Předělávka kompresoru na vodní chlazení, tlumič sání

komponenty ktere lze doporucit na stavbu stroje, a to s oduvodnenim proc, plynoucim z konkretni praxe

Uživatelský avatar
kenybz
Příspěvky: 2025
Registrován: 16. 2. 2015, 11:16

30. 4. 2019, 5:57

tady je pár fotek z opravy a výroby planžety
http://www.nasetraktory.eu/forum/viewto ... u#p1488291
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Uživatelský avatar
elbarto
Příspěvky: 3317
Registrován: 22. 5. 2014, 10:27
Bydliště: Prague

30. 4. 2019, 8:12

Proč nevzít levný marketák a neudělat z něho "ledničkáč" ? Tím myslím sundat agregát od bandasky, na bandasku přidělat nádobu a utopit v oleji. Motor se bude dokonale chladit, kompresor se bude dokonale chladit, kovová nádoba odvede teplo a stroj bude s nejvetší pravděpodobností neslyšný :-) Pokus za nula peněz nebo za cenu oleje, plech, ohýbačka, COčko a za víkend to je spáchané. Navíc autor se proslaví jako první tvůrce tohoto experimentu :-)
VENCAZ
Příspěvky: 146
Registrován: 10. 4. 2017, 11:56

24. 9. 2019, 6:00

pánové, budu taky stavět podobnou srandu pro odhlučnění. kompresor budu teprve pořizovat cca něco v tomto duchu:

2 válcový pístový olejový, 4kW, 400V, max. tlak 10bar s hysterzí, výtak 500l/min při 6-7barech, objem vzdušníku 200l

rád bych ještě nějak předem odhadl teplotu vzduchu na pístu - vzduchu vycházejícího z kompresoru. je mi jasné, že teplota bude záviset na době provozu, teplotě okolního vzduchu (obzvlášt v nějaké protihlukové skříni) atd....
bylo by přesto možné zjistit někde informaci, po zhruba jaké době provozu kompresoru a jak moc se tlakový vzduch při průchodu kompresorem a před vstupem do vzdušníku může obecně ohřívat cca? nakolik se může v praxi ohřát maximálně? měly byste to někdo hodně zhruba v oku? :)
ani nevím, na jakou provozní teplotu se takový dvoupísták může ohřát ... 90°C?

....když uvážím hysterzi 6-10bar, odhaduju, že by kompresor mohl spínat v poměru 3:1, 10krát za 1hod ...tzn spínat každých 6min, z toho 2min odpočívat a 4min tlakovat. možná bych se mohl dostat i na poměr 2:1 uvidíme
Mex
Příspěvky: 6036
Registrován: 6. 2. 2014, 10:29

24. 9. 2019, 6:51

Zaujalo mě to, tak jsem chvilku počítal. A vychází to dost špatné. Tak skoro doufám, že jsem někde udělal chybu.

Energie stlačeného vzduchu je cca: 110 ln (P2 / P1), výsledek je v kJ na m3 expandovaného vzduchu.
Takže mám kompresor s 50l nádrží, která natlakuju na 8 bar, tj. celkem 400l vzduchu.
Energie toho stlačeného vzduchu je pak 110 ln (9/1) = 241.6 [kJ/m3]
Takže pro můj 50 vzdušník je to cca 96.6 kJ, což je cca 0.027 kWh.
Kompresor z nuly natlakuju za cca 4 minuty, bere cca 1.5 kW. Takže natlakování znamená cca 0.1 kWh.
Takže mi vychází účinnost procesu kolem 27%, zbylé 3/4 energie jdou do tepla.

Asi někdy změřím přesný odběr pro kompletní natlakování. Na tom mém rychlém výpočtu možná trochu zkresluje to, že na začátku tlakování bude asi odpor kompresoru menší a odběr motoru nebude tak vysoký.

Ale i tak budou ztráty někde na 2/3 celkové dodané energie. Takže je jasné, že ohřev toho stlačeného vzduchu musí být velký, protože v něm odchází většina té ztracené energie.

Pokud jsem někde ve výpočtu udělal chybu, tak se rád nechám opravit.
Díky.
Uživatelský avatar
robokop
Site Admin
Příspěvky: 17190
Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

24. 9. 2019, 7:47

myslim ze se to tak uvazovalo vzdy 1/3 ku 2/3 ztraty
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
milan584
Příspěvky: 1279
Registrován: 12. 5. 2009, 2:17
Bydliště: na jihu

24. 9. 2019, 7:49

Mex píše:
24. 9. 2019, 6:51
Zaujalo mě to, tak jsem chvilku počítal. A vychází to dost špatné. Tak skoro doufám, že jsem někde udělal chybu.

Energie stlačeného vzduchu je cca: 110 ln (P2 / P1), výsledek je v kJ na m3 expandovaného vzduchu.
Takže mám kompresor s 50l nádrží, která natlakuju na 8 bar, tj. celkem 400l vzduchu.
Energie toho stlačeného vzduchu je pak 110 ln (9/1) = 241.6 [kJ/m3]
Takže pro můj 50 vzdušník je to cca 96.6 kJ, což je cca 0.027 kWh.
Kompresor z nuly natlakuju za cca 4 minuty, bere cca 1.5 kW. Takže natlakování znamená cca 0.1 kWh.
Takže mi vychází účinnost procesu kolem 27%, zbylé 3/4 energie jdou do tepla.

Asi někdy změřím přesný odběr pro kompletní natlakování. Na tom mém rychlém výpočtu možná trochu zkresluje to, že na začátku tlakování bude asi odpor kompresoru menší a odběr motoru nebude tak vysoký.

Ale i tak budou ztráty někde na 2/3 celkové dodané energie. Takže je jasné, že ohřev toho stlačeného vzduchu musí být velký, protože v něm odchází většina té ztracené energie.

Pokud jsem někde ve výpočtu udělal chybu, tak se rád nechám opravit.
Díky.
výpočet je celkem triviální :mrgreen: (viz příklad) a teplota je pro běžného strojaře očekávatelná - jenom :mrgreen: třeba nějakých cca 400°C.
http://home.zcu.cz/~kovarikp/TM/cviceni/CV_TM_05_1.pdf
milan584
Příspěvky: 1279
Registrován: 12. 5. 2009, 2:17
Bydliště: na jihu

24. 9. 2019, 7:58

VENCAZ píše:
24. 9. 2019, 6:00
rád bych ještě nějak předem odhadl teplotu vzduchu na pístu - vzduchu vycházejícího z kompresoru
Nějak mi uniká, k čemu ti jako ta teplota vzduchu na konci komprese bude.
A dovolil bych si podotknout, že tato teplota nemá (respektive má - ale to není vůbec jednoduché) nic společného s teplotou výstupního vzduchu při kontinuálním provozu a ani nic společného s teplotou povrchu hlavy (válce).
Viz výpočet jakéhokoli kompresoru - pístového stroje.
Důležíté je pouze to, že odpadní teplo (tj. to, co bude nutné zmařit v chlazení pístového kompresoru) bude těch nějakých cca 66% z příkonu u velmi dobrého kompresoru, u malého čínského shitu to bude nezanedbatelně víc.
Takže si to napočítej na nějaké 3kW, které bude nutné odvést - vyzářit.
VENCAZ
Příspěvky: 146
Registrován: 10. 4. 2017, 11:56

24. 9. 2019, 8:08

milan584 píše:
24. 9. 2019, 7:58
VENCAZ píše:
24. 9. 2019, 6:00
rád bych ještě nějak předem odhadl teplotu vzduchu na pístu - vzduchu vycházejícího z kompresoru
Nějak mi uniká, k čemu ti jako ta teplota vzduchu na konci komprese bude.
A dovolil bych si podotknout, že tato teplota nemá (respektive má - ale to není vůbec jednoduché) nic společného s teplotou výstupního vzduchu při kontinuálním provozu a ani nic společného s teplotou povrchu hlavy (válce).
Viz výpočet jakéhokoli kompresoru - pístového stroje.
Důležíté je pouze to, že odpadní teplo (tj. to, co bude nutné zmařit v chlazení pístového kompresoru) bude těch nějakých cca 66% z příkonu u velmi dobrého kompresoru, u malého čínského shitu to bude nezanedbatelně víc.
Takže si to napočítej na nějaké 3kW, které bude nutné odvést - vyzářit.
suproš díky, s tím se dá pracovat ;)
stále jen nevím, jak bych odhadl teplotu, na jakou se bude ohřívat vzduch po průchodu kompresorem a to nějak blbuvzdorně obecně při různé zátěži kompresoru - co mužu cca očekávat když kompresor bude spínat každých např 6 minut jak jsem psal v nějakém tom poměru 3:1 nebo i méně často - je mi jasný že je to debilní dotaz :D
- dle stavových rovnic dopočítám o kolik se teplota navýší při natlakování, ale ještě tam hraje roli nárůst teploty díky samotnému ohřátí kompresoru ne? to netuším jak dopočítat...

..výpočet na vyzářené teplo pobírám snad tak tak, ale přesně jak píšeš, není to úplně to, co mě zajímá. potřeboval bych se dopídit teploty výstupního vzduchu při kontinuálním provozu :) vyzářené teplo ven má samozřejmě taky vlvi na celkové zahřívání kompresoru, ale to budu odfukovat pryč
milan584
Příspěvky: 1279
Registrován: 12. 5. 2009, 2:17
Bydliště: na jihu

24. 9. 2019, 8:26

s prominutím vůbec nechápu, o čem je řeč.
Podle mě je nutné rozlišovat termíny "teplo", "teplota", "výkon"
Prostě v tom vznikne cca 3kW a ty se musí odvést pryč. A jak (čím) si je odvedeš je otázka koncepce (návrhu) a podle toho pak bude vypadat výstupní teplota plynu před suškou.
U sušky to je příkonově jednoduché - stačí se podívat k Atlasum do tabulky - pro ilustraci, ta nejmenší (FX1) má příkon 170W a jmenovitý průtok 7l/s při 7barech a max 45/55°C na vstupu.
Účinnosti - malý pístový nízkotlaký - třeba i 20%, slušný větší šroubák cca 50-60%.
milan584
Příspěvky: 1279
Registrován: 12. 5. 2009, 2:17
Bydliště: na jihu

24. 9. 2019, 8:30

Ještě jedna podle mě poměrně důležitá informace - hlavní rozdíl mezi pístovým kompresorem a motorem Rudolfa Diesela :) je v kompresním poměru - to je aby bylo jasno, CO se v tom děje (viz adiabatická komprese - pv diagram pístového stroje).
VENCAZ
Příspěvky: 146
Registrován: 10. 4. 2017, 11:56

25. 9. 2019, 6:58

milan584 píše:
24. 9. 2019, 8:26
s prominutím vůbec nechápu, o čem je řeč.
Podle mě je nutné rozlišovat termíny "teplo", "teplota", "výkon"
Prostě v tom vznikne cca 3kW a ty se musí odvést pryč. A jak (čím) si je odvedeš je otázka koncepce (návrhu) a podle toho pak bude vypadat výstupní teplota plynu před suškou.
U sušky to je příkonově jednoduché - stačí se podívat k Atlasum do tabulky - pro ilustraci, ta nejmenší (FX1) má příkon 170W a jmenovitý průtok 7l/s při 7barech a max 45/55°C na vstupu.
Účinnosti - malý pístový nízkotlaký - třeba i 20%, slušný větší šroubák cca 50-60%.
však jo, je to o návrhu systému a se sušičkou je pak člověk doslova za vodou :) ...já sušičku asi mít nebudu, nezminoval jsem jí, možná jsem si nevšiml, jestli už tu byla zmíněná jinde, to se kdyžtak omlouvám :) ..respektive rozmýšlím, jestli ji koupím, je to drahota. proto řeším, jaká teplota mi poletí z kompresoru do vzdušníku a dál. jednak to bude dost cákat a potom budu pod tlakem vytvrzovat např. epoxid citlivý na teplotu, chci si systém rozvrhnout tak, abych nějaké to teplo odvedl i jinak než sušičkou.
..no už jsem dostal info jinde, že krajní mez by mohla být někde kolem 150°C na pístu při provozu kompresoru dejme tomu 20minut, při jedné minutě se nic moc neohřeje. tak teď otázka, jak blízko je to reálu... a jestli jo, tak už si budu dál řešit jen kondenzaci a ne teplotu :)

to odpadové teplo kolem kompresoru, co lítá do vzduchu jasnačka, s tím ale asi nenadělám žádný kouzla, prostě bude odfuk. nebo mohl bys doporučit něco lepšího?

s výkonem chápu, díkes ;)

mimochodem kolikrát maximálně spínání kompresoru za hodinu, aby se moc nehřál?
Dawe
Příspěvky: 329
Registrován: 8. 10. 2013, 6:18

25. 9. 2019, 10:49

iMHO se vzduch ohreje hlavne stlacenim. Takze pro jednoduchost uvazuju adiabaticky dej a tam zalezi na pocatecni teplote, tlaku a kompresnim pomeru. Podle stavove rovnice id.plynu plati: T2=p2V2/T1p1V1 pricemz p2=p1V1^κ/V2^κ a κ je poisson. konstanta.

Ale to je priblizny odhad, realnou teplotu s prihlednutim k neidealnimu plynu, vedeni tepla tim agrgatem a chlazeni okolim musis bud zmerit nebo dobre odsimulovat (docela slozite).
TOS S28 Žebrák
Petiosa SkyfireCNC SVM-2VMC Mini Industrial
Triosa DIY frezka
Odpovědět

Zpět na „co lze pouzit na stavbu stroje“