanti jsme je uměli číst zpaměti, jak když bičem mrská.
karelsklo
Příspěvky: 1512
Registrován: 19. 4. 2013, 8:35

21. 2. 2014, 9:14

Paritní to zní dobře,vypadá to že dřív byly stroje chytřejší než dnes a uměli dělat podle fotek...

Škoda že fotografie šla kupředu ( levá ) ale stroje zakrněli.Ale možná je chyba v obsluze,neukazoval jsem žádnou fotku ani vrtačce,natož frézce.Ale možná bych je uvedl do rozpaků...
doncarlos
Příspěvky: 760
Registrován: 9. 1. 2008, 9:49

22. 2. 2014, 8:02

Nejstarší děrné pásky byly 5-ti stopé, převzaté z dálnopisu spolu s klávesovými děrovačkami, v žargonu začátku 70-tých let psačky, koncem 70-tych let však skoro vymizely, nahrazeny osmistopými páskami a speciálními psačkami pro osm stop. Nebyly žádné počítače, program se psal ručně, běžně se přitom řešily soustavy rovnic, i kvadratických k získání průsečíků kružnic. Program si pak programátor vyděroval buď sám, nebo ve větších střediscích byly velmi mladé dívky cca 16 let jako děrovačky - velmi příjemné. Byl jsem však i na pracovišti programování velkého soustruhu, kde se páska děrovala ručním heftem na kapesní opravné soupravě - měla třeba 2 metry . Také se už objevovaly první počítače, jako první jsem zažil norský Konsberg - velikost 3 menší šatní skříně, úžasná paměť 32kb, sdílením řídil současně 2 stroje na dílně, a psačku s děrovačkou a plotter v kanceláři, kde se programy ladily. Při děrování vznikal jemný prach, který u dlouhých pásek způsoboval chyby při načítání, proto jsme takově protahovali skrz nepatrně vlhký zmuchlaný hadr. Programy jednotlivých odladěných dílů jsme si schovávali pro příští použití, byly jich plné všechny skříně a šuplíky. Spotřeba pásek ve velkých střediscích byla taková, že nám je zavážel náklaďák, a vyděrovaných pipin jsme měli plné bedny velikosti od televize, byl o ně velký zájem na plesy.
prochaska
Sponzor fora
Příspěvky: 8159
Registrován: 16. 7. 2006, 12:33
Bydliště: Praha Bohnice + Roudnice nad Labem
Kontaktovat uživatele:

22. 2. 2014, 8:19

Já jsem ještě kdysi v hlubinách minulého tisíciletí viděl v chodu tříosou frézku, kde byl program nahraný na magnetickém pásku. Byly tam v šesti stopách nahrané impulsy, něco jako step-dir pro každou osu zvlášť. Ručně se nasadil nástroj, zapnulo vřeteno, najelo na nulu obrobku a pak se spustil "magnetofon" a zázrak, stroj si sám točil kličkami :) Přes všechnu primitivnost se na tom dalo udělat tříosé spojité řízení. Bohužel jsem neměl možnost se dozvědět, jak se to programuje.
Aleš Procháska
Uživatelský avatar
filla
Příspěvky: 3536
Registrován: 1. 12. 2013, 12:55
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

22. 2. 2014, 9:03

ja k tomu prisel uz v uceni v 80tych letech, nejkrasnejsi na tom bylo, a dodnes mi to chybi, ze rizeni melo prepinace viz. obrazek, a ty se daly priradit funkcim G kodu, takze jsem napr. kruhovou intrerpolaci mohl zapsat: G12 H10 H11 H12 a na prislusnych prepinacich nastavit prislusne hodnoty, to stejne i kompenzaci nastroje, posunuti pocatku, velikost posuvu atd., takze nebylo treba sahat do programu
"do řiti se řítíme, ani o tom nevíme.."
karelsklo
Příspěvky: 1512
Registrován: 19. 4. 2013, 8:35

22. 2. 2014, 9:14

To je zajímavé,čtečka to snímala opticky a program se vykonával " online "?Nebo to mělo nějakou krátkodobou mezipaměť na pár znaků?Někde jsem taky viděl zmínku o kuličkovém programátoru pro soustruh a to ještě celkem nedávno.

Viděl to někdo na vlastní oči?
prochaska
Sponzor fora
Příspěvky: 8159
Registrován: 16. 7. 2006, 12:33
Bydliště: Praha Bohnice + Roudnice nad Labem
Kontaktovat uživatele:

22. 2. 2014, 10:42

U nás běžné čtečky FS750 a FS1500 (na svou dobu velmi povedené, úspěšně se vyvážely) měly buffer pouze na poslední přečtený znak. Vyrovnávací paměť se buď musela řešit v řídicím systému nebo provozovat čtečku ve start-stop režimu. Snímání bylo optické, páska poháněná ocelovou kladkou a zastavovaná elektromagnetickou brzdou.
Aleš Procháska
doncarlos
Příspěvky: 760
Registrován: 9. 1. 2008, 9:49

22. 2. 2014, 12:34

Velmi mne kdysi - před převratem -překvapila informace, že těchto čteček bylo vyvezeno do Ruska asi 40000 ks,
pokud každá byla u jednoho NC-čka či počítače, tak to s tou ruskou zaostalostí nemohlo být tak hrozné
karelsklo
Příspěvky: 1512
Registrován: 19. 4. 2013, 8:35

22. 2. 2014, 12:39

No to už dá nějakou představu,díky za informace.Kámoš má karusel který překuchávali z mechatronického systému-asi kvůli neopravitelnosti,říkal že mašinu poháněly stejnosměrné motory,svým způsobem asi serva a odešel jim zdroj který nemělo smysl opravovat nebo tak něco.Ani nevím jak to vyřešil tenkrát jsem tomu rozuměl ještě míň než dneska.
Až ho potkám musím se zeptat.

Občas se namane po bazarech nějaká stará Toska se souvislým řízením ale předpokládám že by se taková mašina musela stran řízení asi předělat včetně serv,jediná výhoda snad může být to že tam už asi budou kuličkové šrouby.Ačkoli jsem někde viděl cnc frézku s hydraulickýma pístnicema,to bude asi nesmysl i za těch 10,-kč/Kg.
Odpovědět

Zpět na „Ostatní veci kolem programovani“