Co jste dneska bastlili?

prochaska · 27. 5. 2019, 4:19

Já používám oboje

Většinou Pt1000, protože má nejlepší poměr přesnost/složitost elektroniky. A pro případy, kdy potřebuju pochytat změny teploty v řádu desítek ms tak to zase zvládne jenom termočlánek. Ale pracuju jen s nízkými teplotami, jak to jde do stovek stupňů tak je lepší termočlánek protože víc vydrží.

majo477 · 27. 5. 2019, 4:43

prochaska píše: ↑27. 5. 2019, 4:19 Já používám oboje Většinou Pt1000, protože má nejlepší poměr přesnost/složitost elektroniky. A pro případy, kdy potřebuju pochytat změny teploty v řádu desítek ms tak to zase zvládne jenom termočlánek. Ale pracuju jen s nízkými teplotami, jak to jde do stovek stupňů tak je lepší termočlánek protože víc vydrží.

Chystám sa oživiť starššiu kaliacu pec,tak zistujem čo objednať

prochaska · 27. 5. 2019, 5:30

Tak to asi termočlánek K, je to běžný typ a je do 1250 stupňů.

Mex · 27. 5. 2019, 6:14

majo477 píše: ↑27. 5. 2019, 4:01 Aký je rozdiel medzi tými termočlánkami?prečo niekto použije tep čidlo pt100 a niekto zase termočlánok?dík

Je to rozdílný princip měření.
PtXXX měří změnu odporu čidla s teplotou. Je to absolutní měření (výsledkem je přímo měřená teplota). Nevýhoda je v tom, že to měření svým principem trpí samoohřevem. Samozřejmě pro nějaké měření +- pár stupňů o nic nejde, pro přesná měření je ale na to třeba myslet.

Termočlánky obecně (K, J, S a několik dalších typů) fungují na principu generování termoelektrického napětí. Nevýhodou je, že je to relativní měření. Nedostaneš přímo teplotu měřeného objektu, ale jen rozdíl jeho teploty od teploty na druhém konci termočlánku. Výhodou je, že toto měření netrpí samoohřevem.

A podle mě největší výhodou termočlánků je, že jsou velmi levné. Nejběžnější typ K (ten umí obsloužit snad každý měřák) stojí nějaké malé desetikoruny (nebo kolem 1 Eura).

Termočlánek je z principu dost přesný. Aby byl nepřesný, to už by teda musel být fakt hodně velký zmetek. Kdežto levná čidla PtXXX jsou často dost nepřesná. Sice teoreticky to můžou být ta nejpřesnější čidla, ale pak jsou za hodně dlouhé peníze.

jenicek · 27. 5. 2019, 6:26

Eště žes to Mexi jakštakš doplnil tou poslední větou, tou sis trochu nechal otevřený zadní vrátka...
Jinak je to přesně naopak.
Co se týče přesnosti, tak odporový teploměry jsou o řády jinde než termočlánky, které mají velké tolerance.
Pokud odporák připojíš pouze dvouvodičově, pak ano, může docházet k samohřevu a také k chybě vlivem úbytku na vedení. Z těchto důvodů se pro přesné měření používá výhradně 4-vodičové (3-) Kelvinovo zapojení, kde jsou tyto vlivy eliminovány takřka na 0.

Mex · 27. 5. 2019, 7:14

No tak schválně: kup si za nějaké drobné (řekněme do 2-3 USD) několik čidel Pt100 a několik termočlánků. Připojuj je postupně na stejný měřák. A schválně jaký rozptyl hodnot budeš mít u těch Pt a jaký u termočlánků.
Abys to nemusel zkoušet - u těch Pt bude rozptyl skoro určitě výrazně větší.

Ano, jistě můžeš koupit velmi přesné čidlo Pt100. Ale pak nebude za 2-3 USD, ale spíš tak za 100 USD.

Prostě u těch termočlánků se nějaká slušná přesnost (nikoli špičková) dosahuje výrazně snadněji.

3- nebo 4-vodičové připojení kompezuje odpor přívodních drátů. Nikoli samoohřev.

prochaska · 27. 5. 2019, 7:15

Pt čidlo se používá jako etalonový teploměr, v podstatě není nic přesnějšího

V přesnosti 1/3 DIN 43760 ("band 3") stojí asi pětikilo. Ale běžně se dělá jen do 250 stupňů, i když samotná platina samozřejmě vydrží podstatně víc (maximum co se dělá - a to je už opravdu drahé - je do 960 stupňů).

prochaska · 27. 5. 2019, 7:19

Mex píše: ↑27. 5. 2019, 7:14Ano, jistě můžeš koupit velmi přesné čidlo Pt100. Ale pak nebude za 2-3 USD, ale spíš tak za 100 USD.

Bohužel musím nesouhlasit. Běžná Pt čidla která používám (ta za pětikilo, viz minulý příspěvek) dvoubodově kalibrovaná v dusíku a v ledu mají menší rozptyl než termočlánky. Možná je to jen mými měřáky nebo prostředím, ale vychází to skutečně tak.

Mex · 27. 5. 2019, 7:35

Tak to máš kliku, blahopřeji.
Otázkou pak je, proč je kalibruješ, když jim věříš. Já už třeba K-termočlánky ani nekalibruju. Ale je fakt, že to není v aplikacích kde by kvůli tomu spadlo letadlo nebo bylo třeba měřit s rozlišením na 4 řády.
U Tebe je to možná jiné. K když potápěčů je jak hnoje, jeden víc nebo míň ...

Že je čidlo Pt teoreticky to nejpřesnější vůbec nezpochybňuju. Naopak už to píšu potřetí, tedy bylo to v každém mém postu.
Ale já celou dobu mluvím o reálných levných čidlech, ne o těch hoch-nóbl. A tam prostě u termočlánku stačí zkroutit 2 dráty a bude to měřit slušně.

No ale máme demokracii a přebytkovou ekonomiku, takže každý si koupí co chce.

jenicek · 27. 5. 2019, 7:45

Já myslím, že tady spíš došlo k nedorozumnění v terminologii a přesností zde je nazýváno:
- výrobní tolerance
- opakovatelnost měření
- chyba měřícího řetězce
- a v neposlední rychlost odezvy celého systému
Věřím tomu, že to všichni děláte tak, aby to fungovalo a měřilo v rámci aplikace správně, ale já se trochu v oboru pohybuju a servisuju to... http://www.tectra.cz/kalibratory-teplot ... alibratory
Klidně Vás někdy pozvu na seminář a Vaše čidla můžu zkalibrovat, případně i nasimulovat do smyčky

prochaska · 27. 5. 2019, 7:56

Mex píše: ↑27. 5. 2019, 7:35Otázkou pak je, proč je kalibruješ, když jim věříš.

To je jednoduché, kalibruju, protože je používám ve zkušebním přístroji

Tam se to tak nějak sluší, ať věřím nebo nevěřím

DwPetr · 27. 5. 2019, 9:41

Jak jsem řekl, tak jsem udělal, vykuchnul jsem ten cnc vehement. Spodek byla jen bedna, tu jsem tam nechal, byla těžká a pomačkaná, v tý kostře je všechno. Je překvapivě těžká a tuhá. Je montovaná z C a U profilů. Akční rozsah je 60x60cm. Moc času jsem na průzkum neměl. Největší štítek mám 50cm, takže kdyby se to podařilo nějak spustit, to by byla věc

Motor je tam nějakej takovej, https://www.orientalmotor.eu/Products/S ... &dwn=artnr Typ co tam přímo mám PK599BW jsem nedohledal, asi se už nevyrábí, jsou na něm jiný hodnoty , 5 fhase, 0,72 step DC 3,14V 1,4A tak to budu muset prozkoumat důkladněji, tady ten https://www.radwell.co.uk/en-GB/Buy/ORI ... OR/PK599BW

Pirs · 28. 5. 2019, 6:16

DwPetr · 30. 5. 2019, 9:47

Dodělal jsem si přírubu na velký sklíčidlo. Na tom malým jsem nemohl obrobit celou placku, tak jsem si nechal udělat výpalek, takovej prstýnek, a použil jsem přírubu ze SUI50 na 250. Trochu jsem ji porovnal a dodělal k tomu ten prstýnek, namáčkl na průměr, za zadní přesazenou stranu sešrouboval, a zepředu jsem udělal osazení na kombinovanou 310. Příruba jede rovně, ale sklíčidlo trochu háže, ten zadní rantl se bude muset srovnat, bylo už trochu naklepaný a podrápaný, tak budu muset vykoumat, jestli je hodit na magnetku a podle přední strany líznout zadek,, nebo je stáhnout na kus hřídele, slíznout ten rantlík v soustruhu, nebo mezi hrotama. Pakny to má docela dost dlouhý a bez poškození, tak by to s tím mohlo jít rovně. No zejtra popřemejšlím a poměřím a uvidim..
Ty krajní šestihrany přijdou vyměnit za imbusy a zahloubit, doma jsem zrovna žádný neměl.

piskoteek · 1. 6. 2019, 10:44

Výměna sondy z drátové za bezdrátovou, včetně samodoma vyrobené redukce do držáku,který se nepoužíval. Teď může u Žofky stát aj Tatar za předpokladu,že nedá do ní špatně kus .Toutch Probe