kalení
Pokuď je tvar trnu daný, tak ohyb bude pořád stejný, ať použiješ jakoukoliv ocel. Pevnější ocel ti dovolí jen větší ohyb. Tedy deformaci v rámci pod mez kluzu. Zpevnění oceli kalením nebo zušlechtěním jen tu mez kluku zvětšíš tedy budeš moci více deformovat materiál.
Jen pro formu. Neni uplne pravda ze kazda ocel pruzi stejne. Modul pruznosti se prece taky meni se strukturou. V celkem beznych ocelich se pohybijes 190-210 GPa mas rozdil nejakych 10%...
TOS S28, DIY CNC, Holzmann ZS-40HS, Prusa Mk3s+MMU2s, Bambu X1C Combo
Právě, u kalenýho je modul pružnosti nižší, než v surovém stavu. Pěkně je to uvedeno v tomto materiálovém listu.
http://kulicky.wbs.cz/14_109.pdf
Co je modul pružnosti? Je to hodnota napětí, kdy se materiál při tahu prodlouží dvounásobně. Tedy je to teoretická hodnota, protože u drtivé většiny materiálů tohoto nedosáhneme. Používáme to jen v oblasti pružné deformace, tak to při výpočtech nevadí. A čím je tato hodnota E menší, tím větší deformace dostaneme, při stejném průřezu materiálu a zatěžující síle.
Co se týká mého tvrzení o zvyšování meze kluzu poměrně se zvyšováním meze pevnosti, tak nikde jsem na takovou definici nenašel, vůbec je dost problém sehnat údaj o mezi kluzu u kalených materiálů. Ono to souvisí s prokaliteností, což si můžeme demonstrovat u následujícího materiálového listu.
https://www.bolzano.cz/assets/files/TP/ ... 2CrMo4.pdf
Když se tam podíváte na sloupec Re, vidíme pokles Re v závislosti na průřezu materiálu. To právě souvisí s prokalitelností materiálu (i u zušlechťování), kdy u větších dílů zůstává jádro měkké. V tabulce vidíte u průměru tyče D16, že má Re 900MPa a u tyče D250 jen 500MPa. Právě ten malý průměr je v célém svém průřezu skoro homogení a u toho velkého průměru je měkké jádro tak velké, že ta zpevněná šlupka má už skoro minimální vliv na velikost Re a Rm.
http://kulicky.wbs.cz/14_109.pdf
Co je modul pružnosti? Je to hodnota napětí, kdy se materiál při tahu prodlouží dvounásobně. Tedy je to teoretická hodnota, protože u drtivé většiny materiálů tohoto nedosáhneme. Používáme to jen v oblasti pružné deformace, tak to při výpočtech nevadí. A čím je tato hodnota E menší, tím větší deformace dostaneme, při stejném průřezu materiálu a zatěžující síle.
Co se týká mého tvrzení o zvyšování meze kluzu poměrně se zvyšováním meze pevnosti, tak nikde jsem na takovou definici nenašel, vůbec je dost problém sehnat údaj o mezi kluzu u kalených materiálů. Ono to souvisí s prokaliteností, což si můžeme demonstrovat u následujícího materiálového listu.
https://www.bolzano.cz/assets/files/TP/ ... 2CrMo4.pdf
Když se tam podíváte na sloupec Re, vidíme pokles Re v závislosti na průřezu materiálu. To právě souvisí s prokalitelností materiálu (i u zušlechťování), kdy u větších dílů zůstává jádro měkké. V tabulce vidíte u průměru tyče D16, že má Re 900MPa a u tyče D250 jen 500MPa. Právě ten malý průměr je v célém svém průřezu skoro homogení a u toho velkého průměru je měkké jádro tak velké, že ta zpevněná šlupka má už skoro minimální vliv na velikost Re a Rm.
bobik> to snad neni reakce na me? Pokud ano, tak jen doplnuju ze jsem se ani slovem nezminil o mezi kluzu ani pevnosti. Natoz o procesu kaleni jako takovem ci jinem zuslechtovani. Jen jsem naznacil ze tve tvrzeni o "stejne pruznosti vsech oceli" je zjednodusujici. A dokladal jsem to nekonstantnim Youngovym modulem ruznych oceli v zakladnim stavu (predpokladaje linearni oblast daleko od meznich stavu - k cemuz se vedla predchozi diskuse). A to je vse.
TOS S28, DIY CNC, Holzmann ZS-40HS, Prusa Mk3s+MMU2s, Bambu X1C Combo