Jen pro zajímavost: L. šroub je vyroben v USA, je určen pro pohon rychlostních závodních člunů, je schopen člun pohánět rychlostí cca 175 km/h, je přitom ponořen jen částečně (pouze při startu je ponořen zcela), má průměr cca 18 cm, je vyroben z nerezové oceli, RPM motoru je cca 14 tis. ot/min. Šroub není překvapivě přesně vyvážen, ale protože bývá ponořený jen částečně, tak tato nevyváženost není nijak významně na škodu. Mám ho stejně jen zapůjčený za účelem případné inovace, nebo lépe jako inspiraci pro vymodelování tvaru lopatek s vyšší účinností. Inovaci lze uskutečnit obroušením a příp. drobnou úpravou tvaru lopatek (tzv. naklepáním). To vše ale může zvednou dosavadní účinnost jen odhadem o 1 až 3 %. Tento druh l. šroubu vyrábí jen několik výrobců na světě a asi všichni si je navzájem kopírují, protože zjistit správný tvar je velmi složitý úkol. Předpokládám proto, že česká plavidla všeho možného druhu, které máme asi každý možnost tu a tam někde uvidět, tak používají asi vůbec ty nejhorší l. šrouby, tedy s malou účinností. Jsem si proto docela jistý, že nejenom pro tyto česká plavidla , ale klidně i pro všechny plavidla EU, by se mohly vyrábět právě u nás, protože by se mohly vyrábět velmi kvalitní - co do účinnosti, co do materiálu a co do způsobu výroby (zejména CNC obrábění). Je proto jen škoda, že tomu tak není, přitom stačí tak málo.
Statická vyvažovačka těžkých rotorů
Umožňuje sice poměrně přesné vyvážení, ale to je závislé na kvalitě ložisek a hřídele. I tento druh vyvažovačky je ale jinak velmi jednoduchý a nenákladný na výrobu. Je snadno rozebiratelná a přestavitelná na větší a těžší průměry rotorů. Otočením vertikálních spodních držáků o 180° se zvetší rozpětí pro delší hřídel. Přesnost je dána hlavně tím, jak přesně je vyrobena hřídel pro uchycení rotoru a jak nejmenší ložiska jsou použity. Ložiska mají být i bez krytů a promazána olejem s nejmenší možnou viskozitou, hřídel by měla být z co nejlehčího kovu a v místě dotyku s ložisky vyleštěna.
Jen pro zajímavost: L. šroub je vyroben v USA, je určen pro pohon rychlostních závodních člunů, je schopen člun pohánět rychlostí cca 175 km/h, je přitom ponořen jen částečně (pouze při startu je ponořen zcela), má průměr cca 18 cm, je vyroben z nerezové oceli, RPM motoru je cca 14 tis. ot/min. Šroub není překvapivě přesně vyvážen, ale protože bývá ponořený jen částečně, tak tato nevyváženost není nijak významně na škodu. Mám ho stejně jen zapůjčený za účelem případné inovace, nebo lépe jako inspiraci pro vymodelování tvaru lopatek s vyšší účinností. Inovaci lze uskutečnit obroušením a příp. drobnou úpravou tvaru lopatek (tzv. naklepáním). To vše ale může zvednou dosavadní účinnost jen odhadem o 1 až 3 %. Tento druh l. šroubu vyrábí jen několik výrobců na světě a asi všichni si je navzájem kopírují, protože zjistit správný tvar je velmi složitý úkol. Předpokládám proto, že česká plavidla všeho možného druhu, které máme asi každý možnost tu a tam někde uvidět, tak používají asi vůbec ty nejhorší l. šrouby, tedy s malou účinností. Jsem si proto docela jistý, že nejenom pro tyto česká plavidla , ale klidně i pro všechny plavidla EU, by se mohly vyrábět právě u nás, protože by se mohly vyrábět velmi kvalitní - co do účinnosti, co do materiálu a co do způsobu výroby (zejména CNC obrábění). Je proto jen škoda, že tomu tak není, přitom stačí tak málo.
Jen pro zajímavost: L. šroub je vyroben v USA, je určen pro pohon rychlostních závodních člunů, je schopen člun pohánět rychlostí cca 175 km/h, je přitom ponořen jen částečně (pouze při startu je ponořen zcela), má průměr cca 18 cm, je vyroben z nerezové oceli, RPM motoru je cca 14 tis. ot/min. Šroub není překvapivě přesně vyvážen, ale protože bývá ponořený jen částečně, tak tato nevyváženost není nijak významně na škodu. Mám ho stejně jen zapůjčený za účelem případné inovace, nebo lépe jako inspiraci pro vymodelování tvaru lopatek s vyšší účinností. Inovaci lze uskutečnit obroušením a příp. drobnou úpravou tvaru lopatek (tzv. naklepáním). To vše ale může zvednou dosavadní účinnost jen odhadem o 1 až 3 %. Tento druh l. šroubu vyrábí jen několik výrobců na světě a asi všichni si je navzájem kopírují, protože zjistit správný tvar je velmi složitý úkol. Předpokládám proto, že česká plavidla všeho možného druhu, které máme asi každý možnost tu a tam někde uvidět, tak používají asi vůbec ty nejhorší l. šrouby, tedy s malou účinností. Jsem si proto docela jistý, že nejenom pro tyto česká plavidla , ale klidně i pro všechny plavidla EU, by se mohly vyrábět právě u nás, protože by se mohly vyrábět velmi kvalitní - co do účinnosti, co do materiálu a co do způsobu výroby (zejména CNC obrábění). Je proto jen škoda, že tomu tak není, přitom stačí tak málo.
Naposledy upravil(a) Dynamik dne 3. 3. 2019, 6:52, celkem upraveno 2 x.
Výzkum/vývoj techniky pro dynamiku tekutin, její prototypování v 3D CAD a měření
Nikoho asi příspěvek nezaujal 
Pluto s Wartburgem jezdil tak 45km/h a tvrdila jsem že jezdí padesát na Vltavě proti proudu měřeno srovnáním s jedoucím autem po břehu směr Zbraslav ,komunikace hulákáním z auta na loď a obráceně ...
Dřevní doba tak se klidně smějte jako my tenkrát kdy aut bylo málo jako telefonních linek a motorových člunů ještě méně ...
Osobně řeknu ,že takové šroubečky mohou dělat jako fušku během svačiny v RF
Zkoušeli jsme tenkrát i vodní trysku , ale potíže s materiály a na lyžování stačí obyčejný "alumíniový do písku litý"
Pluto s Wartburgem jezdil tak 45km/h a tvrdila jsem že jezdí padesát na Vltavě proti proudu měřeno srovnáním s jedoucím autem po břehu směr Zbraslav ,komunikace hulákáním z auta na loď a obráceně ...
Dřevní doba tak se klidně smějte jako my tenkrát kdy aut bylo málo jako telefonních linek a motorových člunů ještě méně ...
Osobně řeknu ,že takové šroubečky mohou dělat jako fušku během svačiny v RF
Zkoušeli jsme tenkrát i vodní trysku , ale potíže s materiály a na lyžování stačí obyčejný "alumíniový do písku litý"
https://t.me/pump_upp
Tyhle vrtule se vyvažují na magnetu jako modeláři ,jen ten magnet je neodym a má průměr asi 4cm (musel bych ho změřit ,ten magnet by stačil i menší je zbytečnej silnej )jen ten rám mám říznutej laserem z 4mm plechu .
Šroub není zpřevodován do rychla ale do pomala (třeba 12/15 12z kolo od motoru 15 na vrtuli ) protože motor točí 12800 -13500 ot /min
Vím to proto že jsem si s nima hrál
a Petr je letitý kamarád . 
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Ty ses myslím tomuhle věnoval (nebo věnuješ) docela dost, ne?
Proč se tyhle věci nevyvažují dynamicky? Protože tam je nějaký problém, nebo je to zbytečné, nebo jen proto, že dynamickou vyvažovačku nemáš?
U lehoučké vrtule pro letadla to může být problém, protože tam budou dělat bordel i aerodynamické jevy při roztočení.
Ale u takhle těžkého lodního šroubu to přece musí jít pěkně.
Viděl jsem pěknou vyvažovačku s tenzometry. Pohon toho vyvažovaného předmětu dělali opásaným řemenem, takže to bylo poměrně hodně variabilní.
Mex: u uzkych rotoru je postacujici staticke vyvazeni. Momentove ucinky jsou relativne male, hlavne pri takovych nizkych rychlostech. Dobre prvedene staticke vyvazeni uzkeho rotoru (motocyklove kolo, vrtule,...) rucne byva presnejsi nez dynamicke na stroji- casto tam algoritmus dela kompromisy prave u siloveho vyvazeni aby dostal jakz tak hl. osu setrvacnosti pobliz osy rotace. Navic nikdy neumistujes zavazi presne do te roviny, kterou zamysli stroj.
TOS S28, DIY CNC, Holzmann ZS-40HS, Prusa Mk3s+MMU2s, Bambu X1C Combo
Mex píše: ↑3. 3. 2019, 3:43Ty ses myslím tomuhle věnoval (nebo věnuješ) docela dost, ne?
Proč se tyhle věci nevyvažují dynamicky? Protože tam je nějaký problém, nebo je to zbytečné, nebo jen proto, že dynamickou vyvažovačku nemáš?
U lehoučké vrtule pro letadla to může být problém, protože tam budou dělat bordel i aerodynamické jevy při roztočení.
Ale u takhle těžkého lodního šroubu to přece musí jít pěkně.
Viděl jsem pěknou vyvažovačku s tenzometry. Pohon toho vyvažovaného předmětu dělali opásaným řemenem, takže to bylo poměrně hodně variabilní.
To je jednoduchý ,pokud potřebuješ vyvážit vrtuli s v velkým výkonem tak to nevyvážení váhy jednotlivejch listů je naprosto zanedbatelný proti hydrodynamickému nevyvážení (namáhání ),tak že pokud některý list bude mít jinou geometrii tak vektor síly na hřídel (jestli se to tak správně jmenuje ) budou několikanásobně přesahovat síly které vzniknou běžnou hmotnostní nevyvážeností .
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Fmodel, já mám informaci, že motor točí cca 7 tis. a šroub má cca 13 tis., tedy do rychla. Měl jsem pochybnosti, ale byl jsem opakovaně ubezpečován, že je to do rychla. Proto mají údajně převody a ložiska velmi krátkou životnost. Ale zkusím to ověřit od jednoho nedávného mistra světa. Jen co se trochu oteplí, tak to budu vědět zcela jistě, protože to mám k majiteli šroubu kousek.
Poloponořené šrouby i tak potřebují co nejvyšší otáčky, protože v záběru je vždy cca 1,5 šroubu. Šroub tedy neklade takový odpor motoru, jako kdyby byl zcela ponořený. Tak proto je převod do rychla celkem i logický.
Poloponořené šrouby i tak potřebují co nejvyšší otáčky, protože v záběru je vždy cca 1,5 šroubu. Šroub tedy neklade takový odpor motoru, jako kdyby byl zcela ponořený. Tak proto je převod do rychla celkem i logický.
Výzkum/vývoj techniky pro dynamiku tekutin, její prototypování v 3D CAD a měření
Ale to hydrodynamické vyvážení by přece vhodně navržená dynamická vyvažovačka zvládla změřit taky, ne?fmodel píše: ↑3. 3. 2019, 4:02 To je jednoduchý ,pokud potřebuješ vyvážit vrtuli s v velkým výkonem tak to nevyvážení váhy jednotlivejch listů je naprosto zanedbatelný proti hydrodynamickému nevyvážení (namáhání ),tak že pokud některý list bude mít jinou geometrii tak vektor síly na hřídel (jestli se to tak správně jmenuje ) budou několikanásobně přesahovat síly které vzniknou běžnou hmotnostní nevyvážeností .
Já jsem kdysi dělal nějaké věci kolem vibrodiagnostiky, a tak vím, že dynamicky jsou často vidět i věci, o kterých člověk ani netuší, že existují.
Možná ale mám zkreslené představy ze sledování F1 a jiných motorsportů, kde se myslím na přesnost a diagnostiku hodně hraje.
Díky za info.
Ty poloponořené vrtule samozřejmě víc namáhají hřídel ,ale mají jiné výhody
hydrodynamické vyvážení je samozřejmě důležité (myslím geometrická přesnost jednotlivých listů ) to hmotnostní vyvážení stačí v rozumných mezích ,tudíš staticky.Když si představíš jak ty listy zabírají do vody při 8000 ot=min tak je to docela peklo
samozřejmě antikavitační profil listů je nutný.Jinak díky tomu že je nikdo nefrézoval na CNC a nenavrhoval v CADu ale používal dlouholeté zkušenosti tak kolem toho panuje řada mýtů ,pověr a tajemství
,Ale samozřejmě to není jednoduchá záležitost a musíš o tom dost vědět.http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Nevím jak ? na list ve vodě působí třeba 10000N při nějakém úhlu listu vrtule ,pokud bude druhý list pod jiným uhlem nebo prohnutím či příklonem listu tak se bude flákat a bude mít třeba o 20% jinou účinnost a tím pádem bude i podstatně jinej tlak na list a tím se bude i jinak namáhat hřídel atd.Mex píše: ↑3. 3. 2019, 4:11Ale to hydrodynamické vyvážení by přece vhodně navržená dynamická vyvažovačka zvládla změřit taky, ne?fmodel píše: ↑3. 3. 2019, 4:02 To je jednoduchý ,pokud potřebuješ vyvážit vrtuli s v velkým výkonem tak to nevyvážení váhy jednotlivejch listů je naprosto zanedbatelný proti hydrodynamickému nevyvážení (namáhání ),tak že pokud některý list bude mít jinou geometrii tak vektor síly na hřídel (jestli se to tak správně jmenuje ) budou několikanásobně přesahovat síly které vzniknou běžnou hmotnostní nevyvážeností .
Já jsem kdysi dělal nějaké věci kolem vibrodiagnostiky, a tak vím, že dynamicky jsou často vidět i věci, o kterých člověk ani netuší, že existují.
Možná ale mám zkreslené představy ze sledování F1 a jiných motorsportů, kde se myslím na přesnost a diagnostiku hodně hraje.
Díky za info.
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
To je zajímavé a pro mě nečekané.
Kde jinde by člověk čekal velké CADové výpočty z oblasti dynamiky tekutin.
A taky z oblasti vibrodiagnostiky.
Je to jistě složitá problematika, takže těžko z voleje vystřelit nějakou chytrou myšlenku.fmodel píše: ↑3. 3. 2019, 4:21 Nevím jak ? na list ve vodě působí třeba 10000N při nějakém úhlu listu vrtule ,pokud bude druhý list pod jiným uhlem nebo prohnutím či příklonem listu tak se bude flákat a bude mít třeba o 20% jinou účinnost a tím pádem bude i podstatně jinej tlak na list a tím se bude i jinak namáhat hřídel atd.
Ale je to periodický děj, a pro periodické děje platí nějaké zákonitosti.
Takže síly sice budou proměnné, ale když 1000x po sobě je síla v nějaké poloze rotoru jiná než v jiné poloze rotoru, tak to asi nebude jen tak samo sebou.
Jen pár lidí má představu co se při těch rychlostech děje ,a v tomhle sportu je to pár lidí co se tomu léta věnují a samozřejmě to jsou pánové v důchodovém věku a tak těžko čekat nějaké CADové výpočty z oblasti dynamiky tekutin
no a pak jsou to peníze které by to stálo ,myslím že by se dal za to koupit v Praze dům a možná i s Pražským hradem 
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;