Horizontka TOS H63

tumlik · 20. 10. 2016, 8:59

no nevím no, asi by bylo lepší začít základem v tom loži a pak na to nabalovat další věci, to lože je tragické ten vřeteník je oproti tomu sekundární věc, od toho se budou odvíjet šrouby, tyč, na to suporty, o ty brázdy to sedne a určitě má už za sebou nějakou generálku, navíc píšeš, že to nemáš ani čím změřit.....

no je to sousto

DwPetr · 20. 10. 2016, 9:15

Měřit mám čím. Pořadí je takový jaký je, prostě tam není na nic kolem místo, sloup je hotovej, udělá se vřeteník, pak se uvolní stůl, dostanu se k ložím, ty se musí vyčistit a pak se může něco měřit. Předběžně v nejhlubším místě jsem naměřil 1,5 stovky. Nenechte se zmást tou fotkou, na ní to působí strašidelně. Oba konce jsou bez vydření, oproti těm změřím o kolik je to projetý, ale až si udělám přípravek, na to teď není čas, plno jiný práce co vydělává na koníčky. V mezičase vyhážu vřeteník.
Jak už jsem psal, na to co to potřebuju nebudu stolem nijak hejbat, i tak je to pořád dobrá mašina. Samozřejmě to tak nenechám, až přijde čas, tak to budu řešit, možná směrem dolů, možná směrem nahoru. Tyč je tam podélná jen jedna, na jednom konci je držák, s tím se dá hejbat, a na druhým rozvodovka, a s tou by se taky dalo něco vymyslet. Navíc ta tyč nemá závity ale podélnou drážku , takže ji moc na výšce moc nezáleží.

milan584 · 21. 10. 2016, 5:38

DwPetr píše:Měřit mám čím. Pořadí je takový jaký je, prostě tam není na nic kolem místo, sloup je hotovej, udělá se vřeteník, pak se uvolní stůl, dostanu se k ložím, ty se musí vyčistit a pak se může něco měřit. Předběžně v nejhlubším místě jsem naměřil 1,5 stovky. Nenechte se zmást tou fotkou, na ní to působí strašidelně. Oba konce jsou bez vydření, oproti těm změřím o kolik je to projetý, ale až si udělám přípravek, na to teď není čas, plno jiný práce co vydělává na koníčky. V mezičase vyhážu vřeteník.
Jak už jsem psal, na to co to potřebuju nebudu stolem nijak hejbat, i tak je to pořád dobrá mašina. Samozřejmě to tak nenechám, až přijde čas, tak to budu řešit, možná směrem dolů, možná směrem nahoru. Tyč je tam podélná jen jedna, na jednom konci je držák, s tím se dá hejbat, a na druhým rozvodovka, a s tou by se taky dalo něco vymyslet. Navíc ta tyč nemá závity ale podélnou drážku , takže ji moc na výšce moc nezáleží.

1,5 stovky?

To tam nebylo ani když to bylo nový. Btw, by mě zajímalo, jak bude vypadat ten "přípravek", co se dá doma udělat a s ním pak měřit rovinnost (s potřebnou přesností) čehokoli o délce jako jsou ty vodící plochy u tý 63.
Jinak naprosto přesně ten stav popsal Josef - mašina jasně na GO, buď ohoblovat nebo ofrézovat na portálovce na lože a doškrabat (nic jednoduchého a levného) nebo obrousit (ještě dražší, ale rychlejší a s vysokým rizikem, že pokud to bude brousit nějaký matloň, co nikdy podobnou věc nebrousil, tak to bude totální konečná).
Mj. proto jsou ty starý horizontky tak levný - protože jsou obvykle v dezolátním stavu a vetknout

je do šlesingra je vždy brutus suma a velké riziko (firem co to umí přebrousit je jenom pár).

tumlik · 21. 10. 2016, 9:47

milan584 píše:1,5 stovky?
To tam nebylo ani když to bylo nový

jj ty ložata podélně příčně nové 0,02/1000

milan584 píše: by mě zajímalo, jak bude vypadat ten "přípravek", co se dá doma udělat a s ním pak měřit rovinnost

dvě struny, kladka, závaží, vozejk hodinky

nevím teĎ přesně v jaké knížce jsem viděl ještě jeden takovej forichtung, obrovské lože, kolem dokola udělali takovou vanu, bylo to napuštěné vodou, zleva a zprava byly dvě takové lodičky spojené trámečkem, na trámečku dvoje vlečené hodinky, no zkusím to večer pohledat

milan584 · 21. 10. 2016, 10:02

tumlik píše:
milan584 píše:1,5 stovky?
To tam nebylo ani když to bylo nový
jj ty ložata podélně příčně nové 0,02/1000
milan584 píše: by mě zajímalo, jak bude vypadat ten "přípravek", co se dá doma udělat a s ním pak měřit rovinnost
dvě struny, kladka, závaží, vozejk hodinky

nevím teĎ přesně v jaké knížce jsem viděl ještě jeden takovej forichtung, obrovské lože, kolem dokola udělali takovou vanu, bylo to napuštěné vodou, zleva a zprava byly dvě takové lodičky spojené trámečkem, na trámečku dvoje vlečené hodinky, no zkusím to večer pohledat

Strunou to samozřejmě změřit lze (mj. dřív se takhle třeba měřily díry pro šály v velkých motorech při a pro protáčení na velkých horizontkách).
Ovšem má to několik nepatrných úskalí

- jednak se to musí umět a druhé - musí Ti to k něčemu být.
Takže Ty bys to tím naměřil - o tom žádná. Pár dalších asi taky. Ovšem běžná "aktuální strojní populace".....ty bych teda chtěl vidět.
No a ikdyž to naměříš - k čemu Ti to pak bude? - takovou motokrosovou dráhu

rovnou škrabat skoro nelze, a abys to nahrubo obrobil pro škrabání, potřebuješ mašinu s adekvátní přesností, kam to vleze - takže opět sám s tím doma nic neuděláš.
Navíc to protáčení válců před honovačku na tom při tom v jakým to je stavu bez GO je taky z říše snů - mj. kdysi jsme protáčeli šedou na Vomagu, ten vomag byl proti běžné horizontce naprostý Rolls Royce a udržet díru v serií s geometrií pod 0.015 nebylo vůbec nic jednoduchého.

Lify · 21. 10. 2016, 2:15

Dneska na praxích jsem si všiml, že máme podobný novější stroj od TOS - ptal jsem se učitele a měla by být dokumentace ve škole

DwPetr · 21. 10. 2016, 3:44

T bude nejspíš WH, to je i tady na foru. Rozdíl jako favorit/felicie podobný ale jinak všechno jinak

S těma stovkama jsem se možná sekl, ono to na tom svinovacím metru už není moc vidět jak je ošouchanej

Lify · 21. 10. 2016, 3:57

to nevím jaký to je přesně ale tento to není :/

piskoteek · 21. 10. 2016, 7:28

Pokud jsem mimo mísu, tak mě prosím opravte,ale nešlo by to předělat na lineary?Do Trimillu by se to vešlo,kdyz už by to mělo jít někam na mašinu?

DwPetr · 21. 10. 2016, 8:23

to by bylo asi nereálný, navíc ty stoly budou vážit dobrejch 3/4 tuny. Prostě se daj konce do váhy, aby mašina byla srovnaná, přes kostky se natáhnou struny, to se kolega tumlík trefil správně, na to se udělá lehkej vozejček s hodinkama. Pak se uvídí kolik to lítá.

doncarlos · 22. 10. 2016, 6:14

Re: Horizontka TOS H63

Nový příspěvekod DwPetr » 21 říj 2016 20:23
to by bylo asi nereálný, navíc ty stoly budou vážit dobrejch 3/4 tuny. Prostě se daj konce do váhy, aby mašina byla srovnaná, přes kostky se natáhnou struny, to se kolega tumlík trefil správně, na to se udělá lehkej vozejček s hodinkama. Pak se uvídí kolik to lítá.

No nevím, jestli to DwPetr někde viděl v reálu, nebo je to jeho návrh, ale neumím si představit ten lehoučký vozík, co jezdí po strunách se setinovou přesností.
Zamlada jsem dělal na montáži velkých strojů - soustruhů, horizontek, a tam se lože rovnaly pomocí struny, ale trochu jinak. Po ploše lože se postupně
posunoval speciální mikroskop, kterým se koukalo na strunu (ze strany). Lože bylo podložené asi v metrových rozestupech tzv. bačkorami - jednoduché
zvedáky se šikmou plochou, kde lze utahováním šroubu jemně měnit výšku. Pozoroval se okraj struny, odečíst se dalo lépe než setina.
Napříč se měřilo vodováhou. Taky se musel do stejné výšky srovnat začátek a konec lože. K tomu sloužila vodováha, na které bylo něco velmi
podobné puškovému zaměřovači, a dívalo se tím na stojánek na druhé straně lože. Takže lože se rovnala prohýbáním - ne škrábáním, byla
sešroubována z více dílů, každý byl vyroben zvlášť na přesné brusce. Myslím, že nejdelší dodávané lože mělo 32 metrů.
Dnes se to dělá úplně stejně, ale místo struny je laser.

testone · 22. 10. 2016, 6:42

čistě teoreticky
v gravitačním poli nelze natáhnout strunu tak, aby tvořila přímku
vždy bude vlivem zemské přitažlivosti prohnutá, v přímce by byla pouze tehdy, kdyby byla napnuta nekonečně velkou silou
výše uvedené ale nebrání praktickému použití, protože buď bude prohnutí zanedbatelně malé, nebo s ním lze počítat a provést korekci
krásným příkladem jsou dráty el. vedení na stožárech
......
pro daný účel - vyvrtávání bloků motorů při opravách - bych se asi popsaného opotřebení lože ani moc nebál, prohnutí příčného lože nemá vliv vůbec žádný a na podélném loži se bude používat rozjezd řekněme do 150mm, tam bude vliv nějaké "jízdy za roh" zanedbatelný
daleko větší vliv na výsledek bude mít tuhost a vůle vřetene

DwPetr · 22. 10. 2016, 12:30

Přesně to je i můj názor, proto se s tim tolik netrápím. Vím že mám stroj jaký je, a s možnostma co mám z něj novou mašinu neudělám. Ty válce by se dali rovnou brousit, ale takto to bude rychlejší. S malým prohnutím se počítá. V úvaze mám našponování 2mm drátu cca 200kg na 2 metrech. Vliv prohnutí vlastní váhy vozíčku bych změřil druhými hodinkami, ale předpokládám, že se drát pod nim neprohne. Budu to dělat prvně, takže sám uvidim jestli to bude fungovat.

S laserem jsem nepracoval, resp. pokud nepočítám stavební, ale tam bude jemnost jiná. Na stavebním opt. niveláku je to taky bez šance. Ale můžu si něco přečíst o tom laserovém měření.

Ve státech je vidět, jak bloky vrtají i malinkejma vyvrtávačkama, který jsou posazený na bloku, žádná věda. S tuhostí vřetene se počítá, všechno opotřebené se vymění. Špona bude malá.

fmodel · 22. 10. 2016, 2:37

DwPetr píše: Ty válce by se dali rovnou brousit, ale takto to bude rychlejší..

Tak to jsem nepochopil?? litinové válce se vyvrtají a pak se honují pár stovek ,čím míň tím líp protože honovačka pouze kopíruje díru .Pokud bys začal honovat šišatou díru tak bude stále šíšatá. Brousí se jedině hlinikové válce po Niasilu úzkým diamantovám kotoučem ,a pak se lehce přehonuje, a ti snaživější lapujou .

DwPetr · 22. 10. 2016, 3:40

To honování je právě o tom, že to tu díru srovná, vůči ose ne, to musí bejt dobře vyvrtaný, ale právě k odstranění geometrických vad a drsnosti povrchu je to nutnost. Viz. Technologie křížového broušení Sunnen. Ra povrchu je nutný i kvůli udržení filmu, z toho důvodu si myslím že lapování je nesmysl. Vrstva nikasilu je docela tenká na nějaký obrábění, ale to mě moc nezajímá, nikasil se na veteších nevyskytuje, tam jsou věci ještě poctivě dělaný.

Bavíme se o honování honovacími nástroji, ne šudláním té parodie na vrtačce. Honovací hlava se nikam ke kopírování neprohne, kor když je vedená složeným pohybem. To z principu ani nejde.