Mn-80 control unit
Sice není pátek 13, ale stejně mám zase den blbec. Až při finalizování všech požadavků jsem zjistil, že mi chybí jedna vstupní nožička. Na původním ovladači jsem měl filosofii ovládání trochu jinou - tlačítka a přepínače. Tady je už jenom 8 tlačítek a jejich funkčnost je potvrzená podsvícením. Přepínače jsem vypustil. Když už hlídám všechno, tak i správný směr otáčení vřetena. Mám teď asi tyto možnosti 1-vzdám se pípnutí klávesnice, 2-nebudu hlídat otáčení, 3-použiju jeden výstup pro dvě operace, 4-udělám sériovou, nebo napěťovou klávesnici, 5-použiju jinej procesor. Asi nejjednodušší by bylo to STM, ale nikdy jsem s tím nedělal a zrovna tohle je docela složité, nebo MEGA2560, ale ta bude zase pekelně nevyužitá.
to, ze 2560 bude ted nevyuzita, neznamena ze ti za cas nebudou chybet piny
"do řiti se řítíme, ani o tom nevíme.."
Přemejšlet nad něčím jen tak v hlavě je zjevně nahov....no. Když jsem si to dal teď na papír, tak mi trvalo asi minutu než jsem po drobné úpravě zase 3 piny v plusu. 
Holt nepoužiju HC595, ale sběrnici I2C (mám na ní displej) a pověsím tam druhou identickou destičku, přeadresovanou a s malou úpravou je to. 
Né tak úplně 
, čínský soudruh je filuta.
Holt nepoužiju HC595, ale sběrnici I2C (mám na ní displej) a pověsím tam druhou identickou destičku, přeadresovanou a s malou úpravou je to.
, čínský soudruh je filuta.
Naposledy upravil(a) lubbez dne 3. 2. 2020, 7:37, celkem upraveno 1 x.
Este chvilku popracuj a uz budes na mojom systeme 
tiez ma displej na i2c aj klavesnicu. Navyse vyuzivam moznosti PCF a pri obslube klavesnice mi vygeneruje impul pre prechod do prerusenia uP a nacita sa udaj z tlacidiel cez i2c do uP.
Ak budes mat malo tlacidiel tak mozes....
Hlavne nezabudni vstupy napr tlacidla pripojene na PCF podporit pullup odpormi 1 az 4k7 na +5V a kondiky 47 az 100n na zem. Aby boli vstupy osetrene. Aby sa ti nestalo ze sa suport z nicoho nic rozbehne smerom k vretenu
Navyse ma cez PIC pripojenu maticovu klavesnicu 4x4 do 4 vstupov toho PCF.
Co tam mas za displej, ja som daval oled 4x20.znakov a je to ltt. Maju v cine oled 2x16 znakov za 14E.
Za oled som menil hlavne z dovodu ze bolo blbo vidno z boku, kedze to mam priamo na sustruhu. Ale ked to budes mat pred sebou tak nebude problem.
tiez ma displej na i2c aj klavesnicu. Navyse vyuzivam moznosti PCF a pri obslube klavesnice mi vygeneruje impul pre prechod do prerusenia uP a nacita sa udaj z tlacidiel cez i2c do uP.Ak budes mat malo tlacidiel
tak mozes.... Hlavne nezabudni vstupy napr tlacidla pripojene na PCF podporit pullup odpormi 1 az 4k7 na +5V a kondiky 47 az 100n na zem. Aby boli vstupy osetrene. Aby sa ti nestalo ze sa suport z nicoho nic rozbehne smerom k vretenu
Navyse ma cez PIC pripojenu maticovu klavesnicu 4x4 do 4 vstupov toho PCF.
Co tam mas za displej, ja som daval oled 4x20.znakov a je to ltt. Maju v cine oled 2x16 znakov za 14E.
Za oled som menil hlavne z dovodu ze bolo blbo vidno z boku, kedze to mam priamo na sustruhu. Ale ked to budes mat pred sebou tak nebude problem.
Minulý měsíc byl docela fofr, DPH + hlášení + zhruba uzavřít účetnictví. Potom ještě silniční daň a krom toho docela velká spousta práce. V sobotu 25 jsem odjížděl na lyže, ale byl jsem spíš zralej na to, si jít lehnout. Rakousko nezklamalo, jedno z mála center, kde se obešli bez umělého sněhu a já mohl 6 dnů blbnout na tý bílý přírodní sračce. První rok jsem měl dědečkovskou permici a tak šest dnů stálo nějakejch 210E, což po všemožných přepočtech vzdáleností vygenerovalo cenu cca 20 korun na jeden kilometr jízdy na excelentně upravené sjezdovce.
Orvat se jak zvíře bylo záležitostí několika málo hodin a večery jsem věnoval práci, přesněji plošňáku na MN80. Používám velice historický návrhový systém Protel, původně ještě pod DOS. Když jsem si ho kupoval, tak cena byla skoro půlroční plat, ale dostal jsem k tomu veškerou slušně okomentovanou dokumentaci. Na ničem novějším než XP už to pustit nejde, ale celkově je to docela funkční systém. Napsal jsem si videodriver na Dellí notebook 1280x1024 a provozuju ho tam. Dneska po návratu do Prahy jsem se dal do plošňáku. Vytiskout na fólii a stříknout vodičkou na zčernání toneru. Potom osvítit na UV LED osvitce (5 minut), vyvolat v louhu (3 minuty) a nakonec vyleptat - solná + peroxyd (3 minuty). Vrtat 0,9 mm vrtákem, potom očistit ředidlem, okartáčonat mosazným kartáčem a nalakovat (cca 10 minut). Jestli dobře počítám, tak za necelou půlhodinku je hotový kompletní plošný spoj. Osazení tak dvě hodiny, tady je malý zádrhel, nejdřív se musí osadit a nastavit zdroj +5V a teprve pak pokračovat s ostatními součástkami. Zdroj má bez nastavení výstupní napětí 12V! Já mám napáječku 24V (používám pro napájení koncáků a IRC), ale i při odběru 1,5A na 5ti voltech nemusí být chlazený. Použitý procesor je AVR328 na destičce Pro Mini, ale ten zaletuju až po otestování všech periférií. A pak už jenom vymyslet kousek chybějícího kódu.
Orvat se jak zvíře bylo záležitostí několika málo hodin a večery jsem věnoval práci, přesněji plošňáku na MN80. Používám velice historický návrhový systém Protel, původně ještě pod DOS. Když jsem si ho kupoval, tak cena byla skoro půlroční plat, ale dostal jsem k tomu veškerou slušně okomentovanou dokumentaci. Na ničem novějším než XP už to pustit nejde, ale celkově je to docela funkční systém. Napsal jsem si videodriver na Dellí notebook 1280x1024 a provozuju ho tam. Dneska po návratu do Prahy jsem se dal do plošňáku. Vytiskout na fólii a stříknout vodičkou na zčernání toneru. Potom osvítit na UV LED osvitce (5 minut), vyvolat v louhu (3 minuty) a nakonec vyleptat - solná + peroxyd (3 minuty). Vrtat 0,9 mm vrtákem, potom očistit ředidlem, okartáčonat mosazným kartáčem a nalakovat (cca 10 minut). Jestli dobře počítám, tak za necelou půlhodinku je hotový kompletní plošný spoj. Osazení tak dvě hodiny, tady je malý zádrhel, nejdřív se musí osadit a nastavit zdroj +5V a teprve pak pokračovat s ostatními součástkami. Zdroj má bez nastavení výstupní napětí 12V! Já mám napáječku 24V (používám pro napájení koncáků a IRC), ale i při odběru 1,5A na 5ti voltech nemusí být chlazený.
Použitý procesor je AVR328 na destičce Pro Mini, ale ten zaletuju až po otestování všech periférií. A pak už jenom vymyslet kousek chybějícího kódu.
- Vyvolaný plošňák
- Leptání po 70 vteřinách
- Plošný spoj
- Částečně osazený spoj
Nějak se nedaří. 
Jediným světlým bodem byla návštěva u Milana199, který mi laskavě poskytnul IRC 1000imp/ot, protože číňani se na mně vybodli. Po prohlídnutí Milanova strojového parku mám ale deprézi a asi už nebudu nikdy nic stavět. Prostě je to marný, je to marný.
Jediným světlým bodem byla návštěva u Milana199, který mi laskavě poskytnul IRC 1000imp/ot, protože číňani se na mně vybodli. Po prohlídnutí Milanova strojového parku mám ale deprézi a asi už nebudu nikdy nic stavět. Prostě je to marný, je to marný.Tak jsem zhruba dokončil programování. Nakonec jsem si to hóódně zjednodušil. Otáčkoměr je samostatná jednotka, původní zobrazení Oled displejem vzalo za své, po pádu displeje na podlahu, samozřejmě ve chvíli, kdy bylo vše hotové. Nakonec jsem zvolil LEDkový displej, řízený PCF 8574. Otáčky vypočítávám 1x za 2 sekundy ze signálu Z enkodéru. Ovšem pokud chci, tak se otáčkoměr zmáčknutím jednoho tlačítka změní na "děličku" s rozlišením cca 0,1°. Je to sice trochu samoúčelné, ale využití to najde.
Výsledná verze hardware se vrátila k osvědčeným tlačítkům z hracích automatů. Všechny je čtu jako klávesnici 3x3 a fíčurka je jejich osvětlení, vždy svítí jen ty, které jsou právě aktivní. Enkodér používám buď jako zdroj impulzů pro "softvérová ozubená kola" výstup A a Zko jako synchro impulz pro začátek závitu. A + B na indikaci směru otáčení. Přidal jsem jedno tlačíto na odjezd z pracovní polohy, abych mohl kontrolovat závit třeba kalibrem. Celá konstrukce je teď upravená pro ovládání pravou rukou, ale zbytek ovládání zůstal prakticky stejný. Samozřejmě SW je napsaný kompletně znovu, protože se úplně změnil přístup k vyhodnocení požadovaných parametrů a změnily se i ovládací prvky, jejiž počet jsem se snažil minimalizovat. IRC má 1000 imp/ot ale pracuji s vzestupnou i sestupnou hranou, tedy 2000 imp/ot.
Krom závitů je tu i prostý posuv suportu. Není nad pohodlné soustružení. A když k tomu máme ještě doraz a hlavně možnost nastavit si ideální rychlost posuvu v reálném čase, tak je to pohoda. Při změně ze závitů na posuv se automaticky změní krokování ze 400 kroků na 1600 na jednu otáčku. Motor je pak výrazně tišší. Pokud by i to bzučení vadilo, lze ho vypnout tlačítkem úplně. Druhým tlačítkem se mění směr pohybu suportu.
Číňan mi s tím svým virusem udělal pěknej zmatek. Protože nemám pravítko odměřování, nebudu dál pokračovat. Nechci mít rozhozený soustruh uprostřed dílny několik týdnů. Škoda, že když to teď odložím, budu pak muset věnovat dost času opět se do projektu vctítit.
Nakonec jsem zvolil LEDkový displej, řízený PCF 8574. Otáčky vypočítávám 1x za 2 sekundy ze signálu Z enkodéru. Ovšem pokud chci, tak se otáčkoměr zmáčknutím jednoho tlačítka změní na "děličku" s rozlišením cca 0,1°. Je to sice trochu samoúčelné, ale využití to najde.Výsledná verze hardware se vrátila k osvědčeným tlačítkům z hracích automatů. Všechny je čtu jako klávesnici 3x3 a fíčurka je jejich osvětlení, vždy svítí jen ty, které jsou právě aktivní. Enkodér používám buď jako zdroj impulzů pro "softvérová ozubená kola" výstup A a Zko jako synchro impulz pro začátek závitu. A + B na indikaci směru otáčení. Přidal jsem jedno tlačíto na odjezd z pracovní polohy, abych mohl kontrolovat závit třeba kalibrem. Celá konstrukce je teď upravená pro ovládání pravou rukou, ale zbytek ovládání zůstal prakticky stejný. Samozřejmě SW je napsaný kompletně znovu, protože se úplně změnil přístup k vyhodnocení požadovaných parametrů a změnily se i ovládací prvky, jejiž počet jsem se snažil minimalizovat. IRC má 1000 imp/ot ale pracuji s vzestupnou i sestupnou hranou, tedy 2000 imp/ot.
Krom závitů je tu i prostý posuv suportu. Není nad pohodlné soustružení.
A když k tomu máme ještě doraz a hlavně možnost nastavit si ideální rychlost posuvu v reálném čase, tak je to pohoda. Při změně ze závitů na posuv se automaticky změní krokování ze 400 kroků na 1600 na jednu otáčku. Motor je pak výrazně tišší. Pokud by i to bzučení vadilo, lze ho vypnout tlačítkem úplně. Druhým tlačítkem se mění směr pohybu suportu. Číňan mi s tím svým virusem udělal pěknej zmatek. Protože nemám pravítko odměřování, nebudu dál pokračovat. Nechci mít rozhozený soustruh uprostřed dílny několik týdnů. Škoda, že když to teď odložím, budu pak muset věnovat dost času opět se do projektu vctítit.
- Pohled na jednotku řízení
- A tady jsou střívka
Tak ze parada, pochval sa potom ako sa stym robi teraz
A meranie uhla je super vec, ked treba napr 3 diery nankruznicu a podobne, parada.
Neviem kde to mas ale ten oled si objednaj,ja som z boku nic nevidel na displeji. mam 4 tlacitka pre ovladanie odsunu noza, A-smer k sklucovadlu ,B*-smer od sklucovadla (idu nastavit zadanim hodnoty na ciselnej klavesnici a ulozit do eeprom) nastavenych mam vecsinou 50mm,pouzivam koli meraniu otvoru sublerov. dva smery koli tomu ze po merani sa viem vratit hned naspat na povodne miesto. Stlacim A odide o 50mm zmeram co treba , stlacim B vrati sa naspa.
C a D je to iste len je v eeprom ulozene 2mm. 2mm pre rezanie zavitou nozom, ked zacistim koniec hriadele, zalozim noz na zavity, zmacknutin D sa posunie noz o 2mm od zaciatku konca hriadela, tj aby bol pekny nabeh do zavitu.
Joistick tuk hore suport bezi o nastavenu hodnotu k sklucovadlu, tuk dole bezi od sklucovadla -vsetko max rychlost co zvladne motor.
Tuk v pravo, cakanie na synchro od Z rezanie zavitu alebo sustruzenie podla zvoleneho rezimu. podla tuknutia v lavo alebo v pravo sa pohne suport.
Ulozena hodnota v eeprom o kolko ma ten suport jazdit. Samo ze hodnoty nemusim ukladat vzdy do eeprom, akurat po vypnuti treba znova nahodit. Ale kedze sa hlavne ta posledna hodnota vzdy meni tak to nicomu nevadi.
pri sustruceni hrubovani pouzivam tusim 0.22mm na otacku, na jemno 0.09mm na otacku (tych hodnott maj je ž ci kolko ale vecsinou beham na tychto)
Inac uznas ze praca na sustruhe je UPLNE inde ako na klasike. ide to rychlejsie a lepsie ovela....
Robil som nejake vypocty encoder 1000im plne postacujelen sa treba pohrat s softom, a rozlisenie na oba hrany.
A meranie uhla je super vec, ked treba napr 3 diery nankruznicu a podobne, parada.
Neviem kde to mas ale ten oled si objednaj,ja som z boku nic nevidel na displeji. mam 4 tlacitka pre ovladanie odsunu noza, A-smer k sklucovadlu ,B*-smer od sklucovadla (idu nastavit zadanim hodnoty na ciselnej klavesnici a ulozit do eeprom) nastavenych mam vecsinou 50mm,pouzivam koli meraniu otvoru sublerov. dva smery koli tomu ze po merani sa viem vratit hned naspat na povodne miesto. Stlacim A odide o 50mm zmeram co treba , stlacim B vrati sa naspa.
C a D je to iste len je v eeprom ulozene 2mm. 2mm pre rezanie zavitou nozom, ked zacistim koniec hriadele, zalozim noz na zavity, zmacknutin D sa posunie noz o 2mm od zaciatku konca hriadela, tj aby bol pekny nabeh do zavitu.
Joistick tuk hore suport bezi o nastavenu hodnotu k sklucovadlu, tuk dole bezi od sklucovadla -vsetko max rychlost co zvladne motor.
Tuk v pravo, cakanie na synchro od Z rezanie zavitu alebo sustruzenie podla zvoleneho rezimu. podla tuknutia v lavo alebo v pravo sa pohne suport.
Ulozena hodnota v eeprom o kolko ma ten suport jazdit. Samo ze hodnoty nemusim ukladat vzdy do eeprom, akurat po vypnuti treba znova nahodit. Ale kedze sa hlavne ta posledna hodnota vzdy meni tak to nicomu nevadi.
pri sustruceni hrubovani pouzivam tusim 0.22mm na otacku, na jemno 0.09mm na otacku (tych hodnott maj je ž ci kolko ale vecsinou beham na tychto)
Inac uznas ze praca na sustruhe je UPLNE inde ako na klasike. ide to rychlejsie a lepsie ovela....
Robil som nejake vypocty encoder 1000im plne postacujelen sa treba pohrat s softom, a rozlisenie na oba hrany.
To atlan: práce se soustruhem s elektronikou je prostě pohoda, neumím si představit, že bych byl dělal bez ní. Hlavně si mohu nastavit velikost třísky na aktuální otáčky poťákem a soustruh si jenom chrotá.
To Jova: Těch 1600 kroků jsem zvolil kvůli jednoduchosti, neb se mění pouze jeden DIP SW, který je při 400 OFF a při 1600 ON. Spínám to optotranzistorem. DIP SW má pull up rezistory a tak tam stačí opravdu jenom opťák a na vstupu 200 ohm rezistor. Rovnou to řídím nožičkou z arduina. Ke změně kroků dochází okamžitě, bez jakéhokoliv resetu, ale v rámci solidního přístupu, hodím STEP do LOW, vypnu ENABLE, přepnu krokování a zapnu ENABLE. Je to kousek mého projektu nastavování mikrokroků z počítače, kdy byl vyhozený celý SWITCH a nahrazenej elektronikou.
To Jova: Těch 1600 kroků jsem zvolil kvůli jednoduchosti, neb se mění pouze jeden DIP SW, který je při 400 OFF a při 1600 ON. Spínám to optotranzistorem. DIP SW má pull up rezistory a tak tam stačí opravdu jenom opťák a na vstupu 200 ohm rezistor. Rovnou to řídím nožičkou z arduina. Ke změně kroků dochází okamžitě, bez jakéhokoliv resetu, ale v rámci solidního přístupu, hodím STEP do LOW, vypnu ENABLE, přepnu krokování a zapnu ENABLE. Je to kousek mého projektu nastavování mikrokroků z počítače, kdy byl vyhozený celý SWITCH a nahrazenej elektronikou.
Tak nakonec malá změna. Kolega má skleněné odměřovací pravítko a v případě potřeby mi ho půjčí. A tak pokračuju dál. Dneska jsem dodělal celý soft, otestoval všechny rutiny a proměnné se plní i vyprazdňují podle původních představ. Věc, ze které jsem měl největší strach - "softvérové ozubebé kolo" - bylo nakonec pár řádků kódu, možná 15. V podstatě nastavím požadované parametry a povolím HW přerušení. Škoda že wiring neumí řídit IRQ jednotlivě, ale pouze obě najednou (ATmel 328). I tohle jsem nakonec poměrně snadno vyřešil.
Celý pohyb při závitování jede v přerušení, hlavní program stojí a čeká na ukončení cyklu. Na změnu otáček, případně zastavené vřeteno program zareaguje okamžitě, nejpozději ale po otočení vřetena o 0,18°. Ukoncěním cyklu předá řízení hlavnímu programu, kde opět suport s nožem přejede na začátek. Tady jsem přidal možnost odjet stranou a případně změřit závit. Tyto cykly se opakují až do úplného dokončení závitu. O to se zatím stará cca 750 řádků kódu.
Zítra mi přivezou řemínek na IRC a tak bych snad udělal držák a natáhnul kousek nové elektriky. Ve středu rozhodím suporty a vyměním šrouby. A když to dobře půjde o výkendu dám k soustruhu stolek s notebookem a začnu ladit finální verz SW.
Celý pohyb při závitování jede v přerušení, hlavní program stojí a čeká na ukončení cyklu. Na změnu otáček, případně zastavené vřeteno program zareaguje okamžitě, nejpozději ale po otočení vřetena o 0,18°. Ukoncěním cyklu předá řízení hlavnímu programu, kde opět suport s nožem přejede na začátek. Tady jsem přidal možnost odjet stranou a případně změřit závit. Tyto cykly se opakují až do úplného dokončení závitu. O to se zatím stará cca 750 řádků kódu.
Zítra mi přivezou řemínek na IRC a tak bych snad udělal držák a natáhnul kousek nové elektriky. Ve středu rozhodím suporty a vyměním šrouby. A když to dobře půjde o výkendu dám k soustruhu stolek s notebookem a začnu ladit finální verz SW.
- softvérové ozubené kolo