Zdravím, rád bych se zeptal, zda již někdo zkoušel připojit lineární pravítka tohoto typu : https://www.ebay.com/itm/1um-High-Preci ... :rk:1:pf:0
které mají uvedeno připojení : Linear Scale Interface: DB9(RS232) a kde je popis kontaktů pinu +5V 0V A B R zbytek blank.
Vím, že dle návodu by mělo jít připojit klasický encodér k mach3 a v nastavení je právě jne A-port A-pin a B-port B-pin tj. žádný vstup pro kontakt pinu R což je právě to co mě mate. Není to R něco jako reverse pro systémy co nemají rozpoznání, z klasického pořadí signálu od A a od B ?
Díky za informace.
Mach3 a lineární pravítoko 1um - připojení DB9
Zrovna jsem se chtěl zeptat, co ten Mach s tím enkodérem bude dělat. A robokop to mezitím zodpověděl. On to ví přesněji, že je to k ničemu. Já jsem si myslel, že je to na hovno. 
Ale k té tvé otázce: ABR je totéž co ABZ, nebo ABI, prostě 2 kvadraturní signály AB a jeden signál reset/zero/index.
Tohle je sice teoreticky mikronové pravítko, ale interface to má jen single-ended a ne diferenciální. To k sobě moc napasuje, mikronové pravítko je vysoká liga, single-ended připojení na 5V je pro změnu ta nejnižší. Takže bych tem mikronům asi zase tak moc nevěřil.
A když to připojení ještě označí jako RS232 (což to tedy není ani náhodou), tak už bych tomu nevěřil vůbec.
Ale k té tvé otázce: ABR je totéž co ABZ, nebo ABI, prostě 2 kvadraturní signály AB a jeden signál reset/zero/index.
Tohle je sice teoreticky mikronové pravítko, ale interface to má jen single-ended a ne diferenciální. To k sobě moc napasuje, mikronové pravítko je vysoká liga, single-ended připojení na 5V je pro změnu ta nejnižší. Takže bych tem mikronům asi zase tak moc nevěřil.
A když to připojení ještě označí jako RS232 (což to tedy není ani náhodou), tak už bych tomu nevěřil vůbec.
Děkuji za příspěvky, ale na machu mě jede už dohromady 6 strojů a první už před 6 lety. Vyrobeno několik set tisíc kusů a ne nechci to na odměřování os, či jejcih zpětnou vazbu, na to to nepotřebuji.
Potřebuji si udělat automatické měření průměru obrobku, který mě automatický odebírač dá na předem dané místo a optické mikrometry stojí raketu. Přímo mikronum nevěřím, ale když bych byl schopen opakovatelně měřit jako s Mitutoyo posuvkou co má rozlišení 0.01, tak by mě to stačilo.
Tedy jestli tomu správně rozumí, tak poslední signál (v tomto případě R) by ho stačilo vyvést jen na tlačítko a mít to na reset pro nulování.
Ano to RS232 mě přišlo takyé hodně divné, jediný důvod proč co mě napadá, proč to tam číňan napsal je to, že to má stejný tvar zapojení.
Potřebuji si udělat automatické měření průměru obrobku, který mě automatický odebírač dá na předem dané místo a optické mikrometry stojí raketu. Přímo mikronum nevěřím, ale když bych byl schopen opakovatelně měřit jako s Mitutoyo posuvkou co má rozlišení 0.01, tak by mě to stačilo.
Tedy jestli tomu správně rozumí, tak poslední signál (v tomto případě R) by ho stačilo vyvést jen na tlačítko a mít to na reset pro nulování.
Ano to RS232 mě přišlo takyé hodně divné, jediný důvod proč co mě napadá, proč to tam číňan napsal je to, že to má stejný tvar zapojení.
Ještě dotaz k této sodně, http://www.essapraha.cz/merici-sondy-technicky-popis dle průběhu signálu na stránce dole, předpokládám, že by tuto také mělo být možné připojit k machu , jelikož je to také 2 kanálový vstup a ten 3 kanál je nejspíše také resetovací.
Cena je sice podstatně vyšší, ale zase bych té přesnosti věřil víc než tomu pravítku.
S žádným encoderem jsem zatím nepracoval, takže zde mám trochu mezery a předdpokládal jsem, že 2 kanálové jsou třeba jen pro rozlišení 0.01mm a pro lepší rozlišení přidaj další kanál. Proto ty lajcké dotazy.
Cena je sice podstatně vyšší, ale zase bych té přesnosti věřil víc než tomu pravítku.
S žádným encoderem jsem zatím nepracoval, takže zde mám trochu mezery a předdpokládal jsem, že 2 kanálové jsou třeba jen pro rozlišení 0.01mm a pro lepší rozlišení přidaj další kanál. Proto ty lajcké dotazy.
Ne. To je výstup z toho pravítka, nikoli vstup.
Je to signál, který ti říká absolutní pozici - teď jsem na nule (tedy někde na kraji pravítka).
Jinak to R by taky nemuselo znamenat reset (tedy jen jediný impulz na celé délce pravítka, který pak můžeš použít třeba jako HOME). Může to být pojato i jako reference, kdy to na délce pravítka udělá těch pulsů víc. Třeba vždy po několika centimetrech.
Pokud to nebudeš používat pro HOME, tak tě ten signál prakticky nemusí zajímat.
Jestli to chceš nějak používat s tím Machem, tak máš doufám nějaký HW interpolátor. Se SW obsloužením přes LPT bys asi při rychlejší jízdě měl problém, řekl bych.
Díky, také jsem to pak už pochopil z jiné diskuze. Prozatím se mě nezadařilo propojení , ale byl to jen takový rychlí pokus. Řešil jsem i to, zda oddělovací deska z CNC shopu http://cncshop.cz/PDF/CNC_IO_Board.pdf , která má standardně pro běžné vstupy typu koncák 12V to správně pustí, když z pravítka poleze jen TTL na 5V. Pan Ing.Quis si myslí že by mohlo, ale větší jistota by byl a to posílat přímo do interpolátoru SmoothStepperu, než do oddělovací desky a odsud sem.
Dle machu by to nemělo být složité, jednoduše připojit pravítko +5V a 0V (GND) přímo z desky a A a B zapojit na volné vstupy, třeba 12 a 13 a pak jen v mach3 v nastaveni povolit encoder a pridat pro něj A pin 12 a B 13.
Dle machu by to nemělo být složité, jednoduše připojit pravítko +5V a 0V (GND) přímo z desky a A a B zapojit na volné vstupy, třeba 12 a 13 a pak jen v mach3 v nastaveni povolit encoder a pridat pro něj A pin 12 a B 13.
No připojovat TTL pravítko s mikronovým rozlišením na tuhle desku je teda pěkná kravina. Jednak je nenulová možnost to pravítko odprásknout, protože ta deska pravděpodobně bude zapojena klasicky pro NPN senzory, takže přes pull-up odpor a LEDku v optronu tam bude připojeno 12V.
A navíc je to osazeno těmi nejšupáčtějšími a nejpomalejšími optrony, takže naprosto nevhodnými pro pravítko s velkým rozlišením.
Takže připojit rozhodně napřímo nebo přes nějaký rychlý oddělovač.
Já bych si tam dobastlil nějaký triviální oddělovač s jedním laciným integráčem, přece jen SmoothStepper není úplně zadarmo a je dobré ho ochránit. A taky bych se pak na reálném pravítku podíval, jestli třeba přece jen nemá diferenciální výstupy. A pokud ne, tak je případně do toho pravítka dodělal (nebo nechal dodělat).
Jinak by mě stejně zajímalo, co tím vlastně chceš měřit. Když už to budeš číst přes Mach, tak přece k odměřování můžeš použít rovnou krokování motorem. Rozhodně my mě ta konstrukce zajímala.
A navíc je to osazeno těmi nejšupáčtějšími a nejpomalejšími optrony, takže naprosto nevhodnými pro pravítko s velkým rozlišením.
Takže připojit rozhodně napřímo nebo přes nějaký rychlý oddělovač.
Já bych si tam dobastlil nějaký triviální oddělovač s jedním laciným integráčem, přece jen SmoothStepper není úplně zadarmo a je dobré ho ochránit. A taky bych se pak na reálném pravítku podíval, jestli třeba přece jen nemá diferenciální výstupy. A pokud ne, tak je případně do toho pravítka dodělal (nebo nechal dodělat).
Jinak by mě stejně zajímalo, co tím vlastně chceš měřit. Když už to budeš číst přes Mach, tak přece k odměřování můžeš použít rovnou krokování motorem. Rozhodně my mě ta konstrukce zajímala.
Díky za informace. Já tam zatím testoval rotační encoder co jsem koupil před pár lety zde na foru v bazaru, právě pro testovací účely.
Aktuálně si chci z pravítka (aktuálně to budu zkoušet řešit přes digitální odměřovaní od Sitall- viewtopic.php?f=8&t=23183 ) udělat defakto posuvné měřítko, kterým změřím půrměr hotového obrobkou.
Když tuto informaci dostanu do osy v machu (encoder osa) tak tento údaj dále můžu zpracovávat ve skryptu, například pro automatickou korecki následujícího obrobku, jednoduše naměřím například 5.02 na místo žádaných 5mm , tak skrypt před začátkem dalšího obrábění jednoduše upraví natavení DRO na hodnotu 2.51 (polovina - řeším soustruh). Toto chci řešit já, ale využití může být víc. Například pro kalibrování os na začátku obrábění, či při kolizi či ztrátě kroku na místo krokáčů. Přípdně v průběhu obrábění je možné sledovat stojící osu, zda se výrazně nezměnila proti ukazateli na pravítku. Nevím jak použitelný je macro pump, tedy trvale spuštěný skrypt, který by to mohl dost brzdit, ale některé věci jdou dělat přes Brain rozhraní v machu a tuto kontrolu přenechat automatice , a to třeba jen pro aktuálne nepoužíván osu, která stojí takovou a takovou dobu, kdy už by nevadilo případné zpoždění čtení mach osy vůči reálu. Těch možností je prostě celá řada.
P.S. SS sice není nejlevější, ale zatím se mě nepovedlo žádný zlikvidovat. Na druhou stranu upichovacích nožíků 1.4mm od ISCAR ( https://www.kovonastroje.cz/Nastroje-pr ... ISCAR.html)
jsem už pár pohřbil, stačí, když třeba dojde emulze a nebo drobná chyba při programování a neudělání simulace a to zamrzí mnohem víc, při té ceně nože.
Aktuálně si chci z pravítka (aktuálně to budu zkoušet řešit přes digitální odměřovaní od Sitall- viewtopic.php?f=8&t=23183 ) udělat defakto posuvné měřítko, kterým změřím půrměr hotového obrobkou.
Když tuto informaci dostanu do osy v machu (encoder osa) tak tento údaj dále můžu zpracovávat ve skryptu, například pro automatickou korecki následujícího obrobku, jednoduše naměřím například 5.02 na místo žádaných 5mm , tak skrypt před začátkem dalšího obrábění jednoduše upraví natavení DRO na hodnotu 2.51 (polovina - řeším soustruh). Toto chci řešit já, ale využití může být víc. Například pro kalibrování os na začátku obrábění, či při kolizi či ztrátě kroku na místo krokáčů. Přípdně v průběhu obrábění je možné sledovat stojící osu, zda se výrazně nezměnila proti ukazateli na pravítku. Nevím jak použitelný je macro pump, tedy trvale spuštěný skrypt, který by to mohl dost brzdit, ale některé věci jdou dělat přes Brain rozhraní v machu a tuto kontrolu přenechat automatice , a to třeba jen pro aktuálne nepoužíván osu, která stojí takovou a takovou dobu, kdy už by nevadilo případné zpoždění čtení mach osy vůči reálu. Těch možností je prostě celá řada.
P.S. SS sice není nejlevější, ale zatím se mě nepovedlo žádný zlikvidovat. Na druhou stranu upichovacích nožíků 1.4mm od ISCAR ( https://www.kovonastroje.cz/Nastroje-pr ... ISCAR.html)
jsem už pár pohřbil, stačí, když třeba dojde emulze a nebo drobná chyba při programování a neudělání simulace a to zamrzí mnohem víc, při té ceně nože.
Ano nože okolo 600-900Kč jsem zkušel, ale nesedí na plátek 1,4mm DGN 1402J IC908. A co jsem testoval ty jiné plátky, tak to prostě není ono a když má člověk ručně napsané několik set programů na tyto rozměry a toto provedení, tak se mu to měnit nechce.
Na druhou starnu po skokovém zdražení i plátku z cca 200Kč na 440Kč začnu možná heldat náhradu, jelikož si očividně výrobce cenu tahá z prstu.
Na druhou starnu po skokovém zdražení i plátku z cca 200Kč na 440Kč začnu možná heldat náhradu, jelikož si očividně výrobce cenu tahá z prstu.
A to budeš ten jezdec pravítka posouvat ručně, tedy něco jako šupleru? Tedy pak bude Mach sloužit jen jako zobrazovač, případně nějakým tlačítkem ten změřený údaj načteš do nějaké proměnné?Andrew píše: ↑27. 5. 2019, 4:36 Díky za informace. Já tam zatím testoval rotační encoder co jsem koupil před pár lety zde na foru v bazaru, právě pro testovací účely.
Aktuálně si chci z pravítka (aktuálně to budu zkoušet řešit přes digitální odměřovaní od Sitall- viewtopic.php?f=8&t=23183 ) udělat defakto posuvné měřítko, kterým změřím půrměr hotového obrobkou.
Když tuto informaci dostanu do osy v machu (encoder osa) tak tento údaj dále můžu zpracovávat ve skryptu, například pro automatickou korecki následujícího obrobku, jednoduše naměřím například 5.02 na místo žádaných 5mm , tak skrypt před začátkem dalšího obrábění jednoduše upraví natavení DRO na hodnotu 2.51 (polovina - řeším soustruh). Toto chci řešit já, ale využití může být víc. Například pro kalibrování os na začátku obrábění, či při kolizi či ztrátě kroku na místo krokáčů. Přípdně v průběhu obrábění je možné sledovat stojící osu, zda se výrazně nezměnila proti ukazateli na pravítku. Nevím jak použitelný je macro pump, tedy trvale spuštěný skrypt, který by to mohl dost brzdit, ale některé věci jdou dělat přes Brain rozhraní v machu a tuto kontrolu přenechat automatice , a to třeba jen pro aktuálne nepoužíván osu, která stojí takovou a takovou dobu, kdy už by nevadilo případné zpoždění čtení mach osy vůči reálu. Těch možností je prostě celá řada.
P.S. SS sice není nejlevější, ale zatím se mě nepovedlo žádný zlikvidovat. Na druhou stranu upichovacích nožíků 1.4mm od ISCAR ( https://www.kovonastroje.cz/Nastroje-pr ... ISCAR.html)
jsem už pár pohřbil, stačí, když třeba dojde emulze a nebo drobná chyba při programování a neudělání simulace a to zamrzí mnohem víc, při té ceně nože.
No asi jo, protože kdybys s tím posouval motorem, tak bys rozměr už měl z počtu kroků.
Docela mě mrzí, že to nemůžu pochopit, jak to budeš měřit. Mně by k takovému měření teda spíš seděla dotyková sonda.
Ale rád bych to pochopil, třeba to může být dobrý nápad.
Samozřejmě pro nějaké off-line sledování osy to může být dobré. I když k tomu zase asi stačí nějaký home-switch a jednoduchý script.
K té likvidaci SS: co nebylo, může být. Zatím jsi asi nic přímo k němu nepřipojoval, ne? Když píšeš, že tam máš oddělovací desku, tak jsi zřejmě zatím měl dlouhé dráty vždy nějak oddělené.
No ale každý svého štěstí strojvedoucím. Já bych tam ten integráč za 10Kč dal. Resp. spíš bych to asi zapojil diferenciálně.
S tim SS to nebylo myšleno tak, že by mě to nebylo přímo jedno. Mě jde aktuálně jen o testování. Pokud se to osvědčí, tak to nezůstane u jednoho stroje a pak by se to dělalo správně. Pokud by jsi byl ochoten poslat nejlépe link na hotový výrobek tak bych byl samozřejmě pro. Já jsem především konstruktér, vývojář a slušně si dokážu představit a realizovat automatizaci (když na to příjde tak i programátor), ale obecně elektro nemám rád a snažím se dělat s funkčními hotovými celky z kterých už leze jasná logika.
Co se měření týče, tak asi řešení na úrovni motor a mechanického spínač by mohlo být řešení, ale za předpokladu najití spínače co bude spínat s lepší přesností jak 0.01mm a druhý problém je v tom, že k tomu musíš udělat mechaniku, která bude dostatečně opakovatelně fungovat. Nemluvě o nutnosti motoru a driveru a pokud bych měl použít ty co používám na pohon a kterým opravdu věřím, tak je to minimáln 5k za sestavu + mechanika + spínač, takže celkově dost drahé.
Kdežto třeba aktuálně ta magnetická páska a čidlo stačí dát na jednoduchý vodící prvek k tomu pružinku a v tomto případě by stačil jednoduchý tažný elektromagnet jelikož se bude řešit 2mm posun. Při delších posunech to lze řešit elektormagnetickým ventilem a maýlm vzduchovým pístkem. U sondy to je opět stejný problém , potřebuju dosat hodnoty ze sondy do mach3. O jedné sondě jsem psal už víš, ale pokud bych to vyřešil přes ty pásky, tak to výjde laciněji.
Podstata toho všeho je, že se jedná o plně automatizovaný stroj, tj vložím tyč a pak už mě jen padají obrobky. Aktuálně mě už chybí jen to odměřování obrobku (automatický posouvač nového materiálu a odběr obrobku už mám) a doprogramovat skrypt co po každém obrboku udělá to porovnání a případně upraví osy.
Toto programování si myslím už bude ta lehčí část, jelikož jsem si dělal a programoval ATC na mach3 frézce a tam člověk musel pořešit podstatně víc věcí a možností chyby.
Co se měření týče, tak asi řešení na úrovni motor a mechanického spínač by mohlo být řešení, ale za předpokladu najití spínače co bude spínat s lepší přesností jak 0.01mm a druhý problém je v tom, že k tomu musíš udělat mechaniku, která bude dostatečně opakovatelně fungovat. Nemluvě o nutnosti motoru a driveru a pokud bych měl použít ty co používám na pohon a kterým opravdu věřím, tak je to minimáln 5k za sestavu + mechanika + spínač, takže celkově dost drahé.
Kdežto třeba aktuálně ta magnetická páska a čidlo stačí dát na jednoduchý vodící prvek k tomu pružinku a v tomto případě by stačil jednoduchý tažný elektromagnet jelikož se bude řešit 2mm posun. Při delších posunech to lze řešit elektormagnetickým ventilem a maýlm vzduchovým pístkem. U sondy to je opět stejný problém , potřebuju dosat hodnoty ze sondy do mach3. O jedné sondě jsem psal už víš, ale pokud bych to vyřešil přes ty pásky, tak to výjde laciněji.
Podstata toho všeho je, že se jedná o plně automatizovaný stroj, tj vložím tyč a pak už mě jen padají obrobky. Aktuálně mě už chybí jen to odměřování obrobku (automatický posouvač nového materiálu a odběr obrobku už mám) a doprogramovat skrypt co po každém obrboku udělá to porovnání a případně upraví osy.
Toto programování si myslím už bude ta lehčí část, jelikož jsem si dělal a programoval ATC na mach3 frézce a tam člověk musel pořešit podstatně víc věcí a možností chyby.
Presne takto to pouzivam v jednom stroji a neni s tim tadny problem. Pruzinka tam neni namalovana. Jako elektromagnet jsem pouzil stary stykac pres pakovy prevod.
- Přílohy
-