Batéria

[picom]

Spalováním vodíku se vzduchem ale vznikají toxické látky (sloučeniny dusíku) . To by se musel spolu s vodíkem pytlovat i kyslík. Pak by to bylo ekologické.
Mnohem jednodušší je ale výroba syntetického benzínu a jeho použití.

[romanf]

Použil bych jako setrvák rovnou celou Zeměkouli. A pokud by to bylo moc silný, tak jenom třeba Měsíc. Výhodou je že se navíc už točí a ještě sadármo.
Problém u toho měsíce je trochu s těma drátkama - ale když jde nabíjet bezkontaktně tydlifon, tak z měsíce to musí jít taky.

a asi by si sa divil, ale toto je už dávno vymyslené.
Slapové sily spôsobujú príliv-odliv, tzn stačí prehradiť nejaký vhodný fjord a inštalovať hydroelektráreň. Pri prílive sa voda cez turbínu tlačí do zálivu a pri odlive zasa odteká cez turbínu von do mora.
Princíp je jasný, či to niekde aj vo významnejšom meradle reálne nainštalovali mi nie je známe. Predpokladám, že náklady a negatívny dopad na ekosystémy prevažujú nad prínosom.

[Britt]

A když se vodík slučuje s kyslíkem, parádně to bouchá.

[Sancho Panza]

Použil bych jako setrvák rovnou celou Zeměkouli. A pokud by to bylo moc silný, tak jenom třeba Měsíc. Výhodou je že se navíc už točí a ještě sadármo.
Problém u toho měsíce je trochu s těma drátkama - ale když jde nabíjet bezkontaktně tydlifon, tak z měsíce to musí jít taky.

a asi by si sa divil, ale toto je už dávno vymyslené.
Slapové sily spôsobujú príliv-odliv, tzn stačí prehradiť nejaký vhodný fjord a inštalovať hydroelektráreň. Pri prílive sa voda cez turbínu tlačí do zálivu a pri odlive zasa odteká cez turbínu von do mora.
Princíp je jasný, či to niekde aj vo významnejšom meradle reálne nainštalovali mi nie je známe. Predpokladám, že náklady a negatívny dopad na ekosystémy prevažujú nad prínosom.

To je moc složitý a drahý. Muset stavět nějaký elektrárny, TurBíny, generátory.........
Bych namotal 1 metr nad povrchem Země cívku (jako rám přes celou kouli - a metr aby byla malá vzduchová mezera - tj. mocné sycení v mezeře) no a v tý by se točila ta Země. No a protože ta Země má dva póly, tak je to jasný dvoupolový rotor generátoru - no a už to sviští a vyrábí - pak stačí 4 ks velký diody a elektrika navždycky a sadármo je vyřešená.
Kdybych chtěl ušetřit tak ty cívky dvě a jenom dvě diody - to přece dá rozum né?
Evropská cívka by byla jenom softwarová (v projektu ale by byla logicky jako z zlata), čínská z eloxovanýho hliníku (opět nažluto - vypadá taky jak to zlato), ostatní vjedcy by to dělali z mědi.
Nejlépe LCOFC

[jergus.balaz]

Princíp je jasný, či to niekde aj vo významnejšom meradle reálne nainštalovali mi nie je známe.

Text z Wiki:
Prvá prílivová elektráreň bola postavená v roku 1913 v Anglicku v grófstve Cheshire, ktorá niesla meno Dee Hydro Station. Prvá významná prílivová elektráreň bola spustená v roku 1966 vo Francúzsku na rieke Rance v oblasti Bretónska. V súčasnej dobe ju prevádzkuje Électricité de France, má špičkový výkon 240 MW a skladá sa z 24 turbín.

[Sancho Panza]

Princíp je jasný, či to niekde aj vo významnejšom meradle reálne nainštalovali mi nie je známe. Predpokladám, že náklady a negatívny dopad na ekosystémy prevažujú nad prínosom.

Trochu nepříjemný je na tom to, že míst co jsou na to vhodný (kde je dostatečný příliv, údolí a řeka), na této planetě je celkem minimum.
Ale současný ekolog to jistě může snadno vyřešit - proč se omezovat jenom na tu jednu kouli - protože v naší sluneční soustavě, takových míst bude logicky jistě spousta.
Hledal už někdo místo na přílivovou elektrárnu na Marsu, Venuši a nebo Slunci?

[prochaska]

na odhad technických možností takového řešení je třeba trochu fyziky ze základní školy (alespoň za nás jsme se takový věci jako polohovou energii učili) a deset minut času
....
potíž je v tom že autoři toho řešení a ti co jim to baští si to zjevně spočítat nedokážou anebo nechtějí

Možná jim chybí autorita, která by řekla, že to mají udělat. Při tom se to píše i v Bibli: "Jděte a počítejte" (2. Samuelova 24, 2). Tak nevím, proč to nedělají

[shaolin]

V dnešnej dobe sa sa na staré zásady a empirické skúsenosti aplikované do praxe kašle. Dnes prevláda obhájenie si vlastného názoru. A hlavne keď to korešponduje s nejakou čudesnou úlohou, ktorú musí skupina ľudí vyriešiť.
Napr. : Treba ušetriť energiu -tak fajn, dajte nápady - a tak vznikla napr. gravitačná elektráreň. Úloha je splnená.

Ak si uvedomíte aký fantastický nápad je elektrifikácia železníc z hľadiska využitia energie, tak potom EU by malo tlačiť na krajiny, kde vlaky jazdia medzimestami na dieselových mašinách, nech to zmenia. Každý brzdiaci vlak je predsa zotrvačná elektráreň. Odhadom 300t vážiaci vlak pred zastávkou brzdí aspoň jeden km. Koľko vyrobí energie?
Dala by sa zvýšiť účinnosť? Jasné - Napríklad do súpravy vlaku zaradím 2 cisternové vozy (každý má objem 80m3). Vo Važci natankujem vodu z rieky (nejakej menšej zásobnej nádrže) do plna a po ceste do Trnavy využijem to, že vlak ide prevažne dole kopcom. Tam vodu vypustím do rieky. Nazad ťahám prázdne cisterny. Prevýšenie medzi miestami je 600m. A máme gravitačnú, zotrvačnú a prečerpávaciu elektráreň v jenom. Naviac výhodou je že netreba čerpať vodu nazad do Važca. A bolo by to super hlavne v jarných mesiacoch, keď sa v Tatrách topí sneh a voda robí v obciach záplavy.
Stačilo by to aj medzi Važcom a Bešeňovou - vzdialenosť 60km, prevýšenie 330m. Naberiem vodu z potoka o hmotnosti 160t, celou cestou sa vyrába elektrika a dole ju vypustím do vyrovnávacej nádrže Liptovská Mara. A opačným smerom z Tatier je to podobné.

Napríklad Írsko nemá medzimestské vlaky na elektriku.

[Sancho Panza]

V dnešnej dobe sa sa na staré zásady a empirické skúsenosti aplikované do praxe kašle. Dnes prevláda obhájenie si vlastného názoru. A hlavne keď to korešponduje s nejakou čudesnou úlohou, ktorú musí skupina ľudí vyriešiť.
Napr. : Treba ušetriť energiu -tak fajn, dajte nápady - a tak vznikla napr. gravitačná elektráreň. Úloha je splnená.

Ak si uvedomíte aký fantastický nápad je elektrifikácia železníc z hľadiska využitia energie, tak potom EU by malo tlačiť na krajiny, kde vlaky jazdia medzimestami na dieselových mašinách, nech to zmenia. Každý brzdiaci vlak je predsa zotrvačná elektráreň. Odhadom 300t vážiaci vlak pred zastávkou brzdí aspoň jeden km. Koľko vyrobí energie?
Dala by sa zvýšiť účinnosť? Jasné - Napríklad do súpravy vlaku zaradím 2 cisternové vozy (každý má objem 80m3). Vo Važci natankujem vodu z rieky (nejakej menšej zásobnej nádrže) do plna a po ceste do Trnavy využijem to, že vlak ide prevažne dole kopcom. Tam vodu vypustím do rieky. Nazad ťahám prázdne cisterny. Prevýšenie medzi miestami je 600m. A máme gravitačnú, zotrvačnú a prečerpávaciu elektráreň v jenom. Naviac výhodou je že netreba čerpať vodu nazad do Važca. A bolo by to super hlavne v jarných mesiacoch, keď sa v Tatrách topí sneh a voda robí v obciach záplavy.
Stačilo by to aj medzi Važcom a Bešeňovou - vzdialenosť 60km, prevýšenie 330m. Naberiem vodu z potoka o hmotnosti 160t, celou cestou sa vyrába elektrika a dole ju vypustím do vyrovnávacej nádrže Liptovská Mara. A opačným smerom z Tatier je to podobné.

Napríklad Írsko nemá medzimestské vlaky na elektriku.

S těma železnicema a cisternama - bezva nápad.
Ale pro zvýšený vejvaru bych doporučoval cisterny plnit tou vodou (ideálně těžkou ) na Gerlachovským a vypouštět na dně Diviačie priepasťi
Bo rozdíl výšek je prý důležitý.

[jergus.balaz]

Ak si uvedomíte aký fantastický nápad je elektrifikácia železníc

Stačí si uvedomiť, koľko kamiónov na naftu brázdi naprieč eú. Stačí tie nahradiť el vlakmi.

[jean]

To by železnice musali mať aspoň trošku riadenie z 21. storočia. Tie kamiony jazdia preto, lebo vybaviť niečo na železnici je úloha pre dona Quijota.

[jergus.balaz]

Tie kamiony jazdia preto, lebo vybaviť niečo na železnici je úloha pre dona Quijota.

Tie kamióny jazdia preto, že si z nich firmy urobili lacné mobilné medzisklady. Prepravovať po železnici si vyžaduje plánovanie (dnes extrém problém), vyžaduje si mať sklady (opäť problém lebo akékoľvek zásoby zle vyzerajú v excely). Je moderné nemať nič a chcieť všetko JIT.

[lubbez]

To by železnice musali mať aspoň trošku riadenie z 21. storočia. Tie kamiony jazdia preto, lebo vybaviť niečo na železnici je úloha pre dona Quijota.

To neni úplně pravda. Spousta států v Evropě nemá železniční dopravu nijak rozvinutou. Není vyřešená nakládka/vykládka a v neposlední řadě podniky vyrábějí bezzásobově a změnit dodavatele něčeho docela trvá. Vcelku vím, o čem to je, vozili jsme spoustu věcí ze severní moravy a pokud toho bylo na kamion, tak doprava byla cca za půlku auta. Začátek složitej, ale pak už to šlo a překvapivě se daly na spoustě míst použít i vlečkové tratě.

[dracekvo]

Naše firma jednou zkusila poslat něco vlakem.
Nehledě na to, že stejně potřebuješ nějakou dopravu k tomu vlaku a pak znovu od vlaku. Nakládáš a vykládáš dvojnásobně. To jsou vše náklady.
Nicméně zkusilo se to. Po týdnu stál náš náklad na 30 km vzdáleném depu. Nikdy více. Kamionem to tam vždy je do 1-3 dnů podle vzdálenosti.
ČD jsou absolutně neschopný podnik a stát by je místo dotování měl nechat zavřít, aby to vzal někdo, komu jde o to vydělávat peníze. Když jsou ČD přisáté na dotační cecek státu, tak je nic nenutí k tomu, aby se z nich stala použitelná společnost.

Taky jsem se jednou koukal, kolik by stálo vyrazit s rodinou v soukromém kupé do chorvatska. No autem mě to vyšlo o dost levněji a jako bonus jsem měl na místě k dispozici auto a nemusel řešit jak se dostat na a z nádraží.
A autovlak do HR je v ČR z říše snů.
https://www.portalridice.cz/clanek/vypl ... autovlakem
Podle tohoto článku v roce 2022 žádný ani nebyl.

[prochaska]

Si určitě myslíte, že si děláte legraci, ale...
https://www.osel.cz/12219-unikatni-elec ... vojem.html
A ještě za to berou prachy jako vědci

Jinak fyzikálně to nesmysl není, ale spíš bych to viděl jako vedlejší efekt nějaké jiné technologie. Myslím, že v jednom provedení to takhle už existuje, norská železniční trať Malmbanan která vozí železnou rudu z hor do Narviku (a nahoru jezdí vlaky prázdné) má díky rekuperaci kladnou elektrickou bilanci