Pokud to má být na cívku, tak by to nemělo být magneticky tvrdé, což většina ocelí nesplní.
Ideální je něco co má pod 0,1% uhlíku, třeba taková 12.014 by možná šla (1.2085 ale ne).
Pak z toho vychází slitina železa s niklem a nebo nějaké s chromem, ale nenašel jsem zatím nic vhodného 17.xxx
Oboje je celkem cenově výš, ale zase to má slušné vlastnosti (ten nikl tedy o hodně lepší, magneticky)
Pak je ještě možnost skoro čisté železo, ale tam asi moc nezískám.
Nejspíš udělám nějaké obyč. vzorky, nechám v pár firmách niklovat a dám do solné komory.
Pokud to něco vydrží tak bych šl touto cestou.
Materiál magnetický co nerezaví?
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Takže mam tady odpověď. Budu to citovat jak mi to došlo, nemá cenu, abych dělal přepis svými slovy:
"je to trida tzv. martenzitickych oceli, je to napr. 17023 (evrop. znaceni snad 1.4007), 17021 (1.4006), 17020 (1.4001) a neco kolem cca do 17027 ci 29. Je to chromová ocel, matne si vzpominam obsah Cr cca od 13 do asi 18 %. Neni tam prakticky nikl, maji trochu mensi korozni odolnost nez austeniticke, ale daji se kalit na slusnou tvrdost a jsou magneticke. Na jadro civky mozna pripadne ano, ale jen na ss proud, na stridavem by byly klasicky velke ztraty. Jinak se to hezky obrabi jako bezne zelezo - konstrukcni tr. 10 a 11. No a pak muzes pripadne zakalit. Ja mel myslim kdysi 17023, i jsem to v pohode soustruzil. Spise kde to sehnat, americka cca ekvivalent je snad neco jako 410 az 420, radeji se koukni, srovnavaci tabulky jsou, ja to znam spis po staru jako Poldi a pod. tr. 17. Obavam se, ze dnes tak jedine nekde z venku, tady uz se asi ani nedela."
"je to trida tzv. martenzitickych oceli, je to napr. 17023 (evrop. znaceni snad 1.4007), 17021 (1.4006), 17020 (1.4001) a neco kolem cca do 17027 ci 29. Je to chromová ocel, matne si vzpominam obsah Cr cca od 13 do asi 18 %. Neni tam prakticky nikl, maji trochu mensi korozni odolnost nez austeniticke, ale daji se kalit na slusnou tvrdost a jsou magneticke. Na jadro civky mozna pripadne ano, ale jen na ss proud, na stridavem by byly klasicky velke ztraty. Jinak se to hezky obrabi jako bezne zelezo - konstrukcni tr. 10 a 11. No a pak muzes pripadne zakalit. Ja mel myslim kdysi 17023, i jsem to v pohode soustruzil. Spise kde to sehnat, americka cca ekvivalent je snad neco jako 410 az 420, radeji se koukni, srovnavaci tabulky jsou, ja to znam spis po staru jako Poldi a pod. tr. 17. Obavam se, ze dnes tak jedine nekde z venku, tady uz se asi ani nedela."
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Ing. Aleš Honsa
to určitě ne, bude se to čistit sem tam ředidlem, a musí to na vzduchu vydržet deset a více let.
u zinku vím že časem oleze a hlavně jak se na něj šáhne jde dolů
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Vypadá to jednoduše, ale dělat to ze super materiálu FeNi36 by vylezlo na víc než 0,5mil
Kdežto nějaká magnetická nerez bude bratru třeba za desetinu této ceny a obyčejné železo desetinu z té desetiny.
Tedy superlepší povrchovka jako chrom nebo nikl stále vyjde mnohem, mnohem, mnohem lépe.
Kdežto nějaká magnetická nerez bude bratru třeba za desetinu této ceny a obyčejné železo desetinu z té desetiny.
Tedy superlepší povrchovka jako chrom nebo nikl stále vyjde mnohem, mnohem, mnohem lépe.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Ale já se neptal kolik by to celé stálo z toho, či onoho, ale kolik procent z ceny celého zařízení ten rozdíl dělá. To je argument k zamyšlení z čeho to dělat. Pokud je to do 2% např. není snad co řešit. Nebo je nutno to ojebat jak číňan?
-
- Příspěvky: 1227
- Registrován: 21. 11. 2017, 9:16
Jak je to cca velké? To je nějaký váleček jako jádro?
Je to magnet 30x40mm, nejedná se o žádné super zařízení.
Cívka, nějaké ložiska, materiál a výroba - cena materiálu dělá buď 80% ceny nebo 10%, jako zákazník určitě upřednostníš NASA materiál který vůbec nepotřebuješ a nemá na funkci vliv. Neřeším to abych ušetřil, ale aby to vůbec dávalo smysl zákazníkovi vyrobit.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Ono to tak nějak dopadne, když bude několik variant tak se tě každý ptá co to vydrží a jak se dozví že je určitá možnost "na stálo" tak to vyhraje.
Navíc se dá niklový povlak vytvrdit a odolnost je až 1000h, takže opravdu asi "na furt" v běžném průmyslu.
Navíc se dá niklový povlak vytvrdit a odolnost je až 1000h, takže opravdu asi "na furt" v běžném průmyslu.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.