Takhle by to nefungovalo - potřebuješ to externí napětí pro výstup ze serva - přesně jak to namaloval zz912.hans píše: ↑17. 10. 2020, 3:32 Našel jsem takovou šikovnou destičku s paticí a optočlen KB817, který má celkem 4 vstupy, takže by pro každý driver mohl být jeden vstup. To zapojení by mohlo být asi takto?KB817.JPG
Propojit COM serva na vstup IN- na 7i37 a nulu na zdroji?
Jaký rezistor zvolit s ohledem na Mesu?
digital output do Mesy
- Zdenek Valter
- Příspěvky: 5189
- Registrován: 9. 1. 2009, 5:16
- Bydliště: Ústí n. L.
Hobbík - obráběč i 3D tiskař začátečník - strojní park je konečně instalován
S optronem můžeš taky, ale musel by se zapojit jinak.
Až budu večer u PC, tak Ti to případně namaluju (pokud Ti to mezitím nenakreslí zz912).
Ale stejně pořád potřebuješ nějaký zdroj, z čeho napájet vstup té Mesy. A v případě použití optronu pak ještě přibývá další, z čeho napájet LED toho optronu.
Schéma:
https://www.plosnaky.cz/konfigurator-objednavky
90Kč + poštovné
Komponenty
https://www.gme.cz/bipolarni-tranzistor-bc327-40-to92
1.9 Kč 5ks
https://www.gme.cz/rm-10r-0204-0-4w-1-yageo
2.2 Kč 10ks
https://www.gme.cz/svorkovnice-ptr-akz6 ... 54-v-green
15 Kč 1ks
https://www.conrad.cz/p/ptr-akz6926-254 ... -ks-567757
29 Kč 1ks
https://www.conrad.cz/p/ptr-akz69210-25 ... -ks-567891
53 Kč 1ks
+ Poštovné
Plošný spoj:
Podklady pro Komponenty
https://www.gme.cz/bipolarni-tranzistor-bc327-40-to92
1.9 Kč 5ks
https://www.gme.cz/rm-10r-0204-0-4w-1-yageo
2.2 Kč 10ks
https://www.gme.cz/svorkovnice-ptr-akz6 ... 54-v-green
15 Kč 1ks
https://www.conrad.cz/p/ptr-akz6926-254 ... -ks-567757
29 Kč 1ks
https://www.conrad.cz/p/ptr-akz69210-25 ... -ks-567891
53 Kč 1ks
+ Poštovné
LinuxCNC - MESA 7i96
zz912.webnode.cz
zz912.webnode.cz
Ty jseš teda pěkně rozhazovačnej. Takhle z Tebe žádný Číňan nebude.
https://www.tme.eu/cz/details/bc807-16- ... /bc807-16/
https://www.tme.eu/cz/details/smd0805-1 ... 8j0103t5e/
https://www.tme.eu/cz/details/dg250-3.5 ... -11-00a-h/
poštovné 40Kč
https://www.tme.eu/cz/details/bc807-16- ... /bc807-16/
https://www.tme.eu/cz/details/smd0805-1 ... 8j0103t5e/
https://www.tme.eu/cz/details/dg250-3.5 ... -11-00a-h/
poštovné 40Kč
Nooo už delší dobu pozoruji, že THT je cesta do finančního pekla a SMD neumím. Když už si to nakousl, co používáš na kreslení schémat? Plošňáky asi nějaká čína? A jak to pak pájíš? Vím, že jsou technologie nějak hokovzduchem.
Existují nějaký firmy a nějaký standardy (standard = nějaký soubor), které vyrobí za rozumný peníz, třeba celý osazený plošňák?
On ten Fritizing a plosnaky.cz je fajn na takovýto malý věci. Zvláště když třeba potřebuji přesně daný tvar PCB, ale nemá budoucnost. Ovšem nevím, zda pak vybavení na smd by na těch mých pár hračkách nemělo návratovost za 1e28 let.
Existují nějaký firmy a nějaký standardy (standard = nějaký soubor), které vyrobí za rozumný peníz, třeba celý osazený plošňák?
On ten Fritizing a plosnaky.cz je fajn na takovýto malý věci. Zvláště když třeba potřebuji přesně daný tvar PCB, ale nemá budoucnost. Ovšem nevím, zda pak vybavení na smd by na těch mých pár hračkách nemělo návratovost za 1e28 let.
LinuxCNC - MESA 7i96
zz912.webnode.cz
zz912.webnode.cz
- Zdenek Valter
- Příspěvky: 5189
- Registrován: 9. 1. 2009, 5:16
- Bydliště: Ústí n. L.
SMD neumíš kreslit, nebo jsi s nimi nikdy nic nedělal?
Já jsem cca před dvaceti lety ze SMD pracovat začal při osazování.
Na rozdíl od klasických součástek se SMD osazují výrazně rychleji, zejména když osazuješ více desek najednou (dělal jsem tehdy cca 50 desek s třiceti součástkami) a stihl to během osmi hodin v pohodě osadit.
Já jsem cca před dvaceti lety ze SMD pracovat začal při osazování.
Na rozdíl od klasických součástek se SMD osazují výrazně rychleji, zejména když osazuješ více desek najednou (dělal jsem tehdy cca 50 desek s třiceti součástkami) a stihl to během osmi hodin v pohodě osadit.
Hobbík - obráběč i 3D tiskař začátečník - strojní park je konečně instalován
Ale to jsme ještě lépe viděli.Zdenek Valter píše: ↑17. 10. 2020, 8:56
Já jsem cca před dvaceti lety ze SMD pracovat začal při osazování.
Oboje. Já držel mikropájku poprvé v životě teprve před pár lety. Ono ve Fritzingu, jde zapnout i u některých součástek varianta smd, ale to je tak vše, co o smd vím. Navíc vytvořit součástku pro Fritizing, která není v knihovně je porod.
LinuxCNC - MESA 7i96
zz912.webnode.cz
zz912.webnode.cz
SMD se neboj. Je to jenom všechno trochu menší. Tak to chce slušné oči nebo slušnou lupu.
Klidně se dá dělat i pistolovou trafopáječkou.
Na malování buď Eagle, na malé nekomerční věci zdarma. Ale dlouhodobě je asi lepší řešení jít rovnou na Kicad. Já ten přechod pořád odkládám, protože jsem se s Eagle hodně sžil. Ale časem to stejně udělám.
Tišťáky si dělám sám. Ale ty čínské tišťákárny (JLCpcb, AllPcb atd.) dělají výborně a levně. A pokud moc nespěcháš a nevadí delší pošta, tak ani to poštovné není tak strašné.
- Zdenek Valter
- Příspěvky: 5189
- Registrován: 9. 1. 2009, 5:16
- Bydliště: Ústí n. L.
To je sice pravda, ale i dnes se mi se SMD dělá výrazně líp - používám správné brýle a hlavně pájku -čínskou kopii Hakko T12.Josef píše: ↑17. 10. 2020, 9:01Ale to jsme ještě lépe viděli.Zdenek Valter píše: ↑17. 10. 2020, 8:56
Já jsem cca před dvaceti lety ze SMD pracovat začal při osazování.
Hobbík - obráběč i 3D tiskař začátečník - strojní park je konečně instalován
- Zdenek Valter
- Příspěvky: 5189
- Registrován: 9. 1. 2009, 5:16
- Bydliště: Ústí n. L.
Přesně jak píše Mex - neboj se toho.
Nevím jak Mex experimentoval s tou T12. Já jsem si pořídil dvě Quicko pár let zpátky a jsem z ní velmi spokojen.
Pájím už jen s ní. Trafopájka je hluboko v šuplíku.
Hobbík - obráběč i 3D tiskař začátečník - strojní park je konečně instalován
Pokud bys chtěl použít pro oddělení optron, tak by to chtělo zapojit nějak takhle.
Pokud chceš galvanické oddělení (proto se většinou optron používá), tak potřebuješ 2 zdroje. Každý na jedné straně optronu.
Pokud nepotřebuješ galvanické oddělení, tak to může být jeden zdroj.
U diody optronu je odpor R. Ten spočítáš podle napětí U toho zdroje Zdroj1 a podle optronu, který tam použiješ. Každý optron má parametr CTR, který udává v procentech poměr max. proudu výstupu oproti proudu vstupní diodou. Kolik je to u konkrétního optronu většinou určuje písmenko za typem optronu. Např. LTV817C má CRT 200-400% (to říká to písmenko 'C').
Takže když chceš výstupní proud nejmíň 2mA (to by tak té Mese mohlo stačit) a měl bych optron kategorie C, tak stačí proud diodou někde nad 1mA. S rezervou bych tam pro tento optron pustil aspoň 2mA. Ta páječka T12 je podařená. Mikropáječek mám několik, ale pokud nějakou používám, tak tuhle.
Ale dost používám i trafopáječku, je to vždy po ruce a kdykoli připravená.
Nicméně tohle všechno dělám jenom pro nějaké kusovky, opravy atd. Když dělám něco většího, tak to dávám do pasty a pájím přetavením.
Od doby co mám laser, tak používám šablony řezané na laseru. Předtím jsem používal ruční dávkování stříkačkou, pak pneumatický dispenser.
Pokud chceš galvanické oddělení (proto se většinou optron používá), tak potřebuješ 2 zdroje. Každý na jedné straně optronu.
Pokud nepotřebuješ galvanické oddělení, tak to může být jeden zdroj.
U diody optronu je odpor R. Ten spočítáš podle napětí U toho zdroje Zdroj1 a podle optronu, který tam použiješ. Každý optron má parametr CTR, který udává v procentech poměr max. proudu výstupu oproti proudu vstupní diodou. Kolik je to u konkrétního optronu většinou určuje písmenko za typem optronu. Např. LTV817C má CRT 200-400% (to říká to písmenko 'C').
Takže když chceš výstupní proud nejmíň 2mA (to by tak té Mese mohlo stačit) a měl bych optron kategorie C, tak stačí proud diodou někde nad 1mA. S rezervou bych tam pro tento optron pustil aspoň 2mA. Ta páječka T12 je podařená. Mikropáječek mám několik, ale pokud nějakou používám, tak tuhle.
Ale dost používám i trafopáječku, je to vždy po ruce a kdykoli připravená.
Nicméně tohle všechno dělám jenom pro nějaké kusovky, opravy atd. Když dělám něco většího, tak to dávám do pasty a pájím přetavením.
Od doby co mám laser, tak používám šablony řezané na laseru. Předtím jsem používal ruční dávkování stříkačkou, pak pneumatický dispenser.