a to pak hoďku nemohu usnout ach jo Probíral jsem zleva zprava .... no zkusím něco zbastlit - možná mikrometr, protože tisícinové hodinky s plochým kontaktem nemám
Ale pohrávám si i s myšlenkou toho šikmého vedení.
Kalibr na olověné kule
Pravidla fóra
Toto forum vyzaduje schvaleni prispevku moderatorem.
Toto forum vyzaduje schvaleni prispevku moderatorem.
Nejvíc mi to myslí když usínám a to pak hoďku nemohu usnout ach jo
Probíral jsem zleva zprava .... no zkusím něco zbastlit - možná mikrometr, protože tisícinové hodinky s plochým kontaktem nemám
Ale pohrávám si i s myšlenkou toho šikmého vedení.
a to pak hoďku nemohu usnout ach jo Probíral jsem zleva zprava .... no zkusím něco zbastlit - možná mikrometr, protože tisícinové hodinky s plochým kontaktem nemám
Ale pohrávám si i s myšlenkou toho šikmého vedení.
mne napadlo toto - drážka kde by se koule kutálela - mírně skloněná, aby z drážky samovolně nevypadla a nad tím otočná "přesná" plocha, která by při otáčení/dotyku tu kouli shodila z drážky do boku - oboje nastaveno tak, aby jen shodila a nestiskla o drážku. (úhly jsou pro názornost silně přehnané 
) a pod drážkou jen ve správných místech šuplíčky ... ale vyrobit to v nezbytné přesnosti snadné nebude
) a pod drážkou jen ve správných místech šuplíčky ... ale vyrobit to v nezbytné přesnosti snadné nebude- Přílohy
-
-
Víťa - BF20 - upraveno na CNC + Mach3 + SS, soustruh CJM250, MK3 Průša, ostřička nástrojů
Nebo několik indukčáků nad lehce šikmou prizmou.
Slušný indukčák má přesnost na setinu.
Tak by to jelo z kopečka po té prizmě a první (nebo poslední) sepnutý by znamenal průměr. Bylo by to bezkontaktní, takže bez nebezpečí poškození geometrie.
Pokud by se pod konec té prizmy udělal (třeba na 3D tiskárně) nějaký karusel s přihrádkama (vystlanýma látkou nebo molitanem), tak by ta kulička mohla spadnou do něho. Šuplíčky by byly samozřejmě číslované a indexované.
Ty indukčáky by obsluhoval počítač (nebo třeba Arduino), který by dělal převodní tabulku mezi číslem šuplíčku a průměrem. A tiskl k tomu certifikáty.
Jak snadné ...
Slušný indukčák má přesnost na setinu.
Tak by to jelo z kopečka po té prizmě a první (nebo poslední) sepnutý by znamenal průměr. Bylo by to bezkontaktní, takže bez nebezpečí poškození geometrie.
Pokud by se pod konec té prizmy udělal (třeba na 3D tiskárně) nějaký karusel s přihrádkama (vystlanýma látkou nebo molitanem), tak by ta kulička mohla spadnou do něho. Šuplíčky by byly samozřejmě číslované a indexované.
Ty indukčáky by obsluhoval počítač (nebo třeba Arduino), který by dělal převodní tabulku mezi číslem šuplíčku a průměrem. A tiskl k tomu certifikáty.
Jak snadné ...
Teda už teď mám zamotanou šišku a řešení se zdálo docela jednoduché 
Kdysi jsem viděl takové skákací bludiště na kuličky do ložisek (jj byly to samozřejmě kovové kuličky) a už se blížím k těmto bludištím.
Chvíli si myslím, že to udělám tak a tak a najednou další možnosti.
Kdysi jsem viděl takové skákací bludiště na kuličky do ložisek (jj byly to samozřejmě kovové kuličky) a už se blížím k těmto bludištím.
Chvíli si myslím, že to udělám tak a tak a najednou další možnosti.
indukčák ma přesnost na setinu - bočního přísuvu kovové rovné plochy s hranou ... dost bych se divil, že by uměl stejně přesně měřit vzdálenost kuličky - ale kdo ví ...
Víťa - BF20 - upraveno na CNC + Mach3 + SS, soustruh CJM250, MK3 Průša, ostřička nástrojů
Ono to nemusí měřit přesně. Jen to musí být opakovatelné.
Mezi námi - myslím, že tohle kolega realizovat nebude. Pokud by měřil těch koulí několik kontejnerů, tak by se něco sofistikovaného a automatického mohlo vyplatit. Pokud jich má ale jen pár, tak to třeba ten "kalibr" z otevřeného mikrometru zvládne v pohodě. A asi líp, než měřit každou kouli individuálně mikrometrem, protože při svírání čelistí při klasickém měření by u měkkého olova možná mohlo dojít k deformaci. Přitom takovou "měřicí aparaturu" má poskládanou za chvíli.
Jediné, čeho bych se tam možná bál je možnost poškození koule o ostrou hranu čelistí toho mikrometru. Proto jsem zmiňoval to bezkontaktní měření.
Myslím, že by to nebylo ani opakovatelné. Tvrdě jsem narazil při měření hliníku na změny chemické a metalografické. Málokdo také ví, že většina IS spíná jinde krátce po zapnutí a nebo po půl hodině.
K mechanickému měření jsem u takhle měkkého materiálu také skeptický. Už běžná síla mikrometru tam udělá plošku a přesnost 0,01 je tatam.
Možná by chodil měřák na principu průtoku vzduchu.
Určitě by chodilo měření na principu laseru :
ale ani to neumí změřit tak rychle, aby se to jenom "prokulilo". Kuličky by se musely kutálet prizmatem a zastavit se vždy v paprsku. To se dá dobře třeba pneuválečkem nebo elektromagnetem který vysune dorazový kolík. Jenže ten měřák je cca 60k ...
K mechanickému měření jsem u takhle měkkého materiálu také skeptický. Už běžná síla mikrometru tam udělá plošku a přesnost 0,01 je tatam.
Možná by chodil měřák na principu průtoku vzduchu.
Určitě by chodilo měření na principu laseru :
-
robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22394
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Neco valejiciho se pred optikou delal kolega merilo to obrobek cca 18 ruznych rozmeru cca 6 ks za sekundu v pohybu vse v setine.
No prob. az na tu cenu cca 4 mega
No prob. az na tu cenu cca 4 mega
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Opticky to jistě jde. Jen jsem myslel, že má být měřicí zařízení svou cenou úměrné měřeným objektům.
Kdysi jsem třeba dělal měření šířky poměrně přesného pásku. Ten kontinuálně jel a měřily se odchylky.
Použil jsem na to optickou měřicí vidličku Di-soric ( www.amtek.cz/images/stories/di-soric/Pe ... 014_CZ.pdf na straně 16).
Tahle měla rozlišení 0.02mm, možná se dneska dělají už i lepší. Pokud ne, tak je samozřejmě možnost dát 2 za sebe s offsetem 0.01mm.
Ale tohle opravdu má smysl asi jen když to bude dělat na kšeft, ne když si uválí pár koulí pro sebe.
Mimochodem amatérsky by se to možná dalo měřit opticky podobně, jako to zde bylo zmíněno mechanicky.
Prizmatická dráha lehce nakloněná, takže by na jednom konci byla o 0.05mm výš než na druhém. Nad tím by svítil laser rovnoběžně s podložkou, takže jeho paprsek by s tou prizmou svíral malý úhel. Vršek koule by zastínil laser. Měřilo by se, ve kterém bodě dráhy dojde k zastínění paprsku.
Výstup toho laseru by se musel štěrbinou omezit na velmi malý průměr.
Asi by ta to stačilo obyčejné laserové ukazovátko za desetikačky z tržnice.
Pro zajímavost jsem si kdysi s takovým ukazovátkem hrál. Namontoval jsem si ho na dalekohled. Bydlím nad výstavištěm, vzdušnou čarou tak 1.5km od pavilonu Z (to je ten s velkou kopulí). Když jsem hodil prasátko na tu kopuli, tak i po tom více než kilometru byla stopa maximálně v jednotkách centimetrů (bez jakéhokoli doostřování). A to bylo ukazovátko za 30 Kč, ještě kombinované s malou LED svítilnou. Docela mě to tehdy překvapilo.
Kdysi jsem třeba dělal měření šířky poměrně přesného pásku. Ten kontinuálně jel a měřily se odchylky.
Použil jsem na to optickou měřicí vidličku Di-soric ( www.amtek.cz/images/stories/di-soric/Pe ... 014_CZ.pdf na straně 16).
Tahle měla rozlišení 0.02mm, možná se dneska dělají už i lepší. Pokud ne, tak je samozřejmě možnost dát 2 za sebe s offsetem 0.01mm.
Ale tohle opravdu má smysl asi jen když to bude dělat na kšeft, ne když si uválí pár koulí pro sebe.
Mimochodem amatérsky by se to možná dalo měřit opticky podobně, jako to zde bylo zmíněno mechanicky.
Prizmatická dráha lehce nakloněná, takže by na jednom konci byla o 0.05mm výš než na druhém. Nad tím by svítil laser rovnoběžně s podložkou, takže jeho paprsek by s tou prizmou svíral malý úhel. Vršek koule by zastínil laser. Měřilo by se, ve kterém bodě dráhy dojde k zastínění paprsku.
Výstup toho laseru by se musel štěrbinou omezit na velmi malý průměr.
Asi by ta to stačilo obyčejné laserové ukazovátko za desetikačky z tržnice.
Pro zajímavost jsem si kdysi s takovým ukazovátkem hrál. Namontoval jsem si ho na dalekohled. Bydlím nad výstavištěm, vzdušnou čarou tak 1.5km od pavilonu Z (to je ten s velkou kopulí). Když jsem hodil prasátko na tu kopuli, tak i po tom více než kilometru byla stopa maximálně v jednotkách centimetrů (bez jakéhokoli doostřování). A to bylo ukazovátko za 30 Kč, ještě kombinované s malou LED svítilnou. Docela mě to tehdy překvapilo.
Je tady spousta zajímavých řešení . Já osobně bych šel cestou již zmíňeného vážení. Eliminuje to problém s omáčkáváním a co do rychlosti je to také poměrně slušné, vzhledem ke zpracovávanému množství. Rozdíl cca 0,01 g na 0,01 mm nemusí vypadat jako mnoho, ale když se použije váha s rozlišením 1 mg, třeba i chinamade za 300 Kč, mohlo by to rozumně chodit. Navíc vynuluji na 8,00 mm kuli a hned vidím o kolik je ta vážená menší.
. Já osobně bych šel cestou již zmíňeného vážení. Eliminuje to problém s omáčkáváním a co do rychlosti je to také poměrně slušné, vzhledem ke zpracovávanému množství. Rozdíl cca 0,01 g na 0,01 mm nemusí vypadat jako mnoho, ale když se použije váha s rozlišením 1 mg, třeba i chinamade za 300 Kč, mohlo by to rozumně chodit. Navíc vynuluji na 8,00 mm kuli a hned vidím o kolik je ta vážená menší.On ale ty koule vyrábí pěchováním. Takže začíná ze stejného polotovaru (tedy se stejnou hmotností) a tu utemuje víc nebo míň.
To už bych raději rovnou vyráběl přesné koule a jen je čas od času namátkově překontroloval. Pokud by měl referenční ocelové koule o přesném průměru, tak by při válcování mohl osadit vždy třeba 3 olověné, pak ocelovou, zase 3 olověné, ocelovou atd. A ty ocelové by sloužily jako doraz, jak moc má válcovat.
Nebo by to i tak mohlo skončit nepřesně?
To už bych raději rovnou vyráběl přesné koule a jen je čas od času namátkově překontroloval. Pokud by měl referenční ocelové koule o přesném průměru, tak by při válcování mohl osadit vždy třeba 3 olověné, pak ocelovou, zase 3 olověné, ocelovou atd. A ty ocelové by sloužily jako doraz, jak moc má válcovat.
Nebo by to i tak mohlo skončit nepřesně?