malý soustruh a frekvenční měnič

K_73 · 16. 10. 2016, 12:21

Jo rozdíl to je, ten čínskej JY7134 má hodně mizernej power factor.

Zdyn · 16. 10. 2016, 12:39

Kroutící moment toho původního motoru se mi nikde nepodařilo najít.
U nového Siemense je katalogová hodnota 2,6Nm.
V týdnu snad budu mít čas, tak zkusím motor napojit přímo bez měniče.

Mex · 16. 10. 2016, 7:12

Výkon motoru = 2 * PI * kroutící moment * otáčky za sekundu.
P = 6.28 * M * o/60
Takže tech 2.6 Nm pěkně odpovídá 4-pólovému 370W motoru.
6.28 * 2.6 * 1400/60 = 381 [W]

Jak je to s proudem a výkonem motoru pěkně popsal K_73 (s jedním překlepem, těch 989 není ve wattech [W], ale voltampérech [VA]).
Měnič je třeba vybírat podle proudu motoru, nikoli podle výkonu. Proud je jasný, kdežto do výkonu kecají další faktory, které výrobce měniče nemůže dopředu znát (a tak tam raději napíše větší číslo, líp to vypadá).

atlan · 17. 10. 2016, 5:16

Prehliadol som. Myslel som ze tam bol jednosmerny komutatorovy motor 370W.

Petr68 · 20. 11. 2016, 10:07

Nedočetl jsem se, zda jsi ten problém s motorem vyřešil. Pokud se pozorně podíváš na štítek nového třífázového motoru tak zjistíš, že při frekvenci 50Hz je motor zapojený do trojúhelníku na 3 krát 230V a při zapojení do hvězdy na 3 krát 400V tzn. při klasickém zapojení jak s měničem tak bez něj by jsi motor měl zapojit do hvězdy tedy na 3 krát 400V. Pokud se ale podíváš na štítek tvého měniče, tak zjistíš, že jsi kápnul na měnič, který má vstup 1 krát 230V a VÝSTUP 3 krát 250V. Tedy toto výstupní napětí není na závadu, ale u nás to není moc běžné. Musíš tedy motor přepojit do trojúhelníku. Pokud jsi tedy používal motor zapojený do hvězdy s tímto měničem tak jsi dosáhl sotva na 2/3 výkonu bez zátěže. Nezapomeň v parametrech měniče nastavit správné napětí motoru tedy 3 krát 230V

Mex · 20. 11. 2016, 10:29

Petr68 píše:Pokud se ale podíváš na štítek tvého měniče, tak zjistíš, že jsi kápnul na měnič, který má vstup 1 krát 230V a VÝSTUP 3 krát 250V. Tedy toto výstupní napětí není na závadu, ale u nás to není moc běžné. Musíš tedy motor přepojit do trojúhelníku. Pokud jsi tedy používal motor zapojený do hvězdy s tímto měničem tak jsi dosáhl sotva na 2/3 výkonu bez zátěže. Nezapomeň v parametrech měniče nastavit správné napětí motoru tedy 3 krát 230V

Co na tom není běžné? Je to ten nejběžnější 1f měnič, který napětí nezvyšuje, ale jen na výstup dá 3f napětí v max. výši jako je vstupní napětí.
Takže při napájení 230V bude mít na výstupu 3x230V.
A má to zapojené do trojúhelníku, psal to hned v prvním příspěvku. Při zapojení do hvězdy by měl nikoli 2/3 výkonu, ale dokonce jen 1/3.

Petr68 · 21. 11. 2016, 7:14

Tím jsem měl na mysli, že v našich končinách není moc běžné 3 krát 230V nicméně netvrdím, že je to cosi výjimečného. Jinak se omlouván za popleteni úvodu, je tam skutečně motor zapojen do trojúhelníku což je tedy v tomto případě správné. Pak už tedy zbývá jen důkladná kontrola nastavení parametrů měniče (napětí,proud,výkon a otáčky) dle štítku motoru a pokud je i toto v pořádku, tak bych v mém případě už otevíral okno

Zdenek Valter · 21. 11. 2016, 5:06

Petr68 píše:Tím jsem měl na mysli, že v našich končinách není moc běžné 3 krát 230V nicméně netvrdím, že je to cosi výjimečného. Jinak se omlouván za popleteni úvodu, je tam skutečně motor zapojen do trojúhelníku což je tedy v tomto případě správné. Pak už tedy zbývá jen důkladná kontrola nastavení parametrů měniče (napětí,proud,výkon a otáčky) dle štítku motoru a pokud je i toto v pořádku, tak bych v mém případě už otevíral okno

No ono je to asi také z důvodů toho, že frekvenční měnič potřebuje i rezervu napětí protože motor má při vyšších frekvencích než nominálních vyšší impedanci a tím pádem pro zachování proudu potřebuje vyšší napětí.
Proto se motor s cívkou na 230 V zpravidla připojuje na měnič do trojúhelníka.
V síti 3f 400V pak musí být zapojen do hvězdy.

Mex · 21. 11. 2016, 7:04

Zdenek Valter píše:No ono je to asi také z důvodů toho, že frekvenční měnič potřebuje i rezervu napětí protože motor má při vyšších frekvencích než nominálních vyšší impedanci a tím pádem pro zachování proudu potřebuje vyšší napětí.
Proto se motor s cívkou na 230 V zpravidla připojuje na měnič do trojúhelníka.
V síti 3f 400V pak musí být zapojen do hvězdy.

???
Motor se na 1f měnič připojuje do trojúhelníku prostě proto, protože motor D/Y 230V/400V je přesně na toto napětí navinut. Takže to není kvůli žádné rezervě, ale je to jeho vlastnost, se kterou se už narodil.
To co píšeš (napěťová rezerva) platí jen pokud je měnič 3f a je napájen 3x400V, pak má i výstup 3x 0-400V, a při vhodně nastavených parametrech je možno ho zapojit do trojúhelníku a tím ho při vyšších frekvencích lehce napěťově přetížit a získat z něho vyšší výkon, než na jaký je konstruván (vyšší otáčky při jmenovitém krouťáku).
Při nevhodně nastavených parametrech je ale možné ho odpravit proudovým přetížením. Napěťové přetížení většina motorů zvládne, proudové už většinou zvládají hůř, hlavně dlouhodobě.

To Petr68: už podruhé píšeš, že napětí 3x 230V u nás není moc běžné. Ano, v síti skutečně běžné není, resp. nikde v běžné síti není. Ale při použití frekvenčních měničů je naopak velmi běžné, protože takový výstup má prakticky každý 1f měnič.

atlan · 21. 11. 2016, 7:25

Navyse po usmerneni sa dosahuje v menici malicko vecsie napetie ako je 230V DC, ale kedze na malom sustruhu sa pri vysokych otackach neberie velka spona, bude t ostacit, navyse je mozne odsledovat napedie v medzi obvode menica.
Okrem toho pri nizkych otackach sa znizuje napetie na cievkach, co je mozne vyuzit na pretazovanie motora a ziskanie vecsiieho krutiaceho momentu, ak sa motor bude dostatocne chladit a s prihliadnutim na pouzite izolacne materialy z hladiska teploty vinutia. a neprekracovanim prudovej zatazitelnosti vodica. Tpo znamena ze pri nizkych otackach motor moze mat vyssi moment ako by vyplyvalo podla standartneho nastavenia menica. len to treba poladit.

Zdenek Valter · 21. 11. 2016, 8:13

Mex píše:
Zdenek Valter píše:No ono je to asi také z důvodů toho, že frekvenční měnič potřebuje i rezervu napětí protože motor má při vyšších frekvencích než nominálních vyšší impedanci a tím pádem pro zachování proudu potřebuje vyšší napětí.
Proto se motor s cívkou na 230 V zpravidla připojuje na měnič do trojúhelníka.
V síti 3f 400V pak musí být zapojen do hvězdy.
???
Motor se na 1f měnič připojuje do trojúhelníku prostě proto, protože motor D/Y 230V/400V je přesně na toto napětí navinut. Takže to není kvůli žádné rezervě, ale je to jeho vlastnost, se kterou se už narodil.
To co píšeš (napěťová rezerva) platí jen pokud je měnič 3f a je napájen 3x400V, pak má i výstup 3x 0-400V, a při vhodně nastavených parametrech je možno ho zapojit do trojúhelníku a tím ho při vyšších frekvencích lehce napěťově přetížit a získat z něho vyšší výkon, než na jaký je konstruván (vyšší otáčky při jmenovitém krouťáku).
Při nevhodně nastavených parametrech je ale možné ho odpravit proudovým přetížením. Napěťové přetížení většina motorů zvládne, proudové už většinou zvládají hůř, hlavně dlouhodobě.

No já tedy nevím, ale z třífázového rozvodu plyne, že napětí 230V, které používáme, je napětí fázové. 400V je napětí sdružené tedy napětí mezu časově posunutými fázemi o 120 stupňů.
Jednofázové měniče mohou tedy používat JEN to fázové napětí a výsledné maximální možné (pochopitelně jde to jen tereticky za ideálních předpokladů) bude stejné jako u rozvodu 230/400V nebo nemám pravdu?
U třífázováyových měniču je možné generovat fázové napětí dovozené od napětí sdruženého tedy až 400 V a tím pádem můžeš dosáhnout většího výkonu i napěťové rezervy pro vyšší frekvence, protože by podle mne mělo jít teoreticky maximálně na 400/700V.

Mex · 21. 11. 2016, 8:44

Princip práce frekvenčního měniče:
- usměrní vstupní napájecí napětí a vyrobí z něho DC bus
při 1f napájení 230V bude DC bus maximálně cca 325V, při 3f napájení 3x400V bude DC bus maximálně cca 565V (v reálu to vždy bude o trochu míň)
- pak toto DC napětí zase rozseká a udělá v něho pomocí PWM 3 vzájemně fázově posunuté "sinusovky" (to "sinusovky" jsem dal do uvozovek, protože v reálu z toho nadělá dost velký bordel)
při napětí DC busu 325V bude výstupní napětí max. 3x230V, při DC busu 565V bude výstupní napětí max. 3x400V

Takže lidově řečeno: kolik voltů do toho pošlu, maximálně tolik z toho zase dostanu, jen výstup bude 3f i když napájení bude 1f.

Zdyn · 21. 11. 2016, 10:06

Bohužel jsem ještě neměl čas to řešit, takže zatím funguju tak, jak to je.

Zdenek Valter · 22. 11. 2016, 11:14

Mex píše:Princip práce frekvenčního měniče:
- usměrní vstupní napájecí napětí a vyrobí z něho DC bus
při 1f napájení 230V bude DC bus maximálně cca 325V, při 3f napájení 3x400V bude DC bus maximálně cca 565V (v reálu to vždy bude o trochu míň)
- pak toto DC napětí zase rozseká a udělá v něho pomocí PWM 3 vzájemně fázově posunuté "sinusovky" (to "sinusovky" jsem dal do uvozovek, protože v reálu z toho nadělá dost velký bordel)

To samozřejmě souhlasí.

Mex píše: při napětí DC busu 325V bude výstupní napětí max. 3x230V, při DC busu 565V bude výstupní napětí max. 3x400V
Takže lidově řečeno: kolik voltů do toho pošlu, maximálně tolik z toho zase dostanu, jen výstup bude 3f i když napájení bude 1f.

Obávám se, že je to o tom, že na výstupu měniče se mluví o napětí fázovém nikoliv sdruženém alespoň tak to chápu já.
Pak tomu rozumím a souhlasím.
Nicméně neumím si představit jak bys generoval tři sdružená napětí z jednoho usměrněného DC Busu.

Nebo se pletu?

Mex · 22. 11. 2016, 12:26

Zdenek Valter píše:Obávám se, že je to o tom, že na výstupu měniče se mluví o napětí fázovém nikoliv sdruženém alespoň tak to chápu já.

Nojo. Jenže ono nejde ani tak o to, jak to chápeš Ty, ale jak je to ve skutečnosti.
A v reálu se jedná o napětí sdružená.
Frekvenční měniče na nějaká fázová napětí ani nehrajou, na výstupu není vyvedaná žádná pracovní nula.