Vážení, nemohl by jste se někdo, kdo máte autogén, prosím podívat jaký čísla trysek mají originální hořáky na acetylén? Co vím, tak hořáky jsou 0-9 ale vztah velikosti a dýlky mosazný trubky hořáku je jen okrajový, hlavní je číslo na měděný výstupní trysce (obvikle je ve šlicu pro klíč). K ní pak odpovídá číslo na směšovači (pod převlečnou matkou hořáku). Většinou tam je 2-4, 4-6 a podobně.
Jakou to má vlastně logiku? Kubíkovej průtok za hodinu? A čeho, kyslíku, acetylénu nebo směsi?
Díky!
Trysky autogénu
-
jova
- Příspěvky: 2510
- Registrován: 2. 11. 2007, 1:40
- Bydliště: Chýnov to je kousek od Tábora
- Kontaktovat uživatele:
Označení špičky hořáku jsou buď číslem 0-7, nebo udáním tloušťky železného plechu v mm, pro kterou se špička hodí.
hořák
0= 0,5-1mm
1=1-2mm
2=2-4mm
3=4-6mm
4=6-9mm
5=9-14mm
6=14-20mm
7=20-30mm
Kdyby jsi potřeboval, mám tu i tabulku spotřeby acetylenu a kyslíku v l/h.
Cca to je 100l acetylenu na každý mm tloušťky plechu.
Ta tabulka je z letité knížky, tak jí ber s rezervou.
Podle mě to u toho propanu bude stejně jiné.
Třeba u mé kyslík/vodíkové svářečky mám trysky o průměru:
0,3mm a jde mi do ní cca 10-30l plynu za hodinu. Svaří cca plech tlustý do 0,5mm.
0,5mm množství plynu cca 70l/hod. Dá se svářet Fe plech kolem 0,5 mm.
1mm množství plynu přibližně 150l/hod. Plech 1,5mm už se s tím dá žhavit kulatiny cca 10mm.
1,5mm cca 400 litrů plynu za hodinu. Tím už se dá žhavit materiál o průměru centimetrů.
Ale je tam směs kyslík, vodík, propan, butan, takže stejně ti to asi nic neřekne.
Budeš muset trochu zaexperimentovat a poladit to podle toho, jak se to bude chovat na tom tvém požadovaném materiálu.
V konečném výsledku stejně budeš muset nastavit průtok plynů podle toho jaký budeš požadovat plamen a co budeš svářet. Podle toho pak vybrat průměr trysky, aby ti to neodtrhovalo plamen, nebo zase nestřílelo dovnitř.
hořák
0= 0,5-1mm
1=1-2mm
2=2-4mm
3=4-6mm
4=6-9mm
5=9-14mm
6=14-20mm
7=20-30mm
Kdyby jsi potřeboval, mám tu i tabulku spotřeby acetylenu a kyslíku v l/h.
Cca to je 100l acetylenu na každý mm tloušťky plechu.
Ta tabulka je z letité knížky, tak jí ber s rezervou.
Podle mě to u toho propanu bude stejně jiné.
Třeba u mé kyslík/vodíkové svářečky mám trysky o průměru:
0,3mm a jde mi do ní cca 10-30l plynu za hodinu. Svaří cca plech tlustý do 0,5mm.
0,5mm množství plynu cca 70l/hod. Dá se svářet Fe plech kolem 0,5 mm.
1mm množství plynu přibližně 150l/hod. Plech 1,5mm už se s tím dá žhavit kulatiny cca 10mm.
1,5mm cca 400 litrů plynu za hodinu. Tím už se dá žhavit materiál o průměru centimetrů.
Ale je tam směs kyslík, vodík, propan, butan, takže stejně ti to asi nic neřekne.
Budeš muset trochu zaexperimentovat a poladit to podle toho, jak se to bude chovat na tom tvém požadovaném materiálu.
V konečném výsledku stejně budeš muset nastavit průtok plynů podle toho jaký budeš požadovat plamen a co budeš svářet. Podle toho pak vybrat průměr trysky, aby ti to neodtrhovalo plamen, nebo zase nestřílelo dovnitř.
Dík za tu tabulku trysek. Člověk, od kterýho to mám měl kvůli pájení velikosti hořáku a směšovací a výstupní trysky dost zpřeházený.
Zatím mám problémy "růstu". Sice jsem s tím už pájel mosazí ale vůbec nevím tlaky, protože "odborník" u Choboly mi dal na výstup propanu manometr místo do 4 barů špatnej na 4MPa, zítra ho budu muset jet vyměnit. No a na kyslíku to samý, výstupní maňas je v litrech a ne v barech.
A propo, jaký skla používáš na pájení? Originál brejle mají číslo 6 ale to je asi na velký rudý plochy při sváření. Na pájení je asi potřeba světlejší hlavne na hliník, aby bylo vidět drobný změny barvy plamene. prostě jsem s nima moc neviděl.
Zatím mám problémy "růstu". Sice jsem s tím už pájel mosazí ale vůbec nevím tlaky, protože "odborník" u Choboly mi dal na výstup propanu manometr místo do 4 barů špatnej na 4MPa, zítra ho budu muset jet vyměnit. No a na kyslíku to samý, výstupní maňas je v litrech a ne v barech.
A propo, jaký skla používáš na pájení? Originál brejle mají číslo 6 ale to je asi na velký rudý plochy při sváření. Na pájení je asi potřeba světlejší hlavne na hliník, aby bylo vidět drobný změny barvy plamene. prostě jsem s nima moc neviděl.
Na hliník byli modré ale nikdy jsem to s nima nezkoušel (měli jsme TIG MA 315 tak že jsme vařili)
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Tak PB/O2 maká jak víno. Dnes jsem namontoval správný manometry, rozebral, vyčistil, dal nový kroužky a promáznul PB redukčák. Hned se chová jinak, reguluje od 0 do 2 barů zcela lineárně k točítku.
A začal jsem zkoumat kombinace směšovací a výstupní trysky. Opravdu platí, že na PB je potřeba aby výstupní tryska ku směšovací byla o "číslo" větší než je na acetylén. Takže jsem odzkoušel kombinaci výstupní trysky č. 3 (průměr 1,6 mm) ku směšovací 2-4. Pak jsem jednu výstupní č. 1 převrtal na 1,8 mm a v kombinaci se směšovací 4-6 chodí dobře. To už je docela velkej fuk, Fe kulatina fí 20 mm byla za 15 sekund rudá v dýlce 30 mm. Blbý je, že k zbývající výstupní trysce č. 1 nemám směšovací 0,5-1, takže na malý věci zatím hořák nemám.
Jo a taky mě docela překvapilo, že ideální tlak na hořáky, co jsem zkoušel je 0,4 barů PB a 2-2,5 barů O2. Docela málo proti acetylénu.
To Jova: Nemáš prosím průměry výstupních trysek na acetylén? Nebo je nemůžeš oměřit pokud máš hořáky? Zajímaly by mě hlavně číslo 0, 2 a 4.
Díky
A začal jsem zkoumat kombinace směšovací a výstupní trysky. Opravdu platí, že na PB je potřeba aby výstupní tryska ku směšovací byla o "číslo" větší než je na acetylén. Takže jsem odzkoušel kombinaci výstupní trysky č. 3 (průměr 1,6 mm) ku směšovací 2-4. Pak jsem jednu výstupní č. 1 převrtal na 1,8 mm a v kombinaci se směšovací 4-6 chodí dobře. To už je docela velkej fuk, Fe kulatina fí 20 mm byla za 15 sekund rudá v dýlce 30 mm. Blbý je, že k zbývající výstupní trysce č. 1 nemám směšovací 0,5-1, takže na malý věci zatím hořák nemám.
Jo a taky mě docela překvapilo, že ideální tlak na hořáky, co jsem zkoušel je 0,4 barů PB a 2-2,5 barů O2. Docela málo proti acetylénu.
To Jova: Nemáš prosím průměry výstupních trysek na acetylén? Nebo je nemůžeš oměřit pokud máš hořáky? Zajímaly by mě hlavně číslo 0, 2 a 4.
Díky
-
havelaircraft
- Příspěvky: 397
- Registrován: 7. 5. 2014, 9:04
Svářím už asi 15 let. A nikdy jsem to neřešil.
Když mě učil svářet známý tak mi jasně vysvětlil že musíš mít takovou trysku aby jsi to ohřál. Ale ne moc velkou.
Podle citu a zvyku. To byla taková dobrá rada. Něco podobného jsem našel i ve staré knize o sváření.
Trysku jsme vždy měnili jen v hořáku a plamen doladíš ventilem.
Na pb potrěbuješ trysku velkou. A má lepší vlastnosti při pájení.
Když mě učil svářet známý tak mi jasně vysvětlil že musíš mít takovou trysku aby jsi to ohřál. Ale ne moc velkou.
Podle citu a zvyku. To byla taková dobrá rada. Něco podobného jsem našel i ve staré knize o sváření.
Trysku jsme vždy měnili jen v hořáku a plamen doladíš ventilem.
Na pb potrěbuješ trysku velkou. A má lepší vlastnosti při pájení.