marekzcke píše:Muzu volne navazat.
Mam moznost zamezit zasadnim chybam v konstrukci a chci mit spolehlivy vyrobni pripravek, ktery bude slouzit po celou dobu az do ukonceni seriove vyroby.
Problem je, ze provozni podminky lakoven pro vyrobni pripravek jsou tak nestandardni, ze v podstate neni clovek (schvalne pisu clovek, protoze i ta nejvetsi firma vzdy uvolni jednoho konstruktera), ktery by to zvladl na poprve. Ani ja ne, a musim se prubezne informovat o nedostatcich pres vsechny useky vyroby.
Cele se to navic komplikuje, protoze nemame uz kapacity tahnout vsechny vyvoje sami a musim vybirat dodavatele aby nam s vyvojem pomohli.
V soucasnosti mi s pracemi pomaha 5 firem a cele to jede do kopru. Vsechny navrhny jsou tak spatne, ze se mi chce brecet. Nejvetsi nedostatky odbouram v prvnich kolach, ale to se jenom dostavame do faze, ze to vubec jde obsluhovat ale ani zdaleka to neni provozu schopne. V pristich kolech pripominek se konstrukce dal rysuje, ze to uz snad alespon teoreticky zacina plnit svoji funkci vyrobniho pripravku. Vo vzduchu je ale napeti, protoze rozpocet se krati a ja jen zacinam resit specifika daneho provozu.
Dostavame se tak do situace, ze jsme vycerpali jak konstrukcni hodiny, tak vsechny napady clovicka a misto pripominek uz zacinam konstruovat sam aby jsem to stihal vcas zprovoznit.
To ale nechci, protoze bych to nestihal.
Fakt si nevim rady jak toto resit. Protoze to ma jeste dohru viz resume nize.
Shrnu problematiku:
- Resim vyvoj vyrobniho propravku v kooperaci s firmou.
Firma (konstrukter) nema motivaci se zamyslet nad vsemi dopady a neskutecne trpi, kdyz se ho formou otazek ptam jak to funguje (vidim ze to nebude fungovat, ale osvedcilo se mi se ptat aby na to dosli sami nez jim to davat prikazem, protoze se nam jednou konstrukter nervove zhroutil, kdy zjistil ze musim naklonit profil 3D model kreslil na urovni zacatecnika s CAD)
Cele je to neefektivni a vycerpavajici, protoze o spouste pro me samozrejmych principech musim konstruktera manipulovat aby to zkusil jak to potrebuji.
Nakonec vycerpame nasmlouvane prace a musime konstrukci uvolnit do vyroby.
Po case se ale ukaze, ze pres veskerou snahu miva konstrukce nejake nedostatky, ktere potrebuji odladit, ale firma se brani, ze to neni jejich problem, ze jsem jim to takto schvalil a chteji za upravy kompenzace.
Resi prosim vas toto nekdo? Mam 5 firem, kazda dela 3 pripravky a je to u kazde stejne, takze neni nutne problem v nich. Ale ja fakt nevim, mam normalne chut to vzdat. Ted to zkousim, ze sebou beru kolegu pro odlahceni atmosfery, ale zas se nikam neposouvam a travi tam s nami o jednoho cloveka zbytecne na vic.
Konstrukterem se člověk nestává naučením 3D cadu, absolvováním VŠ atd ... s talentem k tomuhle oboru je třeba se narodit a mělo by se to rozvíjet od dětství. To se už dnes neděje ... podívej se na kolika DDM jsou ještě vůbec nějaký technický kroužky? Naprostý a doslova katastrofální minimum. A tam to začíná. Navíc, a to se prosím neuraž s ohledem na to kolik Ti dle podpisu je, konstruktér dozrává cca až okolo 50-ti let, kdy na základě dlouhé životní cesty umí už často a efektivně eliminovat právě to co popisuješ. kolik těch konstruktérů o kterých výše píšeš je v tomto věku? Fakt je to zajímavý, jestli můžeš napiš to prosím.... Měl jsem na střední učitele, velice moudrýho muže a ten vždy říkal, že stát se dobrým konstruktérem je nesmírně dlouhá cesta. V konstrukci kam jsem jako 16-18 letej chodil na brigády byl šéfem pán v tý době lehce pod 60 let a fakt uměl. Nestál u prkna ... jen sypal myšlenky a usměrňoval nesmysly nás mladejch. Jenže dneska jsou kritéria asi ve stylu čím víc 3D cadů, tím víc konstruktér, bez ohledu na to, že výsledkem jsou často nevyrobitelný nefunkční a drahý šílenosti. Konstruktéři nejsou a hned tak nebudou, protože není nic, co by mladý motivovalo nebo i nutilo k tomu opravdu tvořit a konstruovat, taková je realita. Moji generaci vychovala nemožnost si takřka jakejkoliv zajímavej novej moderní produkt koupit (buď to bylo finančně nedostupný a nebo to prostě v socialistické zemi nebylo fyzicky dosažitelný) a proto jsme si je navrhovali, vyráběli často doslova na koleně a to byla ta nejlepší konstruktérská škola. To už dnes není ... mladý se neptají jak jsem ten model závodního auta, nebo podvozek modelu motoráku navrhnul, proč jsem to či ono udělal tak nebo tak ... ptaj se jen kolik to stojí a tak je to obecně skoro se vším.
Píšeš, že ty Vaše konstrukce jsou velice specifický, tak se ale nediv že to je tam kde je, když je dělají kluci často s minimem obecných konstrukčně technologických zkušeností, často i bez talentu, ale hlavně oni nemají ani možnost rozumně dozrát. Dnešní doba je o vysoký specializaci, jenže on je sakra rozdíl jestli konstruuju přípravek do lakovny, přípravek na montáž, nebo nástroje do zubní laboratoře, či rozvaděč. Jenže tím, že firmy vesměs nemají dříve běžný vlastní konstrukce a vesměs vše dělají "specializovaný" konstruktérský firmy, který se snaží hlavně nějak si vydělat a tak klidně berou zakázky na cokoliv co se namane i když to nikdy nedělali a nemají na to odborníky, tak to vypadá jak to vypadá.
Firma kam jsem v osmdesátých letech chodil na brigády a praxe měla jen cca 300 zaměstnanců, ale byla tam vlastní konstrukce, kde bylo cca 10-12 lidí SŠ a VŠ specializovaných na daný obor, ale hlavně, na dílny do provozu kde viděli jak ty jejich stroje fungují to měli 500m a někdy tam byli fakt častěji než u prken - a vývojová dílna byla v patře pod konstrukcí !!! Díky tomu každej celkem rychle viděl jestli navrhuje fungující věc nebo píčovinu.
Tohle dnes už funguje málokde...
Když se sám u sebe podívám, jak vypadali moje konstrukce a výrobky třeba před cca 10-12 ti lety, kdy jsem diametrálně změnil obor a začínal de facto od nuly bez zkušeností a jak vypadají dnes, tak sám vidím, jak moc je důležitý to dlouhodobý sbírání poznatků, zkoumání někdy i slepých uliček a obecně nasávání zkušeností, ze všech možných zdrojů a že bez toho prostě opravdu dobrou a úspěšnou konstrukci nejde vytvořit.
Ale nedovedu si představit, že bych mohl nějak uspět, kdybych dělal každej půlrok na něčem jiným, což je ale u oněch konstruktérskejch firem dnes vcelku běžný. Před časem jsem pojal myšlenku, že si postavím špičkovej gramofon a jen sbírání informací a studování konstrukcí, patentů, nápadů. dílčích myšlenek atd. mi dalo dobře tři měsíce práce po asi 4-6h a to je skoro vše celkem snadno k sehnání na netu .... stejně jsem zatím jen ve fázi ujasňování si co a jak a to si troufnu tvrdit, že mi bylo shůry dáno. Přesto mi to asi ještě nějakej rok potrvá než si pustím první desku .... Jenže kde v dnešní době vzít na tohle čas a kde vzít opravdu vyzrálýho schopnýho konstruktéra, když pro firmy jsou padesátníci obvykle materiál na odpis a mladý konstruktéři ????
Čest a sláva světlejm výjimkám.
Strašně mě totiž rozčílila konstrukce odšťavňovače, která způsobila, že budoucí zázvorová limonáda skončila na podlaze kuchyně a motor odšťavňovače (téměř) v plamenech.
