ncDP(.ino) - řídící systémek jednoduché NC děličky

arduino, teensy, atmega, pic a jine (software, hardware)
milan584
Příspěvky: 2130
Registrován: 12. 5. 2009, 2:17
Bydliště: na jihu

21. 4. 2017, 11:07

fmodel píše:
milan584 píše: Zajímalo by mě,
To je problém levných řešení ,byl by potřeba nkodér .
Pokud ztratí referenční bod a korekci (prostě to nemá uložený) a nemůže najíždět a popojíždět jako v normálním systému na "velké" mašině tak si musí najet na "škrtnutí". Jakmile si bude najíždět na škrtnutí, tak i s optikou se pod cca 0.02 nedostane a pokud tu mezeru znovu "prohrábne" nesouměrně o těch 0.02, tak to kolo může použít akorát do kukaček :mrgreen: . Pokud by tu děličku chtěl používat na brusce, tak to je ještě horší - jediné, co by mu mírně pomohlo je najíždět na Kistlera (vibrační snímač škrtnutí) a i tak to bude pomalé, nepraktické a vůbec na pikaču..
Prostě nula musí jít najíždět s přesností adekvátní celému pohonu a korekce se nesmí ztratit - když "to" vypnu a zapnu, tak v přesnosti zařízení to musí být schopné znova zopakovat předchozí cyklus a to navíc bez toho, abych se v tom musel půl hodiny vrtat, hledat v menu, něco najíždět a vůbec riskovat, že udělám naprosto zbytečnou ránu.
Mj. tohle všechno vůbec nesouvisí s nějakým kodérem - protože aby to bylo lepší než ten krokáč a pořádný převod (jako je v tom mojem SIPu), tak by musel mít absolutní kodér s dostatečným :D počtem kroků a to v tomhle threadu nemá ani smysl rozebírat, co by stál za neuvěřitelnou raketu :roll:
Jinak pokud náhodou má autor chuť do toho Arduina ten kodér dodělat, mě to nevadí, já ho klidně použiju - mám tu celkem ultra, průchozí (s dírou skrz naskrz) "zachráněný" z Schaublina, 18000 kroků.
atlan
Příspěvky: 3342
Registrován: 7. 2. 2011, 9:12

21. 4. 2017, 11:50

2000poloch 22E pri snimani oboch stran 4000poloch otazka je cinska presnost
Uživatelský avatar
jova
Příspěvky: 2509
Registrován: 2. 11. 2007, 1:40
Bydliště: Chýnov to je kousek od Tábora
Kontaktovat uživatele:

21. 4. 2017, 12:07

Už jsem to popisoval v předchozím příspěvku.
Vycházím z toho, že mám nějaký mechanický převod mezi krokovým motorem a tím obrobkem. V mém případě je to 1: 384. Takže jedno otočení motoru mi udělá skoro 1 stupeň a do toho se není problém trefit. Dále je tam krokový motor který má základní dělení 200 kroků na otáčku. V okamžiku kdy pustím proud do driveru a alespoň tak to funguje na mém driveru, se driver resetuje a rotor se mi ustanoví v jedné té pozici z 200 možných s tím že do jedné cívky jde max. a do druhé min. proud. Mě pak stačí ten rotor motoru nastavit ve vypnutém stavu cca na 0lovou rysku a motor si sám do té 0lové polohy „skočí“. Nevím jak to konkrétně funguje u jiných driverů, ale předpokládám, že je to obdobné, případně by se dal využít další impuls, u mě je to M0 který generuje driver při max. proudu do cívky a programově to zastavovat na něm a pak ručně vyhledat tu 0lovou pozici z 200set možných.
milan584
Příspěvky: 2130
Registrován: 12. 5. 2009, 2:17
Bydliště: na jihu

21. 4. 2017, 1:38

atlan píše:2000poloch 22E pri snimani oboch stran 4000poloch otazka je cinska presnost
v první řadě, aby to šlo rozumně zadělat do toho otočného stolu, tak by to musel být prstencový typ (ten fakt nebude za 22E a to ani z číny). Pokud bude mít 4000 impulzů, tak klidně může být od Heidna a na otočný stůl je to tak maximálně na reklamní točák :roll:
Neb mi vychází u 200 zubového kola 20 :mrgreen: impulsů/zub - to je naprosto k ničemu.
Pokud bude čínský, o to hůř.
milan584
Příspěvky: 2130
Registrován: 12. 5. 2009, 2:17
Bydliště: na jihu

21. 4. 2017, 3:13

lubbez píše:Prosím o radu. Nějak jsem se to těch čísel zamotal. Píše se: kolečko má 100 dílků na otáčku plus pomocný nonius ještě 10 pozic. A když pootočím tou kličkou o tu jednu tisícinu otáčky tak se pohne i stůl?. Sorry, ale to mi přijde jako velká pohádka. Když jsem se koukal na fakt drahý převodovky 100 litrů a víc, tak stále měly vůle. Když vezmu čitě teoreticky ten SIP stůl a místo kličky mu dám natvrdo 2F krokáč, tak aniž bych měl sebemenší problém, dostanu se na přesnost 0,01 ST/krok. A protože je to celokrok, tak určitě nic neztratím. Když použiju hybrida, tak tam má encodér 1000 kroků. Ale o to nejde, mě spíš zajímá, kolikrát jste při normální práci použili úhel 0,01 stupně, jak jste ho nastavovali a jak jste ho měřili a hlavně, na čem jste to obráběli?
Ptám se jako trochu poučenej hobík, (18 let jsem dělal ve fabrice elektromechanika), ale takovouhle přesnost si neumím představit.
měl jsem chvilku času, takže jsem ten stůl vytáhl.
První oprava - nonius má pouze 6 dílků, ne deset.
Co se týče přesnosti - tak na poloměru 85 (stůl nemá drážky ale díry s závity M5) jsem natočit a dotáhl čep s závitem, na něm měřil 0.001 hodinkama.
Při najíždění z jedné stany na stále stejnou rysku (prostě točím kolečkem, na hodinky se nedívám) je hodnota na hodinkách ve všech měřeních do 0.003 (tj. opakovatelnost při najíždění z jedné strany). Hysterezi (najíždění z jedné strany a z druhé) mechanicky změřit seriozně nejsem schopen, ale zaměřovací optikou nevidím nic nebo skoro nic. Přičemž tím samým kukrem, na osách XY jsem schopen bezproblémů odečítat 0.002 - takže citem bych řekl, že ta chyba nebude větší než těch 0.003 jako u toho točení z jedné strany.
Opačně (tj. natočit na těch hodinkách míru a to pak odečíst na noniu) je podobné - natočím hodinky s přesností klidně i na 0.001, ale na noniu je to už problém odečíst.
Nonius samozřejmě odečítám lupou - bez lupy je to konečná .
A to ten stůl je už celkem poznamenaný :roll: předchozíma uživatelema, odhadem je tak 40 let starý.
Na závěr ještě jedna poznámka o "takovou přesnost si neumím představit". Staré velké Hydroopticy (6 a 7 a 8 velikost) mají otočné stoly Rotooptic (šestka má 800mm průměr) a ty jsou diametrálně přesnější než ten můj malý. Samotná mašina (sedmička) má pojezdy metr x metr a půl a v celém pracovním prostoru přesnost pod 0.001 :) mm
Poslední "klasické" verze se jmenovaly Superoptic, už měly i elektroniku a šlo na nich odečítat na 0,000005 palce (si to vynásob 25,4 a máš to v metrice).
Uživatelský avatar
fmodel
Příspěvky: 10104
Registrován: 26. 10. 2011, 10:37
Kontaktovat uživatele:

21. 4. 2017, 3:23

A co z toho plyne ?? že ty máš pěknej stůl a ostatní ne , že si hobík pod gravírku za 50 000 Kč koupí stůl s desetkrát větší váhou než je jeho strojek ,a dá za něj 350 000Kč a pak na něm bude gravírovat ornamenty na hrníčky?
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
milan584
Příspěvky: 2130
Registrován: 12. 5. 2009, 2:17
Bydliště: na jihu

21. 4. 2017, 3:30

lubbez píše: Ale o to nejde, mě spíš zajímá, kolikrát jste při normální práci použili úhel 0,01 stupně, jak jste ho nastavovali a jak jste ho měřili a hlavně, na čem jste to obráběli?
.
Na to lze odpovědět celkem jednoduše - za svůj život nikdy a s vysokou pravděpodobností ani nikdy nějakých 0.01 stupně potřebovat nebudu.
Protože 0.01 stupně je v běžné strojařině celkem k ničemu - úhel dělám sinusovým pravítkem (mj. si zkus spočítat s jakou je to přesností, když běžný johansonky jsou po 0.001) naopak přesnost dělení je klíčová třeba u jakéhokoli ozubeného kola.
Takže si pro jednoduchost představ ozubené kolo, modul 1, 200 zubů a odchylku evolventy na roztečné kružnici 0.01 mm (tj. stovku).
Na teď si spočítej, kolik je ten úhel abys dodržel tu stovku :-) - nejspíš se budeš divit.
Mj. když budeš chtít přesně změřit ozubené kolo, třeba po odvalu, jestli nemá periodickou chybu, tak nejjednodušší možné je tím kolem přesně točit na přesným stole (přesné děličce) o tu přesnou rozteč a pak vždy tisícinovýma hodinkama (nebo optikou) se podívat o kolk to plave.
Samozřejmě můžeš to změřit i talířkem nebo válečky přes zuby - pak ale akorát zjistíš, že je něco blbě, ale jak jsou jednotlivé zuby ujeté (kam a o kolik) nezjistíš.
milan584
Příspěvky: 2130
Registrován: 12. 5. 2009, 2:17
Bydliště: na jihu

21. 4. 2017, 3:43

fmodel píše:A co z toho plyne ?? že ty máš pěknej stůl a ostatní ne , že si hobík pod gravírku za 50 000 Kč koupí stůl s desetkrát větší váhou než je jeho strojek ,a dá za něj 350 000Kč a pak na něm bude gravírovat ornamenty na hrníčky?
Plyne z toho to, že pokud někdo bude chtít na jakémkoli stole (děličce) poháněné elektronikou cokoli kloudného vyrábět (tím nemyslím nápisy - viz pro mě ta nepochopitelná poznámka o nápisech na hrníčky - poznámka o gravírce ), neměla by ta děličková elektronika mít žádnou zcela zbytečnou chybu a měla by být uživatelsky smysluplná (mj. to je to, co se tu řešilo včera).
Pokud to tak bude, s radostí bych tu elektroniku použil, protože si ušetřím čas (nebudu muset vždy počítat a ručně psát program) a nebo trpět otravné odečítání s rizikem chyby.
Toť vše, vic nemám co k tomu dodat.
lubbez
Příspěvky: 3147
Registrován: 21. 6. 2012, 9:26
Bydliště: Praha

21. 4. 2017, 3:47

A jsme zase na začátku. Pohled profíka versus plebs hobby. Možná bylo dobré říci třeba postavit děličku za cenu 8 tisíc s přesností 0,1 stupně. V tu chvíli by bylo jasné, že zubatým kolečkům to opravdu stačit nebude, ale jak píše fmodel, ogravírovat hrnéček to zvládne.
milan584
Příspěvky: 2130
Registrován: 12. 5. 2009, 2:17
Bydliště: na jihu

21. 4. 2017, 3:59

lubbez píše:A jsme zase na začátku. Pohled profíka versus plebs hobby. Možná bylo dobré říci třeba postavit děličku za cenu 8 tisíc s přesností 0,1 stupně. V tu chvíli by bylo jasné, že zubatým kolečkům to opravdu stačit nebude, ale jak píše fmodel, ogravírovat hrnéček to zvládne.
Zkusím to ještě naposled, je to ale zjevně zcela marný :shock:
V první řadě by mě zajímalo, jak se na tý děličce (viz první příspěvek - co autor programuje) bude jako gravírovat :mrgreen: ten hrnek - podle mě to na zařízení určeném k indexaci nebude příliš jednoduché :mrgreen:
A pokud chceš odpověď na otázku typu: "jak postavit děličku za cenu 8 tisíc s přesností 0,1 stupně" (sice nechápu, co to má s tímto threadem za souvislost) tak celkem jednoduše - stačí použít komponenty (elektroniku a mechaniku), co to umožní :mrgreen:
Uživatelský avatar
Thomeeque
Příspěvky: 8870
Registrován: 30. 1. 2012, 10:20
Bydliště: Mimo ČR

23. 4. 2017, 2:00

Dík všem za diskuzi atd. (ještě to pročítám)

Potřeba přesnosti na "krok" je jasná, moje současná implementace by fungovala jen prvních X otáček (dokud bych se dříve nebo později nedostal nad rozlišení reálné matiky v systému), čili to budu muset předělat (aby fungoval i měsíční kolotoč), ale to je implementační detail, na který je čas a na který bych si rád přišel sám :)

Houmování se mi taky líbí, nechci ho ale uživateli nutit. Vidím to na nepovinné HOME tlačítko a LEDku, signalizující, že je zahoumováno:
proposal_v0.11.png
Po stisknutí tlačítka systém roztočí stůl (vždy stejným směrem), najde nulu stolu (vzestupná hrana z homing senzoru) a dojede na místo uživatelovi poslední nuly (v EEPROM uložený offset). Od té doby bude svítit LEDka, signalizující, že systém ví, kde je a každé vynulování uloží nový uživatelský offset do EEPROM. Ve fázi přechodu na uložený offset (a ještě chvilku po něm) bude zobrazen absolutní úhel, pak už budu zobrazovat úhel relativní (od uživatelovi nuly). Pokud zahoumováno nebude, nic se nemění.

Udělat systém uživatelsky konfigurovatelný by šlo, ale není to na pořadu dne, zatím je to konfigurovatelné v rámci kompilace.

Zdar, T.
elbarto píše:Pekna prace !! Krmenicko pro Uno bude open source a bude ke stazeni mistre ? Pokud bys potreboval na testy nejake display, mam koukam v supliku..
Dík. Je to celkem pravděpodobný.
Naposledy upravil(a) Thomeeque dne 23. 4. 2017, 7:20, celkem upraveno 2 x.
mimooborová naplavenina • kolowratský zázrak™ • NPS • GCU • HirthCalc • ncDP.ino
milan584
Příspěvky: 2130
Registrován: 12. 5. 2009, 2:17
Bydliště: na jihu

23. 4. 2017, 2:28

Thomeeque píše:Dík všem za diskuzi atd. (ještě to pročítám)

Potřeba přesnosti na "krok" je jasná, moje současná implementace by fungovala jen prvních X otáček (dokud bych se dříve nebo později nedostal nad rozlišení reálné matiky v systému), čili to budu muset předělat (aby fungoval i měsíční kolotoč), ale to je implementační detail, na který je čas a na který bych si rád přišel sám :)

Houmování se mi taky líbí, nechci ho ale uživateli nutit. Vidím to na nepovinné HOME tlačítko a LEDku, signalizující, že je zahoumováno:
proposal_v0.11.png
Po stisknutí tlačítka systém roztočí stůl (vždy stejným směrem), najde nulu stolu (vzestupná hrana z homing senzoru) a dojede na místo uživatelovi poslední nuly (v EEPROM uložený offset). Od té doby bude svítit LEDka, signalizující, že systém ví, kde je a každé vynulování uloží nový uživatelský offset do EEPROM. Ve fázi přechodu na uložený offset (a ještě chvilku po něm) bude zobrazen absolutní úhel, pak už budu zobrazovat úhel relativní (od uživatelovi nuly). Pokud zahoumováno nebude, nic se nemění.

Udělat systém uživatelsky konfigurovatelný by šlo, ale není to na pořadu dne, zatím je to konfigurovatelné v rámci kompilace.

Zdar, T.

.
Bezva
Pro řadu použití (které tu nemá smysl rozebírat, aby se z toho zase nestalo "gravírování hrnečků" :roll: ) by vůbec nebylo špatné, pokud by ten systém po dotočení na pozici dokázal na nějakém výstupu vygenerovat impuls pro optron (kterým by šlo spouštět cokoli vnějšího).
Postup:
-----------
stojí
zmáčku "pohyb někam"
jede
dojede
vygeneruje impuls (třeba 0.5sec)
čeká na další pokyn k pootočení
Uživatelský avatar
Thomeeque
Příspěvky: 8870
Registrován: 30. 1. 2012, 10:20
Bydliště: Mimo ČR

23. 4. 2017, 2:47

Rozumim, to by neměl být problém (stačilo by 200ms? je na to nějaký standard?).
mimooborová naplavenina • kolowratský zázrak™ • NPS • GCU • HirthCalc • ncDP.ino
milan584
Příspěvky: 2130
Registrován: 12. 5. 2009, 2:17
Bydliště: na jihu

23. 4. 2017, 4:16

Thomeeque píše:Rozumim, to by neměl být problém (stačilo by 200ms? je na to nějaký standard?).
Po standardu se můžu podívat (kolik to bývá), ale vůbec bych to nehrotil. Z jedné stany je třeba aby to nebyl trvalý signál (tj. furt) protože by se to pak muselo zbytečně řešit v tom, "co je dál", opačný extrém je dán spínací "jistotou" pokud by na to někdo navěsil nějakou releovou logiku (to podle je dost pravěpodobné, protože u běžného neelektrikáře je koncákovo - releová logika nejsnáz spáchatelná).
Takže bych to udělal třeba opravdu těch 0.2 - 0.5 sec (to je dostatečně dlouhý pro sebebelbější relátka nebo stykač ) a dostatečně krátky, aby se to nespustilo 2x za sebou.
Je taky třeba dát pozor na ty spínače - zejména ty co dělají další indexaci, by měly být bloknuté do doby než se to dotočí - tj. aby nešlo omylem vygenerovat 2x (třeba) signál a nepootočilo se to pak o dvě polohy (prostě další cyklus - další pootočení - indexace smí být až když to dotočí z předchozího cyklu - nejlepší by asi bylo další cyklus povolit hned po ukončení toho externího signálu - to, že tam bude navíc těch 0.2 - 0.5 sec by vadit asi nemuselo.
Uživatelský avatar
Thomeeque
Příspěvky: 8870
Registrován: 30. 1. 2012, 10:20
Bydliště: Mimo ČR

24. 4. 2017, 12:03

milan584 píše:Je taky třeba dát pozor na ty spínače - zejména ty co dělají další indexaci, by měly být bloknuté do doby než se to dotočí - tj. aby nešlo omylem vygenerovat 2x (třeba) signál a nepootočilo se to pak o dvě polohy (prostě další cyklus - další pootočení - indexace smí být až když to dotočí z předchozího cyklu - nejlepší by asi bylo další cyklus povolit hned po ukončení toho externího signálu - to, že tam bude navíc těch 0.2 - 0.5 sec by vadit asi nemuselo.
Tak nějak to už v podstatě funguje - v dělícím režimu to během pohybu žádné vstupy nevnímá (vyjímkou bude ESTOP) a mezi segmenty dělám nepřeskočitelnou pauzu právě těch cca 200ms, takže se přímo nabízí dopsat ten pulz jednoduše kolem ní.

Automatizace děličky TOS DU 250 - zajímavé, i když asi ne úplně povzbudivé čtení, neví tu náhodou někdo, jak to dopadlo (v diplomce, kde to původně plánoval dotahnou - viz závěr BP, se věnuje něčemu jinému)?
mimooborová naplavenina • kolowratský zázrak™ • NPS • GCU • HirthCalc • ncDP.ino
Odpovědět

Zpět na „MCU“