No pokud si ty odpory přepočítáš na správné hodnoty, tak jo (s tím, co tam máš navrženo teď by bylo napětí Ugs moc vysoké). Já bych tam ale místo toho druhého odporu dal zenerku na 10-12V.
A taky si zvětši ten odpor v obvodu diody optronu.
Cinske 4.5A TB6600 TB6600HG
Diky, udelal jsem dle navodu a chodi to krasne.
Podle Mexe jsem dal ty 74htc541 a mam problem ze kdyz jede 1 nebo 2 osy tak to chodi, ale jak jedou 3 nebo 4 tak jedna nebo dve osy jedou jen jednim smerem. Na dir neni 5V ikdyz tam byt ma a neni ani na LPT. Zastavim, jedu pouze s tou co jela spatnym smerem a pak uz jede spravne.... . Je divny ze signal STEP problem nema, ten jede porad.... jen ten DIR. Co by mohlo byt spatne?
Poradi na LPT je x1s x1d x2s x2d y1s y1d y2s y2d, vystupy LPT 2-9. Drivery z tohoto tematu a napajeni z trafa pres step-down a jeste pres 7805.
Podle Mexe jsem dal ty 74htc541 a mam problem ze kdyz jede 1 nebo 2 osy tak to chodi, ale jak jedou 3 nebo 4 tak jedna nebo dve osy jedou jen jednim smerem. Na dir neni 5V ikdyz tam byt ma a neni ani na LPT. Zastavim, jedu pouze s tou co jela spatnym smerem a pak uz jede spravne.... . Je divny ze signal STEP problem nema, ten jede porad.... jen ten DIR. Co by mohlo byt spatne?
Poradi na LPT je x1s x1d x2s x2d y1s y1d y2s y2d, vystupy LPT 2-9. Drivery z tohoto tematu a napajeni z trafa pres step-down a jeste pres 7805.
Nevím, jestli to správně chápu.
Ale jestli v dané chvíli nemáš log. H ani na výstupu LPT portu a měl by tam v tu chvíli být, tak buď máš problém v řízení, nebo tam máš nějaký zkrat a něco ti drží ten pin dole..
Odpoj všechno a zkus to měřákem jenom na holém PC přímo na výstupu LPT, a hned uvidíš.
Ale jestli v dané chvíli nemáš log. H ani na výstupu LPT portu a měl by tam v tu chvíli být, tak buď máš problém v řízení, nebo tam máš nějaký zkrat a něco ti drží ten pin dole..
Odpoj všechno a zkus to měřákem jenom na holém PC přímo na výstupu LPT, a hned uvidíš.
Problem jsem vyresil a uz to maka. Byly nacnuty ty budice - neco jsem jim proved pri prvnim spusteni...
Ted resim jiny problem. Rezacka EPS ma prepinani mezi aut rizenim teploty dratu (zapojeni co jsem daval jen napeti je cca 55V) a rucnim rizenim teploty dratu. Aut rizeni jsou pulzy cca 20Hz (ukazal to multimetr) a meni se strida od 1 - 99%, pro rucni rizeni jsem poridil od cinana tohle: https://www.ebay.com/itm/Universal-DC10 ... SwMmBV5W26" onclick="window.open(this.href);return false;
Moje predstava je takova, ze budu mit nejaky merak pripojeny na vyvod k odporovymu dratu, co bude ukazovat napeti (teplotu?) na rezacim dratu a pokud bude problem s rychlosti rezani proti teplote dratu tak to obsluha prepne rizeni do ruky a nastavi napeti(teplotu) na dratu rucne. Ten merak ma obsluze pomoci aby vedela kde byla v automatu a kde zrovna je s tim rucnim rizenim, a jaka je treba uprava...
Co pouzit na mereni aby to delalo co po tom chci, abych to moh integrovat do bedny s elektronikou a nestalo to majlant?
Nejaky merak stridy.... nevim ale co leze z ty cinsky desky...
Ted resim jiny problem. Rezacka EPS ma prepinani mezi aut rizenim teploty dratu (zapojeni co jsem daval jen napeti je cca 55V) a rucnim rizenim teploty dratu. Aut rizeni jsou pulzy cca 20Hz (ukazal to multimetr) a meni se strida od 1 - 99%, pro rucni rizeni jsem poridil od cinana tohle: https://www.ebay.com/itm/Universal-DC10 ... SwMmBV5W26" onclick="window.open(this.href);return false;
Moje predstava je takova, ze budu mit nejaky merak pripojeny na vyvod k odporovymu dratu, co bude ukazovat napeti (teplotu?) na rezacim dratu a pokud bude problem s rychlosti rezani proti teplote dratu tak to obsluha prepne rizeni do ruky a nastavi napeti(teplotu) na dratu rucne. Ten merak ma obsluze pomoci aby vedela kde byla v automatu a kde zrovna je s tim rucnim rizenim, a jaka je treba uprava...
Co pouzit na mereni aby to delalo co po tom chci, abych to moh integrovat do bedny s elektronikou a nestalo to majlant?
Nejaky merak stridy.... nevim ale co leze z ty cinsky desky...
to rizeni si muzes poridit i s diplayem 0-100%
https://www.ebay.com/itm/DC-6V-30V-Moto ... 1327698081" onclick="window.open(this.href);return false;
ale mozna by bylo lepsi na ten rezaci drat pridelat nekam do nevyuzivane oblasti cidlo teplomeru a zobrazovat si primo teplotu...
Ja jsem si nakoupil tyhle:
https://www.ebay.com/itm/TM-902C-Digita ... 2554675248" onclick="window.open(this.href);return false;
ale koukam, ze delaji i hezke panelove s ruznobarev.displeji
https://www.ebay.com/itm/XH-B310-K-type ... 2433850917" onclick="window.open(this.href);return false;
pritahnul bych ho k tomu dratu normalne smrstovackou...
https://www.ebay.com/itm/DC-6V-30V-Moto ... 1327698081" onclick="window.open(this.href);return false;
ale mozna by bylo lepsi na ten rezaci drat pridelat nekam do nevyuzivane oblasti cidlo teplomeru a zobrazovat si primo teplotu...
Ja jsem si nakoupil tyhle:
https://www.ebay.com/itm/TM-902C-Digita ... 2554675248" onclick="window.open(this.href);return false;
ale koukam, ze delaji i hezke panelove s ruznobarev.displeji
https://www.ebay.com/itm/XH-B310-K-type ... 2433850917" onclick="window.open(this.href);return false;
pritahnul bych ho k tomu dratu normalne smrstovackou...
a tak me napada, ze mi tu delas ve vlakne o driverech peknej curbes.
Nechces si zalozit vlakno primo o tom tvem stroji a nekdo s mod.pravama by ti tam prispevky odsud presunul???
Nechces si zalozit vlakno primo o tom tvem stroji a nekdo s mod.pravama by ti tam prispevky odsud presunul???
no vidis, omlouvam semisil píše:a tak me napada, ze mi tu delas ve vlakne o driverech peknej curbes.
Nechces si zalozit vlakno primo o tom tvem stroji a nekdo s mod.pravama by ti tam prispevky odsud presunul???
klido, jak na to?
ahoj
pořídil jsem si driver TB6600, o kterém je řeč v tomto vláknu.
Když trimrem nastavim klidový proud ze zdroje kolem 100mA, tak krokový motor 57HS5630A4D8 1,1 Nm chodí krásně bez ztráty kroku. Když proud zvýším na 200mA nebo více (ampérmetr na zdroji), tak dochází při p r o v o z u k všelijakým přidáním nebo ztrátám krokům vůči výchozí poloze např. po chvilce o pětinu otáčky. Motor je mechanicky nezatížený.
Driver napájím z laboratorního zdroje Manson NEP6185 18V/5A dvoulinkou cca 40cm a vodiče od motoru mají cca 50cm. Zkracovat vodiče motoru se mi zatím nechce. Možná je to tím nebo nízkým napětím 18V?
Řídím to Arduinem.
- Když generuju puls STEP- v logice z klidové log.0 do log.1 oproti +5V Arduina, tak to motor při provozu při jakémkoliv proudu ztrácí kroky nebo naopak kroky přidává.
- Když puls STEP- generuju z klidové log.1 do log.0 oproti +5V Arduina, tak to motor při provozu a malým proudem funguje bezchybně. Když pak zvýším trimrem proud, tak při provozu přesto někam oproti výchozí poloze ujíždí.
Mám za to, že řízení je časově v pořádku. Pulsy DIR- a STEP- do driveru mají odstup i trvání 16us. Kontrolováno na osciloskopu.
Přidal jsem termopastu.
Motor stál jen 600,- Kč.
díky
pořídil jsem si driver TB6600, o kterém je řeč v tomto vláknu.
Když trimrem nastavim klidový proud ze zdroje kolem 100mA, tak krokový motor 57HS5630A4D8 1,1 Nm chodí krásně bez ztráty kroku. Když proud zvýším na 200mA nebo více (ampérmetr na zdroji), tak dochází při p r o v o z u k všelijakým přidáním nebo ztrátám krokům vůči výchozí poloze např. po chvilce o pětinu otáčky. Motor je mechanicky nezatížený.
Driver napájím z laboratorního zdroje Manson NEP6185 18V/5A dvoulinkou cca 40cm a vodiče od motoru mají cca 50cm. Zkracovat vodiče motoru se mi zatím nechce. Možná je to tím nebo nízkým napětím 18V?
Řídím to Arduinem.
- Když generuju puls STEP- v logice z klidové log.0 do log.1 oproti +5V Arduina, tak to motor při provozu při jakémkoliv proudu ztrácí kroky nebo naopak kroky přidává.
- Když puls STEP- generuju z klidové log.1 do log.0 oproti +5V Arduina, tak to motor při provozu a malým proudem funguje bezchybně. Když pak zvýším trimrem proud, tak při provozu přesto někam oproti výchozí poloze ujíždí.
Mám za to, že řízení je časově v pořádku. Pulsy DIR- a STEP- do driveru mají odstup i trvání 16us. Kontrolováno na osciloskopu.
Přidal jsem termopastu.
Motor stál jen 600,- Kč.
díky
STEP by měl být zapojený tak, aby puls byl aktivní.
Takže pokud máš STEP v přímé logice (není negovaný), a pokud ho spínáš proti +5V, tak výstup pinu STEP musí být aktivní v nule.
Nevím, co jsi myslel tím nastavováním proudu trimrem. Drivery s TB6600 snad mají nastavení proudu motoru pomocí spínačů nebo propojek, ne?
Na proud na zdroji se nedívej, ten toho moc neřekne. Proud motoru je jiný, než proud, který ukazuje ampérmetr na zdroji.
18V by mělo stačit.
Takže pokud máš STEP v přímé logice (není negovaný), a pokud ho spínáš proti +5V, tak výstup pinu STEP musí být aktivní v nule.
Nevím, co jsi myslel tím nastavováním proudu trimrem. Drivery s TB6600 snad mají nastavení proudu motoru pomocí spínačů nebo propojek, ne?
Na proud na zdroji se nedívej, ten toho moc neřekne. Proud motoru je jiný, než proud, který ukazuje ampérmetr na zdroji.
18V by mělo stačit.
Mám těhle driverů několik a dva z nich na 18,6V z notebookovýho zdroje nechodí spolehlivě, pokud zvednu napětí na 20V vše OK.
edit. Tenhle driver má na vstupu optočleny, takže je potřeba rozsvítit LEDku a je vcelku jedno jak. Alespoň já (tak mě to učili na škole) spínám proti zemi a používám pro oddělení tranzistor. Ale realizace je plně v režii každého bastlíře.
edit. Tenhle driver má na vstupu optočleny, takže je potřeba rozsvítit LEDku a je vcelku jedno jak. Alespoň já (tak mě to učili na škole) spínám proti zemi a používám pro oddělení tranzistor. Ale realizace je plně v režii každého bastlíře.
Díky za vaše příspěvky.
Mezitím jsem přešel na poloviční krok nastavením driveru. Takhle už to i při vyšším proudu neblblne. Motor byl doposud na stole jen položený.
Mám stejnou verzi driveru, jako je foto na první stránce tohoto vlákna. Je tam modrý, plynule laditelný odporový trimr, který nahrazuje pevné odpory a propojky.
Jak tam máš ten tranzistor, není zbytečný? Tranzistory výstupu Arduina stáhnou vstup rychle kam potřebuješ.
Co tedy říká hodnota na ampérmetru zdroje? Při určitém stavu výstupu driveru je vlastně pod proudem sepnutá i jen jedna fáze druhá fáze je třeba oběma konci v plusu 8o)
Na trhu jsou k mání drivery s tím černým krytem, které vypadají průmyslově. Přišel jsem o něco, když jsem si pořídil ten s tím stříbrným chladičem za tři stovky?
Mezitím jsem přešel na poloviční krok nastavením driveru. Takhle už to i při vyšším proudu neblblne. Motor byl doposud na stole jen položený.
Mám stejnou verzi driveru, jako je foto na první stránce tohoto vlákna. Je tam modrý, plynule laditelný odporový trimr, který nahrazuje pevné odpory a propojky.
Jak tam máš ten tranzistor, není zbytečný? Tranzistory výstupu Arduina stáhnou vstup rychle kam potřebuješ.
Co tedy říká hodnota na ampérmetru zdroje? Při určitém stavu výstupu driveru je vlastně pod proudem sepnutá i jen jedna fáze
druhá fáze je třeba oběma konci v plusu 8o)Na trhu jsou k mání drivery s tím černým krytem, které vypadají průmyslově. Přišel jsem o něco, když jsem si pořídil ten s tím stříbrným chladičem za tři stovky?
K napájecímu napětí (a poznámce lubbeze): chip TB6600 má rozsah napájecího napětí 8-42V. Nepřekročitelné maximum (včetně špiček) pak 50V.
Takže 18V by mu nemělo dělat žádný problém.
K odebíranému proudu: mikrokrokový driver s chopprováním (což jsou dneska všechny moderní, samozřejmě včetně tohoto) fungují tak trochu jako spínaný DC-DC měnič. Takže "transformují" výstupní proud proti vstupnímu v nepřímé úměře k transformaci napětí. Samozřejmě to není ideální zařízení, takže má nějaké ztráty. Ale přibližně to platí.
Takže jednoduše řečeno: pokud je napětí zdroje třeba 5x vyšší než napětí na motoru, tak proud ze zdroje bude řekněme 4x nižší (v ideálním případě by to bylo 5x), než ten, co jde do motoru.
Jmenovité napětí na motoru při jmenovitém proudu máš pro daný motor v datasheetu. Ale to platí jen pokud motor stojí. Pokud motor jede, tak čím rychleji se pohybuje, tím vyšší je na tom motoru průměrné napětí. Proto se bude měnit i proud, odebíraný ze zdroje.
Obecně platí, že čím je vyšší napětí zdroje a čím je nižší jmenovité napětí motoru, tím vyšších otáček můžeš dosáhnout.
Čím vyšší je proud motorem, tím vyšší kroutící moment dosáhneš.
Samozřejmě u obého jsou horní limity omezeny možnostmi driveru a motoru.
S tím levným driverem jsi asi o nic moc nepřišel. Jen je třeba zkontrolovat upevnění chladiče, ale to platí snad u všech levných čínských driverů.
Nepatrné a nepodstatné omezení je, že nemá vyvedené oba konce vstupních optronů. A tak se dá použít jen spínání proti společnému +5V. Ale v praxi se to tak stejně často zapojuje, takže je to celkem fuk.
Takže 18V by mu nemělo dělat žádný problém.
K odebíranému proudu: mikrokrokový driver s chopprováním (což jsou dneska všechny moderní, samozřejmě včetně tohoto) fungují tak trochu jako spínaný DC-DC měnič. Takže "transformují" výstupní proud proti vstupnímu v nepřímé úměře k transformaci napětí. Samozřejmě to není ideální zařízení, takže má nějaké ztráty. Ale přibližně to platí.
Takže jednoduše řečeno: pokud je napětí zdroje třeba 5x vyšší než napětí na motoru, tak proud ze zdroje bude řekněme 4x nižší (v ideálním případě by to bylo 5x), než ten, co jde do motoru.
Jmenovité napětí na motoru při jmenovitém proudu máš pro daný motor v datasheetu. Ale to platí jen pokud motor stojí. Pokud motor jede, tak čím rychleji se pohybuje, tím vyšší je na tom motoru průměrné napětí. Proto se bude měnit i proud, odebíraný ze zdroje.
Obecně platí, že čím je vyšší napětí zdroje a čím je nižší jmenovité napětí motoru, tím vyšších otáček můžeš dosáhnout.
Čím vyšší je proud motorem, tím vyšší kroutící moment dosáhneš.
Samozřejmě u obého jsou horní limity omezeny možnostmi driveru a motoru.
S tím levným driverem jsi asi o nic moc nepřišel. Jen je třeba zkontrolovat upevnění chladiče, ale to platí snad u všech levných čínských driverů.
Nepatrné a nepodstatné omezení je, že nemá vyvedené oba konce vstupních optronů. A tak se dá použít jen spínání proti společnému +5V. Ale v praxi se to tak stejně často zapojuje, takže je to celkem fuk.