Zdravím
V práci používáme měrky na metrové díly do auta z PP. Tolerance na obvod dílu je +-3mm. Což se mi zdá docela rozumné, je to vlastně +-6mm na celkovou délku výlisku. Co se mi nezdá rozumné, že díly se měří po dvou hodinách co vypadnou z formy. Kolik může udělat dodatečné smrštění na metr délky dílu z PP po dalších 22h?
Dodatečné smrštění plastů
mělo by se měřit po 24 hodinách ale může se zpracovat metodika měření i po několika hodinách
prostě změříž jeden kus za 2 hodiny a pak za 24 a s dodatečným smrštěním budeš počítat při měření po 2 hodinách...u tak velkého dílu je důležitá jeho teplota
prostě změříž jeden kus za 2 hodiny a pak za 24 a s dodatečným smrštěním budeš počítat při měření po 2 hodinách...u tak velkého dílu je důležitá jeho teplota
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
No právě, žádný korekce měření se neprovádí. Kdysi se tady nějak experimentovalo a zjistlilo se, že měření po dvou hodinách postačuje, že dodatečné smrštění je zanedbatelné. Jenže v té době jsme tady měli lisy max.200tunový. To znamená výlisky tak do 300mm délky. Jak šel čas, nakoupili se lisy až 2400t, lisuje se pro automativ s jejich šílenýma tolerancema, ale kontrolní postupy zůstávají stejný. No vzal jsem metrový výlisek a nechávám na 3D měřáku měřit po hodině roteče děr. Získám tak dodatečné smrštění po 6h pro PP. Sranda je , že dodatečný smrštění působí až 10 dní a že za těch 10 dní může udělat až 0,1mm na 100mm délky. Mě z toho tedy vychází, že výkresy výlisků jsou platné jen mezi prvním a druhým dnem výlisku při 23°C dle normy DIN 16 742. Jako dělat šéfa kontroly plastových výlisků musí být zážitek.
no někdy to tak bohužel je a on ten někdo třeba nemá ani základní znalosti z metrologie
o roztažnosti termoplastů v závislosti na teplotě taky nemá kopa lidí ani potuchy a že jsou i termoplasty co se zvětší časem až dosáhnou rovnovážného stavu....
jsem před pár týdny zkoušl novou formu pro nadnárodní společnost...u stroje se sešlo kopa kravaťáků já tady tento oděv nenosím a ani nemám no a čučeli do výkresu a byl tam jeden rozměr kde byla tolerance +/-2 stovky díl byl docela malý dejme tomu 12x30x14mm tlouˇštka stěny 1-1,8mm no a v jedné funkční části je ta malá tolerance no a začali tam šaškovat s šuplerou říkám jim to nemyslíte vážně že ne?
nemáte měřící mikroskop? taky ho nemám ale předpokládám že v takové mega firmě bude a po vysvětlení jak takový přistroj pracuje bylo poznat že ani neví o co jde..další věc je že konstruktér co navrhl konkrétní díl /ne formu/ tak tam mrskne hodně malé tolerance a přitom to neni třeba a pak se může někdo z toho pos....
o roztažnosti termoplastů v závislosti na teplotě taky nemá kopa lidí ani potuchy a že jsou i termoplasty co se zvětší časem až dosáhnou rovnovážného stavu....
jsem před pár týdny zkoušl novou formu pro nadnárodní společnost...u stroje se sešlo kopa kravaťáků já tady tento oděv nenosím a ani nemám no a čučeli do výkresu a byl tam jeden rozměr kde byla tolerance +/-2 stovky díl byl docela malý dejme tomu 12x30x14mm tlouˇštka stěny 1-1,8mm no a v jedné funkční části je ta malá tolerance no a začali tam šaškovat s šuplerou říkám jim to nemyslíte vážně že ne?
nemáte měřící mikroskop? taky ho nemám ale předpokládám že v takové mega firmě bude a po vysvětlení jak takový přistroj pracuje bylo poznat že ani neví o co jde..další věc je že konstruktér co navrhl konkrétní díl /ne formu/ tak tam mrskne hodně malé tolerance a přitom to neni třeba a pak se může někdo z toho pos....
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
kdyby jen to...
konstruktér v automobilce vymyslí nějakou součást a ty se po montáži s dalšími díly mají vzájemě v sobě otáčet s určitým odporem...
jenže ono to někdy drží jindy nato zasvítí sluníčko a pak se to pohne samo...pak se ptám a z čeho je to pouzdro do kterého ten náš díl jde montovat
dostanu odpověď a říkám tyto dva materiály mají různou tepelnou roztažnost a to je příčina proč tomu tak je
řešení by bylo změnit materiál druhého dílu...
místo toho se měří kroutící moment při otáčení smontovaného celku...
víc konkrétněji to nemůžu a nebudu specifikovat když si to někdo znalý tohoto problému přečte, tak mu dojde o který díl jde
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Ach jo. Díl který jsem si nechal přeměřit musí měřit znovu nový. Zapoměli pustit klimošku a teplota jim tam kolísala. Takže v jednu chvíli délková roztažnost zvítězila nad smrštěním a rozměr se zvětšoval a ne naopak.
no to je právě problém těch větších dílů i samotný díl by měl být v klimatizované místnosti kde je 3d měření alespoň hodinu...
některé díly se musí dávat na měřící přípravek, protože dochází k průhybu nebo zkroucení vlastní hmotností
některé díly se musí dávat na měřící přípravek, protože dochází k průhybu nebo zkroucení vlastní hmotností
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Dalším problémem je neurčitost měření.
Dodal bych, že do tohoto ještě vstupuje dodatečné smrštění plastu, neboť norma DIN 16 742 nám říká, že díl měříme po 24 až do 48h. Ten jeden den může být zdrojem další nepřesnosti. Odhaduji to na další stovku na 100mm. Takže ten vzoreček by měl být +-0,03/100+0,01. Tedy +-0,04/100 +-0,07/200 +-0,1/300 +-0,3/1000 atd. Docela těžko stravitelné? No to jsou plasty.Běžně se objevují výkresy plastových dílů, kde jsou nesmyslné délkové tolerance. Problém výrobců plastových dílů je přesvědčit zákazníka, že ty tolerance jsou nesmyslně malé. Jeden z možných argumentů by mohl být přes délkovou roztažnost. Jestliže na výkrese dílu bude uvedena norma DIN 16 742, tak tato norma nám říká, že díl měříme při 23°C +-2°C. Rozdíl 4°C je dosti podstatný, neboť nám vygeneruje výrazné délkové odchylky.
Nejlepší opakovatelnou přesnost měření na 3D měřáku odhaduji na +-0,01mm. Když si to trochu zjednodušíme, tak obecně by mohlo platit, že u plastů bez skla je přesnost měření (+-0,02mm/100mm+0,01) délky. Tedy +-0,05/200mm +-0,07/300mm atd. O tuto nepřesnost by jste měli snížit tolerance na výlisku, aby jste měli jistotu, že Vám to zákazník nebude reklamovat. Tedy jestliže na výkrese dílu uvidíme u rozměru 200 +-0,05, tak už rovnou můžeme říci zákazníkovi, že to je mimo přesnost měření dle DIN 16 742.
- Přílohy
-
- Prodlouzeni.jpg (32.28 KiB) Zobrazeno 4687 x
Naposledy upravil(a) bobik dne 24. 11. 2017, 8:18, celkem upraveno 1 x.
je to právě o tom že konstruktér keterý vymodeluje nějaký díl z termoplastu neuvažuje o úskalí měření roztažnosti atd
v praxi to pak dopadne tak pokud se obě strany dohodnou tak se provádí montážní zkouška vemeš díl a pokud sedí do protikusu a souihlasí všechny styčné plochy dle katalogu vad tek je to OK pokud se nedělá montážní zkouška přímo na díl, který není rozměrove dlouhodobě stabilní tak na základě jejich definoveného modelu například z duralu včetně montážních otvorů a jiných dosedacích ploch se díl zkouší na tento model
v praxi to pak dopadne tak pokud se obě strany dohodnou tak se provádí montážní zkouška vemeš díl a pokud sedí do protikusu a souihlasí všechny styčné plochy dle katalogu vad tek je to OK pokud se nedělá montážní zkouška přímo na díl, který není rozměrove dlouhodobě stabilní tak na základě jejich definoveného modelu například z duralu včetně montážních otvorů a jiných dosedacích ploch se díl zkouší na tento model
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Jasně. Zástavbová zkouška by měla být nad výkres. Výkres by se měl dodatečně upravit. Bohužel se v tomhle procesu může objevit idiot, co tohle nechápe. Ke všemu se stává módou, dát po povrchu výlisku hustou síť kontrolních bodů. Tak to už je totálně v ... Kdo nemá vlastní měřák, co umí měřit dle 3D modelu, tak tomu se ty měrový protokoly pěkně prodraží. Jen pro představu, změření 24 výlisků nás přišlo na 40 000Kč. A přitom jsou to úplně vyhozený prašule.
Konstruktér výlisku kontrolní body umístní od oka na povrchu výlisku a jejich koordináty v systému auta dá do tabulky ve výkresu dílu. Na montážní prvky vytvoří tři vyrovnávací RPS body pro vyrovnání dílu na měřáku a pro přepočet do systému auta. V tabulce bodů je uvedena normálová tolerance. Nahrazuje to klasickou toleranci plochy. Ta se na výkresy výlisků taky někdy předepisovala, ale už se tak horlivě nekontrolovala.
Zatímco tady není zbytí, měrový protokol dílu je tak přesně předepsaný a může obsahovat i několik stovek těchto kontrolních míst. Prostě šílenost.
Ještě u symetrických a zdánlivě symetrických dílů si to usnaďnují tím, že zanesou jen kontrolní body na jednu polovinu, že se druhá ozrcadlí. A pak je hanrkování, že některý zrcadlový body na dílu nesedí.
Zatímco tady není zbytí, měrový protokol dílu je tak přesně předepsaný a může obsahovat i několik stovek těchto kontrolních míst. Prostě šílenost.
Ještě u symetrických a zdánlivě symetrických dílů si to usnaďnují tím, že zanesou jen kontrolní body na jednu polovinu, že se druhá ozrcadlí. A pak je hanrkování, že některý zrcadlový body na dílu nesedí.