Ono to fakt nesmrdí. Táta dělával v autoservisu velké firmy a byla tam nějaká socialistická soutěž na zběr vyjetého oleje. Ta se vyhodnotila, rozdaly se diplomy, pionýři zapěli ... Jenže ten olej nikdo nechtěl a neodvezl. Tak se ho táta ujal a upravil uhelný kotel na spalování vyjetého oleje. Velká spokojenost - topení zadarmo - sud tam vydržel několik týdnů, žádné vynášení popele ...
Nad komínem ani náznak kouře.
Jenže ten barák byl stavěný v 62 a tak tam byly obyč cihlové komíny. Asi po třech letech nám začal vylézat karbol skrz tapety v obýváku a smrdělo to tam jak na nádraží vedle hromady čerstvě napuštěných pražců. Komín se musel vybourat // z dvoupatrového baráku // a vypadalo to jako by tam spadla bomba. Jenom chci podotknout, že táta byl odborník na vstřikovací čerpadla a ten olej se pumpoval do kotle do nějakého šamotového tyglíku, který byl rozžhavený doběla. Teoreticky se to mělo spálit dokonale.