Kovosvit MAS
Moderátor: sysel
podvědomě každý mladý člověk hledá nějakou svoji parketu a vzory. Když mu to nenabídne vlastní rodina tak hledá jinde. Každý má jiný práh ohebnosti a když se sejde u jedince několik slabostí a nevýhod - je malér na světě. Paradoxně se nejlíp mají mladí z vesnic, kde byly tzv "vedeni" k samostatnosti. Jestliže jim nebylo z húry dáno ke studiu, ale zůstali "na svém" a mají práci (byť málo placenou) mají skoro vyhráno. Baťova škola pro mladé muže a dívky..byla o tom nenechat ladem potenciál který by jinak skončil na poli jako námezdní síla a potrava pro kanony. Udělat z nich spolupracovníky z vlastním seběvedomím zavislé jen na pocitu povinnosti vrátit to podniku svým snažením..myslím že pro tehdejšího nezkušeného ml. člověka z chudých poměrů to bylo to správné náboženství. Dost důležitý fakt je taky to, že se Baťa zasloužil o reformu školství - pozůstatek CK Rakouska, takže vše do sebe zapadalo a výsledkem byla prosperita. Pokud to vše vztáhneme k dnešní situaci, kdy někteří trvdí že se zkrátka té krizi musíme podvolit/zadlužit, protože tak je to všude v okolních státech, tak právě to by Baťa neudělal, veškerou energii věnoval "odpružení" krize zvýšením produktivity bez dalšího zadlužování. Lidi mu "zchroupli" v dobrém slova smyslu a podnik podrželi - on politiky nepotřeboval a taky velice rychle po krizi zrušil odbory- bez protestu.
Jinak podle mého není problém, že chtějí všichni na VŠ. Problém je, že z velké části jdou na různé školy typu, jak já říkám Faculty of Budižkničemu. Techniků je málo. Vidím to u nás, kde nabírat lidi ze zahraničí byla prostě nutnost - prostě optiků, laserových techniků, elektroniků, nakonec i strojařů je u nás omezeně. Stejně tak chybí lidi v IT.
Dostal mě jeden článek, kde personalisti brečeli, jak nemůžou do podniků sehnat techniky. Pak z nich na konci vylezlo "no, ale on když už někdo má technickou školu, tak jde raději na pozici obchodníka, protože je to víc placené". Jako jsou tak blbý nebo si dělají srandu???
Instalatéra může dělat nakonec i nějaké UKčko, stejně tak dělníka ve fabrice. Řemeslník si sice celkem vydělá, protože jak jich je málo tak si můžou vyskakovat, ale celkově manuální práce ačkoliv je nutná nemá bohužel vysokou přidanou hodnotu. Už nejsme v 19. stolení, dokonce už dávno ani ve 20. a dnešní ekonomiky táhnou hlavně inovace atd. Stačí se třeba podívat, které světové firmy dnes nejvíce vydělávají.
Umět vyrobit v Čechách třeba hřídel lépe než třeba v Polsku je fajn, ale když nebudou lidi schopný inovací tak se taky může stát, že pak přijde někdo třeba z USA nebo Japonska, že už je výroba hřídelů netrápí, protože po sérii inovací je už vlastně ani nepotřebují - píšu to samozřejmě hodně zjednodušeně. Tj. aby to pak právě nekončilo, že fabrika bude mít 50 let stejný výrobní program a i když bude dělat kvalitně tak to nebude nikdo chtít.
Jako samozřejmě je základní otázka a velká pochyba, jestli by ti, co lezou na různé humanitní obory, vůbec k něčemu třeba na jakékoliv fakultě ČVUT k něčemu byli. Počínaje vůbec přežít alespoň prvák, pak to celé absolvovat, a celkově být pak absolvent co je k v daném oboru taky k něčemu.
Dneska plno lidí leze na VŠ jen aby za každou cenu nějakou VŠ měli. Pak jdou cestou nejmenšího odporu – tj. humanitní obory. Bohužel ale vůbec neřeší, jestli ten jejich diplom bude taky někoho zajímat.
Dostal mě jeden článek, kde personalisti brečeli, jak nemůžou do podniků sehnat techniky. Pak z nich na konci vylezlo "no, ale on když už někdo má technickou školu, tak jde raději na pozici obchodníka, protože je to víc placené". Jako jsou tak blbý nebo si dělají srandu???
Instalatéra může dělat nakonec i nějaké UKčko, stejně tak dělníka ve fabrice. Řemeslník si sice celkem vydělá, protože jak jich je málo tak si můžou vyskakovat, ale celkově manuální práce ačkoliv je nutná nemá bohužel vysokou přidanou hodnotu. Už nejsme v 19. stolení, dokonce už dávno ani ve 20. a dnešní ekonomiky táhnou hlavně inovace atd. Stačí se třeba podívat, které světové firmy dnes nejvíce vydělávají.
Umět vyrobit v Čechách třeba hřídel lépe než třeba v Polsku je fajn, ale když nebudou lidi schopný inovací tak se taky může stát, že pak přijde někdo třeba z USA nebo Japonska, že už je výroba hřídelů netrápí, protože po sérii inovací je už vlastně ani nepotřebují - píšu to samozřejmě hodně zjednodušeně. Tj. aby to pak právě nekončilo, že fabrika bude mít 50 let stejný výrobní program a i když bude dělat kvalitně tak to nebude nikdo chtít.
Jako samozřejmě je základní otázka a velká pochyba, jestli by ti, co lezou na různé humanitní obory, vůbec k něčemu třeba na jakékoliv fakultě ČVUT k něčemu byli. Počínaje vůbec přežít alespoň prvák, pak to celé absolvovat, a celkově být pak absolvent co je k v daném oboru taky k něčemu.
Dneska plno lidí leze na VŠ jen aby za každou cenu nějakou VŠ měli. Pak jdou cestou nejmenšího odporu – tj. humanitní obory. Bohužel ale vůbec neřeší, jestli ten jejich diplom bude taky někoho zajímat.
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Ing. Aleš Honsa
-
prochaska
- Sponzor fora
- Příspěvky: 8163
- Registrován: 16. 7. 2006, 12:33
- Bydliště: Praha Bohnice + Roudnice nad Labem
- Kontaktovat uživatele:
Trapný to je, ale je těch třicetiletejch fracků tolik, abychom kvůli nim měli zavádět vojenskou základní službu? Upřímně, mně je úplně fuk, jestli někdo skáče na židli když vidí myš *), pro mě je důležité abych to nebyl já ani mé děti
A na to je ta vojna dost marná, to mají rodiče zařídit dávno a jinak *) vím, že je to míněno obrazně a taky to tak používám
Aleš Procháska
Techniků je málo, ale proč? Já jsem těsně "předhusákovo dítě" a absolvoval jsem strojní průmyslovku, ale oni tam dělali všechno možný, aby ti ten svět strojařiny znechutili. Do toho ve fabrikách ta komunistická šeď a vzpomínám že po jedné exkurzi, myslím v Otrokovicích kde negr tahal gumu z jakési vulkanizační linky jsem se zapřisáhl že budu dělat cokoliv jenom ne ve fabrice kde je smrad a kolomaz.Vůbec ty lidi na školách nemotivují, že vlastně strojařina má logiku a je to krásný obor.
Nevím sice, co přesně myslíš pojmem domobrana, nicméně domobrana není armáda. A trvám na tom, že za 1/2 roku z brance špičkového vojáka neuděláš.
Když dnes nabírá armáda tak si udělá tvrdé vstupní podmínky. Jednak fyzické testy a pak psychologické. Jeden můj známý se hlásil - není žádná třasořitka, ale pohořel na té psychologii.
Když nabereš brance na základě povinnosti, že každý starší 18 let musí, tak se ti tam sejde kde kdo. Počínaje špičkovým atletem a konče 150kg bábovkou co neudělá ani jeden klik nebo dřep a když má vyjít do prvního patra tak div nedostane infarkt. A tyhle lidi musíš dát nejprve fyzicky do kupy - jestli na to stačí 1/2 roku nevím, nejsem tělocvikář.
Pak ty lidi musíš zjednodušeně přeprogramovat - prostě aby když dáš povel běž a střílej, tak že to udělá a nebude řešit, že se mu něco při tom může taky stát. Pak to musí dotyčný celkově psychicky zvládat - nesmí kolabovat z toho že na něj někdo bude mířit a budou kolem lítat kulky, nesmí kolabovat z toho, že uvidí chlapa roztrhaného granátem atd., prostě musí fungovat jako stroj. A podle mého na tohle prostě většina lidí nemá, nebo předělat je by bylo neskutečné úsilí. A jelikož nejsem psycholog, tak taky nedokážu posoudit, jestli to principiálně úplně s každým udělat jde a je to možné za 1/2 roku.
Do toho všeho se musí ještě vůbec stíhat nějaký bojový výcvik.
Takže jestli ze 100 000 branců uděláš tvrdým drilem 10 000 profíků, tak to bude hodně. A těch 90 000 bude akorát balast, co tam bude zdržovat a hlavně stát neskutečné peníze, které budou pak chybět jinde - třeba na pořízení moderní výstroje a výzbroje.
Takže podtrženo sečteno mi přijde prostě nejrozumnější nabrat rovnou jen těch 10 000, který tam jednak chtěj a taky projdou takovými testy, že s nimi má prostě smysl pracovat.
Nemluvě pak o reálných bojových zkušenostech co ten profík za svou kariéru postupně nasbírá. Nevím, jestli by někdo chtěl aby tu byly průšvihy jako když USA posílali brance do Koreje a do Vietnamu ....
Jestli myslíš jenom věci jako naučit se střílet, atd. tak to se dá stihnout snad i za měsíc. Ale to u mě není hotový voják.
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Ing. Aleš Honsa
-
prochaska
- Sponzor fora
- Příspěvky: 8163
- Registrován: 16. 7. 2006, 12:33
- Bydliště: Praha Bohnice + Roudnice nad Labem
- Kontaktovat uživatele:
Protože Gaussova křivka
Můžu potvrdit, dělají to pořád. Syn studuje strojárnu, občas se se mnou jde o něčem poradit a pozoruju v těch jeho předmětech zhruba dvě věci - buď je to normální jako to vždycky bývalo (matika, fyzika, pružnost a pevnost, některé specializované věci) nebo jsou to strašlivé ale opravdu strašlivé blbosti vyučované snad jen pro to, aby co nejvíc studentů odradili. Co jsem koukal tak to učí asáci sami pár let po škole, praxe nula, znalosti jen těch vzorečků co se sami drtili na zkoušky, ...Mart_68 píše: ↑30. 8. 2020, 4:58Já jsem těsně "předhusákovo dítě" a absolvoval jsem strojní průmyslovku, ale oni tam dělali všechno možný, aby ti ten svět strojařiny znechutili. Do toho ve fabrikách ta komunistická šeď a vzpomínám že po jedné exkurzi, myslím v Otrokovicích kde negr tahal gumu z jakési vulkanizační linky jsem se zapřisáhl že budu dělat cokoliv jenom ne ve fabrice kde je smrad a kolomaz.Vůbec ty lidi na školách nemotivují, že vlastně strojařina má logiku a je to krásný obor.
Asi je to pořád stejné a školu kde tohle nedělají aby člověk pohledal.Aleš Procháska
Asi čtyři roky stará zkušenost. Přišli dva průmyslováci na praxi. Jeden chytrý jak rádio, jak se má co dělat. Hned bylo vidět, že neví kde je sever. Pak přišel na návštěvu mistr z dílen. Tak jsem se ho zeptal, co je to za exota. On povídá, toho já vlastně ani pořádně neznám, on totiž na praxi vůbec nechodí, prý ho to nezajímá. Co z takového pak může být. Jen zabírá místo na škole a stojí erární peníze. Bude (asi už i má)mít maturitu a bude z nehumanitárního oboru, ale asi to bude taky jen vyžírka jako možná někdo z těch humanitárních....
zpětne vzpomínám na věci třeba z laborek, které mi až po čase zapadají do kontextu, až se člověk v praxi s tím setkal... trvdost,pevnost, mez kluzu atd...a to nemluvím o strojírenské technologii ..vše se bralo bez toho, že by vysvětlili jak to probíhá v praxi. Praxe byla o tom že nás poslali sbírat kobzole, nebo jsme jeli na branné cvičení. Na škole bylo pár starých praktiků..jeden abstinent a zbytek byli poloalkoholici. Na strojní průmyslovce jsi neměl možnost udělat si svářečák ! Neměli tam ani kovo soustruh, za to na fušky v dílnách měli dřevovýrobu. Jinak jsi mohl trénovat na olympiádu např. běh na 100m a hod koulí.
Nazdar, áno armádu neurobíš za pol roka z civilov...aleshonsa píše: ↑30. 8. 2020, 5:08Nevím sice, co přesně myslíš pojmem domobrana, nicméně domobrana není armáda. A trvám na tom, že za 1/2 roku z brance špičkového vojáka neuděláš.
Když dnes nabírá armáda tak si udělá tvrdé vstupní podmínky. Jednak fyzické testy a pak psychologické. Jeden můj známý se hlásil - není žádná třasořitka, ale pohořel na té psychologii.
Když nabereš brance na základě povinnosti, že každý starší 18 let musí, tak se ti tam sejde kde kdo. Počínaje špičkovým atletem a konče 150kg bábovkou co neudělá ani jeden klik nebo dřep a když má vyjít do prvního patra tak div nedostane infarkt. A tyhle lidi musíš dát nejprve fyzicky do kupy - jestli na to stačí 1/2 roku nevím, nejsem tělocvikář.
Pak ty lidi musíš zjednodušeně přeprogramovat - prostě aby když dáš povel běž a střílej, tak že to udělá a nebude řešit, že se mu něco při tom může taky stát. Pak to musí dotyčný celkově psychicky zvládat - nesmí kolabovat z toho že na něj někdo bude mířit a budou kolem lítat kulky, nesmí kolabovat z toho, že uvidí chlapa roztrhaného granátem atd., prostě musí fungovat jako stroj. A podle mého na tohle prostě většina lidí nemá, nebo předělat je by bylo neskutečné úsilí. A jelikož nejsem psycholog, tak taky nedokážu posoudit, jestli to principiálně úplně s každým udělat jde a je to možné za 1/2 roku.
Do toho všeho se musí ještě vůbec stíhat nějaký bojový výcvik.
Takže jestli ze 100 000 branců uděláš tvrdým drilem 10 000 profíků, tak to bude hodně. A těch 90 000 bude akorát balast, co tam bude zdržovat a hlavně stát neskutečné peníze, které budou pak chybět jinde - třeba na pořízení moderní výstroje a výzbroje.
Takže podtrženo sečteno mi přijde prostě nejrozumnější nabrat rovnou jen těch 10 000, který tam jednak chtěj a taky projdou takovými testy, že s nimi má prostě smysl pracovat.
Nemluvě pak o reálných bojových zkušenostech co ten profík za svou kariéru postupně nasbírá. Nevím, jestli by někdo chtěl aby tu byly průšvihy jako když USA posílali brance do Koreje a do Vietnamu ....
Jestli myslíš jenom věci jako naučit se střílet, atd. tak to se dá stihnout snad i za měsíc. Ale to u mě není hotový voják.
Ale časy sa dosť posunuli smerom k rôznym žoldáckym bojúvkam typu Wágnerovci, bývalá Blackwaters atď. Keď sa porozhliadneme po okolitých ostatných konfliktoch(zásadne spomínam konflikt, pretože posledná vojna bola Kórejská) tak sú vedené hodne asymetricky a práve malými buď diverznými/teroristickými skupinami alebo "sedlákmi"(opolčencami, Arkanovi tigri atď. ) popri neoznačených príslušníkoch cudzej mocnosti viď. Ukrajina, severná Afrika, Balkán..
-
soustružník
- Příspěvky: 790
- Registrován: 25. 10. 2009, 2:47
Myslel jsem, že v minulosti byly jednotné učební osnovy pro školy stejného druhu, ale vždy mě překvapí, že některé SPŠ strojní neměly vybavení a někde údajně ani dílenská výchova nebyla. Svářečák u nás tedy také udělat nešel, na to byly učební obory. Zkusili jsme si ale více věcí než řada vyučených se kterými jsem mluvil. Byla tam kovárna - 2 dvojvýhně, kovadliny, prorážecí deska, Ajax. Kovali jsme špičku, kramli, lavičník, kovářsky svářeli kroužek, zkusili přitloukat perlíkem a Ajaxe. Vedle ve svařovně jsme zkoušeli svářet autogenem a elektrikou, byl tam předpotopní usměrňovač, Praga P 500 a nějaké trafo. V zámečnické dílně jsme rýsovali pravítkem a jehlou a pak nádrhem na desce a perfektoru, podle orýsování zkusili něco ručně uříznout a opilovat ve svěráku, ustřihnout ručními, pákovými a tabulovými nůžkami a vyvrtat na stolní, sloupové, stojanové a radiální vrtačce. V brusírně jsme ručně brousili špičku, sekáč a vrták. Zběžně nám spíš ukázali práci na BUA 20, BPH 20, BN 102 a ostření soustružnických nožů. Zkusili jsme strojní pilu PR 20. Soustruhů tam bylo asi 6, Volman, SV 18, polský s digitálním odčítáním, fungl nový S 32, 16i611P. Zkusili jsme pár základních operací, něco navrtat, vyvrtat, osadit, upíchnout podle výkresu. Něco jsme frézovali, ukázali nám práci odvalovací frézky Volman a také tehdy nové CNC frézky. Vodorovnou obrážečku jsme použili, svislou nám asi jen ukázali. V truhlárně jsem moc nepobyl, ale byla tam pásová pila, protahovačka, cirkulárka, spodní frézka, soustruh na dřevo. A také jsme uklízeli uhlí, převáželi cihly na kárce a pod.
Samozřejmě to bylo jen velmi povrchní seznámení v rámci 3 hodin týdně, ale určitou představu to člověku dalo.