modely sustruhov TOS

[mr.freezer]

Dobry den, viete mi niekto strucne vysvetlit rozdiely medzi TOSackymi sustruhmi? SU, SN, SUI, SV?? Je nejaky podstatny rozdiel medzi gulatou a hranatou SV 18?? aky je rozdiel medzi SU a SUI?? cislo v oznaceni znamena tocny priemer?? ako su na tom TOS sustruhy v presnosti a kvalite spracovania oproti KART E2N??

[SO 545]

KART E2N je viac menej hobby stroj. Nema spojku , radenie posuvov je tiez sranda , na pozdlznom posuve chyba nonius atd.

Mam ten stroj. Pre mna spokojnost. Na mensie hranie popri autach , moto atd parada.

Spekulujem nad TOSkov vo velkosti 40 -50.

[mr.freezer]

som na tom presne tak isto... mam E2N a spekulujem nad TOSkou... len nemam prehlad o aky stroj ide podla tych oznaceni

[mr.freezer]

nevie niekto popisat tie modely?? ake su rozdiely?? rozhodujem sa medzi SU40, SN321, SV18 alebo madarsky E400

[fofo]

SV 18 uplne prvy model este bez "volantu" robila tusimze od roku 1954 Zbrojvka Brno. SV18R gulaty model s "volantom" uz bol vyrabany pod znackou TOS ma spajany plochy remen. SV 18RA hranaty model s "volantom" vyrabal TOS Galanta ma uz modernizovanu nortonku a plochy remen v celku. Existuju aj verzie s oznacenim RB a RD su bez mechanickej prevodovky (volantu), maju komutoatorovy elektromtor s tyristorovou regulaciou otacok, taku velku skrinu s elektronikou vedla masiny a nemaju klasicku paku spojky, ale iba taku malu packu s potenciometrom v krabicke na suporte. Model RD ma naviac vreteno ukoncene zamkom Cam-lock 5. Co sa tyka osemnastky, tak uz v dobe ked sa zacala vyrabat tak bola zastarala. Zdedila staru koncepciu Skoda. Nema spojku. Ma mechanicky ovladanu lamelovu brzdu ktora vsak bohvieako dobre nebrzdi a na drvivej vacsine 18stok je naschval vyradena z cinnosti, pretoze vyrazne stazuje chod paky hlavne navrat naspat do vypnutej polohy. Vo vseobecnosti, je to najoblubenejsi sustruh v Cesko-Slovensku. Vdaka jeho jednoduchej konstrukcii bola jeho vyroba pomerne lacna a rychla. Kedze sudruhovia potrebovali budovat socializmus a na parady nebol cas tak ho chrlili z pasu jeden za druhym a doslova nim zaplavili rozne vyrobne zavody, ale aj udrzbarske dielne. Bazos je plny prislusenstva a ND aj samotnych sustruhov. Servis je bezproblemovo dostupny co je obrovska vyhoda. Je to dobra masina na mensie roboty. Stary majstri ho povazuju za ikonu. Nevyhodou je, ze nieje vhodny na rychle hrubovacie roboty. Ako som uz napisal jedna sa o sustruh zastaralej konstrukcie co ma aj svoju malu vyhodu v tom, ze naviac dokaze rezat aj stupania zavitov podla noriem platnych este za prvej republiky ( dnes sa uz nepouzivaju no pri roznych opravach veteranov sa niekedy mozu hodit ). Vravi sa ze 18-nastka ma vsetky zavity ake existuju. Ci je to pravda neviem. Chod vretena je reverzovany este cez elektromotor, preto sa pri rezani zavitov reverzuje nortonka takou mensou packou nad pakou spojky. Osobne by som uz do 18stky neisiel. A ak tak jedine do verzie RD kedze ta simuluje spojku a brzdu elektronicky a je uzivatelsky prijemnejsia taktiez zamok Camlock je nespornou vyhodou. Preoblemova elektronika jednotky riadenia (ta skrina vedla sustruhu) sa da odstarnit a nahradit modernou malou skatulkou Simoreg.
Osemnastka ma tocny priemer ma 380mm nad lozou. Tocne dlzky 750 / 1000 / 1250mm.

TOS S28 Zebrak bol to taky mylnik v ere sustruzenia. Zdielal uz modernu koncepciu mal plnohodnotnu spojku a brzdu aj reverz pomocou spojky. Nevyhodou je ze "dela to desnej kraval". Je velmi oblubeny hlavne medzi domacimi kutilami kedze ma skladne rozmery vhodne do garaze, vysoku presnost a je k nemu moznost zaobstarat hromadu prislusenstva. Stale si drzi cenu na trhu. TOS Zebrak na neho este ponuka nejake ND, ale so sortimentom je to bieda a cenovky su nahorazne. Bol sucastou vybavy PADky (pojizdna automobilova dilna na podvozku Praga V3S). Neskor ho nahradil Rumunsky SN320 co bol vlastne S28 robeny licencii od TOS. Aj ked na oko vyzeraju S28 aj SN320 rovnako, tak SN320 je trochu lepsi kedze ma uz rozne konstrukcne zmeny a vylepsenia oproti povodnemu S28. Hlavne je trochu tichsi. Neskor bol tiez v PADkach nahradeny Madarskymi sutruhami Kart radov E1N a E2N.

Rada SN (sustruh nastrojarsky) je sustruh modernej konstrukcie urceny na finalne prace. Je reverzovany cez prevodovku ma mechanicku brzdu a loziska vretena su mazane tlakom oleja. Jeho takou nevyhodou je ze ma najnizsie otacky iba 22ot./min. Suport by vzhladom k moznostiam stroja mohol byt masivnejsi. Ergonomia stroja je celkom v pohode akurat si treba zvyknut. Niekomu vyhovuje, niekomu nie. Robi sa vo velkostiach 32, potom nasleduje 40 / 45 / 50 (maju zhodny prechod vretenom 50,8mm) dalej 55 / 63 / 71(maju prechod vretenom tusimze 64mm ale niesom si isty). Na 45tku sa problematicky zhanaju lunety.
Cisla udavaju tocny priemer napr. 50tka znamena, ze ma tocny priemer 500mm.
Vyznam pismena za cislom:
A - znamena ze ma naviac vyberatelnu lozu v prelomeni
B - to iste ako A + ma uz modernizovanu elektrovyzbroj
C - to iste ako B + ma aj rychloposuv

SU (sustruh univerzalny) vyrabal ho Kurim, Lipnik aj Celakovice. Neskor ho v licencii robila Korea. Daju sa rozoznat tak ze ten ktory bol vyrobeny v CSSR mal elektrocast v skrini vedla sustruhu a ten ktory robila licencne Korea mal elektrocast v lavej nohe. Sustruh SU40 robila Galanta. Je to tank medzi sustruhami. Nedobitna masina obvzlast vhodna na hrubovacie roboty. 50tka ma 2 x 5.5kW elektromotori. SU 50 bola starsia "gulata" a novsia SU50A "hranata". Bolestou byva NEUDRZIAVANA a opotrebovana elektrovyzbroj stroja, obzvlast blbne rele brzdenia el. motora ALNICO od ktoreho sa ovladaju prakticky vsetky podmienene stavy. Pokial clovek naozaj nepotrebuje silny sustruh na hrubovanie tak jeho kupu treba zvazit, pretoze ekonomika prevadzky je u tohto stroja drahsia. Ked nevladze zatlacis paku spojky este nizsie dolu, vtedy pripoji druhy elektromotor a len tak chrusta sponu, no elektromer to patricne oceni. Cisla udavaju tocny priemer napr. 50tka znamena, ze ma tocny priemer 500mm. Co je jeho nevyhodou je maly prechod vretenom tusimze iba 46mm ak sa nemylim. Verzia s oznacenim SS napr. SS50A nema zavitove posuvy!!! Teda nedaju sa na nej rezat zavity!

SUI (sustruh univerzalny industrialny) Je to posledna modelova rada sustruhov ktoru soudruzi inziniri z TOS Trencin navrhli. Teda je to uz po ergonomickej aj konstrukcnej stranke veci taka domyslena eSeNka. Aj co sa tyka robustnosti konstrukcie tak je mohutnejsia oproti SN. Vsetky parametre ma vyrazne lepsie ako rada SN. Neda sa na nom vyberat loza, ale ma odlahcenie loze. Prve modeli mali prechod vretenom 50,8mm ( zhodny s SN ), ale novsie modely (tyka sa to 40 a 50) mali uz standartne 56mm a na zelanie zakaznika az 71mm co je hotovy luxus. Masina ma rychloposuv. Robi sa mi na nom velmi dobre, prakticky je to asi naj sustruh z produkcie TOS. Ja tvrdim, ze je to take ferrari medzi sustruhami. Jedina bolest SUI je ta, ze loziska vretena niesu mazane tlakovo z centralnej mazacej sustavy (ako to ma SN ), ale su mazane vlastnym mazacim tukom (vazelinou). Dalej taka nevyhoda stroja je, ze ho neustale vylepsovali a existuje vela mechanickych odlisnosti v konstrukcii stroja. To ze vyzeraju z vonku rovnako, neznamena ze su rovnake aj z vnutra. To vyrazne komplikuje zhananie ND, pretoze clovek musi stroj najprv rozobrat aby presne vedel ze co ma objednat. To su veci ktore tej masine skaredo vycitam. Existuju dva prevedenia. Klasicke s prevodovkou (ma riadnu paku spojky) a prevedenie bez prevodovky (ma iba taku malu packu celkom vpravo hore na suporte vedla ktorej je potenciometer a na konci loze ma primontovanu taku velku skrinu) ma za oznacenim pismena RP ( regulacny pohon ). Jedna sa o riadenie otacok jednosmerneho komutatoroveho elektromotora pomocou tyristorovej regulacie napatia (podobne ako vo zvaracke). Nejedna sa o frekvencny menic ako vsetci tvrdia!!! Soudruzi inziniri z Trencina skonstruovali taku riadiacu elektroniku, ktora zodpovedala moznostiam v tedajsej RVHP. Takze sa to serie jedna radost (nemalu zasluhu na tom ma aj zub casu a zanedbana udrzba) a nieje prilis vela elektrikarov ktory tejto elektronike naozaj rozumeju a vedia ju dat dohromady. Povodna tyristorova regulacia komutatoroveho elektromotora sa da vymenit za modernu Siemens Simoreg DC master. Obsula verzie RP je ovela prijemnejsia kedze packa chodu vretena je umiestnena hore a netreba sa zohinat dole k pake spojky, takisto plynula zmena otacok kedykolvek za jazdy je luxus. Dalsia moznost je prerobit to na asynchronny elektromotor s frekvencnym menicom, len v tomto pripade uz bude citit slabsi krutak v malych otackach. Toto riesenie je preferovane hlavne vtedy ked je povodny jednosmerny komutatorovy elektromotor KO.
Cisla udavaju tocny priemer napr. 50tka znamena, ze ma tocny priemer 500mm. Napr. SUI-50 ma tocny priemer 500mm, obezny priemer nad odlahcenim loze 560mm, obezny priemer nad suportom 320mm, Prechod vretenom v zavyslosti od r.v. bud 50,8mm alebo 56mm. Tocne dlzky 750 / 1000 / 1500 / 2000mm. Model SUI 32 vyrabala Galanta. Bol planovany ako moderna nahrada za SV18RA. Je to naozaj velmi sikovna masinka. Nevyhoda je ze ho vyrobili vo viacerych modernizovanych verziach co znacne komplikuje zhananie ND. Vyrabal s tocnou dlzkou 750 a 1000mm.

[mr.freezer]

Odpadol som. Ani neviem ako mam podakovat. Naozaj vycerpavajuca odpoved. Tento prispevok treba niekde pripnut, aby bol na ociach kazdemu, kto v tom nema jasno. Takze pre mna je v tom momente SU40 nezmysel, lebo vacsinou potrebujem robit drobnosti.

Dakujem este raz a ak sa naaahodou dakedy stretneme, tak mate u mna par piv.

A este otazka: gulate a hranate SV18 maju nejaky podstatne odlisnosti? ako napriklad ine loziska, kalene/nekalene loze?? alebo je to viac-menej len esteticky rozdiel? ta vymena remena nie asi taka dolezita, ved sa remen casto nemeni a to hlavne pri hobbykovi.

[fofo]

Kaliacu pec mali v Trencine az od roku 1988. Ci aj v Galante to neviem. Mna by napriklad zaujimalo ako to vlastne bolo s tou vyrobou. Ktore stroje robil Trencin a ktore Galanta? Kto robil GO? Ako bezala vyroba? Napr. v Trencine robili polotovari a Galanta ich iba montovala dokopi? Bol by som rad ak by niekto kto tam pracoval upresnil ako to bolo?

[rogi]

fofo- to akože cele lože dali do pece určite používali na to inú technologiu keď už tak len vodiace plochy sa upravujú, zmena štruktúri materialu sa da dosiahnut už pri odlievaní, a to len vodiacích plôch.

[fofo]

Nie cela loza prechadzala cez indukcnu kaliacu pec. To znamena ze loza isla na pase a indukcne bodovo nahrievali iba vodiacu cast loze a nasledne kalili.

[batt]

Nevím jak který model má vyřešené mazání, uvádím info. pro SUI 40 RP r.v. 1990 Tos Trenčín.
Kalené lože, ovládání luxus.

[fofo]

Vsetky SUI maju loziska vretena mazane samostatne mazacim tukom!

[Josef]

fofo- to akože cele lože dali do pece určite používali na to inú technologiu keď už tak len vodiace plochy sa upravujú, zmena štruktúri materialu sa da dosiahnut už pri odlievaní, a to len vodiacích plôch.

To mi jako chceš namluvit, že se to při lití prokalí do hloubky více jak 8 mm a pak se to obrábí? Při lití šedé litiny jsou přídavky alespoň 5 mm na obrobení. Nebo snad mi uniklo, že se to prokalí uvnitř a vrstva na obrobení bude měkká?
Pokud je mi známo, tak v počátcích se to kalilo plamenem, poté indukčně a nyní nastupuje laserové kalení. Výkon laseru 4 a více kW. Hloubka prokalení od 0,8 mm podle toho, jaký se předpokládá úběr při brusu. Škrabat se to samozřejmě nedá.

[batt]

Neposoudím to mazaní u jiných, tenhle maže centrálně. V příloze foto na kalené lože.

[soustružník]

Pro úplnost, také se na objednávku v půlce 50. let dělala lože s ocelovými lištami např. u SU35, SU50. Třeba SU32 z 60. let z Povážské Bystrice už povrchově kalené lože má.

[almac]

přídavky pro šedou litinu vůbec nemusí být min. 5mm, záleží na způsobu formování, jestli odlitky mají zapečený písek, jak se odlitky kroutí atd. Přídavek může být pouze 1-2mm.
Šedou litinu lze "kalit" už při odlití a to tak, že se použije chladítek - ocelových vložek, které způsobí kritickou rychlost tuhnutí litiny. Pak takovéto místo ztuhne "bíle", v místě se vytvoří tvrdá bílá litina. Další možností je ohřev plamenem, indukčně - už bylo zmíněno, a ochlazení vodní sprchou. A.