Jo je to moje blbost, v textu mi toho uteklo víc (pokažené N, sensor a senzor). Na pokusy to přežiji a až to budu dělat nahotovo musím si dát větší pozor.Thomeeque píše:Měli jste na mysli: painting? Nebo co je "paiting sensor"?
CNC Cjuz - frézování hliníku
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Nový povrch připravený pro další pokus.
Elox lze udělat znovu snadno.
Akorát si říkám že by se na to gravírování hodilo oměření výšky povrchu jako u plošňáku. Desetina je už problém a přitom srovnat to přesněji je komplikované taky.
Elox lze udělat znovu snadno.
Akorát si říkám že by se na to gravírování hodilo oměření výšky povrchu jako u plošňáku. Desetina je už problém a přitom srovnat to přesněji je komplikované taky.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
-
kamilpetrjansta
- Příspěvky: 204
- Registrován: 28. 8. 2006, 11:13
- Bydliště: Brno - venkov
- Kontaktovat uživatele:
Ty fleky na tom modrém eloxu jsou špatným osušením povrchu.
Už se mi to stalo i v profi eloxu a bylo mi to takto vysvětleno.
Už se mi to stalo i v profi eloxu a bylo mi to takto vysvětleno.
To nedává smysl, byly tam hned po vytažení s barvy a zůstaly až do konce.kamilpetrjansta píše:Ty fleky na tom modrém eloxu jsou špatným osušením povrchu.
Už se mi to stalo i v profi eloxu a bylo mi to takto vysvětleno.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Částečně hotový výrobek.
Skoro komplet na tomto CNC (+ hřídelka na soustruhu)
Omezení je dost zásadní a přesnost sem tam desetina (podle okolností). U duralu 7075 - vnitřní díra 8mm znamená že tam nestrčíte 7,8 vrták (plným koncem, břity někde ano)
Plasty jsou samozřejmě jepší, tam se malá tuhost stroje tolik neprojeví.
Ten úkos 45° u bílého plastu je srážen s uchycením materiálu na destičku pod úhlem (tedy žádná spešl fréza)
Povrch u duralu je broušený (od frézy je vždy mírně, na omak, hrbolatý) naopak u tmavého plastu je krásně hladký a není znát obrábění.
Ten dural mě trochu vypekl, deska 15mm cca 200mm dlouhá, dotažená na koncích na dřevěnou desku. Po vyjmutí výrobku 70x70mm se ukázalo že to dotažení ji prohlo a tudíž se to pak vrátilo a povrch obrobku byl křivý (asi 0,02mm).
Skoro komplet na tomto CNC (+ hřídelka na soustruhu)
Omezení je dost zásadní a přesnost sem tam desetina (podle okolností). U duralu 7075 - vnitřní díra 8mm znamená že tam nestrčíte 7,8 vrták (plným koncem, břity někde ano)
Plasty jsou samozřejmě jepší, tam se malá tuhost stroje tolik neprojeví.
Ten úkos 45° u bílého plastu je srážen s uchycením materiálu na destičku pod úhlem (tedy žádná spešl fréza)
Ten dural mě trochu vypekl, deska 15mm cca 200mm dlouhá, dotažená na koncích na dřevěnou desku. Po vyjmutí výrobku 70x70mm se ukázalo že to dotažení ji prohlo a tudíž se to pak vrátilo a povrch obrobku byl křivý (asi 0,02mm).
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
hezké čerpadýlko (nechceš jich udělat víc ? )
to prohnutí je problém dřeva jako podkladu - také jsem na to přišel a nyní podkládám raději odřezky duralu ... nebo rovnou ve svěráku.
to prohnutí je problém dřeva jako podkladu - také jsem na to přišel a nyní podkládám raději odřezky duralu ... nebo rovnou ve svěráku.
Víťa - BF20 - upraveno na CNC + Mach3 + SS, soustruh CJM250, MK3 Průša, ostřička nástrojů
Taková mini sérivá výroba.
Logo na krabičku frézování + laser.
2mm fréza, 25000ot, laser 1W, CAD/CAM - Sketchup (i proto občas G kod vytváří záhady)
http://youtu.be/BgS4H-zTZFk
Logo na krabičku frézování + laser.
2mm fréza, 25000ot, laser 1W, CAD/CAM - Sketchup (i proto občas G kod vytváří záhady)
http://youtu.be/BgS4H-zTZFk
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Tak jsem se stal šťastným majitelem jednoho z pár senzorů co CJUZ vyrobil a (přestože mám mechanické rozlišení 0,00125mm) opakovatelně detekuje s odchylkou do 0,0008mm.
Na "dotyk" jsem si napsal pár řádků kdy najedu na senzor 3 krát za sebou (vždy o půl mm couvnu a znovu přibližuji) a takto průměrovaná hodnota dává max chybu 0,0004mm (testováno asi 20x(3x) za sebou najetí)
.
...samozřejmě když se rukou opatrně opřu o stůl a zkusím najet znovu tak lítají setiny nicméně to není nepřesnot senzoru, ale gumovost mé hračky
pokud někoho zajímá co to zase píšu za blbosti, jak je možné že "měřím s přesností" lepší než je mechanické rozlišení tak samozřejmě něměřím opravdovou přesnost a najíždím opravdu pouze s přesností mechanického rozlišení. Nicméně LinuxCNC od doby kdy zaznamená "dotek" ještě nějakou dobu dojíždí (deceleruje) a jeho "matematická poloha" klidně popojede ještě kousíček dál přičemž k mechanickému kroku už nemusí dojít.
Za rozdíly které naměří (tedy v submikronové přesnoti) může doba reakce na signál senzoru. (podle toho jak dlouho si zdřimne než zaznamená "dotek" pak poposkočí zlomek mikronu)
Dále je takto měřena "přesnost" pouze v rámci jednoho bodu. Kdybych vzal Johansonku, kterou ovšem nemám, a změřil v jiném bodě tak bych už lítal +- ten mechanický krok a to jen při použití malé Johansonky protože trapéz není zrovna ultrapřesný - však víme
.
Nicméně shrnuto podtrženo teoreticky mi funguje měření ofsetu nástroje a při výmněně už nemusím znovu pracně hledat "nulu".
Stejně jsem se nikdy netrefil líp jak na pár stovek protože dost často původní nula na obrobku zmizí "ve šponách" a najetí dotykem už není možné (bylo potřeba dukladně promyslet kde nulu chytat už při tvorbě programu). Prakticky se uvidí až budu "tupit nástroje" a nazývat to frézováním
Na "dotyk" jsem si napsal pár řádků kdy najedu na senzor 3 krát za sebou (vždy o půl mm couvnu a znovu přibližuji) a takto průměrovaná hodnota dává max chybu 0,0004mm (testováno asi 20x(3x) za sebou najetí)
....samozřejmě když se rukou opatrně opřu o stůl a zkusím najet znovu tak lítají setiny nicméně to není nepřesnot senzoru, ale gumovost mé hračky
pokud někoho zajímá co to zase píšu za blbosti, jak je možné že "měřím s přesností" lepší než je mechanické rozlišení tak samozřejmě něměřím opravdovou přesnost a najíždím opravdu pouze s přesností mechanického rozlišení. Nicméně LinuxCNC od doby kdy zaznamená "dotek" ještě nějakou dobu dojíždí (deceleruje) a jeho "matematická poloha" klidně popojede ještě kousíček dál přičemž k mechanickému kroku už nemusí dojít.
Za rozdíly které naměří (tedy v submikronové přesnoti) může doba reakce na signál senzoru. (podle toho jak dlouho si zdřimne než zaznamená "dotek" pak poposkočí zlomek mikronu)
Dále je takto měřena "přesnost" pouze v rámci jednoho bodu. Kdybych vzal Johansonku, kterou ovšem nemám, a změřil v jiném bodě tak bych už lítal +- ten mechanický krok a to jen při použití malé Johansonky protože trapéz není zrovna ultrapřesný - však víme
.Nicméně shrnuto podtrženo teoreticky mi funguje měření ofsetu nástroje a při výmněně už nemusím znovu pracně hledat "nulu".
Stejně jsem se nikdy netrefil líp jak na pár stovek protože dost často původní nula na obrobku zmizí "ve šponách" a najetí dotykem už není možné (bylo potřeba dukladně promyslet kde nulu chytat už při tvorbě programu). Prakticky se uvidí až budu "tupit nástroje" a nazývat to frézováním
Po delší době jeden kousek z "obrábění".
Je to asi největší co jsem na tomto stroji dělal, trvalo to asi hodinu.
materiál 7075, tloušťka 20mm, fréza 4mm.
Rozměry podle skutečnosti:
Užší strana - požadavek 60mm, nahoře 59.66, dole 59.75
Širší strana - požadavek 130mm, nahoře 129.82, dole 129.89
Nejvetší otvor - požadavek 28, skutečnost 28.3
4 otvory kolem - požadavek 10mm, skutečnost 10.08
Pokud člověk ví jak to lítá, může s tím počítat. Ale přesnou díru nebo kolmost s tím udělat nelze.
.
.
Hned po dokončení - bohužel materiál byl tvrdý, vysunutí frézy velké a tahle drť je maximum co jsem mohl ubírat.
Je to asi největší co jsem na tomto stroji dělal, trvalo to asi hodinu.
materiál 7075, tloušťka 20mm, fréza 4mm.
Rozměry podle skutečnosti:
Užší strana - požadavek 60mm, nahoře 59.66, dole 59.75
Širší strana - požadavek 130mm, nahoře 129.82, dole 129.89
Nejvetší otvor - požadavek 28, skutečnost 28.3
4 otvory kolem - požadavek 10mm, skutečnost 10.08
Pokud člověk ví jak to lítá, může s tím počítat. Ale přesnou díru nebo kolmost s tím udělat nelze.
.
Hned po dokončení - bohužel materiál byl tvrdý, vysunutí frézy velké a tahle drť je maximum co jsem mohl ubírat.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
No tak další videjko, aby bylo vidět co se dá a nedá.
https://youtu.be/fkS3xBxXlmk
Jinak funkční jsou pouze ty malé dírky na pérka a M3 šroubky.
Všechno ostatní je běžně nepoužitelné jde tedy o takové vykousnutí tvaru pro následné snadné obrábění na soustruhu.
Větší průměry mají cca o 0,4mm menší průměr než dle požadavku, navíc čím hloub tím se průměr zvětšuje.
To odsazení ke konci je protože nemůžu ubrat celých 25mm 6mm frézou a tak jsem posledních 10mm projel 4mm a odsazení je proto aby se mi nešudlala o stěnu.
No a to lupení úplně dole zase dělám, aby se mi díl neuvolnil při posledním průběhu a pak neudělal neplechu. Prostě ho nakonec vyloupnu.
https://youtu.be/fkS3xBxXlmk
Jinak funkční jsou pouze ty malé dírky na pérka a M3 šroubky.
Všechno ostatní je běžně nepoužitelné jde tedy o takové vykousnutí tvaru pro následné snadné obrábění na soustruhu.
Větší průměry mají cca o 0,4mm menší průměr než dle požadavku, navíc čím hloub tím se průměr zvětšuje.
To odsazení ke konci je protože nemůžu ubrat celých 25mm 6mm frézou a tak jsem posledních 10mm projel 4mm a odsazení je proto aby se mi nešudlala o stěnu.
No a to lupení úplně dole zase dělám, aby se mi díl neuvolnil při posledním průběhu a pak neudělal neplechu. Prostě ho nakonec vyloupnu.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
nebylo by lepší začít pilkou, pak soustruh a až naposledy na frézce rozvrtat ty dírky - odpadne frézování do hloubky a na frézce lehčeji chytím střed od přesné díry, než na soustruhu od nepřesné díry.
Víťa - BF20 - upraveno na CNC + Mach3 + SS, soustruh CJM250, MK3 Průša, ostřička nástrojů