vhodna freza na plosny spoj

testone · 14. 9. 2015, 7:58

pořád dokola
naučte se posuvy přepočítávat na mm/ot, př. mm/zub, je to údaj ze kterého je něco vidět

14. 9. 2015, 8:08

je to cinskej vodnik
dalsi hodnoty si z hlavy nepamatuju

https://www.youtube.com/watch?v=nfi-lVUFU_Q" onclick="window.open(this.href);return false;
tady to je asi 50 000

CZ_Pascal · 14. 9. 2015, 8:35

robokop píše:je to cinskej vodnik
dalsi hodnoty si z hlavy nepamatuju

https://www.youtube.com/watch?v=nfi-lVUFU_Q" onclick="window.open(this.href);return false;
tady to je asi 50 000

To jsou originální ložiska se kterýma to od ťamana přišlo ? Docela odvaha to "přetočit" na víc jak dvounásobek toho co udává výrobce

testone píše:pořád dokola
naučte se posuvy přepočítávat na mm/ot, př. mm/zub, je to údaj ze kterého je něco vidět

Posuv na otáčku je dle HP-TEC 85um (tedy 0,085mm) což se mi zdá trochu moc

, ale samozřejmě je to u vrtáku něco jinýho než takhle valit 1mm frézou "do boku".
(tam by byl můj šnečí posuv 250mm/min dvakrát tolik než by měl při 21000 ot/min - kde je katalogový posuv 0,6% průmeru na zub)

Jak jsem psal výše.. prostě to tam zkusím valit fofrem a pak poreferuju

14. 9. 2015, 8:36

jsou to originalni loziska a tocim ho pri 60 000 na nominalni otacky
to vreteno ma normalne 60 000

CZ_Pascal · 14. 9. 2015, 8:39

robokop píše:jsou to originalni loziska a tocim ho pri 60 000 na nominalni otacky
to vreteno ma normalne 60 000

Aha tak to potom jo. Já jsem mylel že jsi tak ohulil toho "standardního" čínskýho vodníka kterej má "strop" na 24000

14. 9. 2015, 8:39

to by bylo fakt o zivot

CZ_Pascal · 20. 9. 2015, 6:58

.. tak pokračování vrtání

Parametry : F=800mm/min, S=18000ot/min (D=1mm, F=22,23um na zub)
Vrch i spodek paráda a téměř žádné nabalování "špon" na vrták

(při posuvu 950mm/min už se zase začala trochu kazit hrana měděné vrstvy - začal vznikat trochu "otřep"

)

Mex · 20. 9. 2015, 7:25

Vrtá Ti to pěkně.
Jen mě udivuje, že tam děláš tak strašné díry. Průměr 1mm se hodí tak na nějaké silové konektory, na běžné součástky vrtám 0.5mm a 0.7mm, na pinheadery 0.8mm.

A ještě dotaz: pod tím tišťákem máš nějakou "spotřební" vrstvu, nebo si rozvrtáváš ten dřevěný přípravek?

CZ_Pascal · 21. 9. 2015, 6:21

Mex píše:Jen mě udivuje, že tam děláš tak strašné díry. Průměr 1mm se hodí tak na nějaké silové konektory,

Jo jo 1mm je hodně, ale já mám na dosti z těch děr měděné prokovové nýtky (vnitřní průměr 0,8mm vněší 1mm) Bohužel jsem zatím nenašel čas pro tuhle aplikaci rozhodit průměrově piny kde je prokov nýtek a kde není

Dobudoucna plánuji kromě optimalizace dráhy (tedy minimalizace přejezdů která se povedla velice dobře jak můžete vidět) uělat i nějaké grafické prostředík kde si budu moct s dírami trochu více pohrát. Teď je to zatím boj s časem o dokončení slíbeného projektu.

Mex píše:pod tím tišťákem máš nějakou "spotřební" vrstvu, nebo si rozvrtáváš ten dřevěný přípravek?

Pod tištákem je několik vrstev papíru (obyčejný kancelářský). Není to asi nejlevnější, ale žádná extra pálka to taky není a funguje to dobře. Potřeboval jsem aby ten podklad byl trochu tvrdší kdvůli otřepům spodní strany mědi. Třeba to při těchto řezných podmínkách nebude už tak kritické. Používáš něco jiného ? (lepčejšího ?)

Mex · 21. 9. 2015, 3:30

Když musím vyrobit prokov, tak to navrtám 0.5mm a natlačím tam silou drát 0.5mm. Ten pak přijde zaletovat zhora i zespodu. Většinou se mi daří to i jenom zakápnout pájecí pastou a přetavit se zbytkem desky.
Šiklo by se mi udělat na úpravu konce toho drátu nějaké "strouhátko" jako na tužky (teda spíš asi "brousítko"), aby se konec drátu vytvaroval do špičky, protože po odstřižení má zdeformovanou hranu a hůř se tlačí dovnitř. Kdyby se dal drát vybrousit, pak by se to dalo vrtat 0.45mm a drželo by tam skvěle.
Zvažoval jsem i nějaký lis, ale zůstalo jen u úvah (viz dále).

Dřív jsem to vrtal na kousku plovoucí podlahy, mám spoustu odřezků. Ale protože mám pocit, že se mi ty vrtáky tupily moc rychle (i když je to samozřejmě karbid, a dokonce to jsou ještě nějaké značkové japonské, koupené od velkovýrobců PCB), tak jsem pak na chvíli přešel na sololit (tvrdou hladkou stranou nahoru).
Pak jsem ale jednou trochu víc musel sololit frézovat, potřeboval jsem udělat rovinu a tak jsem bral plochu cca velikosti A4 o 1mm do hloubky. No a na tomto jediném frézování jsem naprosto odkouřil 6mm HSS frézu. Jasně, byla to fréza HSS, ale i tak jsem se sololitu začal bát, čert ví, jaká plnidla tam jsou. A od té doby vrtám jenom na dřevě, případně občas na odřezku plexi, polystyrénu nebo jiného plastu.
Mimochodem v papíru je myslím taky dost nepříjemných plnidel (kaolín atd.)

Ale toho vrtání mám čím dál tím míň. Jednak kde to jde používám SMD. A navíc jsem zpohodlněl a na spoustu věcí, která bych dřív udělal zgruntu sám, použiju jako polotovar nějaký hotový modul z Číny. Je to hrozné, ale když ti kluci čínský to nabídnou s dopravou až domů na stůl za cenu, za kterou já tady nenakoupím ani součástky.
Tohle zabilo i mé mé dřívější velké planý na technologii na prokovy. Asi už na to nedojde, je to prostě moc práce a laborování, a když ještě ti číňani dělají prokovené desky za takové likvidační ceny...
Tohle teda ale zatím nevyužívám (zakázkovou výrobu PCB v Číně). Až začnu i s tímhle, tak asi budu muset zbylé vrtáky prodat, aby se na mě vyčítavě nedívaly.

CZ_Pascal · 21. 9. 2015, 5:01

Mex píše:Když musím vyrobit prokov, tak to navrtám 0.5mm a natlačím tam silou drát 0.5mm. Ten pak přijde zaletovat zhora i zespodu.

... předpokládám, že do takovéhoto prokovu už ale "nožičku" součástky nedáš

(a ano musím přiznat že nožičku cpu jen do asi 30% těch prokovů co dělám a u některých z nich by se to dalo pořešit pájením "nožky" na obou stranách kdyby nešlo o patici)

S tím drátem se mi nelíbí (pokud už to tedy nemáš nějak zmáknuté) že čumí z desky nějakou (nejednu) tu desetinu ven. Tady ty nýtkové prokovy (přesto že jsou ku.evsky drahé a stejně tak i pracné) tak nekoukají víc jak desetinu. Nějako se mit to zdá estetičtější řešení než drátek, který navíc pokud není opravdu "nalisovaný" natěsno tak se milerád vytáhne na špičku pájecího hrotu ze spoje ven

SMD samože taky cpu kam můžu, ale pro "složitější" integráče a ty co jsou "na raně" (např optočleny pro oddělení) tak nějak zatím preferuji patice ("precizní" zlacené pokud možno). Zaprvé se nemusím bát jeho odrovnání při pájení (což se mi vlastně asi nikdy ani nestalo) a zadruhé když ho "odkouřím" tak ho za pár sekund vymněním. Většinou se pohybuju spíše na úrovni vývoje než výroby. Tedy prototyp je nakonec i vlastním zařízením. Neprobíhá žádná další fáze optimalizace nákladů pro "vícekusovou" výrobu.

Samozřejmě jak říkáš: čím dál více je vhodnější šáhnout po nějakém hotové destičce "made in PRC"

Mex · 21. 9. 2015, 5:21

Ano, vytažení drátu hrotem páječky skutečně hrozí, proto to lisuju dost natěsno, navíc (jak jsem psal) to většinou vezmu pastou a přetavením (je to míň práce).
To vyčuhování tam sice je, ale u toho nýtku taky. Kdysi jsem na ty nýty chtěl taky přejít, ještě tu mám krabičku 1000ks nýtů 0.8mm vnější a 0.6 vnitřní. Ale myslím, že jsem je snad nikdy nepoužil. Bez pájení bych se toho bál, a když už to pájím, tak už nýt nepotřebuju. Navíc pod SMD pouzdro integráče se to stejně asi nevejde.

"Prokovy" dělám zásadně mimo součástky, které přijdou do patice, resp. víceméně úplně mimo jakékoli nohy. Procesor v DILu už jsem naosazoval ani si napamatuju kdy naposled. U mě je drtivá většina vrtání pro konektory. Docela dost používám "odpory" 0R, takže minimalizuju potřebný počet průchodů na druhou stranu.

Já taky dělám víceméně jenom prototypy, největší ručně dělaná série byla snad nějakých 25ks. Dělám většinou speciality, které se pak hromadně nevyrábí. Pokud se ale pak něčeho dělá víc, tak to už si zákazník nechá vyrobit profivýrobou (já jsem freelancer).

CZ_Pascal · 21. 9. 2015, 7:59

Vzhledem k tomu že "tišťáky" dělám (s minimem volného času) "jednou za milion let" tak už se držím tak nějak toho co mám vyzkoušené jako funkční a dostatečné, přestože prostoru pro zlepšení je hafo. Jinak samotnému "nalisování" toho nýtku taky moc nevěřím a "líznu" ho skoro "suchou" špičkou hrotu aby malinko cínu "zateklo" po obvodu toho nýtku. No a občas tam toho prásknu víc nž chci a zalepím ten prokov "durch" což neřeším poud nechci tahat "nohu" skrz. Jiné postupy zkusím když je možnost trochu zaexperimentovat a teoretický přínos je "statisticky významný" vzledem k vynaloženému úsilí

Jen mě právě po delší době překvapil ten "zachumlanej" vrták tak jsem "rozhodil sítě" ve fóru abych se podělil o svoje zkušenosti a nabyl nějaké nové

Ještě by mě zajímalo jak jsi doma zvládl technlolgii "přetavení" - máš "udělátko" schopné správného teplotního profilu ?

Tomáš Svoboda · 21. 9. 2015, 8:17

Úspěšně jsem přetavoval desky v obyčejné horkovzdušné troubě v kuchyni . Stačí rozehřát troubu na cca 240 stupňů = max . Pak otevřít úplně dvířka tím se to vyvětrá na cca 160. Vložit desku ,přivřít dvířka a nechat 3cm mezeru cca 2 minuty , pak úplně zavřít a dívat se

. Pak jen opatrně vytáhnout a chladit .Není to přesně podle výrobce pasty ale mikroprint pasta z elchemca ( olověná) s tím šla hezky . Mám zkušenosti s oboustrannýma deskama profi výroby nevím jak jsou odolné na tuhle akce třeba ty frézované.

Základní věc . Nesmí tuhle akci v kuchyni vidět manželka

Mex · 21. 9. 2015, 8:20

Malé věci přefouknu horkovzduchem.
Občas něco přetavím v troubě. Koupil jsem si na to maličkou 700W troubu, v akci byla za pusu. Už aspoň 100 let mám jako jeden z rozdělaných "projektů" úpravu na automat, ale zatím po potupně dělám rukama. Změřil jsem si, jak rychlý je zhruba nástup teploty, a tak se k tomu na 3 minuty postavím s hodinkama, 2x zatočím termostatem nahoru a jednou pak dolů (a pootevřu dvířka).
Je to ostuda, kovářova kobyla...
Chyba byla, že jsem si to vymyslel jako moc složitou úpravu, a tak se mi do toho zatím nechtělo. Chci tu troubu zateplit vatou, přidat 2 dodatečné topné trubice a udělat několikazónový termostat (každá trubice bude mít samostatné spínání). Ale až někdy...