Fiber lasery
Děkuji za informace. I když s nimi mám trochu problém.
Píšeš, že se používá PWM řízení výkonu. Co se tím PWM řídí? Nějaké budicí LEDky, které svítí do toho vlákna?
Pokud je frekvence výstupních pulzů třeba těch 100 kHz, tak by PWM pro řízení výkonu toho pulzu musela jet s opakovací frekvencí nejmíň na 1 MHz. Tedy pak základní frekvence pro to PWM by musela být někde v řádu 10-100 MHz.
Neříkám, že to nejde. Ale nějak se mi to nezdá.
Píšeš, že se dá měnit průměr paprsku. To je docela zásadní. To se nějak mění fokusací a tedy posunem ohniskové vzdálenosti? Nebo to nějak umí samotný laserový zdroj? Pokud ano - jak prosím?
Každopádně zajímavé.
Zvláštní je ta myšlenka, že generovaný paprsek narazí na předchozí odražený a nefunguje to.
To by snad mohlo platit u přísně synchronního monochromatického zdroje, a to jen v rozsahu hloubky několik nanometrů (aby se přímá a odražená vlna dostaly nějak do protifáze). A navíc a to hlavně jen kolmo pod laserem. Pokud laser svítí jen trochu zešikma, tak se přece paprsek odráží mimo osu laseru.
Nebo se tam uplatňují nějaké jiné fyzikální principy?
Kvality Corelu samozřejmě nijak nezpochybňuji. Přesto se nemůžu ubránit dojmu, že by mělo být možné čistě strojovými postupy bez účasti lidského "malíře" získat z podkladů o vyšší rozlišovačce výstup, který by byl s tím originálem naprosto srovnatelný. Nakonec i na levné kopírce máš často problém poznat co je originál a co je kopie.
Jednobitový nekomprimovaný formát je jistě správně. Ale ještě musí mít takovou granulitu, která buď přesně odpovídá té, se kterou pracuje laser. Nebo musí být jejím celočíselným násobkem.
Zajímavé vlákno.
Díky všem, kdo přispívají.
Píšeš, že se používá PWM řízení výkonu. Co se tím PWM řídí? Nějaké budicí LEDky, které svítí do toho vlákna?
Pokud je frekvence výstupních pulzů třeba těch 100 kHz, tak by PWM pro řízení výkonu toho pulzu musela jet s opakovací frekvencí nejmíň na 1 MHz. Tedy pak základní frekvence pro to PWM by musela být někde v řádu 10-100 MHz.
Neříkám, že to nejde. Ale nějak se mi to nezdá.
Píšeš, že se dá měnit průměr paprsku. To je docela zásadní. To se nějak mění fokusací a tedy posunem ohniskové vzdálenosti? Nebo to nějak umí samotný laserový zdroj? Pokud ano - jak prosím?
Každopádně zajímavé.
Zvláštní je ta myšlenka, že generovaný paprsek narazí na předchozí odražený a nefunguje to.
To by snad mohlo platit u přísně synchronního monochromatického zdroje, a to jen v rozsahu hloubky několik nanometrů (aby se přímá a odražená vlna dostaly nějak do protifáze). A navíc a to hlavně jen kolmo pod laserem. Pokud laser svítí jen trochu zešikma, tak se přece paprsek odráží mimo osu laseru.
Nebo se tam uplatňují nějaké jiné fyzikální principy?
Kvality Corelu samozřejmě nijak nezpochybňuji. Přesto se nemůžu ubránit dojmu, že by mělo být možné čistě strojovými postupy bez účasti lidského "malíře" získat z podkladů o vyšší rozlišovačce výstup, který by byl s tím originálem naprosto srovnatelný. Nakonec i na levné kopírce máš často problém poznat co je originál a co je kopie.
Jednobitový nekomprimovaný formát je jistě správně. Ale ještě musí mít takovou granulitu, která buď přesně odpovídá té, se kterou pracuje laser. Nebo musí být jejím celočíselným násobkem.
Zajímavé vlákno.
Díky všem, kdo přispívají.
-
- Příspěvky: 1547
- Registrován: 24. 6. 2020, 8:41
- Kontaktovat uživatele:
Na finálny výsledok ešte vplýva vzdialenosť prejazdov (line distance) a z časti aj stratégia "obrábania". Tu sú napríklad dve vzorkovnice, u oboch rýchlosť 1000mm/s, sila 35% a 50%, Q pulse 80ns, stratégia riadkovanie obojstranné, a premenné boli vzdialenosti a frekvencia.
BalazKovo.sk
Bezva, díky.
A teď prosím fyzikálně.
S 1000mm/s je asi jasné, je to asi rychlost pohybu paprsku.
Ale co je výkon 35% a 50%? To je 35% z čeho? Co je 100%?
To je okamžitý výkon v tom pulzu, nebo je to nějaký střední výkon za jednotku času?
PW 80ns je zřejmě délka pulzu.
Ale co je frekvence? To je frekvence, s jakou tam sypu ty pulzy?
Takže při 200 kHz tam pošlu 200 000 pulzů za sekundu a při 600 kHz pak 600 tisíc?
Ale to by při těch 600 kHz a stejných pulzech dávalo 3x vyšší průměrný výkon než při 200 kHz. Podle obrázku to ale naopak vypadá, že je to bledší.
Nebo se s frekvencí nějak mění i parametry pulzu?
A co je "line distance" ?
To je rozteč mezi dvěma řádky v rastrovém režimu? Tedy v praxi něco takového, jako je DPI?
Díky.
Rád bych to pochopil. Ne jen nastavil nějaké číslo na stupnici stylem "nakrm opici a na nic nesahej".
A teď prosím fyzikálně.
S 1000mm/s je asi jasné, je to asi rychlost pohybu paprsku.
Ale co je výkon 35% a 50%? To je 35% z čeho? Co je 100%?
To je okamžitý výkon v tom pulzu, nebo je to nějaký střední výkon za jednotku času?
PW 80ns je zřejmě délka pulzu.
Ale co je frekvence? To je frekvence, s jakou tam sypu ty pulzy?
Takže při 200 kHz tam pošlu 200 000 pulzů za sekundu a při 600 kHz pak 600 tisíc?
Ale to by při těch 600 kHz a stejných pulzech dávalo 3x vyšší průměrný výkon než při 200 kHz. Podle obrázku to ale naopak vypadá, že je to bledší.
Nebo se s frekvencí nějak mění i parametry pulzu?
A co je "line distance" ?
To je rozteč mezi dvěma řádky v rastrovém režimu? Tedy v praxi něco takového, jako je DPI?
Díky.
Rád bych to pochopil. Ne jen nastavil nějaké číslo na stupnici stylem "nakrm opici a na nic nesahej".
-
- Příspěvky: 1547
- Registrován: 24. 6. 2020, 8:41
- Kontaktovat uživatele:
Priznám sa, že netuším. Výkon laseru je 30W, takže predpokladám % z výkonu.
Line distance je pravdepodobne vzdialenosť medzi dvomi prejazdmi, ale či v ohnisku, to netuším. Viem akurát povedať, že farba sa mení v nastavení od 0.001mm do 0.007mm cca, všetko nad už má minimálny vplyv.
Taktiež čo iný typ ocele, to iný výsledok.
Z praxe napríklad mám spravené firemné logo. Keď ho pustím do brúsenej K110, prvý prejazd spraví bielu farbu, druhý prejazd krížový pod 90 stupňami (cross hatch) urobí tmavo modrú farbu.
BalazKovo.sk
Jasně. Děkuji.
U pulsních laserů celkem obecně platí, že se udává střední výkon.
Takže průměrně to má těch 30W.
Ale špičkový výkon v tom pulzu je mnohem vyšší. Ale jen po velmi krátkou dobu (třeba po těch zmíněných 80ns).
Když se ty pulzy zintegrují podle času, tak pak vyjde těch 30W.
Proto mi tam hapruje ta frekvence. Co to v reálu znamená. A proč při vyšší frekvenci je obrázek bledší.
Pokud by tam ty pulzy sypal 3x rychleji (600 kHz) a přesto měl dosáhnout průměrného výkonu 35% (pokud by to byl střední výkon, tak nějakých 10W), tak by to muselo znamenat, že špičkový výkon v tom pulzu by musel být velmi nízký. Tedy 3x nižší, než když je frekvence 200 kHz.
Ale jde to vůbec? Umí vláknový laser generovat pulzy v tak širokém spektru výkonů?
Ještě jednou díky.
U pulsních laserů celkem obecně platí, že se udává střední výkon.
Takže průměrně to má těch 30W.
Ale špičkový výkon v tom pulzu je mnohem vyšší. Ale jen po velmi krátkou dobu (třeba po těch zmíněných 80ns).
Když se ty pulzy zintegrují podle času, tak pak vyjde těch 30W.
Proto mi tam hapruje ta frekvence. Co to v reálu znamená. A proč při vyšší frekvenci je obrázek bledší.
Pokud by tam ty pulzy sypal 3x rychleji (600 kHz) a přesto měl dosáhnout průměrného výkonu 35% (pokud by to byl střední výkon, tak nějakých 10W), tak by to muselo znamenat, že špičkový výkon v tom pulzu by musel být velmi nízký. Tedy 3x nižší, než když je frekvence 200 kHz.
Ale jde to vůbec? Umí vláknový laser generovat pulzy v tak širokém spektru výkonů?
Ještě jednou díky.
-
- Příspěvky: 1547
- Registrován: 24. 6. 2020, 8:41
- Kontaktovat uživatele:
Doporučuji samostudium na internetu a youtube. Bohužel nějaká komplexní literatura v smysluplném jazyce (třeba ukrajinština ) prostě není a abych Ti překládal maduál Deeplem je chujovina. Třeba technickej popis k 50W Raycusu má cca 30 stránek.
Jasně, samostudium je vždy cesta.
Jen jsem chtěl použít zkratku. Kdyby to měl někdo teoreticky zvládnuté a uměl to stručně ale přesně podat.
A pokud je to někdo, kdo to zná jak teoreticky, tak to má v i praxi v ruce, tak to je pak velká paráda.
Jen jsem chtěl použít zkratku. Kdyby to měl někdo teoreticky zvládnuté a uměl to stručně ale přesně podat.
A pokud je to někdo, kdo to zná jak teoreticky, tak to má v i praxi v ruce, tak to je pak velká paráda.
Pár postřehů. Kmitočet - Raycus 20-80kHz je opravdu kmitočet pulzů. PWM řízení je prosté řízení napájecího napětí ze zdroje.(předpokládám že jenom pro diody) Beam je pravděpodobně průměr paprsku (optického vlákna) 7mm a po zaostření průměr paprsku 0,01mm.
https://www.barchlaser.com/fiber-laser- ... ess-steel/
Docela zajímavá stránka.
https://www.barchlaser.com/fiber-laser- ... ess-steel/
Docela zajímavá stránka.
- tumlik
- Sponzor fora
- Příspěvky: 3588
- Registrován: 19. 12. 2007, 8:20
- Bydliště: já su z Moravskej :-)
- Kontaktovat uživatele:
Vrátím se ještě k těm single line fontům, postahoval jsem všechno možné co šlo, nasázel do true type přímo do windows fontů aby se to propsalo do ezcad a z takových těch cca "technických" to udělá vždycky dvoulinku, sice s opavdu malinkou mezerou ale prostě dvoulinku, single line font charmline style je snad jedinný, který to dá v lince, ale nevypíše diakritiku. Jedinej font, s ultratenkou mezerou, který vypadá jakž takž technicky a po vložení do windows fontů vypíše bezchybně včetně tlouštěk písmen "příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy" je font Ketosag Lt
Při výšce písma 5mm je šířka linky pokud se vyplní Hatch jen cca 0,25mm, to je celkem použitelné
Jinak v ezcad2 je v záložce "Modify" položka JSF font, což je editor single line fontů s koncovkou .jsf, které jsou v ezcad ve skupině Jsf font, fonty jsou editovatelné a ukládatelné, no zatím jsem se k tomu nedostal, v manuálu je k tomu ale cca 7 stránek popisu
Při výšce písma 5mm je šířka linky pokud se vyplní Hatch jen cca 0,25mm, to je celkem použitelné
Jinak v ezcad2 je v záložce "Modify" položka JSF font, což je editor single line fontů s koncovkou .jsf, které jsou v ezcad ve skupině Jsf font, fonty jsou editovatelné a ukládatelné, no zatím jsem se k tomu nedostal, v manuálu je k tomu ale cca 7 stránek popisu
http://www.tumlikovo.cz/
Popularizační web nástrojařství a kovoobrábění
Popularizační web nástrojařství a kovoobrábění
I odborníci na single-line fonty píšou, že pokud je font ve formátu TTF, tak po něm laser pojede 2x. I když pojede po stejné lince, tady bez mezery.
Pro 1-průchodové kreslení mají format Open Path Font.
https://www.singlelinefonts.com/pages/f ... -questions
Kolem fontů existuje dost open-source projektů na Githubu. Tak by to chtělo nějaký větší průzkum.
Ale v první řadě si ujasnit, jaké typy fontů daný SW vůbec umí používat.
Pro 1-průchodové kreslení mají format Open Path Font.
https://www.singlelinefonts.com/pages/f ... -questions
Kolem fontů existuje dost open-source projektů na Githubu. Tak by to chtělo nějaký větší průzkum.
Ale v první řadě si ujasnit, jaké typy fontů daný SW vůbec umí používat.
- tumlik
- Sponzor fora
- Příspěvky: 3588
- Registrován: 19. 12. 2007, 8:20
- Bydliště: já su z Moravskej :-)
- Kontaktovat uživatele:
to co jsem popisoval výše je .otf, jak ten charmline style, který se v ezcad vykeslí jako single (ale neumí diakritiku), tak ten Ketosag (opět .otf), který jsem sem dával, jde to normálně vložit do W/font a ezcad to nabere. Dotazoval jsi se na popis single line fontem s diakritikou pro nějaké projekty, předpokládám nějaké strojní použítí ten Ketosag to splňuje i když to vypíšeš s Hatch 0,01, tak celková line včetně kontury je nějakých 5% z výšky a to je podle mě dost slušné i když to vyplňujeMex píše: ↑11. 9. 2022, 7:59 I odborníci na single-line fonty píšou, že pokud je font ve formátu TTF, tak po něm laser pojede 2x. I když pojede po stejné lince, tady bez mezery.
Pro 1-průchodové kreslení mají format Open Path Font.
https://www.singlelinefonts.com/pages/f ... -questions
Kolem fontů existuje dost open-source projektů na Githubu. Tak by to chtělo nějaký větší průzkum.
Ale v první řadě si ujasnit, jaké typy fontů daný SW vůbec umí používat.
jak budu na dílně, tak to napálím na ocel a nafotím nebo natočím, je to opravdu velice tenká linka v poměru k výšce (lepší jednou vidět, jak stokrát slyšet), jak jsem psal o tom .jsf, a single line fontech, tak souhlasím s tím co píšeš, že to je docela pole neorané, popravdě nedokážu si představit, že by do toho někdo věnoval čas a enerigii z toho udělat češtinu, například v tom editoru a proto jsem sem dával ten Ketosang, který to i v truetype co zkopíruješ do windows umí....jak dia, tak stejnoměrnou tloušťku písma s ohledem na opravdu velmi malou šířku té výplně, což není zas až tak samozřejmé i u známějších fontů v light stylu
http://www.tumlikovo.cz/
Popularizační web nástrojařství a kovoobrábění
Popularizační web nástrojařství a kovoobrábění
Trochu teď nestíhám, udělal jsem jenom pár pokusů.
Vyzkoušel jsem 2 on-line konvertory z formátu TTF do SVG.
https://www.files-conversion.com/font-converter.php
https://convertio.co/ttf-svg/
Fungovaly oba, ten 2. byl rychlejší.
Vzal jsem soubor C:\Windows\Fonts\cour.ttf a ten jsem tam poslal.
Stáhl pak zkonvertovaný cour.svg.
Abych si mohl výsledek prohlídnout, tak jsem stáhl prohlížeč SVG fontů:
https://gist.github.com/yurks/f96f5ca97 ... a0765f88e8
Pravým kliknout na tlačítko Raw vpravo nahoře a "Uložit jako" někam na disk.
Pak kliknutím na ten soubor svg-font-viewer.html spustit a přetáhnout tam ten *.svg.
Ty fonty vypadají jako vektorové 1-čárové, takže by se s tím asi dalo nějak dál pracovat.
Ale dál jsem se tím zatím nezabýval.
Vyzkoušel jsem 2 on-line konvertory z formátu TTF do SVG.
https://www.files-conversion.com/font-converter.php
https://convertio.co/ttf-svg/
Fungovaly oba, ten 2. byl rychlejší.
Vzal jsem soubor C:\Windows\Fonts\cour.ttf a ten jsem tam poslal.
Stáhl pak zkonvertovaný cour.svg.
Abych si mohl výsledek prohlídnout, tak jsem stáhl prohlížeč SVG fontů:
https://gist.github.com/yurks/f96f5ca97 ... a0765f88e8
Pravým kliknout na tlačítko Raw vpravo nahoře a "Uložit jako" někam na disk.
Pak kliknutím na ten soubor svg-font-viewer.html spustit a přetáhnout tam ten *.svg.
Ty fonty vypadají jako vektorové 1-čárové, takže by se s tím asi dalo nějak dál pracovat.
Ale dál jsem se tím zatím nezabýval.