Kvůli jednoduchosti. Při řezání závitů vřeteno nevypínám, ale když chci měřit závit třema matkou nebo kalibrem, tak samozřejmě vřeteno vypnu. K tomu si odjedu suportem na potřebnou vzdálenost, abych se k závitu fyzicky dostal. Pak se musím vrátit zase do výchozího nastavení. Při tom všem, musím stále počítat pulzy z IRC a pozor, krom toho ještě kontrolovat směr otáčení a tedy tu proměnnou jak inkrementovat, tak dekrementovat a to vše na pomalém AVRku. S tím Z impulzem mám otáčení vřetene u řiti, mohu s ním dělat co chci a jediné důležité jsou kroky motoru. Nesmím u toho zapomenout na vymezení vůle matice. Pak už si počkám na Z impulz a je to vždy na stejném místě. Samozřejmě to nemusí být nutně přímo výstup z IRC, ale třeba clonka, nebo cokoli jiného. Čím méně je to závislé na software, tím je to spolehlivější. V absolutní hodnotě jsou ty původní ozubená kola nejlepší, neb tam nemůže dojít k nijakému posunu. Je to však konstrukce dnes již překonaná a hlavně uživatelsky naprosto nepřívětivá. Ten krokáč ti fakt uživatelský komfort posune úplně někam jinam. A finální řešení pak už záleží na každém jedinci. Protože posledních 20 let jsem vyvíjel, vyráběl, prodával a posléze i servisoval elektronická zařízení, pracující 24/7 v poměrně složitých podmínkách, vytříbil jsem si výrobní postupy podle svého, přesněji podle odezvy mých výrobků. Tím v žádném případě nechci nijak zpochybňovat jiná řešení, a uvědomuji si, že mohou být i lepší a efektivnější. Já to mám nastavené tak, že pokud mi něco dá požadovanou informaci bez mého přičinění, je to fajn a nemusím se o to starat a je to statisticky spolehlivější. To je stejné, jako třeba řízení CNC stroje pomocí GRBL. Funguje to vcelku spolehlivě, uživatelské rozhraní je poněkud spartánské, ale musím to znát a alespoň části pochopit na úrovni zdrojového kódu, abych si mohl zařízení doladit, upravit ..... k obrazu svému. Já volím jednodušší a ve výsledku možná i levnější řešení interpolátor Gravos.
Nějak jsem se rozkecal, tak už raději končím.