Igi píše: ↑25. 10. 2018, 10:08
Zdravím vespolek, pokud potřebujete aby se výrobek po tepelném zpracování co nejméně deformoval, tak je nejvhodnější nitridace. Je menší tloušťka než u cementace, ale větší tvrdost. Ve firmě používáme např. ocel 15230, kolo se nahrubuje, zušlechtí na 900-1000Mpa, pak další hrubování, žíhání při
teplotě o 30-50°C nižší, než při zušlechtění, obrobení na hotovo, nitridace opět teplota nižší než při 2. žíhání. Materiálů pro nitridaci je více, v práci se můžu mrknout do tabulek a dodat i tvrdosti a hloubky.
Volba nitridace na ozubená kola (pokud se nejedná o speciální kola s malým zatížením, nebo není jiný zásadní důvod) je obvykle naprosto špatně. Pro kuželová kola s "patvarem" (spirála, paloida a pod.) to platí násobně.
Vrstva je sice tvrdá, ale má velké pnutí a je tenká, takže se vždy proláme, soukolí má minimální životnost. Vylámaná vrstva navíc zničí i zbytek převodovky.
V dobách, kdy se dodržovaly vyzkoušené technologie byly pro Spiromatic povolený pouze tyto materiály:
cementačky: 14220, 14221, 16220, 16420, 16520
zušlechťování: 12060 (W5), 15260 ( CV4, AV150)
přímé kalení: 15241 (CVZ, VMC240)
kalení zásadně v kalicích lisech (deformace třetina až pětina, i míň)
dneska by se místo klasické cementace použila nitrocementace (stejně jako to dnes dělá vrchlabí), popř. by se to v serií kalilo asi v heliu (pokud by to ovšem někdo dokázal zaplatit).
Helium se na "100" v vrchlabí na kola používá, 200, je dělaná klasicky do oleje na roštech.
Btw, tehdy, když byl v boleslavi Spiromatic, tak druhé největší místo, kde se dělaly tyhle kola v serií byl Agrozet Pelhřimov - opět Oerlikon.