Pár poznámek.
Řídit vřeteno jde taky EtherCATem, jsou měniče, které to umí (resp. většinou je to nějaká dodatečná karta). Ale jsou samozřejmě kurevsky drahé.
Mnohem líp vyjde řízení měniče po RS485 Modbusem. Tohle umí většina měničů v základní výbavě, převodník USB/RS485 je z Číny pod 2 dolary.
I/O se v případě použití EtherCATu někdy (asi ne u každého driveru) dají dělat přes driver, ty mívají třeba 2-5 vstupů a 2-5 výstupů. Ale taky nemusí mít žádný.
E-stop by teda podle mě měl být řešený pokud možno nějak jinak, co nejpříměji, bez závislosti na něčem jiném. Ten prostě musí fungovat, i když vše ostatní zklame. Takže ideálně na nějakou jednoduchou oddělovací desku nebo tak nějak.
Už jsem to psal, ale zopakuju. EtherCAT je pěkná hračka, ale troufám si tvrdit, že pro hobíka to žádný přínos není. Propojení komponent jedním Ethernetovým kabelem má asi význam někde v průmyslu, kde je na lince spousta zařízení a je to roztahané po půlce haly, navíc tam nejde moc o prachy.
Ale při řízení nějaké běžné malé frézky, kde je elektronika v jenom rozvaděči, se prostě výhoda jednoduché kabeláže moc neprojeví.
Zato se ale projeví všechny ostatní neduhy tohoto řešení - je to drahé, je to blbě dostupné, je to omezené na systémy, které to podporují.
Pokud použiju klasické řešení DIR/STEP, tak můžu bez problému kombinovat různé komponenty (serva, krokáče, krokáče s enkodérem), dostupnost komponent je určitě lepší, cena je určitě lepší (informace, že se dají EtherCATové věci koupit za úžasné peníze, když ale nikdo běžný to za ty peníze koupit neumí, tak to je celkem na nic). Navíc to můžu řídit LinuxCNC, Machem, GRBL nebo třeba nějakým domodělným udělátkem, všechno bude fungovat. A můžu snadno upgradovat - napřed krokáče, časem třeba serva, ale řízení je furt stejné.
A úspora kabeláže? Zadrátovat malou frézku je práce na odpoledne, ale naučit se EtherCAT je určitě na výrazně delší dobu.
Přirovnal bych to k moderním autům. Kdysi třeba spínač ventilátoru prostě přivedl na ventilátor napětí, a ten se rozjel. Dneska v moderním autě je spínač inteligentní zařízení na CANbusu, ventilátor je inteligentní zařízení na CANbusu, a všechno řídí řídicí elektronika. Výsledek pro uživatele je stejný, zase se cvaknutím vypínače rozjede ventilátor. Ale znamená to pro výrobce méně kabeláže, pro zákazníka vyšší cenu, neopravitelnost a nenahraditelnost něčím jiným.
No a kdyby si člověk doma stavěl nějaké zařízení, třeba spínání osvětlení akvária. Bude dělat inteligentní tlačítko, inteligentní žárovku a dávat k tomu nějaký řídicí systém, nebo prostě natáhne dráty od vypínače k žárovce?
Ten EtherCAT to dělá podobně. Taky je to průmyslová sběrnice (podobně jako ten CANbus v autě), taky to znamená míň drátů, ale víc peněz atd.
Stejně jako v tom autě je tady výhoda obousměrnosti - v autě nemusím poslouchat, jestli ventilátor jede, rozsvítí mi to třeba nějakou kontrolku. U EtherCATu mám taky k dispozici on-line víc informací, než u DIR/STEP. Resp. může je mít, otázkou je, jestli mi něčemu jsou. Jestli není lepší jeden sumární signál OK/Error, a zbytek pak podrobněji off-line.
Ach jo, tak jsem zase za kazišuka.