Dobrý den, zdravím všechny strojaře.
Jelikož jsem elektrikář a o strojařině a pneumatice vím tak nějak kulový, dostal jsem ve škole za úkol napsat krátkou práci na téma bezpístnicových pohonů.
Hledám něco kolem bezpístnicových pohonů s těsnícím páskem, magnetickým páskem a ozubeným řemenem. Ptal jsem se strýčka Googla i tetičky Wiki, ale nic.
Chtěl bych Vás tedy zeptat, zda by jste mi mohli doporučit materiály, kde by se daly požadované informace sehnat?
Předem děkuji.
Výukové materiály
a kolik jsi tom věnoval času? deset sekund, dvacet?
jakýkoliv vyhledávač ti na heslo bezpístnicový pohon vymrskne milion dodavatelů a pak už je jen o tom prolézt jejich letáky a nabídky..
nevíme o jakou školu se jedná v jakém to má být rozsahu a jak důkladně ale najdeš toho mraky od různých systémů vedení po výpočty prostě všechno..
představ si že by jsi žil v 80tých letech minulého století a zkus si představit jak se tenkrát studovalo, když nebylo co kde obšlehnout..
jakýkoliv vyhledávač ti na heslo bezpístnicový pohon vymrskne milion dodavatelů a pak už je jen o tom prolézt jejich letáky a nabídky..
nevíme o jakou školu se jedná v jakém to má být rozsahu a jak důkladně ale najdeš toho mraky od různých systémů vedení po výpočty prostě všechno..
představ si že by jsi žil v 80tých letech minulého století a zkus si představit jak se tenkrát studovalo, když nebylo co kde obšlehnout..
věčný rýpal,který musí mít poslední slovo, odpůrce low-cost zařízení končících v naprosté většině případů v hromadě šrotu
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
Kdo používal logaritmické pravítko, tak se uměl velmi dobře orientovat a počítat v řádech, což dneska mlaďošům dost často schází.lubbez píše:A nebo ještě o několik let dřív a makal jsi na "vědeckém" logaritmickém pravítku.
Jistě si lze dobře uvědomovat řády i bez logára, ale s ním to prostě byla nutnost a tak to uměl každý.
Pamatuju si, jak nás jeden vyučující v prváku na vejšce dusil výpočtama, které se na běžné kalkulačce (tedy s rozsahem do 1E99) nedaly přímo spočítat. A dobře dělal.
Já jsem logáro používal od roku 69 do 73 naprosto běžně na všechny výpočty. Pak jsem si cca v roce 75 koupil kalkulačku co uměla druhou a třetí !!!! odmocninu. A minulej rok jsem si v Penny koupil vědeckou dvořádkovou s kompletní statistikou za 99Kč.
Mně otec koupil to největší logáro, co bylo na trhu. Napřed jsem byl na něj trochu naštvaný, že se musím vláčet s takovou velkou potvorou, ale jen do té doby, než jsem zjistil, že na tom spočítám více a přesněji, než ostatní hrdí majitelé šíbrů do ruky. Když jsem byl na vojně a počítali jssme "směrové trasy" a tvořili skripta pro RDM12, tak jsem si ho tam dovezl. No, vydrželo mně tam asi měsíc, víc ne, než mně ho nějaký ..... ukradl. Takže to parádní pravítko jsem měl od r. 1970 do r. 1974. Vlastně do února 1975. První kalkulačka SHARP za 250,- bonů! A uměla statistiku a 69!. A taky převod polárních souřadnic na pravoúhlé a naopak. No, v té době měla víc funkcí než Brežněv. Ale co jsem si na ní nejvíce cenil, že vydržela víc jak dvacet let, než začal blbnout display. Od té doby mám několikátou, každá vydrží tak tři, čtyři roky.