kyslíkovodíková svářečka

a dalsi nekonvencni metody obrabeni a deleni
chb
Příspěvky: 3802
Registrován: 12. 3. 2013, 7:24
Bydliště: Havl. Brod

17. 12. 2015, 2:03

dostala se mi do ruky - dosud nepoužitá, skoro historická svářečka a to dokonce s návodem. No, návodem, je to víc popis jednotlivých dílů bez nějaké hlubší moudrosti co s tím. Už jsem to nakousl v jiném vlákně - ale tam to nepatřilo.
kv01.jpg
kromě klasiky vyvíječe a jakéhosi mezistupně - plnící nádoby je u svářečky ještě volitelně "Směšovač" - utěsněná nádoba která se naplní "redukčním činidlem" (lihem 0,7l náplň) a tudy nad hladinou prochází HHO.
Příkon svářečky je uveden max. 3,5 kVA. a výkon max. 600l / hod. Je u toho malý hořák u kterého je jeden vstup zaslepen. Ten plánuji použít na PB -

Princip jako takový komerčně stále existuje - třeba http://www.ebay.com/itm/OXYGEN-HYDROGEN ... SwxN5WUbLk

Nyní pročítám web a sháním informace co a jak. Používáte to někdo ? a k čemu to používáte, co s tím jde dobře, co s tím nejde vůbec .... co a jak při míchání s PB ...
díky za rady :-)
Víťa - BF20 - upraveno na CNC + Mach3 + SS, soustruh CJM250, MK3 Průša, ostřička nástrojů
Uživatelský avatar
packa
Příspěvky: 6943
Registrován: 7. 2. 2007, 6:42
Bydliště: Královehradecký kraj

17. 12. 2015, 3:24

je to opravdu na hodně malé věci , dělá se tím šperkařina a používají to v elektrotechnice třeba při zapojování elektromotorů kde se zkroutí dráty a konec seosmahne plamenem a měď udělá kuličku.
každopádně jestlybyly články zality elektrolitem tak bych to celé rozdělal a zkontroloval, degradují tam elektrody a těsněnítak aby nebyl průšvih
chb
Příspěvky: 3802
Registrován: 12. 3. 2013, 7:24
Bydliště: Havl. Brod

17. 12. 2015, 3:29

zalité to ještě nebylo, ale určitě začnu kontrolou všech hadiček, těsnění ... a tlakovou zkouškou vzduchem

ještě k tomu lihu - koukám, že to používají i v číně - a nechávají to tím lihem probublávat. Někde jsem zachytil zmínku, že je to zhášecí pojistka při zpětném šlehnutí - přijde mi to divné, ale ... nejsem chemik :-)


z videa je vidět jak tam ten líh lije a hadička je delší než ryska na nerezové nádobě. (ta česká ale probublávání nemá ?)
https://www.youtube.com/watch?v=CfhkTeeBsSU
Víťa - BF20 - upraveno na CNC + Mach3 + SS, soustruh CJM250, MK3 Průša, ostřička nástrojů
Uživatelský avatar
packa
Příspěvky: 6943
Registrován: 7. 2. 2007, 6:42
Bydliště: Královehradecký kraj

17. 12. 2015, 3:42

ten výpar lihu barví plamen aby byl viditelný , když nám došel líh tak byl plamen takřka čirý a nebylskoro vidět
Uživatelský avatar
jova
Příspěvky: 2510
Registrován: 2. 11. 2007, 1:40
Bydliště: Chýnov to je kousek od Tábora
Kontaktovat uživatele:

17. 12. 2015, 5:06

Asi začnu tím, že sem dám odkazy na svářečky které vyšly v Urob si sám:

http://www.jova1.cz/dilna/svarecka/kyslvodik_1gen.zip
http://www.jova1.cz/dilna/svarecka/kyslvodik_2gen.zip
http://www.jova1.cz/dilna/svarecka/kyslvodik_velky.zip

Je v nich hezky popsaný princip i činnost jednotlivých komponentů, ze kterých se tento typ svářečky skládá.

Já osobně jsem to už před hodně lety zbastlil takto:
http://www.jova1.cz/dilna/svarecka/svarecka.html

Oproti výše uvedeným se jedná v podstatě o otevřený „beztlaký“ systém, napájený nízkým napětím. Konstrukčně se to pro mě zjednodušilo, odpadla čidla na tlak, nejsou tak velké nároky na těsnost, pracuje se s bezpečným napětím. V současnosti používám regulační ventil na PB od firmy Meva http://www.elny.cz/regulator-tlaku-05-4 ... n/d-84397/ , probublávačku jsem zrušil (bublinky mi měnily velikost plamínku) a vrátil jsem se pouze k té pojistce z brousku. Jestli bude čas, dám dva za sebe.
Používám jí občas, většinou na kalení, pájení natvrdo, rozžhavení železa při ohýbání... Železo to svařuje taky, ale svár dost pění a není to ono. Natvrdo mosazí jsem tím pájel i 3/4“ ocelové trubky na topení, když jsem potřeboval přidat radiátor.
Naposledy upravil(a) jova dne 13. 1. 2016, 10:59, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Japa
Příspěvky: 57
Registrován: 20. 2. 2011, 7:36
Bydliště: okr. Karviná

17. 12. 2015, 6:17

Kyslíkovodíkovou svářečku podle Urob si sám dělal v 80 letech můj otec, přesně podle toho návodu, po otevření souboru jsem si vzpomněl na jednotlivé detaily, i tu libelu v obalu zásuvky přesně podle návodu to mělo. :) Používali jsme ji na vyvařování aut, potom otec udělal výkonnější verzi, zvětšil průměr elektrolyzérů na 180 mm, zlepšil těsnění a chlazení jednotlivých článků, plamen se redukoval acetylénem z vyvíječe a to krátkodobě utáhlo hořák 2-4, dlouhodobě (trvale) 0,5 -1. V době, kdy nešlo mít doma autogen to byla pro kutily fantastická věc.
chb
Příspěvky: 3802
Registrován: 12. 3. 2013, 7:24
Bydliště: Havl. Brod

21. 12. 2015, 9:47

pomalu vstřebávám co se o této metodě kde píše ... a celý problém na sváření oceli je uváděn přebytek vodíku, který se váže na železo a kazí kvalitu sváru. Pak ale přidání čehokoliv, co shoří v kyslíku nadbytek vodíku jen zhoršuje. Je to tak ? Nebo je důvod pěnění železa ještě jiný ?

Na trubce jsou pokusy v kombinování HHO s PB, stlačenými parami lihu ale třeba i v kombinaci se stlačeným vzduchem - ale vždy víc jako pokus než nějak popsané výsledky.
Víťa - BF20 - upraveno na CNC + Mach3 + SS, soustruh CJM250, MK3 Průša, ostřička nástrojů
Uživatelský avatar
Japa
Příspěvky: 57
Registrován: 20. 2. 2011, 7:36
Bydliště: okr. Karviná

22. 12. 2015, 12:51

Ne přebytek vodíku, ale kyslíku. Plamen je silně oxidační, proto to pěnění při svařování. A protože více vodíku při elektrolýze vody nevzniká, vyvíjí se přesně v poměru 1:2 (kyslík:vodík), proto je potřeba plamen redukovat butanem (doma jsem redukovali acetylénem, který je pro svařování plamenem ideální), plamen se i spalovaním uhlíku zviditelní a má charakteristickou modrou špičku. Jako přídavný materiál se používá drát pro MAG (svařování v atmosféře CO2), který je legovaný manganem a křemíkem a na svar působí dezoxidačně.
chb
Příspěvky: 3802
Registrován: 12. 3. 2013, 7:24
Bydliště: Havl. Brod

23. 12. 2015, 11:56

ano, problémem je kyslík ... i když jsem našel napřed info, že plamen je silně neutrální - (čemuž jsem věřil myšlenkou zpětné přeměny na vodu) a souběžně mnoho informací, jaké problémy dělá ve sváru vodík, který se naváže na roztavenou ocel.

našel jsem vysvětlení proč tomu tak je:

Průchodem stejnosměrného proudu ase voda rozkládá na vodík a kyslík 2H2O => 2H2 + O2. Pro výrobu 1,5 m3 HHO plynu je přibližně potřeba 2,9kWh. Kyslíkovodíkový plyn, který takto získáme je absolutně čistý. Spalování probíhá ve dvou fázích, které se dají popsat: 4H2+O2 = 2H2+2H2O+54,42 MJ/m3 = 1300kcal/m3 a 2H2+2H2O+O2 = 4H2O + 53,17 MJ/m3 = 1270 kcal/m3. Ve druhé fázi plamen odebírá ještě kyslík z okolního vzduchu. Spalování tak probíhá postupně. Vodní páry, které vzniknou se při teplotě nad 1500°C při styku se žhavým kovem znovu částečně rozloží na oba plyny a tím ochlazují teplotu plamene. Rozkladem vodních par se plamen stává oxidačním, teplota dosahuje až 3300°C díky atomárnímu vodíku a kyslíku. Tento plamen je vhodný právě k řezání a vypalování otvorů.

a možnost řešení :

Aby se s plamenem dalo svářet je nutné míti plamen neutrální nebo lehce redukční. Toho se dá dosáhnout pokud budeme mít O2 a H2 v poměru 1:3,5. Při výrobě HHO plynu ovšem poměr není možné ovlivnit a proto pro obohacení a zredukování plamene přidáme do plynu butan. Na 18 dílů HHO plynu budeme přidávat 1 díl butanu. Mísící poměr pro hoření butanu je O2:C4H10=2,5:1. Prakticky to znamená, že při sváření plechu o síle 1mm budete potřebovat 140 litrů HHO plynu a 7,7l butanu.
Víťa - BF20 - upraveno na CNC + Mach3 + SS, soustruh CJM250, MK3 Průša, ostřička nástrojů
lubbez
Příspěvky: 3159
Registrován: 21. 6. 2012, 9:26
Bydliště: Praha

27. 12. 2015, 11:21

Chci se optat? Není ten kyslík s vodíkem náhodou výbušná směs? Vím, že kolega kdysi dávno za totáče dělal svářečku podle "udělej si sám", chvíli svářel a pak stavěl novou garáž. Já jsem si po jeho zkušenostech raději koupil normální autogen. Mám pocit, jestli není kyslík s vodíkem v dnešní době OUT?
Uživatelský avatar
elbarto
Příspěvky: 4884
Registrován: 22. 5. 2014, 10:27
Bydliště: Prague

28. 12. 2015, 12:23

Hrozne dlouho o necem podobnem uvazuju, ale strach ze zbouraneho baraku zatim vitezi a mozna je to dobre. Klasicky autogen radeji "parkuju" venku. Dalsi otazkou je zda tohle uz neni prezite, kdyz se daji koupit ruzne sety od malych po mikro kyslik butan. Spis se zeptam mazaku: male sety maji stale humpolacke horaky, dela se nejaky set s peknym malickym horackem mistri ??
Uživatelský avatar
robokop
Site Admin
Příspěvky: 22387
Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

28. 12. 2015, 12:29

rothenberger ma nastavec na injekcni jehly
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Uživatelský avatar
elbarto
Příspěvky: 4884
Registrován: 22. 5. 2014, 10:27
Bydliště: Prague

28. 12. 2015, 12:33

Rotak je uplne nejdrazsi alternativa a to i vcetne paliva, ale vsechno od nich paradne funguje. Juknu na stranky.
Uživatelský avatar
robokop
Site Admin
Příspěvky: 22387
Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

28. 12. 2015, 12:43

pozor maji opacnej zavit na kysliku
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Uživatelský avatar
jova
Příspěvky: 2510
Registrován: 2. 11. 2007, 1:40
Bydliště: Chýnov to je kousek od Tábora
Kontaktovat uživatele:

28. 12. 2015, 6:40

lubbez píše:Chci se optat? Není ten kyslík s vodíkem náhodou výbušná směs? Vím, že kolega kdysi dávno za totáče dělal svářečku podle "udělej si sám", chvíli svářel a pak stavěl novou garáž. Já jsem si po jeho zkušenostech raději koupil normální autogen. Mám pocit, jestli není kyslík s vodíkem v dnešní době OUT?
Ano bouchá to. Vyvíjená směs plynů je v ideálním poměru.
Jaké to bude mít následky, záleží na množství směsi kterou necháte vybuchnout a na tom jaké opatření učiníte aby k tomu nedošlo. Základem jsou již zmiňované pojistky proti vniknutí plamene do vyvíječe a zásada shromažďovat objem vyvinutého plynu na minimálním množství. Dobré je také, aby vyvíječ měl možnost takovýto přetlak někudy „upustit“ a nedošlo k jeho celkové destrukci.
Osobně používám poněkud odlišný typ, 10 samostatných louhových článků a tak celkový prostor hromaděného plynu mám rozdělený do těch 10ti samostatných oddílů i když vzájemně vnějškem propojených. Když jsem vyvíjel konstrukci ještě bez pojistek, dost často se mi stávalo že mi plamen vnikl až do článků, občas mám pocit, že tam i hořel než jsem to vypnul, ale vždy se tak stalo pouze s tlumenou ránou.
Zatím jedinou havárii jsem měl asi před rokem, a to už tuhle sestavu používám více jak 10 let. Plamen zřejmě nějakým způsobem obešel pojistku, vnikl do článků a tam explodoval. Některé články tlak nevydržely, nafoukly se a nahoře částečně povolily sváry. Kromě velké rány, kdy mi na chvilku zalehlo v uších se nic jinému nestalo.
Proč se tak stalo? Zanedbal jsem údržbou a nedotáhl pořádně konstrukcí.
Chyba první, nedoléval jsem vodu! V článcích se vytvořil příliš velký prostor, množství plynu bylo velké a už měl destruktivní účinky.
Chyba druhá, nekontroloval jsem pojistku a vsadil vše jen na tu jedinou. Pronikající louh zřejmě poškodil gumové těsnění a plamen tu vložku obešel.
Oprava: články jsem pobouchal gumovou paličkou a nahoře zavařil. Dodělal jsem vodní předlohu a nějakou dobu to provozoval s ní. Nakonec jsem jí vyndal, protože se mi plamen zdál díky těm bublinkám hodně proměnlivý. V současnosti budu dávat další pojistku, nejspíš přímo do pistole hořáčku.
A autogen? Děkuji nechci. To raději budu dál provozovat ten bouchající vodík. Tam mám jistotu, že to zase skončí maximálně s pískáním v uších a ne se zbořeným barákem :D

A mimochodem, foukni si trochu té směsi z autogenu do igeliťáku, nebo dlouhé trubky a zkus na dálku zapálit. Třeba změníš názor na jeho bezpečnost.
Odpovědět

Zpět na „plazma plyn voda laser EDM“