Výpočet opotřebení sběrače
Nemá prosím někdo tip jak vypočítat životnost kroužkového sběrače?
V principu se to dá zjednodušit na pohyb kontaktu o průměru 3mm z bronzu po rovném mosazném plechu.
Nejsem schpný najít jak spočítat opotřebení toho kontaktu.
V principu se to dá zjednodušit na pohyb kontaktu o průměru 3mm z bronzu po rovném mosazném plechu.
Nejsem schpný najít jak spočítat opotřebení toho kontaktu.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
nejde mi o proud, jen o mechanické opotřebení
kontaktů bude víc vedle sebe, takže nějaké jiskření apod se zde neuplatňuje a bohužel nejde použít nic komerčního, takže ani rtutový.
nejspíš mi zbyde jen praktická zkouška, akorát si nemůžu dovolit dělat ji rok.
kontaktů bude víc vedle sebe, takže nějaké jiskření apod se zde neuplatňuje a bohužel nejde použít nic komerčního, takže ani rtutový.
nejspíš mi zbyde jen praktická zkouška, akorát si nemůžu dovolit dělat ji rok.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
tam je moc proměnných - mosaz i bronz už je dost široké rozpětí vlastností materiálů, přítlačná síla, proud/jiskření, prašnost prostředí, provozní teploty, rovinatost obojího ... atd.
Tabulky by mohly napovědět odolnost proti otěru - ale asi nejsnáze, najít firmu co to používá - motory, dynama ... a tam si nechat poradit. (pokud ti dědkové už neumřeli)
nebo udělat zkoušku při zvětšení teploty, tlaku, proudu, otáček a z toho to odhadnout.
Tabulky by mohly napovědět odolnost proti otěru - ale asi nejsnáze, najít firmu co to používá - motory, dynama ... a tam si nechat poradit. (pokud ti dědkové už neumřeli)
nebo udělat zkoušku při zvětšení teploty, tlaku, proudu, otáček a z toho to odhadnout.
Víťa - BF20 - upraveno na CNC + Mach3 + SS, soustruh CJM250, MK3 Průša, ostřička nástrojů
Uhlíky nejdou, není místo
chb to trefil, jedině někdo kdo se v problematice prakticky pohyboval.
test jsem zahájil, uvidím za měsíc
chb to trefil, jedině někdo kdo se v problematice prakticky pohyboval.
test jsem zahájil, uvidím za měsíc
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Přiklaním se k názoru chb a Mexe.
Osobně si mysli, že to práskné na začátku nebo až po požádováné životnosti. Pravděpodobnost že se to opotřebuje (a práskné) během životnosti je asi do 5 procent.
Vědní obor, který se tím zabývá, se nazýva tribologie. A zkusil bych to pro vypočet nahradit vypočtem pro kluzné ložiská - bez mazaní suché tření.
Mohu zkusit pohledát skripta z VŠ, jestli k tomu něco nemám.
Osobně si mysli, že to práskné na začátku nebo až po požádováné životnosti. Pravděpodobnost že se to opotřebuje (a práskné) během životnosti je asi do 5 procent.
Vědní obor, který se tím zabývá, se nazýva tribologie. A zkusil bych to pro vypočet nahradit vypočtem pro kluzné ložiská - bez mazaní suché tření.
Mohu zkusit pohledát skripta z VŠ, jestli k tomu něco nemám.
Ing. Tomáš Mlčák - Digitální prototypování, Konstrukce strojů a zařízení, Fotogrammetrie, Vývoj pásových jednotek
Výpočty by sice byly zajímavé, ale pochybuji že bych byl schopen zadat vše správně, aby z toho vypadlo něco smysluplného.
Prostě to nechám běhat a postupně zkontroluji opotřebení.
Jestli bude v čase lineární, tak už se to dá snadno proložit a budu vědět na čem jsem.
Protože se tento typ zařízení běžně používá, myslel jsem že k tomu budou nějaké informace o životnosti.
Je toho velice málo, nejspíš proto že výdrž samotného sběrače často překonává samotné zařízení.
Prostě to nechám běhat a postupně zkontroluji opotřebení.
Jestli bude v čase lineární, tak už se to dá snadno proložit a budu vědět na čem jsem.
Protože se tento typ zařízení běžně používá, myslel jsem že k tomu budou nějaké informace o životnosti.
Je toho velice málo, nejspíš proto že výdrž samotného sběrače často překonává samotné zařízení.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Zkus se zeptat v Přerově, kolik vydrží kartáče K4 (tuším se tak jmenují) elektromagnetických spojek. Jsou jak pro suchý, tak pro mazaný provoz. Já už si nevzpomínám jak často se to měnilo u strojů, co běžely na dvě šichty.
Zkoušej.. Nic jiného ti nezbyde. I firmy, které se živí výrobou točivých strojů experimentují. Něco sice spočítají, ale pak zkouší a zkouší a zkouší. V práci udržujeme stovky synchronních generátorů (400 - 1500 kW) a tisíce stejnosměrných motorů (80 - 400 kW). Praxe je taková, že ani výrobce nedokáže přesně určit intervaly, za jak dlouho se mu uhlíky rozpadnou. Pouze doporučuje v pravidelných intervalech kontrolovat. Nebereme nějaké šunty, generátory jsou Siemens, motory bývalé ČKD Trakce. Ani po desítkách let provozu nebylo možné přesně určit interval, kdy ty uhlíky lehnou,protože každý stroj pracuje v jiných podmínkách (čistota, teplota) a v jiném zatížení (při rozjezdu je proud 900A, při jízdě 300A). U synchronních generátorů navíc nastává to, že jeden z uhlíků se opotřebovává rychleji, čas od času je potřeba prohodit je (přehazují se jen vodiče, aby se nemuselo zabrušovat).
předválečný soustruh Volman, protahovačka HMS 850, Gude MIG 192/6K, frézka F1J2