indukcni snimac/reference - co nejmensi ?

[t256]

Ja jsem to pred casem meril, opakovatelnost 0,02 je podle mne scifi nebo nahoda. Mel jsem asi 15 ruznych snimacu, malych i velkych, starych i novych, kulatych i hranatych, cinskych i znackovych... Pro takovou presnost je to nepouzitelne, lita to s teplotou jak prase. Zkousel jsem to na takovem modulu-ose s kulickovym sroubem ktera stoji cca 90k, zadna cina.

V rozsahu 5-35C prakticky vsechny litaly v radech desetin mm. Zkousel jsem i nejaky omron s analogovym vystupem a nevedlo to taktez k nicemu. Zkousel jsem i teplotni kompenzaci toho analogoveho vystupu, nedalo se to nijak odladit. Nejspis je to zavisle na dobe predchoziho sepnuti, vlhkosti vzduchu, dnu v tydnu nebo kdoviceho. Nakonec jsem musel pouzit jiny zpusob.

[Dawe]

Milan199> meril jsem asi pet nebo sest modelu ruznych znacek indukcnich snimacu velikosti 'M8' a z hlavy byla kratkodoba opakovatelnost cca 0.02 az 0.03mm - pro vsechny zhruba stejna. Dlouhodoba (cas, teplota, cyklovani, vibrace ekvivalent roku denniho provozu) byla ale s vetsim rozptylem, od 0.03 do asi 0.07mm.
Zalezi tam dost na druhu materialu kterym je overmoldnuta ta civka. Kdybys potreboval, dohledal bych nejspis i kompletni gage R&R i konkretni modely.

[Milan199]

Víceméně jsme dospěli ke stejným výsledkům. Jenom bych doplnil, že mezi značkovými a čajnou byl pramalý rozdíl.
U toho Turcku si nejsem jist zda jsou lepší výsledky dané tou dvoudrátovou konstrukcí // přeci jen je více zatížený // nebo výrobcem.

[Mex]

Přijímají se i názory kacířů?
Když něco malého, tak mechanický mikrospínač.
Když honím přesnost, tak jiná konstrukce - zpřesnění praporkem na šroubu, případně ještě indexem serva/krokáče.

[Milan199]

Mechanické mikrospínače jsem zkoušel a ty jsou zase dost choulostivé na otřesy. No a těm se ve výrobě nevyhneš.

Zpřesnění snímáním polohy clonky na řemenici // praporek na šroubu // dobře funguje u malých stoupání šroubu / 5 mm /. U stoupání 10 a více už to je zase takové rozpačité. Navíc se do toho promítne jakákoliv nedokonalost v soustavě šroub, matice, uložení.

Nakonec nejlepší je odpružený elektromechanický dotek, ale to je výrobně dost náročné.

[milan584]

Víceméně jsme dospěli ke stejným výsledkům. Jenom bych doplnil, že mezi značkovými a čajnou byl pramalý rozdíl.
U toho Turcku si nejsem jist zda jsou lepší výsledky dané tou dvoudrátovou konstrukcí // přeci jen je více zatížený // nebo výrobcem.

u starý 125 jsou použitý hally 6SS4 (hall je zalitý do epoxidu, ten je pak na šroubek přitáhlý v vyfrézované díře) V loži je magnet, nad ním mosazná záslepka - průměr tak 8mm.
Funguje to tak nějak cca v rámci přesnosti mašiny - tj. krátkodobě tak třeba v 0,002.
Jinak mi uniká, proč tu řešíte nějakou teplotu - pokud mašina plave v víc jak 2° C, tak je to stejně v xxxxxx.

[Mex]

Mechanické mikrospínače jsem zkoušel a ty jsou zase dost choulostivé na otřesy. No a těm se ve výrobě nevyhneš.

Zpřesnění snímáním polohy clonky na řemenici // praporek na šroubu // dobře funguje u malých stoupání šroubu / 5 mm /. U stoupání 10 a více už to je zase takové rozpačité. Navíc se do toho promítne jakákoliv nedokonalost v soustavě šroub, matice, uložení.

Pokud je to HOME (na koncácích snad nemá smysl honit setiny), tak na to se většinou najíždí definovanou rychlostí. Takže tady by otřesy snad neměly hrát nějakou moc velkou roli.

Stejně tak nepřesnosti šroubu, matky atd. Myslím, že nejde o absolutní přesnost, ale o opakovatelnost. A tam by se za stejných podmínek měly ty nepřesnosti projevovat stále stejně, tedy opakovatelně.

Ke zpřesnění praporkem: předpokládejme praporek s oběžným poloměrem 20mm. Menší by se snad ani nedal udělat, protože už samotný šroub bude mít skoro tento průměr. Tak takový praporek zpřesní polohu při šroubu se stoupáním 10mm cca 12.5x.

[robokop]

k tomu pak pribude interface s dostatecnym poctem IO atd. atd... a jsme zase u me oblibene debaty, proc to rovnou neudelat poradne

[Milan199]

u starý 125 jsou použitý hally 6SS4 (hall je zalitý do epoxidu, ten je pak na šroubek přitáhlý v vyfrézované díře) V loži je magnet, nad ním mosazná záslepka - průměr tak 8mm.
Funguje to tak nějak cca v rámci přesnosti mašiny - tj. krátkodobě tak třeba v 0,002.
Jinak mi uniká, proč tu řešíte nějakou teplotu - pokud mašina plave v víc jak 2° C, tak je to stejně v xxxxxx.

Nejde o teplotu stroje. Indukční snímač se chová jinak po zapnutí a jinak po půl hodině. Na to bude patrně mít vliv i jestli je / není sepnutý atd.

Magnety na stroji kde obrábím ocel se mi moc nelíbí - zase bude pakárna se šponkama. Stírat to, krytovat ...

[Dawe]

Milan199> presne tak, to otepleni uz jen protekanym proudem ma vliv. Navic ty sensory maji vetsi ci mensi pocatecni drift s prvnimi takovymi teplotnimi cykly.

[zverodoktor]

Použitie hallových snímačov sa riešilo dávnejšie na cnczone, je tam k tomu celé vlákno s rôznymi zapojeniami, plošákmi , modelmi zapúzdrenia a meraniami. Chodilo to prekvapivo presne, kedysi som sa tým hral na stole.
tuším to bolo tu:
https://www.cnczone.com/forums/open-sou ... forum.html

[Mex]

k tomu pak pribude interface s dostatecnym poctem IO atd. atd... a jsme zase u me oblibene debaty, proc to rovnou neudelat poradne

To bylo na mě (bylo to pod mým postem) nebo to byl nějaký univerzální povzdech?
Pokud na mě, tak větší přesnost než praporkem asi neuděláš ani se snímačem z NASA (pokud tedy neuvažujeme index serva/krokáče nebo nějakého odměřování).
Takže za 1 vstup navíc to tedy podle mě určitě stojí. Ale při chytrém zapojení by tam dokonce ani nemusel být žádný vstup navíc.

[robokop]

to bylo obecne

prvni co me napadlo kdyz jsem cetl to tema ze nekdo vytahne ten praporek
pak to jak jsem to delal driv ja tj index encoderu serva
a ted to resim abs. encodery a ethercatem

[Milan199]

Pokud je to HOME (na koncácích snad nemá smysl honit setiny), tak na to se většinou najíždí definovanou rychlostí. Takže tady by otřesy snad neměly hrát nějakou moc velkou roli.

Stejně tak nepřesnosti šroubu, matky atd. Myslím, že nejde o absolutní přesnost, ale o opakovatelnost. A tam by se za stejných podmínek měly ty nepřesnosti projevovat stále stejně, tedy opakovatelně.

Ke zpřesnění praporkem: předpokládejme praporek s oběžným poloměrem 20mm. Menší by se snad ani nedal udělat, protože už samotný šroub bude mít skoro tento průměr. Tak takový praporek zpřesní polohu při šroubu se stoupáním 10mm cca 12.5x.

Ty mikrospínače mají v té oblasti kde je už předepnutá ta "klopná" planžetka oblast nestability a pak stačí malinký otřes a to sepnutí to "posune". Pokud na dílně běží víc strojů nebo vysokozdvih, paleťák atd - tak to fakt ovlivňuje.

Právě že tu opakovatelnost dost rozhodí každá mechanická nedokonalost. U kluzného vedení a jednoduché matice ti "pružnost" celého systému vygeneruje odchylku několik setin jako nic.

To zpřesnění "praporkem" // většinou se dává kolíček do řemenice na šroubu // určitě funguje, ale musí to být udělané docela precizně, jinak jsou s tím jen problémy. Lepší je clonka radiální, ale někdy je opruz to tam konstrukčně dostat.

[t256]

Ja u hallovych snimacu nakonec taky skoncil. Dal jsem do krabicky kousek malinkeho linearniho vedeni s pruzinkou a magnetickym paskem se snimacem s rozlisenim 0,5um. Snimace maji sice digitalni vystupy o poloze, ale maji i signal index ktery by se snad dal vyuzit primo pro spinani polohy bez potreby dalsi elektroniky a programovani cehokoliv. Funguje to pekne a spolehlive. Na tech 0,5um to asi chodit nebude (nemel jsem jak zmerit presnost), ale pro mou potrebu to s prehledem stacilo a nebylo to ani nijak zavratne drahe.

Opticke zavory jsem taky zkousel, ale signal z fototranzistoru se musel hnat pres AD prevodnik spolu s udajem z teplotniho cidla a v programu to kompenzovat. Problem byl, ze to casem porad ulitavalo na jednu stranu. Nevim jestli se menila svitivost LED nebo citlivost fototranzistoru a mozna by se to za par mesicu zastavilo nebo zpomalilo az by si soucastky sedly, ale na to jsem nemel trpelivost. Tak jsem vyuzil prachotesnou mechaniku z te optozavory a nacpal misto ni zmineny halluv snimac.