Lepší je tu lupu shodit a použít svoje zvětšovátko.
Úhloměr
NO je pravda, že ten polskej úhloměr mám taky a ta lupa je fakt na h..no a to mám oči v pořádku, proto sem pořídil úhloměr s hodinkama to je úplně někde jinde v konfortu měření a odečítání hodnot, ještě mě chybí základní úhlové měrky a s úhlama sem vcajku
Lepší je tu lupu shodit a použít svoje zvětšovátko.
Lepší je tu lupu shodit a použít svoje zvětšovátko.
-
Zdenek Valter
- Příspěvky: 5200
- Registrován: 9. 1. 2009, 5:16
- Bydliště: Ústí n. L.
to máš něco takového? :
https://www.primadilna.cz/Uhlomer-s-cis ... -d6211.htm
https://www.primadilna.cz/Uhlomer-s-cis ... -d6211.htm
Hobbík - obráběč i 3D tiskař začátečník - strojní park je konečně instalován
tady tento přímo mám:Zdenek Valter píše: ↑7. 4. 2020, 2:15 to máš něco takového? :
https://www.primadilna.cz/Uhlomer-s-cis ... -d6211.htm
https://www.sbazar.cz/consulta/detail/1 ... ckouhlomer
Celkova nepresnost dela cca +/- 0.07° (mysleno smerodatna odchylka).
Opakovatelnost cca 0.06°, reprodukovatelno 0,04°.
Kdyby te zajimala podrobnejsi odpoved, tak jsem na takovy digitalni akcelermetricky uhlomer kdysi delal jednoduche Gage R&R viz obrazek v priloze. Dva operatori kazdy se svym pristrojem (Clovek + pristroj tvori jeden celek jako Operator). 7 merenych uhlu [0,20,40,60,80,90,100] po 5 opakovanich, dva typy kalibrace dle toho podel jake strany se nuluje. Je videt ze nejvetsi prispevek k nepresnosti dava operator a to relativne nezavisle na velikosti mereneho uhlu. Taky, ze zpusob kalibrace nehraje roli.
Od te doby se takhle merily dalsi a dalsi uhlomery, chovani vesmes shodne i presto ze maji jinou nalepku a pouzivaji jine akcelerometry.
- Gage R&R
- Ilustrace
TOS S28, DIY CNC, Holzmann ZS-40HS, Prusa Mk3s+MMU2s, Bambu X1C Combo
Já bych si někde udělal kalibr a na něj to dával. Ono u těchto obyč přístrojů nikdy nevíš jestli nezačné lhát - senzor, baterka, vlhkost na desce.
Když to před vlastním měřením prověříš tak je to jistota (vlastní zkušenost)
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Kdysi jsem pro jednoho zákazníka dělal podobnou jednoúčelovou krabičku. Používal to při transportu rozměrných (ale velmi citlivých) břemen, které se zvedaly dvěma jeřáby. Ta krabička hlídala, aby se to zvedalo přesně vodorovně.
Tehdy jsem se akcelerometry trochu zaobíral. Je to docela věda. Pokud ale stačí pomalé měření (řekněme tak 2-3 meření za sekundu), tak se se slušným akcelerometrem a dobrým zpracováním dá dosáhnout opravdu dobrých výsledků.
Ale zase samozřejmě jak kde. Nehomogenita zemské přitažlivosti u přesných měření hraje nezanedbatelnou roli.
Velcí kluci, co to používají (geofyzici) na to mají pár (opravdu jednotky, nebo dokonce možná jen jeden) kalibrovaných "vodorovin". Má to nohy zapuštěné do stabilního žulového podloží, kompenzované všecky teplotní roztažnosti atd. Prostě děsná věda.
Ale reálně jsem to neviděl, jen jsem o tom slyšel.
Tehdy jsem se akcelerometry trochu zaobíral. Je to docela věda. Pokud ale stačí pomalé měření (řekněme tak 2-3 meření za sekundu), tak se se slušným akcelerometrem a dobrým zpracováním dá dosáhnout opravdu dobrých výsledků.
Ale zase samozřejmě jak kde. Nehomogenita zemské přitažlivosti u přesných měření hraje nezanedbatelnou roli.
Velcí kluci, co to používají (geofyzici) na to mají pár (opravdu jednotky, nebo dokonce možná jen jeden) kalibrovaných "vodorovin". Má to nohy zapuštěné do stabilního žulového podloží, kompenzované všecky teplotní roztažnosti atd. Prostě děsná věda.
Ale reálně jsem to neviděl, jen jsem o tom slyšel.
Tak já jsem se naměřil s digi vodováhou s rozlišením 0,001/1000 mm a na kalibraci jsem nepotřeboval žádnou super truper zapuštěnou rovinu. Prostě stačilo váhu postavit na něco rovného, třeba rysplotnu a otáčením nakalibrovat a stejný údaj, pokud to nebyla nula, tak opačné znaménko. Při měření s takto nakalibrovanou váhou si kdykoliv zkontroluješ otočením, zda není rozhozená.
Myslíš?Josef píše: ↑11. 4. 2020, 4:04 Tak já jsem se naměřil s digi vodováhou s rozlišením 0,001/1000 mm a na kalibraci jsem nepotřeboval žádnou super truper zapuštěnou rovinu. Prostě stačilo váhu postavit na něco rovného, třeba rysplotnu a otáčením nakalibrovat a stejný údaj, pokud to nebyla nula, tak opačné znaménko. Při měření s takto nakalibrovanou váhou si kdykoliv zkontroluješ otočením, zda není rozhozená.
Tak si představ, že zemská přitažlivost v místě, kde stojíš, nejde kolmo dolů ale někam šikmo. A pak zkus kroutit tou vodováhou jak chceš, schválně co naměříš.
Existují měření a přesná měření.
No právě proto taková kalibrační fest-vodorovná plocha není na každém rohu, ale bude jedna nebo několik málo v celé republice.
Je v tom asi kyvadélko s kapacitním senzorem.
http://www.prominent-km.cz/?page_id=300
Nedělám reklamu prodejci, jen jsem věděl, kde to najít.
Jenže jak si tu kalibraci dopravit domů? U elektronických snímačů je nepřítelem každý otřes, který tu kalibraci spolehlivě rozhodí. A nic přesnějšího, než elektroniku jsem zatím neviděl. A čím teda to pravé místo najít?
To nevím.
Jen jsem od geofyziků slyšel, že takovou kalibrovanou plošinu mají. Protože na ni jezdili i celkem zdaleka, tak to pro ně asi nějaký význam má.
Já jsem žádné extrémně přesná měření nepotřeboval. Pro měření jsem používal 3-osé akcelerometry, takže jsem pro úvodní autokalibraci mohl použít signál ze všech os. Navíc skoro každý akcelerometr má integrovaný teploměr, takže se dá dělat poměrně dobrá kompenzace vlivu teploty.
No pak samozřejmě taková to klasická uživatelská kontrola/kalibrace měřením ve 4 nebo i více směrech.