Vysoce přesný CNC soustruh
Měl jsem výsledky měření námi vyrobené měrky od naší kontroly, od zákazníka a od externího 3D měřáku. Výsledky se lišili o 0,1mm na metru. Každý mi tvrdil, že mají měřák kalibrovaný a dosažitelná přesnost že je 0,005 v celém pracovním rozsahu. Přesnost takového měření je docela problém, když kontrolní body na metrové měrce mají být vyrobeny s přesností +-0,1. Teď jsem poučen, prostě musíme vyrábět přesněji, než požaduje zákazník. Můžeme to blbě změřit my, může to blbě změřit zákazník, ale protože má zákazník vžycky pravdu, tak nám náš měrový protokol při případné reklamaci neobstojí.
2bobík: pokud si vaše kontrola věří, tak jednoduše zákazníkovi dokázat, že má pravdu. 3D laser měřáky (pokud to není super sestava, ta snad u nás ani není) mají opakovatelnou přesnost 0,05 mm. Pokud se jedná o měřící stroje, tak tam jsou přesnosti o řád lepší, ale zase musí být dosti častá kalibrace. S přesností pod 0,005 to dokážeš změřit i na kompenzovaném CNC. Ale zase teplota, teplota, teplota....
Možná to sem nepatří nicméně bych se rád zeptal:Jestliže se musí dílce této přesnosti měřit za přesně daných podmínek (teplota),změní se při jiné teplotě kromě rozměru i tvar?
Že by třeba krychle nebyla krychle ale jakoby "krychle s nafouklou kuličkou uvnitř" při vyšší teplotě a "vycuclá krychle" při nižší...?
Omlouvám se za blbou otázku...
A souvisí to nějak s krystalickou strukturou materiálu?
Že by třeba krychle nebyla krychle ale jakoby "krychle s nafouklou kuličkou uvnitř" při vyšší teplotě a "vycuclá krychle" při nižší...?
Omlouvám se za blbou otázku...
A souvisí to nějak s krystalickou strukturou materiálu?
Taky se hlásím o pivo, super povídání, smekám 
.... jo teplota je svinstvo ... kolega maj na dílně MCV-čko a řešili problém, že jim někdy o cca 2-5 stovek ujíždělo a pak přišli na to, že na něj občas pere jižní sluníčko a ty tuny materiálu se rozhodly mu jit kousek naproti 
Osobně jsem rád při svý práci když dám setinu, či dvě. Občas změřím i pět tisícin, ale rozhodně se nebiju do prsou, že na těch pět tisícin umím dělat. Tvrdím, že v běžnejch neklimatizovanejch podmínkách je práce na setinu či dvě (díly tak nějak do ruky) víc než slušnej výsledek a tak mně ty pohádky o tisícině z videa opravdu nadzvedly.
.... jo teplota je svinstvo ... kolega maj na dílně MCV-čko a řešili problém, že jim někdy o cca 2-5 stovek ujíždělo a pak přišli na to, že na něj občas pere jižní sluníčko a ty tuny materiálu se rozhodly mu jit kousek naproti Osobně jsem rád při svý práci když dám setinu, či dvě. Občas změřím i pět tisícin, ale rozhodně se nebiju do prsou, že na těch pět tisícin umím dělat. Tvrdím, že v běžnejch neklimatizovanejch podmínkách je práce na setinu či dvě (díly tak nějak do ruky) víc než slušnej výsledek a tak mně ty pohádky o tisícině z videa opravdu nadzvedly.
karelsklo: tak nějak, hodně bude záležet na ustálení teploty napříč tělesem
kovy vedou teplo docela rychle, ale zrovna sklo by při patřičném tepelném spádu a nějakém zviditelnění odchylek asi pěkně cvičilo
i když
některé druhy skla budou mít velmi malý koeficient roztažnosti, dělají se z něj odměřovací pravítka a okýnka do kamen
.....
v běžných dílenských podmínkách je reálně dosažitelná přesnost výroby tak maximálně setina
pokud při zasouvání čepu do dutiny bude mezi díly vůle tak +- 0,02, už se to bude chovat jako píst
se setinou vůle to asi nepůjde bez použití mírné síly smontovat, pokud to není velmi přesně lapováno atd, viz jehla vstřikovací trysky výše
....
pivo platím
kovy vedou teplo docela rychle, ale zrovna sklo by při patřičném tepelném spádu a nějakém zviditelnění odchylek asi pěkně cvičilo
i když
některé druhy skla budou mít velmi malý koeficient roztažnosti, dělají se z něj odměřovací pravítka a okýnka do kamen
.....
v běžných dílenských podmínkách je reálně dosažitelná přesnost výroby tak maximálně setina
pokud při zasouvání čepu do dutiny bude mezi díly vůle tak +- 0,02, už se to bude chovat jako píst
se setinou vůle to asi nepůjde bez použití mírné síly smontovat, pokud to není velmi přesně lapováno atd, viz jehla vstřikovací trysky výše
....
pivo platím
Obvykle se dějí věci obvyklé. Méně často se dějí věci neobvyklé a zcela vyjímečně se dějí věci vyjímečné...
Masturn 40 CNC, Hermle UWF1200H CNC a pár klasik
http://www.radialengine.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.autopejsek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Masturn 40 CNC, Hermle UWF1200H CNC a pár klasik
http://www.radialengine.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.autopejsek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Na pivo taky rád přispěju,jsem rád že se něco dozvím...
Jinak u nás tohle nemá vliv,děláme u malých kusů v +- 0,1 mm a pro zajímavost na kostku 10x10x50 mm padne při broušení cca 200 l vody která se samozřejmě točí dokola.
Pokud ale cokoli zahapruje v chlazení nebo nejsou správné řezné podmínky,sklo se okamžitě spálí.Stejně tak i povrch brusného kotouče.
Děláme věršinou z tepelně odolného skla (borosilikátové) ale bez ideálního chlazení se spálí stejně jako běžné sklo.Tak stejně i keramické.
Jinak u nás tohle nemá vliv,děláme u malých kusů v +- 0,1 mm a pro zajímavost na kostku 10x10x50 mm padne při broušení cca 200 l vody která se samozřejmě točí dokola.
Pokud ale cokoli zahapruje v chlazení nebo nejsou správné řezné podmínky,sklo se okamžitě spálí.Stejně tak i povrch brusného kotouče.
Děláme věršinou z tepelně odolného skla (borosilikátové) ale bez ideálního chlazení se spálí stejně jako běžné sklo.Tak stejně i keramické.
copak o to, na to pivo taky přidám, ale Josef přece napsal, že kdo to dočetl do konce, tak u něj má pivo.
No a já to musel přečíst dvakrát, než jsem pochopil, o čem si ti dva povídají (píšou).
Sice mám nějakej výučák a pak i školu na přesnou mechaniku, ale tohle nás nikdo nenaučil, a ani se o tom nikdo nezmińoval, byť vím, že s teplotou materiál nabývá/smršťuje se.
S tím přesným měřením....
přijde mi to jak vysoká, protože stejně měřím jen mikrometrem na "jednu stovku".
A rozhodně nemám kalibrovanou teplotu, tak asi měřím tak maximálně na desetinu milimetru...
Pánové, děkuji za osvětu, zase vím něco navíc, a taky vím to, že zase nic nevím....
No a já to musel přečíst dvakrát, než jsem pochopil, o čem si ti dva povídají (píšou).
Sice mám nějakej výučák a pak i školu na přesnou mechaniku, ale tohle nás nikdo nenaučil, a ani se o tom nikdo nezmińoval, byť vím, že s teplotou materiál nabývá/smršťuje se.
S tím přesným měřením....
přijde mi to jak vysoká, protože stejně měřím jen mikrometrem na "jednu stovku".
A rozhodně nemám kalibrovanou teplotu, tak asi měřím tak maximálně na desetinu milimetru...
Pánové, děkuji za osvětu, zase vím něco navíc, a taky vím to, že zase nic nevím....
Neda mi trosku neprispiet. Pri porovnavani merani z roznych pristrojov (odporucam nikdy nerobit alebo sa potom necudovat) si musite uvedomit, ze kazdy pristroj(budem hovorit o 3D meracich strojoch, s dlzkomermi nemam skusenosti) ma uvedenu max dovolenu chybu (vychadzam z normy ISO10360). Ta moze byt napriklad +-1um+l/350mm, kde l je merany rozmer. Tento vzorec popisuje trumpetu obalujucu dovolenu chybu pristroja. Pre jednoduchost uvazujme metrovu suciastku, vysledna dovolena chyba pristroja bude +-1um+1000mm/350mm, +-3.86um. Teda ak porovnavame vysledky dvoch podobnych strojov kde jeden je na hornej hranici a druhy na dolnej mate rozdiel 7.71um a oba vysledky su OK. Podotykam, ze pristroj s takouto dovolenou chybou stoji komplet aj so sw niekde okolo 100tis EUR plus naklady na klimatizaciu a podobne. Jozef to popisal velmi pekne, este sme neuvazovali vplyvy teploty, presneho urcenia teplotnej roztaznosti meraneho dielca (nie je linearna, moze sa celkom zaujimavo lisit s narastajucou odchylkou od 20C) a tiez upnutia dielca (vsimnite si znacky na dlhsich johansonkach, ktore oznacuju miesto podopretia) a strategie merania. Kto rad studujete starsiu literaturu vsimnite si ako je zadefinovany rozmer johansonky, resp ako sa niekedy optickymi (interferencnymi metodami) overoval. Bola to vzdialenost medzi plochou na ktoru dosadala jedna ploska johansonka a tou druhou (presnejsi opis merania je nad moje sily). Vtip je v tom, ze dnes ich vacsinou meriame dotykom z dvoch stran kde zavadzame urcitu chybu. Ti co ste pouzivali johansonky na presne veci tiez viete, ze pri ich spajani bolo nutne pripocitat aj medzery vzniknute pri ich nasunuti a vo chvili ked skutocne zacnete uhanat mikrometre aj taketo zdanlive hluposti znamenaju odchylky. A kto ste tie johansonky spajali si aj hned uvedomite ako ste ich asi aj ohriali rukami alebo salanim tepla od vas hlavne ak sa nedarilo ich spojit... Pri merani na stovky to tak silne nevadi ale bavime sa o mikrometroch.
Este k tym teplotnym deformaciam, peknym prikladom su duraloidne odliatky na skrine prevodoviek, tam je skutocne vidiet ako sa to cele kruti hlavne pri prudkych zmenach teploty. V jednej firme je predpis, ze takyto odliatok sa musi 12h temperovat v meracej miestnosti(o tom ako sa to dodrziava sa nebudeme bavit, dokazete si predstavit co dokaze ludska tvorivost).
Pekny den vsetkym.
Este k tym teplotnym deformaciam, peknym prikladom su duraloidne odliatky na skrine prevodoviek, tam je skutocne vidiet ako sa to cele kruti hlavne pri prudkych zmenach teploty. V jednej firme je predpis, ze takyto odliatok sa musi 12h temperovat v meracej miestnosti(o tom ako sa to dodrziava sa nebudeme bavit, dokazete si predstavit co dokaze ludska tvorivost).
Pekny den vsetkym.