Kalení
Topné spirály se neboj mám exelovskej prográmek (prověřenej od KNTL) tak že ti stačí zadat jen pár drobností a máš po starostech.
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Zaujalo mě, jak taky víc lidí hovořilo o "ujetých termočláncích".
To se skutečně stává?
Dovedu si představit termočlánek spálený, zlomený a co jí vím co.
Ale princip jeho měření je na generování termoelektrického napětí, což je prostě fyzikální proces, který by se snad neměl "pokazit". Jako se nepokazí třeba gravitace nebo odstředivá síla.
Samozřejmě může být ujetý měřák nebo kompenzace studeného konce, případně třeba vakly v kabeláži.
Nebo že by se třeba oxidací nebo nějakým jiným mechanismem změnil původní materiál vodičů z čistého kovu na čisté oxidy?
Skutečně jste měli v ruce termočlánky, které jsou správně vyrobené (tj. někdy dřív měřily správně) a teď dávají špatné hodnoty (samozřejmě na dobrém měřáku)?
Díky.
To se skutečně stává?
Dovedu si představit termočlánek spálený, zlomený a co jí vím co.
Ale princip jeho měření je na generování termoelektrického napětí, což je prostě fyzikální proces, který by se snad neměl "pokazit". Jako se nepokazí třeba gravitace nebo odstředivá síla.
Samozřejmě může být ujetý měřák nebo kompenzace studeného konce, případně třeba vakly v kabeláži.
Nebo že by se třeba oxidací nebo nějakým jiným mechanismem změnil původní materiál vodičů z čistého kovu na čisté oxidy?
Skutečně jste měli v ruce termočlánky, které jsou správně vyrobené (tj. někdy dřív měřily správně) a teď dávají špatné hodnoty (samozřejmě na dobrém měřáku)?
Díky.
Tak to já nevím ,ale měřím teplotu taveniny přímo namočením termočlánkového drátu v tavenině a protože mám pár metrů drátu asi 0,5mm tak za čas to máčení v mosazi nevydrží no a tak ho zastřihnu na prasáka zamotám nebo když chci bejt frajer tak TIGem smrknu a jede se dál do dalšího upálení a teď se chlapci pos..e prostě to funguje
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
To, že káčko termočlánek ujíždí s časem je naprosto běžná věc - jednak se mění složení styku, difunduje to, spoj rekrystalizuje, taky to koroduje - prostě úplně stabilní, překvapivě není nic.Mex píše: ↑16. 5. 2019, 4:03 Zaujalo mě, jak taky víc lidí hovořilo o "ujetých termočláncích".
To se skutečně stává?
Dovedu si představit termočlánek spálený, zlomený a co jí vím co.
Ale princip jeho měření je na generování termoelektrického napětí, což je prostě fyzikální proces, který by se snad neměl "pokazit". Jako se nepokazí třeba gravitace nebo odstředivá síla.
Samozřejmě může být ujetý měřák nebo kompenzace studeného konce, případně třeba vakly v kabeláži.
Nebo že by se třeba oxidací nebo nějakým jiným mechanismem změnil původní materiál vodičů z čistého kovu na čisté oxidy?
Skutečně jste měli v ruce termočlánky, které jsou správně vyrobené (tj. někdy dřív měřily správně) a teď dávají špatné hodnoty (samozřejmě na dobrém měřáku)?
Díky.
Viz třeba https://www.omegaeng.cz/CZ/techinfo/PDF ... GACLAD.pdf - cca uprostřed.
Mj. v té peci, co se tu o ní diskutuje, bude další problém s rovnoměrností udržení teploty v celém prostoru - je to prostě celkem muzeum, stačí si zkusit tu pec natopit na teplotu a pak se podívat dovnitř - oko (pyrometr) sice není příliš přesný (absolutně), ale odchylky oko vidí velmi dobře - třeba i na starém Pyrometu, cvičená obsluha - 10° odchylku už vidí docela dobře.
Jo, něco to ukazuje - a tím to taky končí. Mj. u mosazi, je to celkem jedno, mosaz je tolerantní - dřív se to často ani neměřilo, akorát se zhaslo (aby to bylo vidět).fmodel píše: ↑16. 5. 2019, 4:26Tak to já nevím ,ale měřím teplotu taveniny přímo namočením termočlánkového drátu v tavenině a protože mám pár metrů drátu asi 0,5mm tak za čas to máčení v mosazi nevydrží no a tak ho zastřihnu na prasáka zamotám nebo když chci bejt frajer tak TIGem smrknu a jede se dál do dalšího upálení a teď se chlapci pos..e prostě to funguje
A stejně je ten zinek z ní dávno pryč.
Ovšem pokud to chce používat jako třeba kalicí pec, tak s tímto přístupem (se to nějak smrkne, ono to něco naměří) u třeba 2002 je to skoro jistota
No nic každý svého štěstí strůjcem.
Souhlasím, takhle si to taky představuju.fmodel píše: ↑16. 5. 2019, 4:26 Tak to já nevím ,ale měřím teplotu taveniny přímo namočením termočlánkového drátu v tavenině a protože mám pár metrů drátu asi 0,5mm tak za čas to máčení v mosazi nevydrží no a tak ho zastřihnu na prasáka zamotám nebo když chci bejt frajer tak TIGem smrknu a jede se dál do dalšího upálení a teď se chlapci pos..e prostě to funguje
Koupil jsem si kdysi pár termočlánků v Číně, a Číňan je poslal nedodělané. Prostě konce těch drátů zapomněl zbodovat. Tak jsem je zkroutil a normálně je používám. Samozřejmě poté, co jsem si je napřed srovnal s dobrým termočlánkem a ověřil, že měří dobře.
V rámci objektivity ale dodávám, že měřím z vašeho pohledu srandovní teploty, max do 400C (přetavení pájecích past a podobné elektrotechnické procesy).
To je zajímavé, díky za studijní materiál.milan584 píše: ↑16. 5. 2019, 4:26 To, že káčko termočlánek ujíždí s časem je naprosto běžná věc - jednak se mění složení styku, difunduje to, spoj rekrystalizuje, taky to koroduje - prostě úplně stabilní, překvapivě není nic.
Viz třeba https://www.omegaeng.cz/CZ/techinfo/PDF ... GACLAD.pdf - cca uprostřed...
I když mi to stejně není moc jasné.
Skoro by se mi zdálo, že ani částečná difuze jednoho materiálu do druhého by ten princip generování termoelektrického napětí neměla ovlivnit. Ale zřejmě nějak ano.
Naposledy upravil(a) Mex dne 16. 5. 2019, 4:46, celkem upraveno 1 x.
No ukazuje to líp než se zdá, zjisti jak měřej některý součástky v kalírně termočlánek přímo do taveniny sváru ,koukal jsem taky nevěřícně, a od toho starýho fachmana mám ten drát .Ono nestačí jenom něco najít na Google ono se musí taky zkusit na vlastní kůži nebo oko Těším se na tvoji zítřejší odpověď ,chudák Google bude zavařenejmilan584 píše: ↑16. 5. 2019, 4:34Jo, něco to ukazuje - a tím to taky končí. Mj. u mosazi, je to celkem jedno, mosaz je tolerantní - dřív se to často ani neměřilo, akorát se zhaslo (aby to bylo vidět).fmodel píše: ↑16. 5. 2019, 4:26Tak to já nevím ,ale měřím teplotu taveniny přímo namočením termočlánkového drátu v tavenině a protože mám pár metrů drátu asi 0,5mm tak za čas to máčení v mosazi nevydrží no a tak ho zastřihnu na prasáka zamotám nebo když chci bejt frajer tak TIGem smrknu a jede se dál do dalšího upálení a teď se chlapci pos..e prostě to funguje
A stejně je ten zinek z ní dávno pryč.
Ovšem pokud to chce používat jako třeba kalicí pec, tak s tímto přístupem (se to nějak smrkne, ono to něco naměří) u třeba 2002 je to skoro jistota
No nic každý svého štěstí strůjcem.
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Tomu já nerozumím - dělám akorát do včel a ne do mosazi. Akorát sem si nějak nevšiml, že by někdo třeba v Solovce, Aichilinu a nebo vakuové Degusse tahal nějaký prodlužky a svařoval nějaký termočlánky a ty pak si pokaždý strkal do nějakého otvoru (třeba v dílcích )fmodel píše: ↑16. 5. 2019, 4:45No ukazuje to líp než se zdá, zjisti jak měřej některý součástky v kalírně termočlánek přímo do taveniny sváru ,koukal jsem taky nevěřícně, a od toho starýho fachmana mám ten drát .Ono nestačí jenom něco najít na Google ono se musí taky zkusit na vlastní kůži nebo oko Těším se na tvoji zítřejší odpověď ,chudák Google bude zavařenejmilan584 píše: ↑16. 5. 2019, 4:34Jo, něco to ukazuje - a tím to taky končí. Mj. u mosazi, je to celkem jedno, mosaz je tolerantní - dřív se to často ani neměřilo, akorát se zhaslo (aby to bylo vidět).fmodel píše: ↑16. 5. 2019, 4:26
Tak to já nevím ,ale měřím teplotu taveniny přímo namočením termočlánkového drátu v tavenině a protože mám pár metrů drátu asi 0,5mm tak za čas to máčení v mosazi nevydrží no a tak ho zastřihnu na prasáka zamotám nebo když chci bejt frajer tak TIGem smrknu a jede se dál do dalšího upálení a teď se chlapci pos..e prostě to funguje
A stejně je ten zinek z ní dávno pryč.
Ovšem pokud to chce používat jako třeba kalicí pec, tak s tímto přístupem (se to nějak smrkne, ono to něco naměří) u třeba 2002 je to skoro jistota
No nic každý svého štěstí strůjcem.
Mj. ty káčka (obecně články) se odnepaměti vaří jinak než na wolframu .
To že něco neznáš nebo nevíš neznamená že to nefungujemilan584 píše: ↑16. 5. 2019, 4:56Tomu já nerozumím - dělám akorát do včel a ne do mosazi. Akorát sem si nějak nevšiml, že by někdo třeba v Solovce, Aichilinu a nebo vakuové Degusse tahal nějaký prodlužky a svařoval nějaký termočlánky a ty pak si pokaždý strkal do nějakého otvoru (třeba v dílcích )fmodel píše: ↑16. 5. 2019, 4:45No ukazuje to líp než se zdá, zjisti jak měřej některý součástky v kalírně termočlánek přímo do taveniny sváru ,koukal jsem taky nevěřícně, a od toho starýho fachmana mám ten drát .Ono nestačí jenom něco najít na Google ono se musí taky zkusit na vlastní kůži nebo oko Těším se na tvoji zítřejší odpověď ,chudák Google bude zavařenejmilan584 píše: ↑16. 5. 2019, 4:34
Jo, něco to ukazuje - a tím to taky končí. Mj. u mosazi, je to celkem jedno, mosaz je tolerantní - dřív se to často ani neměřilo, akorát se zhaslo (aby to bylo vidět).
A stejně je ten zinek z ní dávno pryč.
Ovšem pokud to chce používat jako třeba kalicí pec, tak s tímto přístupem (se to nějak smrkne, ono to něco naměří) u třeba 2002 je to skoro jistota
No nic každý svého štěstí strůjcem.
Mj. ty káčka (obecně články) se odnepaměti vaří jinak než na wolframu .
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
V první řadě je naprosto zásadní rozdíl, jestli měříš na 400° , nebo 870° a nebo třeba 1050°C. - mj. rozdíl v životnosti termočlánku (nebo i drátu pece) bude několik řádů.
Jinak já bych pro těch 1100 co má ta pec použil místo káčka Pt/PtRh.
Navic je třeba si uvědomit, že výsledná teplota (co naměříš) je daná nejenom termočlánkem, ale taky tím regulátorem, kompenzací, studeným spojem a nerovnoměrností v mufli - a když se to po čase sejde blbě, tak to bude úplně mimo - aby to bylo ujetý na 1000° klidně o 50° není nic nedosažitelného.
Všechno, co jsi napsal, je určitě pravda. Životnost při vysokých teplotách bude nižší, nepřesnosti měření se (často) sčítají.milan584 píše: ↑16. 5. 2019, 5:09 V první řadě je naprosto zásadní rozdíl, jestli měříš na 400° , nebo 870° a nebo třeba 1050°C. - mj. rozdíl v životnosti termočlánku (nebo i drátu pece) bude několik řádů.
Jinak já bych pro těch 1100 co má ta pec použil místo káčka Pt/PtRh.
Navic je třeba si uvědomit, že výsledná teplota (co naměříš) je daná nejenom termočlánkem, ale taky tím regulátorem, kompenzací, studeným spojem a nerovnoměrností v mufli - a když se to po čase sejde blbě, tak to bude úplně mimo - aby to bylo ujetý na 1000° klidně o 50° není nic nedosažitelného.
Já jsem polemizoval jen o funkcí vlastního termočlánku, tedy s jeho fyzikálním principem generování termoelektrického napětí při rozdílu teplot na začátku a na konci drátu.
- robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22390
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Sveho casu jsem delal cca 12 000 ks termoclanku
Nakraceni, odizolovani, svareni TIG
Nic na tom neni
Pak to nejaky tele nastavilo medenou dvoulinkou a divilo se ze to fixluje
Nakraceni, odizolovani, svareni TIG
Nic na tom neni
Pak to nejaky tele nastavilo medenou dvoulinkou a divilo se ze to fixluje
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Nějak mi uniká, o čem se tu mlátí prázdná sláma.Mex píše: ↑16. 5. 2019, 6:51Všechno, co jsi napsal, je určitě pravda. Životnost při vysokých teplotách bude nižší, nepřesnosti měření se (často) sčítají.milan584 píše: ↑16. 5. 2019, 5:09 V první řadě je naprosto zásadní rozdíl, jestli měříš na 400° , nebo 870° a nebo třeba 1050°C. - mj. rozdíl v životnosti termočlánku (nebo i drátu pece) bude několik řádů.
Jinak já bych pro těch 1100 co má ta pec použil místo káčka Pt/PtRh.
Navic je třeba si uvědomit, že výsledná teplota (co naměříš) je daná nejenom termočlánkem, ale taky tím regulátorem, kompenzací, studeným spojem a nerovnoměrností v mufli - a když se to po čase sejde blbě, tak to bude úplně mimo - aby to bylo ujetý na 1000° klidně o 50° není nic nedosažitelného.
Já jsem polemizoval jen o funkcí vlastního termočlánku, tedy s jeho fyzikálním principem generování termoelektrického napětí při rozdílu teplot na začátku a na konci drátu.
Regulace na pecích s termočlánkama se musí poměrně často kontrolovat, protože to má obecně tendenci ujíždět. Jak vlastní termočlánky, tak regulátory. Čím vyšší teploty, tím dramaticky větší problémy. Nic nového, známo cca od doby Hoskinse.
Opačný extrém - termočlánek, co se neohřívá (nemění teplotu) a je v v inertní atmosféře je překvapivě skoro absolutně stabilní.
Co je na tom jako k nepochopení?
Mj. ten nápis na té peci (nahoře, nad tím dederonským reglem) by i těm, co umí číst, mohl lecos naznačit.