Tušírovací a rysovaci barva ?
Je to sice už starší vlákno, ale v historické knížce o tušírování jsem našel v odstavci o složení barvy pro tušírování toto:
Zámečník si sám připravuje barvu z práškovitého ultramarinu, nizozemských sazí a berlínské modři. Prášky se rozpouštějí v minerálním oleji. Když tušírovač nemá práškovitou barvu, může použít sazí z krytů plynovývh pecí, z kalírny nebo kovárny.
Nebo se používá zelená pasta z kysličníku chromitého. Obsahuje Kysličník chromu, kysličník křemíku SiO4, stearin, tuk, petrolej.
Zajímavé je, že tam píší, že tušírovací pravítka se vyrábějí buď ze starých kolejnic cca 30 let starých. Nebo pokud jsou vyráběny litím, musí se před finálním několikerým zaškrabáním a použitím nechat min. 5 let ležet pro zánik pnutí aby přirozeně zestárla.
"Tušírovač, který má rád svou práci, zhotoví si sám škrabák, sám si objedná ocel, sám bude řídit kováře při jeho kování, sám opracuje škrabák před kalením, sám si ho zakalí v olověné lázni o teplotě 850stC a dodrží tvrdost v mezích 62-64 podle Rockwela a sám ho nabrousí na litinové desce s brusivem v oleji"
Tak snad jsem Vám všem pomohl nebo aspoň pobavil.
Zámečník si sám připravuje barvu z práškovitého ultramarinu, nizozemských sazí a berlínské modři. Prášky se rozpouštějí v minerálním oleji. Když tušírovač nemá práškovitou barvu, může použít sazí z krytů plynovývh pecí, z kalírny nebo kovárny.
Nebo se používá zelená pasta z kysličníku chromitého. Obsahuje Kysličník chromu, kysličník křemíku SiO4, stearin, tuk, petrolej.
Zajímavé je, že tam píší, že tušírovací pravítka se vyrábějí buď ze starých kolejnic cca 30 let starých. Nebo pokud jsou vyráběny litím, musí se před finálním několikerým zaškrabáním a použitím nechat min. 5 let ležet pro zánik pnutí aby přirozeně zestárla.
"Tušírovač, který má rád svou práci, zhotoví si sám škrabák, sám si objedná ocel, sám bude řídit kováře při jeho kování, sám opracuje škrabák před kalením, sám si ho zakalí v olověné lázni o teplotě 850stC a dodrží tvrdost v mezích 62-64 podle Rockwela a sám ho nabrousí na litinové desce s brusivem v oleji"
Tak snad jsem Vám všem pomohl nebo aspoň pobavil.
můžeš sem dát název té knihysyzko píše: ↑16. 10. 2019, 6:07 Je to sice už starší vlákno, ale v historické knížce o tušírování jsem našel v odstavci o složení barvy pro tušírování toto:
Zámečník si sám připravuje barvu z práškovitého ultramarinu, nizozemských sazí a berlínské modři. Prášky se rozpouštějí v minerálním oleji. Když tušírovač nemá práškovitou barvu, může použít sazí z krytů plynovývh pecí, z kalírny nebo kovárny.
Nebo se používá zelená pasta z kysličníku chromitého. Obsahuje Kysličník chromu, kysličník křemíku SiO4, stearin, tuk, petrolej.
Zajímavé je, že tam píší, že tušírovací pravítka se vyrábějí buď ze starých kolejnic cca 30 let starých. Nebo pokud jsou vyráběny litím, musí se před finálním několikerým zaškrabáním a použitím nechat min. 5 let ležet pro zánik pnutí aby přirozeně zestárla.
"Tušírovač, který má rád svou práci, zhotoví si sám škrabák, sám si objedná ocel, sám bude řídit kováře při jeho kování, sám opracuje škrabák před kalením, sám si ho zakalí v olověné lázni o teplotě 850stC a dodrží tvrdost v mezích 62-64 podle Rockwela a sám ho nabrousí na litinové desce s brusivem v oleji"
Tak snad jsem Vám všem pomohl nebo aspoň pobavil.
WEILER LZ280, FNA22
-
- Příspěvky: 1227
- Registrován: 21. 11. 2017, 9:16
P.M. Mardikin - Výkonné methody tušírování (1951).
Z ruského originálu "Производительные методы шабровки" (Moskva 1948) přeložil ing. Leonid Kirilovič.
V roce 1948 autor této brožury P.M. Mardykin, tehdejší vedoucí mistr v nástrojárně Charkovských závodů, vydal v Mashgizu brožuru „Produktivní metody zaškrabávání“. Tato brožura byla dotisknuta v roce 1951 v Československu (Výkonné methody tušírování) a v roce 1952 v Polsku. Vzhledem k tomu, že existuje velmi málo literatury o postupech zaškrabávání a také vzhledem k tomu, že materiál v prvním vydání brožury je do značné míry zastaralý, bylo provedeno druhé vydání brožury. (Мардыкин П.М., Алешкевич И.Л. Производительные методы шабрения 1958) Zaměřuje se na mechanizaci zaškrabávacích prací.
Při psaní této brožury byly zohledněny kritické komentáře hlavního technologa Minského závodu obráběcích strojů K.E. Voroshilova M. Levyho, hlavního technologa závodu Minsk pojmenovaného po S.M. Kirovovi G.D. Hendelsmana a kandidáta technických věd A.V. Molochkovova.
A tu už nikdo nepřeložil. Tak kdyby se chtěl někdo angažovat...
Друзья, kто хорошо понимает по-русски, может прочитать оригинал ...
Z ruského originálu "Производительные методы шабровки" (Moskva 1948) přeložil ing. Leonid Kirilovič.
V roce 1948 autor této brožury P.M. Mardykin, tehdejší vedoucí mistr v nástrojárně Charkovských závodů, vydal v Mashgizu brožuru „Produktivní metody zaškrabávání“. Tato brožura byla dotisknuta v roce 1951 v Československu (Výkonné methody tušírování) a v roce 1952 v Polsku. Vzhledem k tomu, že existuje velmi málo literatury o postupech zaškrabávání a také vzhledem k tomu, že materiál v prvním vydání brožury je do značné míry zastaralý, bylo provedeno druhé vydání brožury. (Мардыкин П.М., Алешкевич И.Л. Производительные методы шабрения 1958) Zaměřuje se na mechanizaci zaškrabávacích prací.
Při psaní této brožury byly zohledněny kritické komentáře hlavního technologa Minského závodu obráběcích strojů K.E. Voroshilova M. Levyho, hlavního technologa závodu Minsk pojmenovaného po S.M. Kirovovi G.D. Hendelsmana a kandidáta technických věd A.V. Molochkovova.
A tu už nikdo nepřeložil. Tak kdyby se chtěl někdo angažovat...
Друзья, kто хорошо понимает по-русски, может прочитать оригинал ...
-
- Příspěvky: 2994
- Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
- Bydliště: Bratislava
Milý prispievateľ, isto by ťa tunajšie osadenstvo vrátane mňa na rukách nosilo, keby si tých 35 strán tejto knižky prehnal cez skener a poskytol na študijné účely.
Ak sa niečo môže pokaziť, tak sa to aj pokazí...
Dával jsem odkaz už včera i dnes na uložto, ale smazává se to. Asi problém ten odkaz. Tak to tedy dávám přímo sem. Bohužel skenr je nic moc, takže sken je nekvalitní i když originál výtisk je ostrý.
Priloha smazana z duvodu porusovani autorskych prav
Priloha smazana z duvodu porusovani autorskych prav
-
- Příspěvky: 2994
- Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
- Bydliště: Bratislava
Super, ďakujem. Na ulož.to sa to zmazáva keď si myslia, že sú porušené autorské práva. Ak súbor zbalíš do archívu a ideálne zahesluješ, zostane to tam.
Ak sa niečo môže pokaziť, tak sa to aj pokazí...
Jaký ideálně - zaheslovat to musí - jinak to ani nemusí balit, opět se to smaže.zverodoktor píše: ↑17. 10. 2019, 9:18 Super, ďakujem. Na ulož.to sa to zmazáva keď si myslia, že sú porušené autorské práva. Ak súbor zbalíš do archívu a ideálne zahesluješ, zostane to tam.
Protože uxxxxo všechny archivy, do nich se lze dostat bez hesla samozřejmě automaticky rozbaluje a pak testuje - viz jejich automaická fce "obsah uloženého archivu"
TOS H 63, Strigon GH 560, KFD 250, Berco HON 200, Stanko 16K20, TOS 4C, ZMM NK 203, FUS SMC-8B
Admin má pravdu, v některých případech je ochrana až 140 let. Je pak ovšem jasné, že takhle čínu asi nedoženem
Problémem dnešní doby je všeobecná nedostupnost kvalitní technické literatury. I proto se stará technická literatura pocházející i z padesátých let draží za čím dál vyšší ceny. Státní nakladatelství technické literatury nemělo být nikdy privatizováno, protože soukromník nebude nikdy investovat do vydávání kvalitní technické literatury pro úzký okruh lidí. Korunu tomu stát dal znepřístupněním a zpoplatněním norem. Bohužel i učebnice technického směru jsou katastrofální a kvalitou a rozsahem zpracování se těm z dob minulých nemohou rovnat.
Problémem dnešní doby je všeobecná nedostupnost kvalitní technické literatury. I proto se stará technická literatura pocházející i z padesátých let draží za čím dál vyšší ceny. Státní nakladatelství technické literatury nemělo být nikdy privatizováno, protože soukromník nebude nikdy investovat do vydávání kvalitní technické literatury pro úzký okruh lidí. Korunu tomu stát dal znepřístupněním a zpoplatněním norem. Bohužel i učebnice technického směru jsou katastrofální a kvalitou a rozsahem zpracování se těm z dob minulých nemohou rovnat.
Naposledy upravil(a) syzko dne 18. 10. 2019, 7:25, celkem upraveno 1 x.