Tvrdochro ve flašce od okurek

Odpovědět
janhess
Příspěvky: 18
Registrován: 19. 2. 2016, 10:22

15. 6. 2019, 9:46

Ahoj kolegové,nemáte někdo recepturu na domácí tvrdochrom ? Složení lázně,teploty,hustota proudu a časy ? Okurkáč a anodu a zdroj mám,ale recepis nemohu najít,používal jsem to na hraní před 30 rokama.
Děkuji

J.Hess
zverodoktor
Příspěvky: 2970
Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
Bydliště: Bratislava

15. 6. 2019, 9:53

Ahoj,
skús pohľadať tu:
viewtopic.php?t=7295

Len neviem ktoré vydanie to je, to staršie bolo nejak komplexnejšie, v tom novšom veľa vecí chýba.
Ak nie v tom z odkazu, skús ešte tieto:
https://www.uloz.to/hledej?q=receptar+p ... rotechnika

Na chróm sa používa elektrolyt z oxidu chrómového, ktorý je silne karcinogénny. Naviac myslím že jeho predaj podlieha evidencii. A naviac, na chróm to chce obrovské prúdy (cca 60-100 A/dm2 a to uchladiť tiež nieje sranda. Ak budeš mať nejaké výsledky, pochváľ sa.
Ak sa niečo môže pokaziť, tak sa to aj pokazí...
Uživatelský avatar
stanik84
Příspěvky: 2263
Registrován: 3. 8. 2016, 9:29

15. 6. 2019, 9:55

Nebylo to takhle? Nalezeno na internetu. Jestli je to tedy recept na tvrdochrom.

Chromovací lázeň
 Součásti z oceli, mědi a mosazi se chemicky chromují v lázni, která se získá rozpuštěním

 1000 ml vody
 1 g chloridu chromitého
 14 g fluoridu chromitého
 7 g fosfornanu sodného
 7 g citranu sodného
 10 ml kyseliny octové ledové koncentrované
 10 ml 20% hydroxidu sodného
 Pracovní teplota lázně je asi 80 stupňů Celsia. Očíštěné a odmaštěné součásti se pokovují 3 až 8 hodin. Při chemickém chromování ocelových předmětů se doporučuje předem je chemicky pomědit.
zverodoktor
Příspěvky: 2970
Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
Bydliště: Bratislava

16. 6. 2019, 12:06

To čo si našiel je chemická depozícia. Myslím, že tvrdochróm sa robí iba elektrochemicky.
Je to v tom Škeříkovi tu z fóra na str. 95:

oxid chrómový 250g/L
kyselina sírová konc. 2,5 ml/L

Pracovná teplota kúpeľa 25-65°C, prúdová hustota 20-100A / dm2.
Ak sa niečo môže pokaziť, tak sa to aj pokazí...
Hisem
Příspěvky: 56
Registrován: 28. 8. 2017, 10:29

16. 6. 2019, 1:37

Mame chromovnu a zverodoktor ma viac menej pravdu. Inak to asi tazko pojde aspon to nebude tvrdochrom pri inom zlozeni. A co sa tyka predaja ako to tu bolo pisane to tiez tazko kupit lebo ano vsetko je registrovane. Celkovo vsetky chromovne chcela unia zrusit ale nenasla sa vhodnejsia alternatyva na tvrdochrom tak licencie sa predlzili na par rokov a co bude potom nik nevie. Ci sa najde iny sposob tvrdochromu s rovnakymi vlastnostami a chromovne stopnu alebo zase predlzia licencie...
janhess
Příspěvky: 18
Registrován: 19. 2. 2016, 10:22

16. 6. 2019, 1:40

Děkuji za info,proštuduju
Uživatelský avatar
Habešan
Příspěvky: 994
Registrován: 12. 12. 2013, 2:25
Bydliště: Plzeňsko
Kontaktovat uživatele:

16. 6. 2019, 7:24

Erin Brockovich
t=12886&start=1410" onclick="window.open(this.href);return false;
t=23182" onclick="window.open(this.href);return false;
Možná by se dalo zneužít té nedobré vlastnosti chromu, že se při použití trojmocného chromu může oxidovat na šestimocný a prostě si ho vyrobit.
Nabídněte mi, prosím, formy na PET lahve z limonádoven i pivovarů (i kovošrotu).
david.1
Příspěvky: 1187
Registrován: 30. 5. 2010, 11:09
Bydliště: doma

12. 7. 2019, 8:35

To čo si našiel je chemická depozícia. Myslím, že tvrdochróm sa robí iba elektrochemicky.
Je to v tom Škeříkovi tu z fóra na str. 95:

oxid chrómový 250g/L
kyselina sírová konc. 2,5 ml/L

Pracovná teplota kúpeľa 25-65°C, prúdová hustota 20-100A / dm2.
[/quote]
No,to už je trošku lepší.Jenže to je jen teorie.Chybí tu,že lázeň musí obsahovat chromchromát,který v nově nasazené lázni není,takže se lázeň nejdřív musí rozpracovat,což je,že se v ní něco pokovuje v nepříznivých podmínkách( jiná plocha anod ku katodám), ne výrobek,ale třeba kus materiálu nebo zmetkový výrobek,který pojedeš potom (udělá to nepoužitelný povrch)..Taky je možnost,přidat k nově nasazené lázni něco lázně staré,která ten trojmocný chrom obsahuje.Potom v provozu už si chromovačka sama udržuje potřebnou koncentraci chromchromátu,pokud ovšem nepracuje trvale v těch zmíněných nepříznivých podmínkách,což znamená třeba trvalé chromování otvorů,kde je plocha anod v poměru ke katodě trvaleji výrazně menší.
Tak něco málo rad,když už někde přijdete ke kyselině chromové a budete chtít pokusničit:
Zdroj musí být tvrdý (lázeň má velkou vodivost) a spolehlivý,nepřipadá v úvahu pokovování (které může trvat i desítky hodin,podle tl.vrstvy) přerušit a třeba druhý den pokračovat.Teplota-při pětadvaceti stupních neuděláš nic,natož pořádný povrch.Lázeň tohoto složení bude dobře fungovat mezi 50-60 °C, to ale neznamená,že v těch deseti stupních může kolísat, je ideál,když se vejdeš aspoň do pěti stupňů rozkmitu. Není to tak jednoduché-na začátku se lázeň musí nahřát(chce to těleso v keramickém,nebo skleněném obalu,veškeré kovy totiž chromovačka napadá) a protože se při práci vlivem velkých proudů zahřívá,je potřeba ji chladit-pokud není dost velká,aby přebytěčné teplo odvedla a vysálala. Další nemalý problém je,že velký procházející proud způsobuje velký rozklad vody na kyslík a vodík.Lázeň u elektrod vaří a bublinky plynu s sebou strhávají i chromovačku,takže se nad lázní dělá mlha. Kam padne,tam leptá. Na kůži to udělá žluté fleky, látky to prožere,na dlažbě to zanechává skvrny.Z chromovačky při provozu jde taková hnědá mlha,nepochybně velmi zdravá. Chce to odsávání,které tu lázeň pochytá,protože se dá vrátit zpátky,nebo chromovat někde na tichém odlehlém místě,kde není ani živáčka ani mrtváčka. Četl jsem taky o tom,že se chromovačka pokrývala hladinou oleje,ale že se to neosvědčilo,v praxi jsem to nikdy neviděl. Dneska se používají přísady,které tvoří na povrchu lázně pěnu,nebo se tam sypou pingpongové míčky. Oboje je docela účinné,ale doma se to těžko zavádí..
Oplach aspoň dvojí,protože hodně lázně se vynáší na povrchu ochromovaných věcí.První oplach se shromažďuje a dolévá se zpátky do chromovačky,jelikož při provozu se jí dost vypaří a rozloží.Krom té odpařené vody se chromovačka při provozu doplňuje podle potřeby kyselinami( sírovkou podle oka, hlavně když málo zabíhá,protože se její obsah od oka blbě stanovuje) a chromovou,to se zase nejjednodušeji zjistí podle hustoty lázně. Na přesnější analýzu je třeba chem. rozbor,který v garáži neuděláš.
Při chromování je vhodné mít (anoda je z olova s přísadou antimonu a stříbra- asi nejjednodušší je olovo z autobaterie) anodu která je plochou cca stejně velká jako chromovaný předmět,nebo ta část,která se pokovuje. Je dobře-pokud je to možné,aby anoda od katody byla na celé ploše stejně vzdálená,musí tam také být prostor,aby mohl vznikající plyn odcházet. Ostré rohy je třeba přistínit nebo kolem dát drát,který stáhne proud z rohů,které se nebudou připalovat a nebo neúměrně narůstat..Všechno, co je ve styku s chromovačkou musí být z olova nebo z plastu (nebo dobře izolováno),jinak se to rozpustí a zkazí to lázeň.
Chromování: pokovovaný předmět odmastit,stačí otřít hadrem s vápnem,o zbytek se postará chromovačka. Potom zapnout proud a vložit do lázně. Předmět se nejdřív musí naleptat, v galvanovnách na to mají extra vanu ( v ní je stará chromovačka),kam se předmět založí pod proudem (pozor,naleptává se při opačné polaritě,tzn. předmět jako anoda!!!) a chvilku se tam nechá(úplně stačí půl minuty) Prac. podmínky stejné,jako při chromování,teplota i proud. Pak se vypne proud,předmět se vyjme ,zapne proud v opačné polaritě(předmět jako katoda) a založí se do chromovačky.V té flašce bude stačit ,když se bude dělat naleptávání rovnou v chromovačce jen přepojením polarity. Ta nevýhoda,že se chromovačka znečistí rozpuštěným kovem(v našem případě železem-barevné kovy se před chromováním nenaleptávají) tolik nevadí,protože lázeň nebude v provozu každý den celý rok,ale jen příležitostně.
Při chromování platí-nesmí se přerušit proud,jinak to může špatně dopadnout.Vrstva by se měla dělat celá na jednu dobrou. Pokud má být vrstva silnější,jde sice předmět vyndat a obrousit a pak dochromovat,na prvních pár pokusů to ale určitě nevyjde,má to své záludnosti,o těch zas jindy.
Předmět se tedy založí pod proudem do lázně( železo jde i bez proudu,barevné kovy se ale v lázni bez proudu okamžitě zpasivují a dál už s nimi nehnete) a nastaví se na začátek proud.. Jaký?Zase to jde odhadnout,ale ne napoprvé.. Chce to hodně zkoušet,ale na začátek bych poradil na malé díly tak 80 až 100A/dm. Chvilku nechat a poté ubrat proud na něajkých(podle tvaru a velikosti) řekněme 50A/dm. Ten už je potom po celou dobu třeba ponechat ve stejné intenzitě .Pokud se totiž proud během chromování změní,většiou se vrstva odloupe.Není dobré přerušovat chromování,např kvůli měření,kolik toho tam "narostlo" vrstvy se můžou rozdělit a v každém případě povlak zmatní( to je pro případ ozdobného tvrdochromu).Pokud se předmět z chromu vyndavá,tak pod proudem,rychle vytáhnout,změřit,a šup tam zpátky,předmět je teplý a chromovačka ,která ulpí na povrchu rychle oschne-zase možný zdroj problémů.V žádném případě neoplachovat!A pak už jen podle požadované tl. vrstvy několik desítek minut až hodin čekat,co z toho vyleze,občas dolít oplach jako náhradu za vyprskanou lázeň a číst si odborné rady..
Když se to povede,může třeba dokonalý nonius od nejmenovaného mistra zde též působícího vypadat ještě o padesát kaček profesionálněji:-
003.JPG
))
No a když se to nepovede,tak zavěsit jako anodu do roztoku louhu,nebo ,kde nehrozí riziko navodíkování povrchu do zředěné teplé HCl a znovu a líp..Voda stačí vodovodní,lázeň není choulostivá na nečistoty.
Přílohy
001.JPG
Uživatelský avatar
stanik84
Příspěvky: 2263
Registrován: 3. 8. 2016, 9:29

12. 7. 2019, 11:26

Díky Davide za vyčerpávající odpověď a rozšíření obzorů. Palec nahoru.
zverodoktor
Příspěvky: 2970
Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
Bydliště: Bratislava

13. 7. 2019, 9:30

Davide super! Mimoriadne zaujímavé čítanie, hodne som sa dozvedel. Až sa ti čudujem, že si toho toľko napísal, hlavne vzhľadom k tomu že robiť chróm doma je čistý nezmysel.
Doma sa dá bez zásadných problémov zvládnuť chemický nikel, dôležitá je príprava predmetu, teda odmastenie a morenie, čo tiež ale vyžaduje manipuláciu s koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou a dusičnou. Chce to termostatovaný kúpeľ, ale na mosadzi mi to vychádza parádne a drží to. Kúpeľ je syslý s knihy "pokusy z elektrochemie", dával som kópiu sem na fórum.
Druhá otázka je, čo s tým zvyškom kúpeľa po pokovovaní. Hlavne ten chróm IV by sa do pôdy a vody dostať nemal... Asi miesto hľadania fľašky od uhoriek je v tomto prípade lepšie hľadať chrómovňu, alebo si zaobstarať tvrdonávar v závislosti od potrieb. Pomedenie, striebrenie, zinkovanie a nikel doma ako tak ide, ale ten chróm je asi najzložitejší a ešte k tomu aj najjedovatejší a najkarcinogénnejší. Proste ober svinstvo.
Ak sa niečo môže pokaziť, tak sa to aj pokazí...
david.1
Příspěvky: 1187
Registrován: 30. 5. 2010, 11:09
Bydliště: doma

13. 7. 2019, 9:26

zverodoktor píše: 13. 7. 2019, 9:30 Davide super! Mimoriadne zaujímavé čítanie, hodne som sa dozvedel. Až sa ti čudujem, že si toho toľko napísal, hlavne vzhľadom k tomu že robiť chróm doma je čistý nezmysel.
Doma sa dá bez zásadných problémov zvládnuť chemický nikel, dôležitá je príprava predmetu, teda odmastenie a morenie, čo tiež ale vyžaduje manipuláciu s koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou a dusičnou. Chce to termostatovaný kúpeľ, ale na mosadzi mi to vychádza parádne a drží to. Kúpeľ je syslý s knihy "pokusy z elektrochemie", dával som kópiu sem na fórum.
Druhá otázka je, čo s tým zvyškom kúpeľa po pokovovaní. Hlavne ten chróm IV by sa do pôdy a vody dostať nemal... Asi miesto hľadania fľašky od uhoriek je v tomto prípade lepšie hľadať chrómovňu, alebo si zaobstarať tvrdonávar v závislosti od potrieb. Pomedenie, striebrenie, zinkovanie a nikel doma ako tak ide, ale ten chróm je asi najzložitejší a ešte k tomu aj najjedovatejší a najkarcinogénnejší. Proste ober svinstvo.
Tvrdonávar je sice hezká věc,ale chromování tím nenahradíš. Jednak tam vždycky proběhne tepelné ovlivnění materiálu,druhak tvrdochrom má specifické vlastnosti,které má jen tenhle povrch.Ale ne,tak dramatické to není..Jsou jedovatější lázně.Třeba to uváděné stříbro a měď se vylučuje z kyanidových lázní (tedy pokud nemyslím pokusy s ustalovačem a mědění hřebíku v modré skalici-to se ale k praktickému pokovu použít nedá) Samozřejmě,předpoklad je,že tu chromovačku nepoužiteš jednou s tím,že pak se ho budeš chtít obratem zbavit vylitím do kanálu( vůbec,kamkoliv vylévat nedoporučuju,kys. chromová i v malé koncentraci barví všechno do žluta,takže se dobře hledá odkud vytekla). Odpady z povrchovek jsou problém prakticky při jakémkoli pokovu,ale galv. lázně bývají převážně stabilní,takže při občasném používání stačí zavařovačku(nebo jakoukoli vanu,kterou pokovovacím sajrajtem naplníš) dobře uzavřít ( i proti tomu,aby si nenabrala něco z okolního vzduchu)a uschovat na příště.. Třeba ten chrom vydrží léta.Když je třeba,tak se může nechat vyschnout ( tak se budou dobře zužitkovávat oplachy ve kterých je malá koncentrace chromovací lázně vynesené na povrchu pokovovaných předmětů) a znovu přidat do lázně.Nebo 6+ Cr zredukovat na 3+ a vysrážet,jenže to je podle mně škoda. Samozřejmě to chce trošku udržovat čistotu,ale v zásadě chromovačka bude fungovat do koncentrace 10g vnesených nečistot(tedy železa,u mědi méně,zinek je třeba ještě pozorněji hlídat)/litr lázně
Chemický nikl je jednodušší, je tam ale potřeba násobně lépe odmašťovat,aby se práce povedla,nejlépe elektrochemicky. Dokonalé odmaštění je potřeba vlastně u všech povrchovek,nejméně choulostivý je na to asi ten 6+ chrom.Jinak-práce s kyselinami je u všech povrchovek,chce to aspoň rukavice a brýle.Pokud to není kys. fluorovodíková,tak se dají i ochočit.
Samozřejmě je ideální,pokud někdo zná galvanovnu,kde 1.) ještě dělají,2.) umějí, a za 3.) chtějí. Většinou nepřijdete do galvanovny se zakázkou za desetitisíce, a na vaše stokoruny nikde zvědaví nejsou. Oni potřebují plochy a jednoduchou práci bez záludností,protože to znamená přemýšlet u práce a hlavně věnovat tomu čas.. A čas ,to jsou peníze (je to pochopitelné, nikdo je nedotuje,a provoz jakékoli galvanovny je velmi drahý)..Potom taky platí,že v každé galvanovně jsou max.dva lidé,co přemýšlejí a zbytek jsou jen zaměstnanci.Při průměrných mzdách a s tím souvisejícím inteligenčním koeficientu osazenstva galvanoven doporučuju -pokud je již kvalita a šikovnost vyzkoušena si zmíněných osob vysoce vážit a neobtěžovat je,když se třeba jeden kousek z deseti nepovede,nebo ztratí.. Může se stát,kdybyste někdy viděli ty podmínky,ve kterých pracují,nedivili byste se. Ovšem on tenhle problém nastane jen v menšině případů,většinou totiž ani nepochopí,co se od nich očekává,nebo se to na vašich výrobcích teprve učí. To je prakticky vždycky tragédie,a v tom případě jsou výsledky domácí práce minimálně stejné a při troše snahy a zkušeností většinou lepší..Malé věci a kusové zakázky prakticky nikde dělat nechtějí (zkuste někde sehnat nachromování třeba takové jedné botky k šicímu stroji :( ),takže -pokud nemáte známého galvanizéra,nezbyde,než pokusničit..
Těm odvážným přeju úspěch a když budu vědět,můžu i něco napovědět.
prochaska
Sponzor fora
Příspěvky: 8159
Registrován: 16. 7. 2006, 12:33
Bydliště: Praha Bohnice + Roudnice nad Labem
Kontaktovat uživatele:

13. 7. 2019, 9:56

david.1 píše: 13. 7. 2019, 9:26
Pěkný článek :-) Asi to nevyužiju, ale ukládám do databáze, dík :-)
Aleš Procháska
zverodoktor
Příspěvky: 2970
Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
Bydliště: Bratislava

13. 7. 2019, 10:49

Klobúk dole David. Ja som iba príležitostný galvanizér-amatér-samouk. Síce s pomerne solídnymi základmi chémie, laboratóriom s digestorom v práci a prístupom k chemikáliam obvyklým aj menej obvyklým, ale to je všetko. To je síce dosť nadštandard proti hobíkovi s uhorkáčom, ale ozajstnú galvanizovňu som videl maximálne na obrázku.
Praktický problém by som videl hlavne v tom, že na to, aby som mal aké také zázemie na galvanický chróm ( a nielen ten) potrebujem samostatnú miestnosť, ideálne šopu u suseda. Inak všetko v okolí časom zožerie hrdza s tých výparov. Najmä pri experimentoch typu: vedľa ponku dám pekáč a na ňom v kýbli od kapusty a zavarovačkách budem moriť a elektrolyzovať pri prúde 60-100A/dm2. Bude to šumieť ako šampanské. Kvapky kyselín, agresívne výpary, z nepozornosti porozlievané žieraviny a jedy, stabilný regulovaný zdroj veľkého prúdu, chladenie, odsávanie.
Ja som mal v dielni asi rok fľaštičku s 10 ml kyseliny fosforečnej (na spájkovanie ) a výsledok- všetko začalo chytať líšku. Samozrejme zavretú, ale vrchnák netesnil dokonale. A bolo po srande, odvtedy kupujem pixlu konkoru mesačne.
Kam sa dajú doma bezpečne odložiť kyselina dusičná, chrómová, chlorovodíkova.... Do špajze? Do garáže k autu? HCL a HNO3 prchá aj cez zavretú originálnu fľašu, viem ako v práci hnije tá plechová kasňa v ktorej sa to skladuje a aký nálet na tých fľašiach rastie.
Ja by som sa doma v kúte s tým nehral. Ak by sa autor príspevku chcel galvanickému pokovovaniu venovať častejšie, je iné. Či sa oplatí mať zariadenú provizórnu galvanizovňu na dve skrutky ročne, je otázka.
Tie chemické depozície sú v tomto smere predsa len menej náročné na vybavenie.
Ak sa niečo môže pokaziť, tak sa to aj pokazí...
prochaska
Sponzor fora
Příspěvky: 8159
Registrován: 16. 7. 2006, 12:33
Bydliště: Praha Bohnice + Roudnice nad Labem
Kontaktovat uživatele:

13. 7. 2019, 11:01

S těmi kyselinami je to jasné, ale že by H3PO4 dělala takový bordel? Vždyť se ani nevypařuje, to podle mě muselo být něco jiného. Třeba vlhkost vzduchu, pod 50 % železo prakticky nerezne, nad 60 % rezne všechno.
Aleš Procháska
zverodoktor
Příspěvky: 2970
Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
Bydliště: Bratislava

12. 9. 2020, 7:19

Ono to viacmenej bola kombinácia, každopádne po vyšmarení kyseliny z dielne sa hrdzavenie zlepšilo. Asi predsa len nejaká evaporácia ktorá celej veci moc neprospievala tam bola. Každopádne si myslím, že tam kde mám stroje by som nemal skladovať a používať agresívne chemikálie. To platí napríklad aj o niektorých tavidlách na spájkovanie.


Naposledy oživil janhess v 12. 9. 2020, 7:19
Ak sa niečo môže pokaziť, tak sa to aj pokazí...
Odpovědět

Zpět na „povrchová úprava“