Sv 18rb- nová elektroinstalace

[milan.83]

Kdysi taky jezdily šaliny a lokomotivy s DC motory, protože to má ten správný průběh momentu. Dneska už se snad žádná moderní takhle nedělá.

DC elektromotory se v lokomotivách používají dodnes. Má to jednoduchý důvod - dodnes se jezdí na starých vrakulích. Když se někdo rozhodne starou vrakuli oprášit, udělá se modernizace opět s DC motorem. DC pohon se nepoužíval kvůli lepší charakteristice, ale AC nikdo neuměl uřídit. Ti, co to uměli, měli takové ceny, že to bylo neprodejné, proto to většinou skončilo u prototypů.
Řízení DC motorů a dynama je jednoduché jak facka. Hlavně je to levné řízení (alespoň na lokomotivách vyjde levněji). Vše se řídí jen buzením motorů a dynama (nebo synchronního alternátoru, za kterým je pak usměrňovač). Ono je jednodušší modernizovat za 35 milionů lokomotivu s DC pohonem, než kupovat novou asynchronku za 60 milionů.
S asynchronním pohonem na lokomotivách se tu koketuje přes 30 let. Ze Škodovky první prototyp vyjel v roce 1989, ale nikdy jim to moc nefungovalo. Ten prototyp prakticky nejezdil, po 25 letech stání ho chtěli sešrotovat. Nakonec z něj má být (možná už je) maketa lokomotivy v měřítku 1:1.
Pak proběhlo ještě hodně pokusů, než se uvedly první elektrické asynchronní jednotky (nikoli lokomotivy) do provozu. Asi největší pokrok v asynchronních pohonech udělala Škodovka až na lokomotivě 380 (výroba v letech 2008 - 2011). Tam se chlapci s řízením poprali statečně a mají tam 4 motory o výkonu 1,6 MW.
Při porovnání lokomotiv AC vs. DC vychází lépe ty AC. Naše DC lokomotiva má max. tažnou sílu 204kN (při výkonu motoru 1000kW), AC lokomotiva má 262 kN (při výkonu motoru 895 kW). Ty výkony motorů jsou spíš jen pro info, ona tam zhruba třetina výkonu zmizí v pomocných pohonech. Roli tam hraje i hmotnost lokomotivy, kdy ta AC je o 5% těžší, tudíž se "smekne" později a proto má trochu jinak nastavené charakteristiky.
Dalším důvodem, proč DC pohon je na moderních vozidlech mrtvý, je životnost. U lokomotiv po 5 000 km musí motor do dílny na kontrolu uhlíků a čistění. Při zanedbání údržby se z komutátoru a uhlíků stane prima svářečka. Umí to luxusní světelné efekty. To u asychronu nehrozí To vidím jako důvod toho, proč se od tohoto přenosu výkonu odchází - levné na výrobu a nákup, drahé na provoz, nižší spolehlivost.

[turnigy]

K tomu roztrhnutiu ASM rotora. Napríklad v Tesle model S je asynchónny motor a točia ho na 16000 rpm. Maximálne otáčky sú problém iba pri PMSM a SynRM motoroch, pri ASM sa rotor určite neroztrhne. Problém môže byť akurát vo vyvážení.

A len pre zaujímavosť, limitujúcim faktorom sú skôr ložiská než samotná pevnosť rotora. V spomínanej tesle je samostatná olejová pumpa, ktorá maže a chladí keramické ložiská na rotore.

[robokop]

Doplnim, u tech dc motoru je ten komutator a jeho udrzba v nekterych aplikacich dost problem. Hlavne talidska udrzbarska sila trd vychszi nesmyslne draho. Menice treba na 100kA jsou taky vcelku drahe (hadam kolem mega) ale regulatory pro DC v tomhle vykonu stoji radove jednotky max desitky procent toho co menice. Resil jsem dve masiny kde byl fabricky pohon. DC 5kW vs. AC 22kW protoze tam nebyla prevodovka a byl potreba kroutak odspoda. U toho dc staci pribudit a tim se prohne charakteristika a motor ziska silu a ztrati max otacky. Takovy variator beze ztrat. Pak za behu mirne odbudit a mas plnou charakteristiku s neuveritelne tvrdym spodkem. Vyhodou je ze budici proud je vetsinou 10% jmenoviteho. To se krasne reguluje a nic to nestoji. Takze skoro zadarmo ziskam nadavkem plynulou prevodovku jeste k te samotne regulaci co mam k motoru.

[ewans]

Ad otáčky asynchronního motoru:
https://www.sentridge.com/wp-content/up ... OWMEPS.pdf na straně 11,
osová výška 5,5kW 1500RPM bude nejspíš 132, tedy dovolených je 4500RPM.
Netvrdím, že je to použitelné pro kdejakou čínu, ale pro evropské výrobce bez problémů.

K problematice řízení stejnosměrný vs. asynchronní motor:
Asynchronní motor: V katalogu výše lze vyčíst T/Tn, což je maximální moment v poměru ke jmenovitému, který je cca 3, tzn. že můžu motor 3x momentově přetížit oproti nominálu a v případě frekvenčního řízení, pokud mám měnič, který toto přetížení dokáže proudově přenést, tak jsem schopný dosáhnout tohoto momentu od nulových otáček viz:
https://docplayer.cz/13883418-Elektrote ... -fmmi.html strana 12.
K tíži mi bude cca 10% ztráta výkonu v celém spektru řízení otáček daná FM.

Stejnosměrný motor: Rozhodně si nemyslím, že budu moci i krátkodobě přetížit stejnosměrný cize buzený motor na více než 200% i s přibuzením. Dle normy musí motor zvládnout +60% po dobu 15s. Zjevná výhoda je v jednodušším a hlavně levnějším řízení. (menší počet a méně výkonné polovodiče). Pokud budu chtít přetěžovat AM, bude to stát na měniči o dost víc peněz.

Off topic: Obecně dnes není problém nasazovat asynchronní pohony s několika MW výkonu, jen se od cca 1MW vyplatí použít místo 400V síť 6kV. Byl jsem v čechách u zprovozňování dvou projektů s výkonem okolo 2MW na 6kV asynchronním motoru.

[robokop]

Viz seriovy DC motor. Taky se mu rika motor konstantniho vykonu coz je otacky * kroutak. Takze samozrejme jen teoreticky v nulovych otackach nekonecny kroutak a pri odlehceni nekonecne otacky. V praxi se to tomu dost podoba.

[vrtani]

Zareagujem na prispevok k poistkam v domacej dielni a SV 18 RD s motorom 16kW. Na horizontke mam DC 22kW a som bol milo prekvapeny že sa mi to podarilo roztočiť na ističi B25, samozrejme na plny vykon to určite vypadne.

[ToStra]

Zdravím přidám se do debaty. Nemohu porovnat co je lepší jestli AC nebo DC. Ovšem vlastním SV18RD s původním DC motorem 16kw a regulátorem Mentor II. Regulátor mi udrží jistič 10C a chodí to naprosto perfektně. Jednu závadu jsem řešil a to s tachodynamem, motor škubal. Po výměně jede zas dál. Mám to jako hobby v rodinném domě. Tacho i regulátor jsem sehnal z druhé ruky.