Zhutňovat se to má obecně kvůli pevnosti ne jen vrchní vrstvy. 1% vzduchových bublin v betonu znamená cca 6% dolů na pevnosti. Takže 10% vzduchových bublin je už o 60% menší pevnost betonu. Třeba zrovna při stavbě pohraničních pevností pěchovali jak o závod.filla píše: ↑19. 5. 2019, 5:50 jenze tekrat, se v piskovne prosivalo na fajnovou a tak jsi mel pisek bez jilu, to co dnes dovezes z piskovny obsahuje hodne jemnych castic vcetne jilu, zkus pouzit pisek z betonarny, hlavne 3:1 je cementova mazanina nikoliv beton, pro lepsi pevnost svrchni vrstvy je dobe beton zavibrovat, aby unikl vzduch a posleze zakletovat, a hlavne nejmene 14 dni udrzet ve vlhku, tedy mocit a zakryt
Další radikální vliv na pevnost, větší než si někdo dokáže představit, je pak přítomnost štěrku. V druhé řadě pak jeho kvalita.
Stejně tak si málo kdo dovede představit, jak má negativní vliv přehnaně vody.
Tohle vše když není správně, tak už je jedno jestli má cement o 10% nižší nebo vyšší pevnost. Ostatně označení např. 32,5 znamená normovanou minimální pevnost v tlaku 32,5MPa po 28 dnech. Takže jestli to nějaký cement nesplňuje, by se dalo celkem snadno prokázat, a došlápnout si na výrobce.
Já vždycky na povrchu dělám jako poslední tenkou vrstvu několik mm silnou jen z písku 1:2. Jednak se beton se štěrkem špatně rovná a pak jde právě o tu odolnost. Ošetření povrchu proti vyschnutí se mi osvědčilo dělat natáhnout na to namočené hadry z geotextilie a přikrýt igelitovou plachto. To udrží povrch mokrý klidně 30 dnů i v letních vedrech aniž bych to musel pořád kropit.