Radiusový orovnávač brusných kotoučů

[Jav]

Zdravím,
na kotouči brusky nakulato potřebuji orovnat radius R 1,5 -90st mezi čelem a obvodem. K tomuto účelu mám radiusový orovnávač sklopný do dvou stran cca +88st a -88st.
Přemýšlím, jak nejlépe nastavit (vysunout) držák orovnávacího diamantu na správný radius. Nad držákem diamantu je otočná dorazová packa se stupnicí 0-20. Jak scejchovat tuto stupnici, když proti ní není žádný zobáček, nebo ryska? Jak se s tím pracuje?

P.S.: pro lepší představu a pochopení raději doplňuji o foto

[Milan199]

Ahoj, máš poslat fotku. Těch orovnavačů je kupa typů. Obecně je ale nejpřesnější nastavit diamant pomocí koncových měrek /Johansonky/ proti základně. Výška osy od základny by měla být velmi přesně definovaná.

[jova]

Tohle asi bude něco jiného
Chýle-Ostření řezných nástrojů 2 vydání

77.pdf

(288.6 KiB) Staženo 228 x

78.pdf

(377.49 KiB) Staženo 158 x

[milan584]

Jak se s tím pracuje?

Těžko - tenhle "orovnávač" je čirá pomsta.
Seřídit to vysunutí totiž sice není problém - obvykle se to dělá následovně - odjedeš s diamantem zcela dozadu, změříš mikrometrem přesně tloušťku té placky (bývá obvykle přesných 5mm) a pak pomocí hodinek (nebo i nahrubo - pomocí hrany kotouče) to budeš vysouvat (ten doraz s tou plackou) ven tak daleko, až se ta vnější dotyková plocha nebude při otočení o 180° - zleva 90°do prava 90° "posouvat" při pohledu shora, zleva do prava o nic. Pak je čelo placky (vnější) v nule. No a pak si k tomu přidáš těch 5mm (tloustˇku té placky) a o to to vystrčíš ven a máš "nulu na vnitřním čele placky".
V tuhle chvíli si změříš vysunutí toho čepu toho dorazu (hloubkoměrem - kolik ten konec té tyčky s plackou čumí vzadu ven z toho odlitku) - no a to je ta nula, od které bys to měl nastavit do plusu o orovnávaný radius.
---------
Tím to ovšem bohužel pouze začíná - jednak ten bastl nemá zaručeno, že diamant je stranově přesně správně (nejde rozumně nastavit), navíc s vysokou pravděpodobností nemáš broušený diamant ale obyč - a ten má nedefinovatelnou geometrií - tvar - takže stejně tam zase bude "něco"
U velkých radiusů se to projevuje málo, u malých (viz co to dělá) hodně - u malinkých je to bez přesného diamantu a bočního nastavování v podstatě nepoužitelné.
Prostě s tímto "přípravkem" to uděláš "tak nějak a za cenu spousty sprostých slov".
Výsledný tvar (že to máš orovnaný dobře) zkontroluješ nejjednoduššeji tak jako se to dělá na bruskách na závity - planžetou. Tvar si prostě nabrousíš po orovnání do planžety, tu zkoukneš na profilprojektoru.
Změříš (o kolik jsi vedle) a o to uděláš korekci.
Planžeta a profilprojektor, základní pomůcky tvarového brusiče.
Planžety se používají tenké - třeba tak 0,2, zásadně pouze uhlíkovka - NE nerez nebo cokoli jiného. Na větší tvary samozřejmě použiješ tlustší - třeba 0,4.

[milan584]

Ahoj, máš poslat fotku. Těch orovnavačů je kupa typů. Obecně je ale nejpřesnější nastavit diamant pomocí koncových měrek /Johansonky/ proti základně. Výška osy od základny by měla být velmi přesně definovaná.

Až na světlé vyjímky jsou tyhle radiusové orovnávače na hrotovky čiré peklo - na těch si johansonkama mužeš nastavovat co chceš - do boku to nastavovat nejde, v poloměru (v ose šroubu) je to tak na desetiny. Tohle prostě fakt není kolíbka.
Slušný radiusový orovnávače mají obvykle akorát brusky na závity - tam se to nastaví optikou (v prvním kole), pak si uděláš tvar do planžety a pak si uděláš korekci zpátky v orovnávači podle toho co jsi naměřil na profilprojektoru a nabrousíš finální přesný radius.

[Milan199]

Až na světlé vyjímky jsou tyhle radiusové orovnávače na hrotovky čiré peklo - na těch si johansonkama mužeš nastavovat co chceš - do boku to nastavovat nejde, v poloměru (v ose šroubu) je to tak na desetiny. Tohle prostě fakt není kolíbka.
Slušný radiusový orovnávače mají obvykle akorát brusky na závity - tam se to nastaví optikou (v prvním kole), pak si uděláš tvar do planžety a pak si uděláš korekci zpátky v orovnávači podle toho co jsi naměřil na profilprojektoru a nabrousíš finální přesný radius.

Právě, že jsme měli na BUA20 takovou domorobo polokolíbku. Otáčelo se to na dvojici kosoúhlých ložisek a byla tam ploška na kterou se to dalo na měrnou desku a nastavil se diamant normálně na Johansonky.

[Jav]

.....až se ta vnější dotyková plocha nebude při otočení o 180° - zleva 90°do prava 90° "posouvat" při pohledu shora, zleva do prava o nic.

Díky za odpovědi a "povzbuzení". Jen si nejsem jist, jestli je v silách lidského oka zaregistrovat nějakou relativně malou změnu polohy vnější dotykové plochy při otáčení orovnávače o +-90°. Snad kdyby pod tím byla nějaká pomocná ryska? Nebo směrem od kotouče přisunout nějaký hrot? Zřejmě korekce podle zkušebního zábrusu bude zásadní....
Snad pro zjednodušení do budoucna by šlo provrtat do té polokolíbky průchozí souosou díru s osou otáčení, pro zasunutí nějakého kalibračního trnu. O ten se opře diamant a ví se, jak daleko je od osy. Co na to odborníci? Nebo jsou jiné vychytávky?

[milan584]

.....až se ta vnější dotyková plocha nebude při otočení o 180° - zleva 90°do prava 90° "posouvat" při pohledu shora, zleva do prava o nic.

Díky za odpovědi a "povzbuzení". Jen si nejsem jist, jestli je v silách lidského oka zaregistrovat nějakou relativně malou změnu polohy vnější dotykové plochy při otáčení orovnávače o +-90°. Snad kdyby pod tím byla nějaká pomocná ryska? Nebo směrem od kotouče přisunout nějaký hrot? Zřejmě korekce podle zkušebního zábrusu bude zásadní....
Snad pro zjednodušení do budoucna by šlo provrtat do té polokolíbky průchozí souosou díru s osou otáčení, pro zasunutí nějakého kalibračního trnu. O ten se opře diamant a ví se, jak daleko je od osy. Co na to odborníci? Nebo jsou jiné vychytávky?

nějak nechápu, co chceš dělat od oka.
U Reisehauera (třeba) nebo Lindnera (třeba) to nastavíš tak, že si orovnáš "nějaký" radius ten zkopíruješ do planžety, změříš a s přesností na cca třeba 0,005 pak si to dopočítáš do nuly.
Pak popojedeš na to, co chceš, orovnáš, pak planžeta, změřit, pokud to sedí, nabrousit kus. Pokud ne, tak dohánět, až to vyjde.
U toho píp co je na těch fotkách to takto nejde, takže to musíš nastavovat horkotěžko hodinkama - pupitastem - otočíš doleva, změříš. otočíš doprava, změříš. Doženeš, až tam bude nula nebo skoro nula. Zkopíruješ do planžety, změříš, zbytek viz výše.
Okem nenastavíš (přesně) nic.
A i tak musíš udělat korekci (protože to, že to máš v nule neznamená, že to bude dělat nulu - viz tvar diamantu a jeho poloha "někde na straně") přes tu planžetu.
Další možnost je, že ten celý bastl vystřelíš prakem a uděláš si ten přípravek pořádně - třeba jako je tohle https://www.penntoolco.com/j-s-tool-f-s ... -dressers/ a nebo jiný přesný (ve všech osách) radiusák.
Další možností je si udělat zamačkávací kladku.
Jinak je to celkem diskuze o ničem (jako obvykle na netu) - protože v první řadě by měl být výkres kde je jasné na čem (materiál, konkrétní bruska) s jakou přesností a v jaké serií to chceš brousit - protože jako obvykle je rozdíl, jestli to bude na průměru 10 na stabilce s tolerancí desetina a jeden kus a nebo na průměru 200 , na 2002, s tolerancí 0,005, 5000 kusů.

[Jav]

Takže kotouč zaoblený a žádná pomsta se nekonala
Snad nejhorší bylo na něco spolehlivě přimagnetovat stojánek s popitastem a pak šlo vše jak po másle. Ať je vrchol diamantu kde chce, po nalezení osy otáčení a seřízení radiusu jsem najel na dotek proti kotouči (přes alobal) prvně na obvod, pak na čelo a šup. Výsledek šel do planžety a ta ukázala přesnost do +-0,05-0,1 podle měrek. Pro požadované účely s rezervou vyhovuje.
Díky za prvotní nakopnutí....

Bohužel nastal jiný problém s bruskou, viz nové téma.