kalení
milan584> nechci mluvit za bobika, ale zduvodnoval to na 1. strance obecnym faktem poklesu E s vyssim stupnem prokaleni. A mel pravdu. Tady mas prece tu souvislost s Hookem.
O tomhle doprovodnem faktu se malo mluvi , protoze je celkem nevyznamny. To ze kalenim vymenis houzevnatost za tvrdost vi kazdy, ale o zmene E malokdo.
O tomhle doprovodnem faktu se malo mluvi , protoze je celkem nevyznamny. To ze kalenim vymenis houzevnatost za tvrdost vi kazdy, ale o zmene E malokdo.
A kolik ta změna je?
A jsi si opravdu jistý, že třeba 12050 v měkkém stavu má teda vyšší vrubovou houževnatost než v zušlechtěném?
Btw, co se týče toho modulu pružnosti - viz klasika - vembloud
pro měkkou a tvrdou.http://ebook.veda-hrou.cz/foto/37aac382 ... 2431_v.jpg
úhel je skoro stejný, dokonce se často bere jako stejný - viz třeba
https://www.researchgate.net/profile/Pr ... 28E%29.bmp
Se zakalením zmizí v tahovém diagramu ten výrazný přechod Re mezi elastickou a plastickou deformací. Pak se uvažuje se smluvním Re, které dělá obyčejně 0,2% plastické deformace. Že není moc k dispozici údaj Re u kalených materiálů nevadí, ono se ve výpočtech používá stejně koeficient bezpečnosti 2 až třeba 10 podle namáhání dílu, takže třeba uvažujete jen o dovolením napětí v součásti na 1/3Re nekaleného materiálu a vyšší Re u kaleného je jen takový příjemný bonus pro lepší spaní. 
milan584> to ze se bere konstanti E pro vsechny oceli je zjednoduseni. Nenapadlo te nekdy proc nektera literatura ji uvadi jako 200GPa a jina treba 220GPa? K tomu kaleni, nemam k ruce databazi, ale z toho s cim jsem pracoval, tak do 5%. Kolem 10GPa.
Pěkné, navíc poloautomat. Ale to bude nějaká profi výroba.
Zítra udělám pokus. Našel jsem nějaké "odpočaté" žiletky, tak napřed zkusím půlku držky oholit s ní. A pak to zkusím obtáhnout na jemném diamantu a udělat druhou půlku.
Líbil se mi tam ten borec, co na trubce válcoval čerstvý beton. A ta ženská s letadlem docela uměla.
Zítra udělám pokus. Našel jsem nějaké "odpočaté" žiletky, tak napřed zkusím půlku držky oholit s ní. A pak to zkusím obtáhnout na jemném diamantu a udělat druhou půlku.
Líbil se mi tam ten borec, co na trubce válcoval čerstvý beton. A ta ženská s letadlem docela uměla.
Napadlo - protože těch slavných 5%
je míň než budou i rozdíly mezi jednotlivýma tavbama a pozdějším tepelným zpracováním. Takže normální strojař to neřeší - protože to je míň než je vůbec schopen spočítat a zajistit si tím zbytkem (tepelné zpracování)Mj. si zkus třeba v nějaké kalirně aby ti něco zušlechtili s přesnosti na 5
%. pevnosti.A když už jsme tu u toho - ano, modul pružnosti u ocelí mírně "plave" podle složení (čím to je nalegované a obsahu uhlíku). Ovšem v globálu je to spíš přesně obráceně
než jste to tu tvrdili - jednak při správném zušlechtění roste (proti měkkému stavu - a to i dramaticky) houževnatost (zejména vrubová), ale hlavně "tvrdý" stav má ten začátek vemblouda nepatrně strmější než měkota - viz ten kultovní diagram.Takže asi se ten nosník po zušlechtění (ono napsat po kalení je už samo o sobě píp) nebude fakt ohybat víc než přírodní stav.
Jo, ten Kriss Kross je neopakovatelná klasika
https://www.worthpoint.com/worthopedia/ ... 1880328579
Nikdy jsem nepolemizoval o presnosti a opakovatelnosti taveb. Ani jsem nikde dokonce netvrdil ze 5% je nejaky znacny rozdil. Ale neodolam dodat, ze "normalni strojar" tak jak ja ho znam pocita statisticky. Tedy s nominalni hodnotou pro dany material a jeho rozdelenim (at uz z technickeho datasheetu nebo z vlastnich empirickych zkousek). No a z praxe, pokud ladis design napr. turbinoveho kola, tak muze i o 5% vyssi nominalni E byt velka pomoc.
Zbytek komentovat nebudu, nedava mi to smysl.
Tak ještě jednou pro nevěřícího milana584.
Provedl jsem dva výpočty deformace nosníku na podporu mého tvrzení, že jesliže je zatížení jednou dané, tak zpevněním oceli zušlechtěním a kalením nedosáhneme menší deformace, než je tomu v surovém stavu ocele.
Že se zmenšuje modul pružnosti se zvětšující se pevností ocele je snad fakt, na kterém se shodneme. Viz tento materiálový list.
http://kulicky.wbs.cz/14_109.pdf
Tady jsou výsledky výpočtu průhybu vetknutého nosníku s různým E.
Freecad je poslední verze odtud:
https://github.com/FreeCAD/FreeCAD/rele ... dev_win.7z
Ve výsledku je vidět rozdíl pouhé jedné desetiny mm. Což se zdá zanedbatelné, než to převedete na procenta. 4% už tak zanedbatelný nejsou.
Ten porovnávací tahový diagram, co milan uváděl, holt vytvářel někdo, kdo je bytostně přesvědčen o tom, že pevnější materiál se musí méně deformovat. Autor je na stejné úrovni, jako klimatologové a jejich slavná hokejka.
Provedl jsem dva výpočty deformace nosníku na podporu mého tvrzení, že jesliže je zatížení jednou dané, tak zpevněním oceli zušlechtěním a kalením nedosáhneme menší deformace, než je tomu v surovém stavu ocele.
Že se zmenšuje modul pružnosti se zvětšující se pevností ocele je snad fakt, na kterém se shodneme. Viz tento materiálový list.
http://kulicky.wbs.cz/14_109.pdf
https://github.com/FreeCAD/FreeCAD/rele ... dev_win.7z
Ve výsledku je vidět rozdíl pouhé jedné desetiny mm. Což se zdá zanedbatelné, než to převedete na procenta. 4% už tak zanedbatelný nejsou.
Ten porovnávací tahový diagram, co milan uváděl, holt vytvářel někdo, kdo je bytostně přesvědčen o tom, že pevnější materiál se musí méně deformovat. Autor je na stejné úrovni, jako klimatologové a jejich slavná hokejka.
- Přílohy
-
- VYPOCTY_FREECAD.zip
- Zdrojové soubory
- (79 KiB) Staženo 17 x
Naposledy upravil(a) bobik dne 7. 12. 2018, 3:42, celkem upraveno 1 x.
Sice to neni o kaleni, ale neda mi to, kamaradka ma takove velike hodiny z ikei a moc ji nefungovly normalni baterky a ani ty pro zajicky (maji tezky rucicky), jako stary sprymar jsem ji rek, ze do hodin z ikei patri i baterka z ikei, jinak to ne bude fungovat, dala tam baterku z ikei a hodiny fungijikenybz píše: ↑6. 12. 2018, 5:41ahoj no tu metodu s pyramidou jsem kdysi četl... včera jsem byl u kámoše ve firmě potřeboval opravit pár strojů a při kafi na to padla řeč tak jsme se zasmáli
já mám rád ty staré knížky, ale je potřeba ty informace brát poněkud s rezervou, protože jaksi obecně věda nebyla na takové úrovní a záleží jak "nové" informace měl autor. Takže je tam sem tam nějaká blbost. Nicméně je tam pěkně popsaná galvanika. včetně receptur atd. Musím pořídit nějaký rychlý skener a pak to zdigitalizuju. Takto ofocené je to oničem i když přečíst to jde.
"do řiti se řítíme, ani o tom nevíme.."
14 109 (tzn. zcela speciální Cr. ocel na valivé elementy) a z ní v kaleným stavu (tj. nějakých 62 HRc) nosníkbobik píše: ↑7. 12. 2018, 9:43Tak ještě jednou pro nevěřícího milana584.
Že se zmenšuje modul pružnosti se zvětšující se pevností ocele je snad fakt, na kterém se shodneme. Viz tento materiálový list.
http://kulicky.wbs.cz/14_109.pdf
E.JPG
Tady jsou výsledky výpočtu průhybu vetknutého nosníku s různým E.
Material_14109_23HRC.jpg
Material_14109_63HRC.jpg
Freecad je poslední verze odtud:
https://github.com/FreeCAD/FreeCAD/rele ... dev_win.7z
Ve výsledku je vidět rozdíl pouhé jedné desetiny mm. Což se zdá zanedbatelné, než to převedete na procenta. 4% už tak zanedbatelný nejsou.
Ten porovnávací tahový diagram, co milan uváděl, holt vytvářel někdo, kdo je bytostně přesvědčen o tom, že pevnější materiál se musí méně deformovat. Autor je na stejné úrovni, jako klimatologové a jejich slavná hokejka.
na ohyb?To jako opravdu myslíš vážně?
Neuvěřitelné.
milan584 píše: ↑7. 12. 2018, 4:49Jo, ten Kriss Kross je neopakovatelná klasika
https://www.worthpoint.com/worthopedia/ ... 1880328579
https://www.youtube.com/watch?v=YxSqQ8_YsCc