frézka

[Zdenek Valter]

To se mi, promiň zdíá dost nešikovné.
Není lepší ty vozíky otočit o 90 stupňů a přidělat je z boku abys nemusel šroubovat durch základu?

[Zdenek Valter]

Pořid si rysplotnu jako základnu a na nějaké betonování se vyprdni. U tak malé mašiny to nemá žádný význam.

O tom žádná, ale on už má ten svařenec udělanej

[lubik]

Dej sem prosím fotku krabičky toho driveru, aby bylo poznat, který to je.
Díky.

žeby nejaký klon HY-DIV268N? Ten má ale pôvodne rýchle opočleny 6N136

Jen nepodstatná poznámka k elektronice.
Ty drivery jsi koupil poměrně dost nešikovné, o moc horší bys asi ani nesehnal.
Jednak používají už dost překonaný obvod TB6560, což je navíc v kombinaci s tvými mohutnými 4 Nm motory fakt nic moc.
A kromě toho mají na vstupech pomalé optrony, které to už úplně zabíjejí.
Mimochodem ty bázové odpory tam nebyly omylem. Je to pokus, jak aspoň trochu zvednout rychlost těch mizerných optronů. Možná ale byly blbě napočítané a proto ti to fungovalo špatně.

4N25 sú fakt pomalé, ale 200kHz by ešte preniesť mali, odpor z báze na zem je snaha o zrýchlenie, ale zase klesne jeho prenos a chce to viac prúdu.... U tých driverov je navyše blbo urobené zníženie prúdu pri nulovej rýchlosti, vypadá to, ako keby nestihol hneď zvýšiť prúd (úplne okamžite to ani nejde, lebo I=(U*t)/L , pre rypálkov) a pri vyššej záťaži či akcelerácii stratí kroky hneď pri rozbehu.....

[vlada68]

foto driveru

[grade065]

nechybí tam něco??? 268N jsem měl a vypadal takhle

[vlada68]

koukám , že mám nějakou levnější verzi . Zmizelo 5 diod a objevily se dvě diody SMD.
Taky mi tam přibyl jeden 74HC123 k LEDkám. Nevím k čemu tam máš ty diody , v doporučeném zapojení od Toshiby nejsou.

[Mex]

Ach jo, takže už začali šidit optrony i v HY-DIV268N-5A.
Zase je pozitivní, že tam pro usínání dali 74HC123, v tom původním zapojení to nebylo úplně šikovné.
Tvrdošíjně tam cpou sériovou diodu na napájení. To je sice pěkná ochrana proti přepólování při montáži, ale neumožní pak zvýšení napětí na společné napájecí sběrnici. Tudíž případné zvýšení musí pobrat jen ten malý kondenzátor v driveru a nemůžou ho naopak využít ostatní drivery. Tohle by se rozhodně dalo zapojit líp.
Chtělo by to drobný tuning.
Díky za fotky.

[vlada68]

teď jsem si ještě vzpomněl , že pro rychlé sepnutí bipolárních tranzistorú se dával kondenzátor paraelně s odporem do báze.
V těch optronech 4N25 jsou bipoláry , takže to by též mohlo zvýšit max. kmitočet.

[Mex]

Myslím, že motáš dohromady věci, které dohromady nepatří.
Zapojit kondezátor paralelně s odporem pro buzení báze má smysl tehdy, když to napájíš z nějakého předchozího stupně, který je schopen krátkodobě poskytnout vyšší proud a urychlit tak nabití/vybití kapacity báze, tedy zkrátit přechodový děj. Mimochodem ještě větší vliv to má u FETů než u bipolárů.

Ale tady tu bázi krmíš jen proudem fotonů, ze kterých fotoelektrickým jevem vznikne malý proud, dostatečný pro sepnutí toho tranzistoru. Tady to nemáš kondenzátorem jak urychlit.

Ten odpor do báze a tedy "předzavření" toho výstupního tranzistoru se tam dává proto, protože optron je časově nesymetrický prvek. Jeho sepnutí trvá většinou o dost kratší čas než jeho vypnutí, proto deformuje průchozí signál. Náběžnou hranu opozdí o nějaké 3us, sestupnou ale třeba o 6us, a tak impulz nejen zpozdí, ale pozitivní impulzy natáhne, negativní zase zkrátí. Ten zavírací odpor to trochu umí kompenzovat, trochu ty časy srovná. Ale samozřejmě lepších výsledků se dá dosáhnout aktivním řízením té báze, to je ale pochopitelně složitější.

Kdyby to byly moje drivery, tak bych udělal 2 úpravy:
- vyhodil ten optron na signálu STEP a nahradil ho rychlým 6n137 nebo jiným rychlým
- vyhodil a přemostil tu ochrannou diodu na kladném napájecím přívodu

Tím neříkám, ať kucháš svoje drivery. Jen říkám, že já bych si je tak upravil, kdyby byly moje.
Nebude to jen triviální výměna kus za kus 1:1, protože ty rychlé optrony mají vnitřní elektroniku a musí se jim přivést napájení.

[vlada68]

máš pravdu , jsem úplně blbej. Na vstiupu optronu je dioda .
Ten optron na stepu vyměním. Díky .

[Mex]

Já jsem z toho tvého dřívější popisu nepochopil, kam ten kondenzátor chceš dívat. Pokud bys ho ale dal paralelně k vstupnímu omezovacímu odporu, tak ten by skutečně nepatrně urychlil sepnutí optronu (za cenu drobného přetěžování výstupu oddělovací desky). Rozepnutí ale bude stejně rychle, takže ještě víc zkreslíš délku pulzu.
Výměna za rychlý optron je samozřejmě úplně jiný level, ty rychlé optrony s fotodiodou a vnitřní elektronikou jsou zhruba 100x rychlejší.

Zvaž i to odstranění nebo aspoň přemostění diody na napájení, ta tam dělá víc škody než užitku.

[Cjuz]

Nespíše tu ještě nezaznělo zaklínadlo žíhání svařence.
Sice je s tím torcha starostí, ale můžeš se vyhnout komplikacím při obrábění.