CNC Fórum

Jak velká částka se platí pro pojistku na škodu 300 000Kč? Vyplnil jsem formulář od e-pojistky a vyšla mi částka 1500Kč. Ale nedočetl jsem se, jestli je to roční nebo měsíční platba. Sám bych si nějakou pojistku na blbost sjednal.
Ovšem nevím jestli se najde pojišťovna, co pojistí meloucháře. V podstatě jde o trestný čin. Poškození zaměstnavatele nebo jestli se to dělá doma tak krádež SW a co je úplně nejhorší (z hlediska státu), daňový únik.

https://www.youtube.com/results?search_query=cnc+crash

1000 duvodu proc se to muze stat

jen takova zajimavost
kdysi jsem resil poradenstvi na jednom karuselu kde to obcas neudelalo radius pri srazeni hrany
proste to jelo rovne (nemusim rikat kolik mega stala kazda takova chyba)

program byl zdanlive vporadku
masina mela X a Z
takze G02 vpoho
ale ono to obcas proste samo od sebe chtelo delat oblouk v XY a tudiz prumet do XZ byl primka
chvilku trvalo nez jsem na to prisel

zadnej z programator v cele fabrice na to za rok neprisel

V podstatě tu polemizujete o hov.ě ,fungující firma nepotřebuje externího programátora všeuměla (a nejde jenom o poškození stroje a pojištění ,jde i o zastavení výroby na stroji na pár dnů i týdnů),a zoufalci co by ho potřebovali buď nemaj mašinu ,nebo jsou to hobbíci s různejma udělátorama nebo čínou .

jsou i dost velike firmy ktere si najimaji externisty
jeden znamy to tak dela a ma cca 50 zamestnancu
programy potrebuje parkrat do roka

No taky jsou různí nadšenci, co skočí do podnikání po hlavě, založí si nástrojárnu, nakoupí stroje seženou zakázky a pok zoufale schání lidi. Jednoho takového znám, taky mi lanařil na externího programátora. Kupodivu nějak přežívá lidi nabírá a zdá se, že to snad nějak ukočíruje. Je to taky o štěstí. Jeden nabouranej stroj a byla by to pro něj konečná. V podstatě by skončil pod mostem s dluhem několika milionů.

na ty nabourany stroje jsem tam v pripade mnou zminovaneho ja

Ten dálkový postup je nesmysl ... to je jen cesta do průseru za mnoho peněz. Jeden aktuální příklad proč si to myslím ... mám starýho Fehlmanna s Heidenhaidnem a poslední dny jsem s ním dost válčil, pominul-li zlobivé pravítko, které jsem už snad nějak poladil, tak moje varianta řízení v určitých momentech nedělá to co má, resp. co je popsané v manuálech. I když opíšu vzorový G-kod z manuálu, tak to někdy udělá něco jinak. Sice už jsem za ty roky co s ním válčím našel postupy programování, který mi spolehlivě fungují (běžný strojařský díly jde vždy vyrobit více postupy a dostat potřebný výsledek jak známo), ale někdy stejně malinko narazím, naštěstí zatím bez "nárazu strojního".
Představa, že by mi někdo bez znalosti mého stroje a jeho specifického chování napsal či vygeneroval program a já k mašině postavil "zaměstnance" co to tam nahraje a pustí je prakticky rovna pořádnýmu průseru za mnoho peněz. Ale tohle bys už Ty z druhýho konce republiky nemohl nijak ovlivnit, ale mohl by jsi se v takovém průseru pekelně vykoupat. Právníků má tahle země bohužel nadbytek stejně tak víme, jak šílený jsou tu některý zákony.

Četli jste si někdy licenční ujednání k nějakému softwaru, který používáte?
Myslíte, že když ten SW zblbne a udělá nějakou chybu (a třeba v důsledku toho i nabourá stroj), že něco dostanete?
Dostanete náhradu škody tak maximálně do výše ceny toho SW, a to ještě kdoví jestli.
Já jenom jestli posuzujete stejnou optikou, jako probíráte nezávaznou nabídku tady toho kolegy, i jiné oblasti života.

Od toho jsou simulace
To muzes velmi efektivne ovlivnit

Samozrejme kdyz by to nastalo zajimalo by me jak by to zakladatel vlakna resil.
Jestli na to pomyslel.

Já nevím,
ale za 99% nabourání může zkrátka obsluha nebo ten, kdo kod vytvořil.
Za veškeré moje bouračky může moje blbost. Obsluha stroje která neumí gkod odladit ( tedy si zjistit zda výrobek bude udělán jak má a nedojde ke kolizím) je ku prdu.
Pokud někdo dělá relativně jednoduché věci nepotřebuje Cam ale pokud potřebuje udělat nějaký 3D tvar ( třeba nějaký formy a tak) je nutné aby mu to někdo vycamoval a tak se podle mě takováto služba hodí. Pokud je to něco jednoduchého kde se jedním nástrojem ohrubuje a druhým dělá finish nevidím v tom problém. V zásadě stejěn většina camů to rozseká na úsečky a nic kromě pracovní rychlosti a rychloposuvu není potřeba. Všichni prořád čarují s postprocesory ale doopravdy by mě zajímalo kolik camů úmí pracovat se všema možnejma Gčkama aby doopravdy došlo k nějaké úspoře kodu.
Každopádně držím palce

No máš Obsluhu a obsluhu dle provozu.

Jasně , ale snad každá normální obsluha nový kod vyzkouší. Jestli někde funguje tak že dostane kod od kohokoliv, pustí stroj a čeká jestli se to povede je to nesmysl. Kor třeba u soustružení musí najet nástroje, hlídat jestli někde něco netrefí při výměně, kryty , koně a tak. U frézování upínky a jiné.

lubos píše: ↑13. 11. 2018, 2:10 Jasně , ale snad každá normální obsluha nový kod vyzkouší. Jestli někde funguje tak že dostane kod od kohokoliv, pustí stroj a čeká jestli se to povede je to nesmysl. Kor třeba u soustružení musí najet nástroje, hlídat jestli někde něco netrefí při výměně, kryty , koně a tak. U frézování upínky a jiné.

Už vidím, jak továrník dovolí zkoušet kód obsluhou, když strojní čas trvá třeba 2 směny. Zažil jsem před necelým rokem, že obsluha vartovala nový kód více jak dvě směny, odchytl tam několik kolizí, ale jednu ke konci programu nestihl a bylo bum do budky. No a ten exot, co to vyCAMil ještě pyskoval, že si na něj zasedl a udělal to schválně. Dívím se, že mu nedal francouzákem do ciferníku.

Podle mě je docela lehko prokazatelný, jestli je důvodem chyby nebo kolize chyba programátora nebo obsluhy. Já dělám v práci v podstatě programy taky na dálku a asi nikdy se nestalo, pokud se něco nepovedlo, že by se nedalo dohledat, kdo udělal chybu.
Navíc, jak psal lubos, u camových programů jde snad vždy o jednoduchej nc kód, lineár, oblouk, fmax, kde jen tak nehrozí chybná interpretace mašinou...pokud se bavíme o 2d až 3d...u víc os už to může být problém...