Laser Direct Imaging - kreslení cest laserem do fotorezistu

postupy vyroby a nejake zajimave navrhy
Odpovědět
Mex
Příspěvky: 10288
Registrován: 6. 2. 2014, 10:29

23. 10. 2016, 5:48

Inkjet má ale lehoučkou hlavu a řemínkový pohon servem, takže jezdí svižně.
A navíc netiskne jednou tryskou, ale více tryskama najednou.

Jednoduchý výpočet: aby byl tišťák aspoň trochu použitelný, musel by být malovaný bodem o průměru řekněme 0.1mm (tedy 4mil).
Jedna cesta hlavy bude trvat řekněme 2 sekundy (musí zrychlovat a brzdit mimo tišťák, aby byl osvit rovnoměrný).
Takže třeba maličky tišťák 50x50mm se pojede na 500 průchodů, takže za 1000 sekund, tedy kolem 17 minut.
Za tu dobu to běžnou fotocestou stihneš i s nafetováním toneru, navíc pak z jedné předlohy uděláš i víc tišťáků.
A i tak máš rozlišení tišťáku ideálně 250 DPI, tedy zhruba pětinu toho, co dá běžná laserovka.
Navíc celou dobu by byla frézka maximálně zatěžovaná/ojížděná.

Když už mechanické polohování, tak by to chtělo nějakého hybrida. Příčný pohyb honěný řemínkem na principu serva (jako to má inkoustovka), podélný pohyb (kde jde o přesnost a rozlišovačku) pak šroubem.
Vozík s laserem co nejlehčí s tenkými přívodními dráty. Pak by se mohly dát udělat tak 2 průchody za sekundu, tedy 4-násobný výkon. Navíc by tak netrpěla mechanika, přece jen řemínkový pohon asi vydrží výrazně víc průchodů než klasický šroubový pohon.
Možná by se dala použít rovnou mechanika z inkoustovky. Kdysi jsem jednu měl vymontovanou a hrál jsem si s ní (vyráběl jsem si sranda-servo). Když se tomu trochu osolilo napájení, tak to jezdilo jeko čert.

Přemýšlel jsem teď trochu nad vektorovým kreslením a nad clonkama. Nevím, proč mě vlastně už dávno nenapadlo si clonky vyrobit - vyleptat. Leptám si šablony z mosazi 0.12mm pro pastu, tak vyleptat jednoduchou clonku s přesným kruhovým a čtvercovým otvorem by měla být celkem brnkačka. Vždy jsem se upínal na vrtání, ale leptání je tady určitě vhodnější.
Jenom by to chtělo měnič těch clonek, nebo na osu Z namontovat 2 lasery, jeden se čtvercovou a druhý s kruhovou clonkou. A pak by to chtělo další osu - natáčení čtvercové clonky podle směru jízdy. A to by byl asi docela hard-core.
Uživatelský avatar
robokop
Site Admin
Příspěvky: 22371
Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

23. 10. 2016, 6:12

co pouzit osvitovou jednotku z laserovky a dobastlit nejakou elektroniku
myslim ze to uz bylo zminene drive v tomto vlakne
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Mex
Příspěvky: 10288
Registrován: 6. 2. 2014, 10:29

23. 10. 2016, 9:50

robokop píše:co pouzit osvitovou jednotku z laserovky a dobastlit nejakou elektroniku
myslim ze to uz bylo zminene drive v tomto vlakne
Tam je právě problém s různou délkou optické trasy. Takže to dobře ostří uprostřed, a na okrajích ne (nebo naopak, podle toho, jak to zaostříš).
V běžné laserovce je za rozmítacím rotačním zrcátkem speciálně tvarovaná čočka, která má proměnnou optickou mohutnost v různých směrech. Ale ta je dělaná na červený laser a je plastová, takže UV zářením degraduje (a taky bude pro UV asi i hůř prostupná, a tedy i nerovnoměrně prostupná).
Pokud by se povedla najít nějaká laserovka se skleněnou čočkou (asi nějaká starší, když se ještě tak nešetřilo), tak by to mohlo být super (teda pokud by to sklo bylo dobře UV prostupné). To by pak byl ten pravý LDI do 21. století.
Anebo (a to by bylo to nejsuprovější) kdyby nějaký výrobce udělal resist, citlivý na červenou barvu. Pak by se s ním teda ale asi nedalo rozumně pracovat (dneska je červené nebo žluté osvětlení temné komory bezpečné).
Uživatelský avatar
robokop
Site Admin
Příspěvky: 22371
Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

23. 10. 2016, 9:56

tak to jo
to mi s tou cockou a UV nedoslo
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
ledvinap
Příspěvky: 793
Registrován: 8. 11. 2009, 4:40
Bydliště: Plzen

23. 10. 2016, 10:20

Nové laserovky používají modré světlo (možná i 408nm),to by mělo resistu stačit
turbyho
Příspěvky: 245
Registrován: 14. 3. 2014, 10:03

23. 10. 2016, 10:48

A je vubec nutne a efektivni resit primy osvit? Co se tim ziska?

Nebylo by efektivnejsi vyresit levnou, rychlou a kvalitni technologii vyroby predlohy? UV osvit negativniho resitu jde dnes udelat za nekolik sekund (100W UV LED, transparentni folie/film).

T
HonzaCh
Příspěvky: 289
Registrován: 21. 11. 2006, 8:57
Bydliště: Ostrava

23. 10. 2016, 10:56

Jj, ta křivá čočka je na pytla. Němčour z https://wiki.das-labor.org/w/LaserExposer" onclick="window.open(this.href);return false; to občůral tak, že ji vyhodil úplně :) Sice je to na okrajích více rozptýlené, ale prý to stačí.

Mi se líbí projekt s hlavou z blueray mechaniky http://www.diyouware.com/DiyoPCB-MKI" onclick="window.open(this.href);return false;.
H.
Mex
Příspěvky: 10288
Registrován: 6. 2. 2014, 10:29

23. 10. 2016, 11:08

ledvinap píše:Nové laserovky používají modré světlo (možná i 408nm),to by mělo resistu stačit
Vážně? Tak to začíná být zajímavé.
Jaký je prosím zdroj téhle informace? Tos někde četl nebo Ti to dokonce šlo rukama?
Zkoušel jsem googlit, ale zatím neúspěšně.
Díky.
Mex
Příspěvky: 10288
Registrován: 6. 2. 2014, 10:29

23. 10. 2016, 11:17

turbyho píše:A je vubec nutne a efektivni resit primy osvit? Co se tim ziska?
Nebylo by efektivnejsi vyresit levnou, rychlou a kvalitni technologii vyroby predlohy? UV osvit negativniho resitu jde dnes udelat za nekolik sekund (100W UV LED, transparentni folie/film).
T
A přitom zrovna ty jsi tady rozvíjel možnost inkjet tisku na fotoresist.

Vyřešit kvalitní předlohu by bylo fajn, ale to je taky problém.
Běžné laserovky jsou pro tohle čím dál tím míň vhodné.

Teda 100W UV LED bych snad ani nechtěl mít.
Já svítím běžnýma UV LEDkama s 15mA napájením v rozteči 20mm a mám to za minutu.
turbyho
Příspěvky: 245
Registrován: 14. 3. 2014, 10:03

24. 10. 2016, 12:32

Sebereflexe je dulezita. Aby se clovek nakonec nezabyval nekolik mesicu zkratkou, co mu usetri 5s a bude trvat hodinu :D

Resim to jen proto, ze delam hromadu kusovych PCB a odesla mi pred casem stara laserovka na predlohy. Zadna jina moderni laserovka co mam k dispozici a co jsem zkousel po prodejcich nevytiskne predlohu dobre. Proste se setri tonerem neb to lidi chteji. A tak hledam nejake reseni. A vse ma nejake klady a zapory. Primy osvit desek vypada zajimave, ale pokud se na to clovek podiva strizlive, zjisti, ze to az takova hitparada neni.

Dokonce jsem uz tak daleko, ze premyslim o nakupu stare A4 osvitky od znameho z DTPka. Ale porad je to drahe a slozite (hlavne management chemie).

Mnohem efektivnejsi mi tedy prijde vyresit vyrobu predloh (zvysit densitu laser tisku, uv inkjet, atp.).
Mex
Příspěvky: 10288
Registrován: 6. 2. 2014, 10:29

24. 10. 2016, 12:45

Jo, máš pravdu, LDI jednoduché není.

Podle toho, cos napsal, bys měl nejjednodušší koupit někde v bazaru/na Aukru nějakou starou laserovku podobného typu jako jsi měl (a která ti asi vyhovovala).
turbyho
Příspěvky: 245
Registrován: 14. 3. 2014, 10:03

24. 10. 2016, 1:03

no ona to zadna slava s tou posledni nebyla. byl to posledni Xerox kde jeste sla zvysit denzita konfiguracnim programem. jenze tyhle masiny mely nevymeny valec, takze stacilo sptne zadrhnout folii a bylo vymalovano a sla do dvora. vyssi modely uz nefungovaly. a ty 3010 uz nejsou. a koupit ji od nekoho pouzitou nema cenu neb bude mit jety valec.

jaky ty mas argument pro primy osvit desky? ja porad nemuzu prijit na to v cem je to lepsi nez kvalitni predloha na filmu/folii. ale mozna na to jen spatne koukam. nejvice me trapi u primeho osvitu nebo i potisku UV barvou pomerne slozite/narocne reseni osvitu/tisku oboustranych desek. Tedy nutnost predvrtavat diry na koliky.

Nejlepe me vychazi primy potisk uv inkem. Odpada zcela photo rezist. Vytisknu na cistou med a rovnou leptam. Potisk uv barvou na pajeci masky by taky asi sel. Takze skoro same klady, tedy krome pasovani oboustrankych desek.

T
Mex
Příspěvky: 10288
Registrován: 6. 2. 2014, 10:29

24. 10. 2016, 1:27

U LDI pomocí CNC by spasování oboustranných tišťáků bylo nejsnažší. Deska by se dala nasvítit a na jedno upnutí třeba i vyvrtat, nebo vyvrat aspoň synchronizační díry.
Ale i kdyby to bylo na další upnutí tak se nic neděje, protože kamerou zaměřím polohu synchronizačních děr naprosto přesně, případně si udělám přípravek s kolíky, na které navlíknu PCB přes synchronizační díry.

Samozřejmě všechno se dá dělat i přes předlohu, tu si taky můžu navrtat stejně jako prázdný PCB a spasovat to opět přes díry/kolíky.
Jen to LDI mi přijde takové elegantní, zvlášť kdyby to umělo kreslit vektorově. Prostě bylo by to takové sladké.

V téhle chvíli dělám oboustranné tišťáky tak, že si udělám "kapsu", tj. slepím izolepou obě předlohy přes rozpěrný distanc o tloušťce PCB.
To lepení je ale opruz. Dokonce tak velký opruz, že raději strávím další 2 hodiny optimalizací návrhu tak, abych to pokud možno dostal na jednostranku (pokud je to samozřejmě aspoň trochu možné).
turbyho
Příspěvky: 245
Registrován: 14. 3. 2014, 10:03

24. 10. 2016, 2:04

pasovani filmu je brnkacka na par desitek sekund. chce to ale cvik a mit prosvetlovak (treba podsviceni ze stareho LCD monitoru), lupa na pasovani filmu (dtp) a dobry drzak na kvalitni lepici pasku :D hodne pomuze mit na predlohach pasovaci znacky jako se pouzivaji v dtp. pak je to uplne trivilani. v dtp se drive pasovalo na natisku stovky filmu za smenu.

pasovaci znacky udelas tak, ze napriklad v Eagle vyjedes na zarizeni PS_INVERTED poscript, ten nactes do Ilustratoru, zmenis velikost dokumentu dle kresby a pote vytisknes do PS a pri tisku zapnes pasovaci znacky. Tim dostanes PS s pasovacima znackama.
Mex
Příspěvky: 10288
Registrován: 6. 2. 2014, 10:29

24. 10. 2016, 2:15

Nojo, ale v DTP mezi to nemuseli strkat tlustý cuprextit.
To spasovávání mě fakt nebaví a dělám to nerad. Úplně naprd to bylo, když jsem svítil Hg výbojkou a sundával jsem krycí folii. To se pak ten resist vždycky lepil a bylo to hodně nepříjemné.
Když tam teď folii nechávám, tak je to mnohem lepší. Ale stejně na to musím někdy vymyslet nějakou vychytávku.

Synchronizační značky si dělám přímo jako součást návrhu, případně to spasuju podle nějakých via.
Ty pasovací značky, o kterých mluvíš, mají nějakou zvláštní výhodu?
Odpovědět

Zpět na „plosnaky“