Výměna ložisek vřetene frézky
tak to je klasika
dole dvouřadé NNxxxxK P4
pak 2 přesné axiální 5xxxx P4/P5
nakonec klasické radiální 6xxx ideálně sehnat v P5 přesnosti
mělo by to vypadat nějak takhle ale ve zmenšeným
respektive tady jsem dělal něco podobného http://www.c-n-c.cz/viewtopic.php?f=108&t=13898&start=0
*pravděpodobně budou vychozené ty axiální
dole dvouřadé NNxxxxK P4
pak 2 přesné axiální 5xxxx P4/P5
nakonec klasické radiální 6xxx ideálně sehnat v P5 přesnosti
mělo by to vypadat nějak takhle ale ve zmenšeným
respektive tady jsem dělal něco podobného http://www.c-n-c.cz/viewtopic.php?f=108&t=13898&start=0
*pravděpodobně budou vychozené ty axiální
- VirtualMan
- Příspěvky: 109
- Registrován: 9. 11. 2009, 10:49
- Bydliště: Brno
...To je přímo Bruntální....
jak se tak na to echtovo vřeteno koukam tak ja to mam ještě trošku jinak, žeby dělali tolik verzí ?
mě tam strašně zaraží ty axialni ložiska, ta konstrukce je stím strašně degradovaná.
příští tyden až se vrátím z práce, tak to schválně nafotím a dám sem pro porovnání.
Tumlík bude asi taky překvapen , psal že to ještě neviděl , alespoň tu bude takovej přehled vřeten
mě tam strašně zaraží ty axialni ložiska, ta konstrukce je stím strašně degradovaná.
příští tyden až se vrátím z práce, tak to schválně nafotím a dám sem pro porovnání.
Tumlík bude asi taky překvapen , psal že to ještě neviděl , alespoň tu bude takovej přehled vřeten
pravý opak je pravdou !!! - tohle řešení má neskutečnou tuhost v axiálním směru, (o které se může kosoúhlým ložiskům jen zdát)Kvako1 píše:ta konstrukce je stím strašně degradovaná
přesnost je taky vynikající (na upnutém trnu dlouhém 380mm je na konci házivost menší jak 0,005mm) - co je na tom podle tebe degradujícího ???
- tumlik
- Sponzor fora
- Příspěvky: 3579
- Registrován: 19. 12. 2007, 8:20
- Bydliště: já su z Moravskej :-)
- Kontaktovat uživatele:
Nebudu , psal jsem, že nevím vůbec o tom, že by v té prověřené vřetenové sestavě (přední NN a zadní dvě kosoúhlé)muselo nutně figurovat axiální ložisko, reagoval jsem na první fotku toho vřetene z prvního příspěvku, takhle to tam totiž jeKvako1 píše:Tumlík bude asi taky překvapen , psal že to ještě neviděl , alespoň tu bude takovej přehled vřeten
O vlivu axiálních ložisek na přesnost vřetene odmítám diskutovat už z principu , to co tam má echt je konstrukce s krátkou zástavbou, dole NN a kde dvě axiální ložiska mezi sebou drží obal pinoly (výsuv), případně pouzdro vřeteníku(pevné) ty jsou mezi sebou stažena maticí zajištěnou červíkem nad tím pak klasické kuličkové a to věru není moc sofistikované řešení ???, bohužel když to vzhledem ke konstrukci nejde jinak je to uděláno takto, jinak platí první řešení a pochopitelně čím dál jsou přední a zadní ložiska od sebe tím je to stabilnější+čím méně valivých komponent tím lépe, a může si o tom myslet kdo chce co chce
http://www.tumlikovo.cz/
Popularizační web nástrojařství a kovoobrábění
Popularizační web nástrojařství a kovoobrábění
Použití axiálních ložisek na vřetenu s otáčkama většíma než minimálníma je vždy fatálně špatně a vždy se pak to vřeteno taky tak chová.echt píše:pravý opak je pravdou !!! - tohle řešení má neskutečnou tuhost v axiálním směru, (o které se může kosoúhlým ložiskům jen zdát)Kvako1 píše:ta konstrukce je stím strašně degradovaná
přesnost je taky vynikající (na upnutém trnu dlouhém 380mm je na konci házivost menší jak 0,005mm) - co je na tom podle tebe degradujícího ???
Důvod je naprosto triviální - kuličky u axiálního ložiska v stavu, kdy je nějaké předpětí (respektive není vůle) jsou v pozici nejhlubšího místa dráhy, dráhy mají větší radius, než odpovídá poloměru kuliček. Jakmile dojde k roztočení, tak na kuličky začne působit odstředivá síla a díky ní začnou nabíhat na větší poloměr - což způsobí enormní nárůst axiálních sil (viz tvar dráhy, poloha kuličky v ní, k čemu dochází). Prostě nepatrnou změnou polohy kuličky po dráze lze vygenerovat mimořádně velkou axiální sílu.
Výsledkem je mizerná životnost ložisek, tragická přesnost chodu, zcela nepřípustné generování tepla v axiálním ložisku.
Tím, že se použijou dvě ax ložiska proti sobě se akorát způsobí to, že ty axiální síly navenek nejsou "vidět", ale samozřejmě v ložisku stále jsou - takže......opět....viz výše.
ja to myslel z hlediska rychlosti.
přední a zadni ložisko je přesné , rychlé a mezitím dva kšunty ktere točí max 3k ot.
nechce se mi tu o tom polemizovat, naražel jsem na rychlost.
mě osobně se víc libí ta konstrukce co tu dal fotku Tumlík . toť vše
přední a zadni ložisko je přesné , rychlé a mezitím dva kšunty ktere točí max 3k ot.
nechce se mi tu o tom polemizovat, naražel jsem na rychlost.
mě osobně se víc libí ta konstrukce co tu dal fotku Tumlík . toť vše
tak tohle jsem nějak nepochopil - o čem to mluvíš ? ...milan584 píše:Použití axiálních ložisek na vřetenu s otáčkama většíma než minimálníma je vždy fatálně špatně
to mé vřeteno je dělané pro max 2000 ot/min
ložiska jsou předepnutá větší silou než je odstředivá působící na kuličky o váze 00 nic, a za druhé nemají kam utéct - totální nesmyslmilan584 píše:jakmile dojde k roztočení, tak na kuličky začne působit odstředivá síla a díky ní začnou nabíhat na větší poloměr
životnost nemohu posoudit, přesnost + tuhost je excelentní, teplo to generuje pouze tehdy, pokud se použije nevhodné mazivo , případně se to sestaví s moc velkým předepnutímmilan584 píše:Výsledkem je mizerná životnost ložisek, tragická přesnost chodu, zcela nepřípustné generování tepla v axiálním ložisku.
to že je nějaké ložisko svou konstrukcí dělané na malé otáčky, přeci neznamená, že je to kšunt - nějak nechápu tu tvojí logiku (to je jako kdybys tvrdil že tank za 100 mega je kšunt protože nejede 300km/h )Kvako1 píše:dva kšunty ktere točí max 3k ot.
ps. pokud používám nástroj o průměru 175mm = používám malé otáčky, tak mě zajímá především tuhost + přesnost - oboje je splněno - klasická kosoúhlá ložiska by zde v tuhosti prohrála na plné čáře
tumlik píše:kde dvě axiální ložiska mezi sebou drží obal pinoly
nesmysl - nevím jak si k tomuhle došel ? *jeden masivní kroužek mezi ax. ložiskama je přitlačen na osazení v pinole přez soustavu dalších rozpěrných kroužků a celé je to ze předu na pevno staženo 8 šrouby
další nesmysl - ax. ložiska mezi sebou drží soustava rozpěrných kroužků na hřídeli stažená a zajištěná dvěma KM maticema s pojistnou podložkou chodící v drážce závitu (na tom obr. je to vyfoceno při průběžném sestavování (osazena jen jedna KM matice za kterou přijde další ...)tumlik píše:ty jsou mezi sebou stažena maticí zajištěnou červíkem
nahoře je použité přesné masivní jednořadé kuličkové NSK ložisko P5 - které je nalisováno na hřídel s velkým přesahem = má ve výsledku nulovou vůli, naopak je předepnutétumlik píše:nad tím pak klasické kuličkové a to věru není moc sofistikované řešení ???
mezi předním NN a NSK je odhadem tak 260 až 300 mm - (nad nima je ještě další uložení pro pohon přez drážkovanou hřídel) celkově má vřeteno cca 550mm ... mě to jako krátká zástavba nepřipadá - právě naopak
*ku*va to jsem se nějak rozepsal*
Někdy by bylo místo rozepisování lepší se zkusit nad problémem zamyslet.echt píše:tak tohle jsem nějak nepochopil - o čem to mluvíš ? ...milan584 píše:Použití axiálních ložisek na vřetenu s otáčkama většíma než minimálníma je vždy fatálně špatně
to mé vřeteno je dělané pro max 2000 ot/minložiska jsou předepnutá větší silou než je odstředivá působící na kuličky o váze 00 nic, a za druhé nemají kam utéct - totální nesmyslmilan584 píše:jakmile dojde k roztočení, tak na kuličky začne působit odstředivá síla a díky ní začnou nabíhat na větší poloměrživotnost nemohu posoudit, přesnost + tuhost je excelentní, teplo to generuje pouze tehdy, pokud se použije nevhodné mazivo , případně se to sestaví s moc velkým předepnutímmilan584 píše:Výsledkem je mizerná životnost ložisek, tragická přesnost chodu, zcela nepřípustné generování tepla v axiálním ložisku.
to že je nějaké ložisko svou konstrukcí dělané na malé otáčky, přeci neznamená, že je to kšunt - nějak nechápu tu tvojí logiku (to je jako kdybys tvrdil že tank za 100 mega je kšunt protože nejede 300km/h )Kvako1 píše:dva kšunty ktere točí max 3k ot.
ps. pokud používám nástroj o průměru 175mm = používám malé otáčky, tak mě zajímá především tuhost + přesnost - oboje je splněno - klasická kosoúhlá ložiska by zde v tuhosti prohrála na plné čáře
tumlik píše:kde dvě axiální ložiska mezi sebou drží obal pinoly
nesmysl - nevím jak si k tomuhle došel ? *jeden masivní kroužek mezi ax. ložiskama je přitlačen na osazení v pinole přez soustavu dalších rozpěrných kroužků a celé je to ze předu na pevno staženo 8 šroubydalší nesmysl - ax. ložiska mezi sebou drží soustava rozpěrných kroužků na hřídeli stažená a zajištěná dvěma KM maticema s pojistnou podložkou chodící v drážce závitu (na tom obr. je to vyfoceno při průběžném sestavování (osazena jen jedna KM matice za kterou přijde další ...)tumlik píše:ty jsou mezi sebou stažena maticí zajištěnou červíkemnahoře je použité přesné masivní jednořadé kuličkové NSK ložisko P5 - které je nalisováno na hřídel s velkým přesahem = má ve výsledku nulovou vůli, naopak je předepnutétumlik píše:nad tím pak klasické kuličkové a to věru není moc sofistikované řešení ???
mezi předním NN a NSK je odhadem tak 260 až 300 mm - (nad nima je ještě další uložení pro pohon přez drážkovanou hřídel) celkově má vřeteno cca 550mm ... mě to jako krátká zástavba nepřipadá - právě naopak
*ku*va to jsem se nějak rozepsal*
Ušetřilo by se mnoho "objevů" , které byly objeveny už někdy v době vzniku prvních valivých ložisek (cca 1910).
Namaloval bych si na pytlík od svačiny dvě dráhy s R8 (třeba), do nich kuličku s průměrem (třeba) 10mm a zkusil si spočítat (pro dokonale tuhá tělesa - aby to bylo jednodušší), jaká vznikne axiální síla do kroužků při radiální síle na kuličku (třeba) 0,1 N.
Úspěšný absolvent SPŠ by na to měl být schopen odpovědět do 5 sec , bez papíru a bez kalkulačky - naprosto triviální rozklad sil v silovém obrazci.
- tumlik
- Sponzor fora
- Příspěvky: 3579
- Registrován: 19. 12. 2007, 8:20
- Bydliště: já su z Moravskej :-)
- Kontaktovat uživatele:
Vždyť to je úplně to samé co jsem napsal Co tam rozporuješ?.......... Já to vzdávám, na to nemámecht píše:tumlik píše:kde dvě axiální ložiska mezi sebou drží obal pinoly
nesmysl - nevím jak si k tomuhle došel ? *jeden masivní kroužek mezi ax. ložiskama je přitlačen na osazení v pinole přez soustavu dalších rozpěrných kroužků a celé je to ze předu na pevno staženo 8 šrouby
http://www.tumlikovo.cz/
Popularizační web nástrojařství a kovoobrábění
Popularizační web nástrojařství a kovoobrábění
*pěkný ... bohužel vycházíš mylného předpokladu, že kulička a profil dráhy ve kterém se odvaluje má rozdílný poloměr (to není kosoúhlé ložisko, ale axiální)milan584 píše: ... Namaloval bych si na pytlík od svačiny dvě dráhy s R8 (třeba), do nich kuličku s průměrem (třeba) 10mm a zkusil si spočítat (pro dokonale tuhá tělesa - aby to bylo jednodušší), jaká vznikne axiální síla do kroužků při radiální síle na kuličku (třeba) 0,1 N. ...
- VirtualMan
- Příspěvky: 109
- Registrován: 9. 11. 2009, 10:49
- Bydliště: Brno
Koukám, že mezitím se tady rozhořela bitva...
Doufal jsem že najdu nějakou dobrou duši, která by mohla pomoci, ale zdá se že kolem Brna nerostou
Jinak otázka jestli nehoním chiméry se jak se zdá začíná vyjasňovat.
Dneska jsem dělal povrch na poměrně velké ploše Al (420x160) takže to mělo dost času se projevit.
Symptomy stále stejné. jedu si jedu, povrch jedna A a najednou v tom zabziká a povrch v háji. Podařilo se mi to v pár případech přistihnout v přímém přenosu.
V ten moment jakoby fréza se zahrčením poklesla, a pak se vrátí zpátky. Nemá vliv rychlost posuvu ani velikost třísky.
Můžu jezdit nad hotovou plochou sem tam, jen nepatrně se to někde dotýká, proti lampě vidím že od frézky odletuje malé množství nepatrného prachu a najednou hrk, a je tam drápanec.
Vzal jsem hodinky a přeměřil ten povrch. Tam, kde se fréza "propadne" vznikne lunkr až 0.02 hluboký.
Povrch v tom lunkru není hladký, jako ostatní obrobená plocha, ale takový hrubý, jako odřený nebo poskákaný. (dělám to 50mm frézou s kulatými destičkami, zhruba 700 ot/min, takže řezná rychlost asi 100m/min)
Mám podezření, že některý věneček je rozsypaný, občas se kousek něčeho dostane pod kuličky a celé vřeteno axiálně zadrnčí.
Nějaký názor, zkušenost?
Vladimír
Doufal jsem že najdu nějakou dobrou duši, která by mohla pomoci, ale zdá se že kolem Brna nerostou
Jinak otázka jestli nehoním chiméry se jak se zdá začíná vyjasňovat.
Dneska jsem dělal povrch na poměrně velké ploše Al (420x160) takže to mělo dost času se projevit.
Symptomy stále stejné. jedu si jedu, povrch jedna A a najednou v tom zabziká a povrch v háji. Podařilo se mi to v pár případech přistihnout v přímém přenosu.
V ten moment jakoby fréza se zahrčením poklesla, a pak se vrátí zpátky. Nemá vliv rychlost posuvu ani velikost třísky.
Můžu jezdit nad hotovou plochou sem tam, jen nepatrně se to někde dotýká, proti lampě vidím že od frézky odletuje malé množství nepatrného prachu a najednou hrk, a je tam drápanec.
Vzal jsem hodinky a přeměřil ten povrch. Tam, kde se fréza "propadne" vznikne lunkr až 0.02 hluboký.
Povrch v tom lunkru není hladký, jako ostatní obrobená plocha, ale takový hrubý, jako odřený nebo poskákaný. (dělám to 50mm frézou s kulatými destičkami, zhruba 700 ot/min, takže řezná rychlost asi 100m/min)
Mám podezření, že některý věneček je rozsypaný, občas se kousek něčeho dostane pod kuličky a celé vřeteno axiálně zadrnčí.
Nějaký názor, zkušenost?
Vladimír
vem steoskop a poslechni si loziska, pripadne to muzes rozdelat, vymyt a slozit zpet
"do řiti se řítíme, ani o tom nevíme.."
nejseš daleko od pravdy ,stačí nakopnutí a pak se to časem projeví ,navolno bez problémů v zátěži nic a pak při stálé zátěži chvíli rezonance.
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;