Pokus o dlhodobe uskladnenie potravin s vaccuovou pumpou.

Alternativni zdroje energii, permakultura, ekologie atd..
zverodoktor
Příspěvky: 2969
Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
Bydliště: Bratislava

16. 11. 2015, 4:03

Ved preto :-)
Mozno by si chcel vyskusat iny pokus. Neviem, ci nakladas na jesen kapustu. Ak ano, tak technologicky postup je rovnaky aj pre zeleninu. Tu je recept: http://varecha.pravda.sk/recepty/kvasen ... ecept.html" onclick="window.open(this.href);return false; , alebo pozri aj ine po googl heslom "kvasena zelenina"
Ja som to skusal v bytovych podmienkach a v malom tento rok prvy krat a je to parada. Hotovo za 4-5 dni pri izbovej teplote, ak kvasis v pivnivi dlhsie. Mozes nastartovat kvasenie trochou vody s kvasenej kapusty, ale nieje to treba. Kto ma rad, prida feferonku. Idealny napad, ako zakonzervovat prebytky zahrady s malou pracnostou a zarucenym vysledkom.
Snad ma admin nezrusi, ze na cnc fore preberam kucharske recepty :lol: :lol: :lol:
No co, ked moze byt cnc cookbook :mrgreen:
Ak sa niečo môže pokaziť, tak sa to aj pokazí...
Uživatelský avatar
Juro
Příspěvky: 1612
Registrován: 19. 3. 2007, 12:14
Bydliště: Kamanová (Topoľčany)

16. 11. 2015, 5:41

Zasa som o nieco mudrejsi, skoda ye som to nevedel pred pol rokom. Ale aj tak pokracujem a uvidim.
rocnik 1976 -stolár, trosicka uz aj strojar.
Uživatelský avatar
Juro
Příspěvky: 1612
Registrován: 19. 3. 2007, 12:14
Bydliště: Kamanová (Topoľčany)

22. 11. 2015, 12:57

Takze dopadlo to takto:



.
hniloba.JPG
plesen.JPG
humus.JPG

Ani to jablko nedopadlo najlepsie, ved porovnaj:


.
jablko.JPG


Clovek sa to bal aj otvorit ci z toho nieco mimozemskeho nevylezie.
Aspon som dokazal, ze urcite musi exist. zivot mimo nasej planety. :lol: :lol: :lol:


Co uz? Skusim ten plyn-argon.
rocnik 1976 -stolár, trosicka uz aj strojar.
zverodoktor
Příspěvky: 2969
Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
Bydliště: Bratislava

22. 11. 2015, 1:30

Ahoj Juro,
Nuz a okrem toho, ze si dokazal, ze mimo zeme musi byt zivot si aj potvrdil, ze vo vakuu sa znizuje bod varu latok. No nakoniec, tebol to uplne nepoucny pokus :D .
Skus Argon, ale mozno by som urobil aj 2. pokus, kde by som miesto vzduchu dal oxid uhlicity, teda CO2. Ten ma aj trochu konzervacne ucinky (sodovka sa tiez tak lahko nepokazi :lol: ).
A chce to chlad a tmu. Daj vediet, ako dopadol pokus 2.
Prajem pekny den, A.
Ak sa niečo môže pokaziť, tak sa to aj pokazí...
zverodoktor
Příspěvky: 2969
Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
Bydliště: Bratislava

22. 11. 2015, 1:32

A este daco. Mozno by som dal do flias nejaky papier, aby v pripade kondenzacie vody to ovocie a zelenina nelezalo v mokrom. A pozri. keby ta tie pokusy so zeleninou nakoniec omrzeli, vakuovy lis na lepenie dyhy, ohybanie a formovanie tiez nieje zla vec, mas to skoro hotove :-)
Ak sa niečo môže pokaziť, tak sa to aj pokazí...
4rest
Příspěvky: 599
Registrován: 7. 10. 2014, 5:13
Bydliště: Praha

22. 11. 2015, 1:34

Argon to zrovna být nemusí i když se asi běžnému člověku lépe shání. Pokud narazíš na dusík, tak použij ten, je mnohem levnější.

Jinak pokud by jsi sehnal suchý led, nebo něco podobného, tak můžeš pokračovat v pokusech a zkusit lyofilizaci ovoce.

U toho jablka jsi s tou lyofilizací již začal, jen to musí být poněkud za nižších teplot. Tedy teplot kolem -70°C a na to potřebuješ ten suchý led :wink:
Elektrochemik holdující strojařině :-)
Doma: HOLZMANN 1222P, Holzstar DB 450, RP2300FCXJ, KITin1900HF
Práce: Gravos - GV30 s vřetenem Isel 750W, M3K 260, GV21 2A; StepFour - Precise 760; Comagrav - Zonda; CNC Singular - Airbrush; Felixprinters - Felix 3.1
Uživatelský avatar
Juro
Příspěvky: 1612
Registrován: 19. 3. 2007, 12:14
Bydliště: Kamanová (Topoľčany)

22. 11. 2015, 7:07

zverodoktor píše: keby ta tie pokusy so zeleninou nakoniec omrzeli, vakuovy lis na lepenie dyhy, ohybanie a formovanie tiez nieje zla vec, mas to skoro hotove :-)
mam viacej pump, nepotrebujem sa ich nasilu zbavit alebo vyuzit. Pouzivam ich pri malych gravirkach. Mam aj velke družstevné (zemnedelske) co zostaly po kravach a tie planujem na stroje pre stolarov. A dyhovat urcite nechcem- samy problem.
Mozno nejaky sklolaminat budem robit, tak uvidim.


teraz ma napadlo, ze mam este flasu na vyrobu sodoviek, tak teraz neviem co by bolo lepsie, ci argon alebo.............Co je v tych flasiach? CO2?
rocnik 1976 -stolár, trosicka uz aj strojar.
Uživatelský avatar
Juro
Příspěvky: 1612
Registrován: 19. 3. 2007, 12:14
Bydliště: Kamanová (Topoľčany)

22. 11. 2015, 7:10

4rest píše:Argon to zrovna být nemusí i když se asi běžnému člověku lépe shání. Pokud narazíš na dusík, tak použij ten, je mnohem levnější.

Jinak pokud by jsi sehnal suchý led, nebo něco podobného, tak můžeš pokračovat v pokusech a zkusit lyofilizaci ovoce.

U toho jablka jsi s tou lyofilizací již začal, jen to musí být poněkud za nižších teplot. Tedy teplot kolem -70°C a na to potřebuješ ten suchý led :wink:
Ach boze, to som teda netusil, ze s uskladnenim ovocia moze byt taka rozsiahla veda.
rocnik 1976 -stolár, trosicka uz aj strojar.
4rest
Příspěvky: 599
Registrován: 7. 10. 2014, 5:13
Bydliště: Praha

22. 11. 2015, 8:24

V láhvičkách na sodovku je CO2, takže to by šlo použít taky.
Jinak v Norsku měli na vysoké škole speciální magisterský obor, který se jmenoval "Frozzing and defrozzing food" ono to bylo primárně zaměřené na mražení mořských produktů, ale i tak to bylo zajímavé. Na několika chatách jsem byl s lidmi co to studovali a když jsem se jich ptal co se tam učí. Tak nám popisovali jak se mrazí hrášek, kdy se do každé kuličky musí píchnout aby nepraskla a nehnila. Jak se mrazí lososi, tresky a pod. No a potom chlazení a mražení humrů a takovýchto specialitek, kde se je po nejdražších technologiích.
Elektrochemik holdující strojařině :-)
Doma: HOLZMANN 1222P, Holzstar DB 450, RP2300FCXJ, KITin1900HF
Práce: Gravos - GV30 s vřetenem Isel 750W, M3K 260, GV21 2A; StepFour - Precise 760; Comagrav - Zonda; CNC Singular - Airbrush; Felixprinters - Felix 3.1
zverodoktor
Příspěvky: 2969
Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
Bydliště: Bratislava

24. 11. 2015, 10:32

Ci CO2 alebo Argon... Ja by som najskor pouzil CO2 s tych bombiciek. Najlepsie bude toto. Skus urobit 2 flase s rovnakou zeleninou a ovocim, do jednej daj argon, do druhej CO2 a uvidis.
Ak sa niečo môže pokaziť, tak sa to aj pokazí...
Uživatelský avatar
elbarto
Příspěvky: 4861
Registrován: 22. 5. 2014, 10:27
Bydliště: Prague

24. 11. 2015, 10:52

Jak se rozlisuji plyny pro lekarstvi, potravinarstvi a prumysl ? Kdysi mi plynak tusim Lindak rikal, ze vyrabi se vsechno stejne a jen se potom rozlisuje udajne cistota pri distribuci. Je to pravda mistre chemiku ?
Uživatelský avatar
fmodel
Příspěvky: 10102
Registrován: 26. 10. 2011, 10:37
Kontaktovat uživatele:

25. 11. 2015, 8:26

elbarto píše:Jak se rozlisuji plyny pro lekarstvi, potravinarstvi a prumysl ? Kdysi mi plynak tusim Lindak rikal, ze vyrabi se vsechno stejne a jen se potom rozlisuje udajne cistota pri distribuci. Je to pravda mistre chemiku ?
Moje informace je že pro atomotive jsou plyny čisčí než pro lékařství ,protože tělo nepotřebuje takovou čistotu plynů jako svařovací pracoviště a jiné ,a co vím z diskuze na svarforu tak z jednoho zásobnímu plní obojí.
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
prochaska
Sponzor fora
Příspěvky: 8159
Registrován: 16. 7. 2006, 12:33
Bydliště: Praha Bohnice + Roudnice nad Labem
Kontaktovat uživatele:

25. 11. 2015, 9:30

elbarto píše:Jak se rozlisuji plyny pro lekarstvi, potravinarstvi a prumysl ? Kdysi mi plynak tusim Lindak rikal, ze vyrabi se vsechno stejne a jen se potom rozlisuje udajne cistota pri distribuci. Je to pravda mistre chemiku ?
Taky jsem se o to zajímal a říkali mi, že kromě ultračistých plynů a kyslíku pro letectví je to opravdu tak. Lahve pro plyny vyšší čistoty se před plněním vakuují, u běžných se spoléhá na zbytkový tlak. Medicinální kyslík a plyny pro dýchání se po plnění analyzují a na lahev se lepí certifikát. Jinak dýchat se dá kde co, ty certifikáty jsou jen výmysl jak podojit zdravotnictví :-)
Aleš Procháska
4rest
Příspěvky: 599
Registrován: 7. 10. 2014, 5:13
Bydliště: Praha

25. 11. 2015, 1:25

Co se týče plynů, tak situace je asi takováto:
tlaková láhev by se neměla vypouštět až do mrtě, ale vždy tam pár desítek barů nechat, u nás SIAD tvrdí že 25-30 bar. Prý z důvodu vyšší životnosti ventilu, praxe je však taková, že při plnění se láhev připojí na trojcestný ventil, kdy veškeré potrubí se pročistí pomocí toho zbytkového tlaku z láhve a pak se to plní ze zásobníku. Jenom superčisté plyny od 5.5 nahoru se ještě láhve vyvakuují a pak teprve plní. Takže to je ohledně plnění.

Co se týče výroby, tak dnes existuje několik cest.
1) stlačí se vzduch normálním bezolejovým kompresorem (takto se vyrábí tzv. technický vzduch), takže tento vzduch by měl mít složení stejné jako vzduch který dýcháme, jen by neměl obsahovat částice větší než 1 mikron
2) membránové moduly, dnes strašně populární protože je to malé, energeticky nenáročné a levnější. Prostě se vezme vzduch odfiltrují se pevné částice a pustí se do membránového modulu, jedná se to tubulární moduly s dutými vlákny. Takto lze získat velice čistý kyslík a dusík. Někdy se zase míchají dohromady a vyrábí se tzv. syntetický vzduch.
3) kryogenní destilací, vzduch se zkapalní a pak se nastřikuje do kryogenní rektifikační kolony, která má ještě několik pomocných kolon na další dočišťování a separace. Tímto způsobem lze získat vzácné plyny jako neon, argon, krypon a xenon, ale i trošku vodíku a helia.

Takže s čistotou se to má takto: pro potapěče a podobné nenáročné aplikace se většinou bere ten technický vzduch.
Plnění pneumatik a různé ochranné atmosféry z dusíku používají dusík z membránových modulů.
Pro potravinářství se většinou bere dusík z membránových modulů, CO2 se bere z lihovarů, kde vzniká jako vedlejší produkt kvasných procesů kdy má jednak vysokou čistotu a potom si tak lihovary dělají strýčka, že CO2 je u nich žádaný produkt.
Pro medicínské účely se kyslík a dusík berou coby odpadní plyny z pomocných kolon z kryogenní destilace, kdy se jedná defakto o ten odpad "plyny nízké čistoty", ale pro laika jsou extrémně čisté.
Argon a helium na svařování, podobně jako neon a krypton do svítidel se dají získat pouze kryogenní destilací, takže pocházejí odtud. Vzhledem k faktu, že jejich spotřeba je docela masivní a obsah ve vzduchu zanedbatelný (pod 1%) tak se při jejich výrobě vyrobí spousta medicínského kyslíku, kyslíku do oceláren, kyslíku na parciální oxidaci uhlovodíku a kapalného dusíku. Tedy ještě před 30-ti lety to bylo, tak že se hlavně produkoval ten kapalný kyslík, proto jsou provozy na jeho výrobu u oceláren a rafinérií, dneska je to tak, že podstatnou část jejich příjmů tvoří právě ty vzácné plyny.
Helium se tedy hlavně vyrábí při čištění zemního plynu, kdy v USA v některých ložiscích mají až 4% He v zemním plynu, který pak odstraňují, takže jej berou jako takový hodnotný odpad.
Jinak čtete správně, kyslík používaný v konvertorech, pro zušlechťování železa má stejnou, nebo vyšší čistotu než medicínský kyslík. Podobně kyslík kterým se zplyňují dehty a asfalty v Litvínově je často čistější než ten medicínský (vše z důvodů udržení NOx na co nejnižší hladině), popřípadě omezení tvorby nitridů železa.

Medicínský kyslík je tak drahý, protože se jednak vyrábí mícháním kyslíku a dusíku z kryogenního no a potom se na něj dá štempl, že je zdravotně nezávadný což jeho cenu zvýší o cca 25%.

Samozřejmě vývoj jde kupředu a někdy se můžete setkat s plyny získanými jinak než bylo popsáno výše. Třeba lidé, kteří čekají na transplantaci plic, s sebou nosí malý membránový modul, který jim obohacuje vzduch na tuším 25% kyslíku a tento vzduch je také brán jako medicinální. Vejde se to do menšího baťůžku a do nosu vedou dvě hadičky, což umožňuje těmto lidem třeba vyjít schody. Pro tzv. kryošou, kdy se do panáků s alkoholem lije tekutý dusík se používá dusík z kryogenní destilace a to je potravinářská aplikace. CO2 do sifonů se v Ostravě dělal katalytickým spalováním svítiplynu. Takže to co jsem vyplodil nahoře je obecný text, jak to vypadá v cca 80-ti% případů a ve zbylých 20-ti% to může být jinak. Každopádně vzácné plyny vyrobíte pouze kryogenní destilací, tak daleko membránové technologie zatím nejsou. Obecně však platí stupnice čistoty (nejméně) komprese - membránové moduly - kryogenní destilace (nejčistší).
Elektrochemik holdující strojařině :-)
Doma: HOLZMANN 1222P, Holzstar DB 450, RP2300FCXJ, KITin1900HF
Práce: Gravos - GV30 s vřetenem Isel 750W, M3K 260, GV21 2A; StepFour - Precise 760; Comagrav - Zonda; CNC Singular - Airbrush; Felixprinters - Felix 3.1
Uživatelský avatar
elbarto
Příspěvky: 4861
Registrován: 22. 5. 2014, 10:27
Bydliště: Prague

25. 11. 2015, 1:49

Je bajo, ze na foru je chemik a jeste ke vsemu chytry chemik. Dekujeme.

Za potapece potvrzuji, ze se s nami nikdo nemaze. Foukarny v centru Prahy nasavaji dobroty primo z ulice. U foukani z kompresoru hnaheho spalovacim motorem se obsluha maximalne snazi, aby vitr nefoukal moc vyfuk do sani :-(
Kamosi co jedou v mixech se radeji ani neptaji z ceho plnici mixuji. Lahev z 20-30barama mozna vrati nejaky zacatecnik co to ma jeste v hlave instrukce po zkouskach. Vetsina potapecu vyuzije vsechno co je, jak rika kolega: "ta lahev ma pri vraceni podtlak, jak jsem ji vysosal" hi,hi. Proc tam neco nechavat, to radeji dekompresi protahnout a prodlouzit si trosku zivot. I kdyz dnes je vsechno jinak, chodi se s dvojcatkama a rezervkou, vzducho je dost, deko kyslikove. Do lahvi se je lepsi nekoukat, kal co se casem vytvori na dne je docela fuj. On obecne vzduch vice mesicu stary moc nechutna.

Snad jeste dotaz na mistra. Muzou v 200-250 barech zit nejake potvory ? Vzhedem k problemum s plicema co jsem mel pri intezivnim potapeni muj typ je "ano" :-(
Odpovědět

Zpět na „Sobestacnost - alternativní životní styl“